Konec biomasy v Čechách ?

Příroda potřebuje pomoc.

Zdravotní stav naší planety se díky "ušlechtilé" činnosti člověka a jeho produktů rok od roku zhoršuje. Důkazem nám až do nedávné doby byla šokující televizní zpravodajství z celého světa popisující tajfuny v Tichomoří, zemětřesení ve Středomoří, záplavy v Asii, či tropická sucha kdekoli jinde. Tyto zprávy jsme přijímali jako něco katastrofického co se nás ale přímo netýká. Nepředvídatelný a velmi proměnný průběh počasí posledních pár let nám dokazuje, že ani na jinak stabilním evropském kontinentu si do budoucna nemůžeme být přírodou jistí. Naši "pro-ekologickou činnost" nám příroda zatím odplácí jen přebytky či nedostatky vody v podobě republikových záplav vystřídaných rekordními teplotami a suchem.

Viníka i řešení jsme našli!

Především průmyslová výroba a z ní pocházející skleníkové plyny byly označeny za viníka přehřívání planety a původce všech živelných katastrof. Řešení vzniklé situace našli vědci v postupném snižování emisí skleníkových plynů včetně CO₂ omezováním neekologického průmyslu a dále nahrazováním fosilních paliv novými obnovitelnými zdroji energie. Vědce podpořil celý svět včetně evropské unie, která se zavázala zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2006 na 12 %. Česká republika reagovala návrhem zvýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů energie ze současného 1,5 % na odvážných 6 % v roce 2006. Vezmeme-li v úvahu možné tuzemské obnovitelné zdroje energie, tak bohužel musíme konstatovat, že příliš možností nemáme. Nadměrným slunečním svitem ani silnými větry naše země neoplývá, vhodných míst pro výkonné vodní elektrárny už také moc není, o geotermálních zdrojích ani nemluvě. Jako nejperspektivnější se v našich podmínkách jevilo využití potenciálu biomasy.

Biomasa - nejperspektivnější zdroj obnovitelné energie.

Po vzoru Evropské unie začala i Česká republika po provedené plynofikaci zdůrazňovat nezávislost na cizích zdrojích energie a podporovat vlastní obnovitelné zdroje především z biomasy. Největší podpora státu biomase spočívala ve snížené sazbě DPH obdobně jako je tomu trvale u našich západních sousedů (Rakousko 10 %, Německo 7 %). Právě snížená sazba DPH pomohla sousednímu Rakousku k tak velkému rozvoji paliv z biomasy, jaký dnes má. Nejprve to bylo palivové dřevo a dřevěné brikety, které se už před dvaceti lety staly v Rakousku zcela běžným, ekologickým a přitom cenově dostupným palivem se zaručenou budoucností. Samozřejmě tomu pomohl zákaz spalování sirnatého hnědého uhlí a dotační příspěvky pro topidla na biomasu. Ještě většího a rychlejšího rozvoje se dostává v Rakousku dřevěným peletám, které přinesly do ekologického spalování dřevních odpadů pohodlnou automatizaci. Jestliže se před pěti lety v Rakousku spálilo jen pár stovek tun dřevěných pelet, statistika před začátkem letošní zimní sezóny hovoří o rakouské potřebě cca 180 000 tun pelet. Výstavbou nových výroben v letošním roce se produkce dřevěných pelet v Rakousku dostala na hodnotu 250 000 tun. Přebytek ve výši cca 70 000 tun bude exportován do sousedního Německa, kde energetická politika státu také přeje obnovitelným zdrojům z biomasy.

Co bude s biomasou u nás?

Dosavadní státní podpora výroby paliv z odpadní biomasy dala vzniknout v ČR cca třiceti výrobnám briket a šesti výrobnám pelet o celkové produkci 80 000 tun Biopaliv. Díky snížené sazbě 5 % DPH se tato pevná Biopaliva, včetně topenišť od tuzemských výrobců, začala rychle šířit i na domácím trhu. Neuvěřitelná rána obnovitelné biomase přišla 23. září 2003 v podobě zákona č. 322/2003 Sb. o DPH, ve kterém se "dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerovaný ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech" přeřazuje ze snížené sazby do sazby 22 %. Pro konečného spotřebitele, který si chtěl přitopit obnovitelnou biomasou to bude znamenat navýšení o 17 %, čímž se tato Biopaliva stanou opět dražší než naše oblíbená paliva fosilní (uhlí, ropa, plyn). Prakticky se tímto krokem dostáváme zpět do roku 1990, kdy se také nedalo ekologickými Biopalivy cenově konkurovat hojně dotovanému "voňavému" uhlí. Velmi neperspektivně se tak jeví i energetické plantáže rychle-rostoucích dřevin a bylin. Pro obyvatele vesnic, kam nedosáhla plynofikace mohla být Biopaliva z biomasy v podobě briket či pelet vhodnou ekologickou i ekonomickou alternativou vytápění. Velká šance to mohla být i pro místní zemědělce a jejich volnou půdu, dřevařské a lesní závody. Aktuální ekonomický propočet rentability výroby briket a pelet palivům z biomasy budoucnost nezajišťuje.
Ekologii žel.