Nedělní komentář: SLUNCE DO ŠKOL - projekt stál již přes 150 mil. Kč, ale co se skrývá pod pokličkou?

Když jsem se seznámil s myšlenkou, která přišla na světlo světa v roce 1999, měl jsem pocit, že stát bude pro obnovitelné zdroje energie dělat konečně něco dobrého, smysluplného, něco, co se zúročí někdy v brzké budoucnosti. Ve fotovoltaice a fototermice vidím budoucnost čisté energetiky a tedy i nás všech. Přestože se u fotovoltaické přeměny dočkáme jejího výraznějšího boomu až někdy v příštích desetiletích, tak rozmach fototermických panelů již klepe na dveře. Ovšem s tím, jak jsem se postupně seznamoval s určitými detaily této osvětové kampaně, jsem spěl k názoru, že všechno je tak trochu jinak.

Celý projekt oficiálně vznikl pod záštitou Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). MŽP zadalo v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie určité podmínky pro to, aby školy, které se do programu přihlásí, měly možnost získat opravdu kvalitní nástroj k této osvětové kampani zdarma. Podpora byla zpočátku a pro základní školy ve 100 procentní výši formou dotace. Seznámil jsem se s několika akcemi a taktéž řediteli škol, kteří se cítili být podvedeni dodavateli a přesto k mému podivu zaplatili za něco, co nesplnilo jejich očekávání. Proč také ne, když finance poskytl někdo jiný - Státní fond životního prostředí.

Pozn.: Střední a vysoké školy měly možnost žádat na větší systém do 1,2 kW resp.do 20 KW o 70% dotaci a 20% půjčku.

Do projektu se zapojila řada seriózních dodavatelů, ale i těch, kteří využívali situace. Jeden ředitel školy, kterého nebudu jmenovat, mi sdělil, že společnost Trimex Tesla, kterou prý vybralo ministerstvo (praxe je taková, že firmy znají dokonale dotační tituly a hledají školy ochotné prokousat se byrokracií) mu fotovoltaický systém dodala téměř po roce od převedení finanční částky, kterou obdržel jako dotaci od Fondu. "Po několika telefonických a písemných urgencích nám společnost systém zaslala poštou a tak jsme si ho nainstalovali sami". S podobnými slovy jsem se setkal hned několikrát. V roce 2000 se instaloval jeden panel o výkonu 100 W za "hezkých" 40.000 Kč a podle fakturace přišla montáž na 7 tis. Kč. Považte, montáž jednoho panelu zaplacená rok dopředu, kterou si nakonec stejně školy prováděly samy v rámci dílen.

Několik desítek akcí bylo realizováno panelem mobilním od společnosti Tetom opět 100 Wp a opět za 40 tisíc Kč. Na jedné škole jsem objevil panel silně zaprášený, přikrytý hromadou map, evidentně nepoužívaný. "Žáci ho už viděli, a tak si ho šetříme pro další ročník, aby nám dlouho vydržel." hlásila mi paní ředitelka. "Bereme to jako vhodnou pomůcku na fyziku."

V dalším roce 2001 už byl projekt rozšířen o systémy určené pro ohřev TUV a podpora pro panel o 4 m² pro základní školy se vyšplhala na 80 tis. Kč. A tak mě velmi zaujal systém Megasun od společnosti IOANNA, kde je zásobník nainstalovaný na zadní straně panelu. Tento systém ale byl v mnoha případech nainstalován na střechách škol tak, aby byl využíván k demonstračním účelům nejen v letním období a aby zde byly sledovány hodnoty naměřené výroby tepla po celý rok. Výsledkem pak bylo, že jsem systém se zásobníkem na střeše nacházel s elektrickým topným tělesem velkého odporu a demonstrační systém tak spotřebovával za rok několikrát více energie, než sám dokázal vyrobit! Budiž takové osvětě a podpoře obnovitelných zdrojů chvála!

Od roku 2003 poskytoval SFŽP pro základní školy na 200 wattový FV panel a FT systém pro ohřev TUV do 4 m² maximálně 100 tis. Kč, a tak nastal velký nástup žádostí o tuto zajímavou podporu. Do hry se pustily různé společnosti. Jak jsem zjistil, tak v rámci tohoto projektu nejde o to, že se hlásí do projektu školy a ty si po přiznání podpory vyberou dodavatele. Ale o to, kolik sežene daný dodavatel do projektu škol, a o tolik si potom polepší na svém obratu. A tak mě překvapil poslední balík rozhodnutí k žádostem přijatým na Fond před 1.5.2003 (od tohoto data do 1.4.2004 byl projekt Slunce do škol pozastaven). Zarazilo mě, že všem školám, které získaly podporu, byly schváleny hned žádosti dvě, tedy jedna na fotovoltaický a druhá na fototermický systém, což má ovšem svou logiku. Zajímavější je, že všechny kladně podpořené žádosti, na které bylo vydáno Rozhodnutí dne 25.8.2003 a bylo jich dle databáze Fondu 428, měly, jak jsem později zjistil, jedno společné, totiž dodavatele - společnost Ekosolaris Kroměříž! Zakázka tedy hned za 42,8 mil. Kč. Ostatní žádosti, a je jich dle tiskové mluvčí Fondu na 250, obdržely Rozhodnutí záporná a samozřejmě je jako důvod udán nedostatek finančních prostředků. Tedy školy, které si podaly žádost samy nebo je kontaktovali malí dodavatelé, nemají šanci.

Podivný je výběr podpořených projektů, o kterých rozhoduje jen několik členů Rady Fondu a schvaluje je ministr životního prostředí. Nevěděli o tom? A nebo naopak velmi dobře! Pro úplnost bych chtěl ještě dodat, že společnost Ekosolaris dodává do škol fotovoltaické panely španělské firmy Isofoton, takže rozhodnutí o této podpoře je zavádějící už jen proto, že MŽP deklaruje ve Směrnici o poskytování finančních prostředků z Fondu upřednostňování tuzemských výrobků.

Podle výše uvedených řádků by se zdálo, že projekt Slunce do škol je jedna velká katastrofa. Ovšem zde jsem chtěl poukázat jen na to, co se mi na projektu opravdu nelíbí, co mně z něho zkazilo náladu a z čeho mám špatný pocit. Setkal jsem se totiž, a nutno říct, že v daleko hojnějším počtu, s názory pozitivními a s nadšením projevovaným většinou ředitelů, učitelů a studentů škol, zvláště na středních a vysokých, kde se projekt podporuje většími instalovanými výkony FV panelů.

Chtěl bych dále říci, že nemám žádné výhrady vůči společnosti Ekosolaris, ostatně jejich výrobek, kolektor Ekostart Therma II, instalovaný na stovkách školských zařízení mě vždy přesvědčil o kvalitní a dobře odvedené práci.

Chápu, že výchova a osvěta je nutná pro další směřování společnosti a že je tedy nezbytné poukázat na možnosti využívání alternativních zdrojů energie. Je ovšem na zvážení, zda jsou takto vysoké finanční prostředky vynaložené každý rok na tento projekt skutečně dobrou investicí. Odhadem bylo asi 80 % finančních prostředků investováno do fotovoltaických panelů, které jsou u nás ovšem velkým luxusem, vždyť náklady na jednu vyrobenou kWh tímto způsobem dosahují 20-25 Kč. A proto se domnívám, že by bylo vhodné projekt Slunce do škol omezit, více ho směrovat k dostupnějším technologiím výroby energie a k osvětě věnované spíše úsporám energie.