Nedělní komentář - obnovitelné zdroje energie z letního pohledu

Tato zvláštnost se opakuje na několika dobových fotografiích z druhé poloviny 19.století. Nejprve bylo trochu záhadou, co vlastně na fotkách je. Vypadalo to jako chmelnice nebo vinice, ale kde ty by se na Šumavě vzaly. Teprve na jiné fotografii bylo zřetelně poznat, že to jsou ohromné, do výšky vyskládáné hromady palivového dřeva před sklárnou v Klášterském mlýně (dnes součást Rejštejna).

Vzpomněl jsem si na historii šumavských skláren, kterou jsem kdesi četl. Popisovala vznik, rozkvět a zánik těchto úžasných dílen, které byly známé v celé Evropě. Všechny etapy jejich vývoje byly nejvíce závislé na dvou hlavních přírodních zdrojích. Byla to energie - palivové dřevo a voda. Tehdejší Šumava obojího nabízela dostatek. Jak ale postupně dřeva ubývalo, stěhovaly do vzdálenějších oblastí šumavských hvozdů. Na mapě dnes najdete řadu míst, která mají slovo huť v názvu (Gerlova, Filipova, Stará, Pamferova, ...).

Když dnes procházíte Šumavou, nepřipadá Vám, že by ji tehdejší, jistě velmi intenzivní těžba dřeva zdevastovala, spíše naopak. Někde vykácené lesy znovu narostly a jinde zůstaly krásné horské louky, v minulosti pečlivě obhospodařované tehdejšími osadníky. Po vysídlení původních obyvatel po roce 1945 sice mnohé zarostly plevelem a křovinami. Region v době socialismu patřil k nejchudším a nejzaostalejším v republice. Dnes se již ale krajina z velké části vzpamatovala a ožívá.

Jaký je to rozdíl oproti krajině Severních Čech, kde skončila těžba uhlí. Myslím, že ani za 150 let nebudou vytěžené krátery součástí krajiny. Jistě mi může někdo namítnout, že mnohde už se provedla úspěšná rekultivace vytěžených prostor. Na takovou námitku mám několik otázek. Proč se rekultivace neprovádí ihned po těžbě, popř. souběžně s těžbou? Z jakých peněz byly rekultivace v Severních Čechách hrazeny? Jsou tyto a budoucí náklady započítány v současné ceně uhlí? Nepřevýšily by při poctivém započtení všech těchto nákladů (tzv. externalit) současné ceny energie z uhlí současné vysoké náklady na energii získanou z obnovitelných zdrojů?

Ing. Petr Kramoliš na tyto otázky odpovídá v článku Co je ekonomické? (jak posuzovat zdroj energie), publikovaném v AE a na portálu TZB-info již před dvěma roky. V něm je uváděna cena energie vyrobené z uhlí (při započtení externalit ale bez negativních vlivů způsobených oteplováním ovzduší) mezi 0,1 a 0,18 €/kWh (3,20 - 5,80 Kč/kWh). Měli bychom proto velmi pozorně sledovat současný masivní tlak na prolomení limitů těžby hnědého uhlí stanovených po roce 1990 a zahrnutí další vysoké těžby do nové koncepce státní energetické politiky. Je to jistě velmi dobrý byznys pro uhelné společnosti a pro vládu velmi pohodlné řešení problémů s vysokou nezaměstnaností v Severních Čechách. Rozhodně to ale není řešení koncepční z dlouhodobého hlediska a už vůbec ne respektující evropské a světové trendy rozvoje energetiky.