Nedělní editorial - Státní energetická koncepce k diskuzi
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v uplynulém týdnu na svých internetových stránkách Návrh státní energetické koncepce do roku 2030. Zveřejněný dokument je zatím ve stádiu spíše několika náčrtů než uceleného návrhu. Obsahově je ale na výrazně vyšší úrovni než dosud platná "Grégrova" státní energetická koncepce, která byla přijata vládou v roce 2000.
Reklama
Publikovaný dokument obsahuje základní návrh a 5 příloh.
Aktualizace státní energetické koncepce (18 stran)
Přílohy:
1. Sumarizace nástrojů státní energetické koncepce (13 stran)
2. Scénáře možného vývoje energetiky (32 stran)
3. Porovnání dopadů scénářů vývoje (6 stran)
4. Porovnání významných energetických strategií - USA, EU, Francie, Rusko, GB, Korea, Čína a Indie (23 stran)
5. Vývoj a současný stav energetického hospodářství ČR (21 stran)
Informace obsažené v dokumentu jsou zajímavé a při podrobnějším čtení i burcující. Vyplývá z nich totiž řada nepříjemných skutečností. Pro ilustraci jen jednu z mnoha. Je to úroveň energetické náročnosti tvorby hrubého domácího produktu.
... republika dosud spotřebovává, vzhledem k vytvářenému HDP, více primárních zdrojů energie i elektřiny, než je objektivně nutné (spotřebovávaná energie je málo zhodnocována přidanou hodnotou). Přes dosažený pokrok ve vývoji po roce 1990 jsou energetická i elektroenergetická náročnost tvorby HDP stále téměř dvojnásobné vůči průměru zemí EU. Vysokou energetickou náročnost vykazují především doprava, průmysl a stavebnictví.
Toto konstatování je opravdu alarmující, zvláště když si v příloze č.5 přečteme, že výše zmiňovaná energetická náročnost poklesla z hodnoty 1593 MJ/1000 Kč HDP v roce 1990 na hodnotu 1227 v roce 2001. A i přes tento pokles (způsobený redukcí energeticky náročných výrob z odvětví hutnictví, těžké chemie, ...) jsme stále na dvojnásobku oproti zemím EU. Takže uspokojení jistě není na místě.
Po přečtení takto závažného více jak stostránkového dokumentu si uvědomíme, že otázky spojené např. s energetickou náročností, závislostí republiky na dovozu primárních energetických zdrojů nebo strategií výroby elektrické energie, budou v příštích letech klíčovým a v podstatě limitujícím faktorem pro celý další hospodářský růst republiky. Způsob zveřejnění na stránkách MPO formou celkem 7 souborů ve formátu PDF (skutečnou perličkou je samostatný soubor na jednu stranu obsahu), které je nutné zdlouhavě stahovat a uložit na disk počítače ale nasvědčuje, že zájem ministerstva o diskuzi nad návrhem koncepce je minimální. Pokud by totiž ministerstvo skutečně chtělo vyvolat diskuzi a dozvědět se názory odborné veřejnosti na předložený návrh, jistě by našlo mnohem vhodnější způsob publikace. Přímo se nabízí forma vytvoření samostatných internetových stránek Státní energetické koncepce s možností diskuze k jednotlivých odstavcům a přílohám? Byl by to tak velký problém?
Aktualizace státní energetické koncepce (18 stran)
Přílohy:
1. Sumarizace nástrojů státní energetické koncepce (13 stran)
2. Scénáře možného vývoje energetiky (32 stran)
3. Porovnání dopadů scénářů vývoje (6 stran)
4. Porovnání významných energetických strategií - USA, EU, Francie, Rusko, GB, Korea, Čína a Indie (23 stran)
5. Vývoj a současný stav energetického hospodářství ČR (21 stran)
Informace obsažené v dokumentu jsou zajímavé a při podrobnějším čtení i burcující. Vyplývá z nich totiž řada nepříjemných skutečností. Pro ilustraci jen jednu z mnoha. Je to úroveň energetické náročnosti tvorby hrubého domácího produktu.
... republika dosud spotřebovává, vzhledem k vytvářenému HDP, více primárních zdrojů energie i elektřiny, než je objektivně nutné (spotřebovávaná energie je málo zhodnocována přidanou hodnotou). Přes dosažený pokrok ve vývoji po roce 1990 jsou energetická i elektroenergetická náročnost tvorby HDP stále téměř dvojnásobné vůči průměru zemí EU. Vysokou energetickou náročnost vykazují především doprava, průmysl a stavebnictví.
Toto konstatování je opravdu alarmující, zvláště když si v příloze č.5 přečteme, že výše zmiňovaná energetická náročnost poklesla z hodnoty 1593 MJ/1000 Kč HDP v roce 1990 na hodnotu 1227 v roce 2001. A i přes tento pokles (způsobený redukcí energeticky náročných výrob z odvětví hutnictví, těžké chemie, ...) jsme stále na dvojnásobku oproti zemím EU. Takže uspokojení jistě není na místě.
Po přečtení takto závažného více jak stostránkového dokumentu si uvědomíme, že otázky spojené např. s energetickou náročností, závislostí republiky na dovozu primárních energetických zdrojů nebo strategií výroby elektrické energie, budou v příštích letech klíčovým a v podstatě limitujícím faktorem pro celý další hospodářský růst republiky. Způsob zveřejnění na stránkách MPO formou celkem 7 souborů ve formátu PDF (skutečnou perličkou je samostatný soubor na jednu stranu obsahu), které je nutné zdlouhavě stahovat a uložit na disk počítače ale nasvědčuje, že zájem ministerstva o diskuzi nad návrhem koncepce je minimální. Pokud by totiž ministerstvo skutečně chtělo vyvolat diskuzi a dozvědět se názory odborné veřejnosti na předložený návrh, jistě by našlo mnohem vhodnější způsob publikace. Přímo se nabízí forma vytvoření samostatných internetových stránek Státní energetické koncepce s možností diskuze k jednotlivých odstavcům a přílohám? Byl by to tak velký problém?