Nedělní komentář - Státní energetická politika (II)
Původní téma dnešního editorialu měla být volba prezidenta. Píše a diskutuje se o ní doslova všude, tak proč také nepřispět komentářem. Pak jsem ale pročítal přehled tisku z minulého týdne a strnul jsem.
Hospodářské noviny uveřejnily v úterý článek Potřebujeme energii z jádra, tvrdí ministr Rusnok
V článku se mimo jiné uvádí:
Jaderná energetika by podle ministra průmyslu Jiřího Rusnoka (ČSSD) měla být i v budoucnu významným zdrojem elektřiny. V souvislosti s přípravou nové energetické koncepce státu Rusnok odhaduje, že za deset až dvacet let bude potřeba uvažovat o stavbě nové jaderné elektrárny o výkonu zhruba 1800 megawattů. "V každém případě nerezignovat na jadernou energetiku," prohlásil Rusnok v rozhovoru pro HN. Dodal, že je nutné udržet "velmi kvalitní mix zdrojů", tedy výrobu v klasických a jaderných elektrárnách. Nyní se v uhelných elektrárnách vyrábí asi dvě třetiny elektřiny.
Ocituji jednu z řady reakcí na tento článek:
Autor: Jimi Dabrundashvili
Dovolte mi připomenout, že Česká republika má už to "potěšení" provozovat v současné době dvě jaderné elektrárny. Poslední (Temelín) byla dokončena v době, kdy nadbytečná produkce elektřiny v roce 2001 v Česke Republice dosáhla 31 % z celkového objemu vyrobené energie (instal.výkon I.V.15 324 MW ) a v letošním roce se odhaduje, že nadprodukce dosáhne zhruba 42 %. Naše země je druhý největší vývozce elektřiny v Evropě a v percentuálním poměru s ostatními státy bude největším vývozcem, jakmile temelínská elektrárny poběží naplno. Úvahy o výstavbě nových jaderných elektráren v horizontu deseti či dvaceti let jen prokazují nedostatek vize ministra Rusnoka. Už sedm států Evropské unie, jejíž součástí chce být i Česká republika, ukončilo nebo se rozhodlo ukončit výrobu jaderné energie (zatím poslední z této skupiny je Belgie). Jedinou zemí, která v současné době plánuje výstavbu nového reaktoru je Finsko, a to navzdory silné opozici uvnitř země a i jejích sousedů. ...
... Pokud ministr Rusnok vážně uvažuje konkurenceschopnosti České republiky, bude smysluplnější, pokud vezme v potaz rostoucí míru nezaměstnanosti a snad i svůj vztah k přírodě, aby se podíval na nejrychleji rostoucí průmyslový sektor v Evropě: sektor obnovitelných zdrojů energie.
Dva názory naprosto protichůdné. Nic neobvyklého. To co mne ale naprosto šokovalo je porovnání tohoto prohlášení s jiným prohlášením stejného ministra. Vyšlo v Právu 10.1.2003:
...Nejdůležitější prioritou je však zajištění programovosti v dalším vývoji energetického hospodářství, tedy jinými slovy strategický energetický mix. Ten by měl spočívat především ve zvolení efektivní skladby primárních zdrojů energie v energetickém výhledu a dále v naplňování tohoto strukturálního záměru nástroji, které má stát v tržním prostředí k dispozici. Při volbě energetických zdrojů se budeme orientovat především na tuzemské zdroje, včetně alternativních a obnovitelných energetických zdrojů, samozřejmě se zaměřením v maximální možné míře šetřit životní prostředí.
Ptáte se co je na této citaci šokujícího? Zdánlivě nic. Jen jsem si vzpomněl na komentář, který jsem psal těsně před Silvestrem pod stejným názvem a reagoval na podobné (i když zcela protichůdné) prohlášení mluvčího ČEZu. Myslím si, že vyslovovat názor na zásadní otázky kolem budoucnosti energetiky by jak mluvčí, tak i ministr měli až po zpracování, připomínkování a schválení nové koncepce státní energetické politiky. Teprve potom je přece možné říct občanům, že za 10 - 20 let budeme potřebovat novou jadernou, či houf nových uhelných elektráren. Pak je ale potřeba rychle začít konat, protože 10 let uteče jako voda. Nebo přece jen zaměříme naší státní energetickou politiku trochu jiným směrem?
Hezký příští týden Vám přejeMilan Bechyně
P.S. Miroslav Macek (Viditelný Macek)
...a na závěr optimistická odpověď devadesátileté přítelkyně mé matky, když jsem si jí postěžoval na množství padajícího sněhu, který musím uklízet a uklízet: "Po škaredym bévá zas pěkně".
Už se těším na jaro a příští volby.