Biomasové srovnání

Na mezinárodním veletrhu ve Welsu (Rakousko) byl k dispozici leták, dokumentující stav centrálních energetických zdrojů na biomasu v historické zemi Steiermark (Štýrsko). Můžeme konstatovat, že k březnu 2000 bylo v této zemi (pozor, nikoliv v celém Rakousku) instalováno 177 zdrojů od jednotlivého výkonu do 500 kW až po ty největší s výkonem přesahujícím 3 000 kW s celkovým energetickým výkonem 179 000 kW. Co k tomu dodat? Snad jen následující srovnání.

Klimatické poměry Rakouska
Stejně jako naše republika, i území Rakouska leží v přechodné klimatické oblasti mezi oceánickou západní a kontinentální východní Evropou. Na rakouském počasí se tato skutečnost projevuje zvyšováním teplotních rozdílů mezi zimou a létem směrem k východu. Na východě jsou tedy zimy drsnější a léta teplejší. Spolu s tímto jevem se ve stejném směru projevuje i ubývání srážek. Na konkrétní ráz počasí má samozřejmě, především v horských oblastech, největší vliv nadmořská výška. S ní pochopitelně teploty klesají a množství srážek se zvyšuje. Typickým jevem horského klimatu jsou především četné mlhy, které, zejména v ranních hodinách, vznikají v údolích. Na horských vrcholcích zatím bývá nádherné jasné počasí, které umožňuje daleké výhledy do okolí. Typickým rysem alpského počasí jsou tolik zrádné změny počasí doprovázené i náhlou změnou směru a síly větru. Studený vítr, který směřuje z vyšších oblastí do údolí se zde rychle otepluje, což má za následek vznik padavých větrů typu fénu. Ty často způsobují rychlé tání sněhu a záplavy.

Kotelna na biomasu v Übelbachu

Centrální rozvod tepla v Übelbachu

Průměrné teploty se v lednu v severním předpolí Alp pohybují mezi -1 až -4 °C, v červenci mezi 15 a 19°C. Srážky jsou nejčetnější na horských svazích obrácených k západu a severozápadu (tedy proti směru převládajících větrů). Například v některých lokalitách v Salzburských Alpách spadne ročně až 2 400 mm srážek. Pravým opakem ohledně srážek jsou některé horské doliny, údolí a výběžky Panonské nížiny. Zde roční srážky nedosahují ani 600 mm za rok. Během roku je rozložení srážek nerovnoměrné. V létě jich zpravidla spadne asi dvakrát více než v zimních měsících. Ve vyšších horských polohách se v zimě vytváří souvislá sněhová pokrývka. Ta zde zpravidla leží 100 až 200 dní v roce dle nadmořské výšky.

Lokalita	Nadmořská výška	Průměrné teploty (°C)		Průměrné roční srážky
		leden	červenec
Vídeň	203	- 0,8	19,6	676
Linz	302	- 1,1	18,9	871
Innsbruck	582	- 2,8	19,2	859
Zugspitze	2 963	- 10,8	1,9	1 354
Sonnblick	3 106	- 13,0	1,2	2 580
Bregenz	435	- 0,6	17,8	1 440

Tabulka udává přední klimatické charakteristiky pro některá význačná místa v Rakousku

Územní poloha Štýrska a České republiky má určité zeměpisné a klimatické rozdíly, ale ne takové, abychom nemohli provést následující srovnání. Přepočtěme kolik biomasových kotelen a výkonu v biomase bychom měli, kdybychom sledovali stejnou koncepci obnovitelných zdrojů energie jako ve Štýrsku.

Stejná mapa kotelen na biomasu ve Štýrsku v roce 1990. Za poslední dekádu minulého století zde bylo realizováno 130 zdrojů, tj. 13 zdrojů v každém roce.

Štýrsko (Steiermark)
Celkem 1 200 000 obyvatel žije na území o rozloze 16 386 km² (20 % rozlohy Rakouska - 83 850 km²).

Jména, jimiž se často označují dva výrazné územní celky, dávají tušit, jaký charakter obě území mají, nebo alespoň, co je pro ně typické. Severní části se pro značné zásoby železné rudy přezdívá Železné markrabství, jižní Zelené markrabství dostalo pseudonym díky své lesnaté povaze.

Zemědělská výroba ve Štýrsku se soustřeďuje na pěstování veškerých obilovin, brambor, vína a ovoce. Průmysl se zde poslední dobou rozvíjí hlavně těžební.

Štýrsko patří mezi nejnavštěvovanější rakouské spolkové země. Za vše mohou mnohá jezera a krásná horská údolí. Prostor mezi nimi je navíc vyplněn skalními masivy, které jsou často přístupné prostřednictvím lanovek. Nejvyšším horským pásmem je západní masiv Dachsteinu a Totes Gebirge. Do Štýrska zasahuje i část Solné komory. K turisticky nejpřitažlivějším oblastem zde patří jezera Altauseer See, Grundlsee či Toplitzsee, věhlasná je oblast kolem řeky Enns a jezerní seskupení kolem Bad Ausee. Turisté zaměření spíše na zdolávání větších výškových rozdílů hojně navštěvují pásmo Nízkých Taur.

Česká republika
Předpokládáme, že naši republiku známe dostatečně a tak jen pro připomenutí:
Rozloha: 78 864 km²
Počet obyvatel: 10 330 000 (1994)

Fiktivní srovnání
Vymyšlenými ukazateli zjistíme, že ve Štýrsku bylo v roce 2000 takovéto energetické využití biomasy:
- průměrný výkon 10,9 kW/km²
- průměrný výkon 0,149 kW/obyv.
- průměrný výkon na jeden zdroj 1 011 kW
- spádové území 92 km²/kotelnu

Přepočteme-li tyto ukazatele na naši republiku, mohlo by u nás být nainstalováno:
- 859 MW podle plochy republiky
- 1 539 MW podle obyvatel
- 850 - 1 522 zdrojů

Závěr
Postupné směrování volné části naší zemědělsky obdělávané plochy na pěstování energetické biomasy (včetně lesa) má další příklad, že to jde. Energetický potenciál krajiny je připraven ke svému využití, industrializace krajiny i úroveň průmyslu jsou zárukou, že by to mělo fungovat i u nás. Vzniknou nové pracovní příležitosti, životní prostředí se zlepší, zisk z místního paliva zůstane v obcích a celostátně se ušetří část prostředků na nákup zemního plynu v zahraničí. A pokud půjdeme ještě dále, škody na povodních se podaří zlikvidovat rychleji.

Zatímco v Rakousku je každé nové uvedení kotelny na biomasu běžné, u nás je to důvod k článkům v celostátních novinách, časopisech i televizi.

Doposud máme v naší zemi pouhých 24 kotelen s celkovým výkonem 74 310 kW.

Připravil: Jaroslav Peterka

Pramen:
LEV: H. Scheur, J. Srienc, LK, RES, EBS
www.info-tour.info/rakousko
Heizen mit Holz, Landeskammer, Rakousko, 1990