Dopady klimatických politik a legislativy na Českou republiku

Česká republika čelí v oblasti dekarbonizace a evropské legislativy celé řadě zásadních výzev. Podle zpráv z výboru ITRE Evropského parlamentu by ČR mohla nejvíce profitovat z navrhovaného opatření Made in Europe (součástí Industrial Accelerator Act), které podporuje domácí a regionální průmyslovou výrobu.

Na druhou stranu tuzemská politika naráží na neshody ohledně klíčových nástrojů – například odmítavý postoj k systému ETS 2 s sebou nese rizika pro český průmysl.

V oblasti revize ETS 1 se česká vláda staví kladně k mírnému zpomalení snižování povolenek či k využívání finančních prostředků z Modernizačního fondu (kde má ČR nárok na 13 %), avšak přísnější podmínky pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a nahrazování dotovaných povolenek mechanismem CBAM vyžadují strategickou adaptaci.

Alternativní energetické modelování v softwaru LEAP (scénář AMO net-zero) navíc ukazuje, že k dosažení cílů bude nezbytná nejen hlubší elektrifikace průmyslu, ale také efektivnější cílení úspor energie a transformace klíčových odvětví, jako je ocelářství či cementářství.

O tématu se hovořilo na tiskovém breefingu Asociace pro mezinárodní otázky 4.11.2026 v Praze s odkazem na 31. Konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (a 8. setkání stran Pařížské dohody) 9. - 20. listopad 2026 v Turecku.

Proč potřebujeme alternativní dekarbonizační scénář průmyslu?

• Energetický model SEEPIA (základ Národního klimaticko-energetického plánu) se opírá především o technologická řešení, z nichž některá jsou považována za spekulativní.
• Podle Evropské komise by Česká republika měla intenzivněji podporovat úspory energie v průmyslu.
• Je obtížné polemizovat s vládním energetickým modelem, aniž bychom znali jeho předpoklady, použité parametry a strukturu. Vytvoření vlastního, ambicióznějšího modelu nám umožňuje zapojit se do debaty odborněji a posunout ji kupředu.

Data v debatě o průmyslové politice EU

LEAP

LEAP je vytvořen Stockholm Environment Institute US jako jednoduchý modulární modelovací nástroj pro sledování a plánování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Model funguje tak, že se nejprve sestaví model spotřeby energie v jednotlivých letech a ta se pokryje na základě zvolených možností energetiky. Uvažované typy opatření v průmyslu

• Změna procesu výroby
• Snížení objemu výroby
• Opatření ke zvýšení energetické účinnosti při výrobě
• Cirkulární opatření, recyklace
• Přechod na šetrnější zdroje energie, zejména elektrifikace

• zatím nezahrnutá opatření: CCS, syntetická paliva

Jaká jsou nejdůležitější opatření ve scénáři, který byl prezentován na breefingu Asociace pro mezinárodní otázky?

• cement
  • snížení množství cementu
  • další, zatím nezahrnutá opatření*
• chemický průmysl
  • snížení množství vyráběných chemikálií

• ocel
  • přechod na výrobu v elektrické obloukové peci (ocelový šrot) a snížení množství vyrobené oceli

• další sektory
  • elektrifikace výroby spolu s transformací energetiky na obnovitelné zdroje energie
  • snížení výroby
  • opatření ke zvýšení energetické účinnosti

*CCS, recyklace a spalování plynu a odpadu při nižší teplotě

Data k uvažovaným typům opatření v průmyslu