Reklama

Budova Leteckého muzea Metoděje Vlacha zaujme nejen svým geometrickým tvarem

Denisa Markovičová, redakce

Stavba hangáru je založena na kombinaci hlubinných a plošných základů. Nosná konstrukce haly je tvořena 13 rámy, lepenými z dřevěných lamel o průřezu příčle 240 × 1800 mm. Objekt je opláštěn kombinací hliníkových prosklených konstrukcí s drážkovou titanzinkovou krytinou. Pro tepelnou izolaci byly využity PIR desky 2 × 70 mm Kingspan Therma TR26 FM.

Reklama

Pohled na budovu leteckého muzea Metoděje Vlacha

Unikátnost Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi spočívá v tom, že se jedná o „živé muzeum“. Návštěvník neuvidí jen statické exponáty jako v normálním muzeu, ale skutečná historická letadla a jejich repliky – konkrétně 26 letadel, z toho 20 plně funkčních replik. Na leteckých akcích návštěvník uvidí starty, nastupování pilotů do kokpitů a létání. V prostoru muzea jsou k dispozici letecké simulátory, na kterých si návštěvník může sám zalétat.

Nadační fond Metoda Vlacha má 15 pilotů, kteří s letadly nejen létají, ale pravidelně o ně pečují a udržují je v dobrém technickém stavu pod dozorem technika LAA. Jedná se však nejen o pravidelnou údržbu, ale i rekonstrukce zakoupených replik a nebo jejich dokončování při stavbě repliky nové. Všechny tyto lidi sdružuje láska k létání a zájem o historii letectví. Odměnou pro ně je pak let v replice, který je stejně zajímavý, jako by to byl originál.

Budova muzea získala v roce 2014 ceněný titul v soutěži Stavba roku 2014.

Budova je jednopodlažní halová stavba s nosnými příčnými lomenými rámy z lepeného lamelového dřeva a s mezilehlými ocelovými, dřevěnými či železobetonovými svislými nosnými prvky. Suterénní podlaží je tvořeno obousměrným stěnovým železobetonovým systémem. Ve druhém nadzemním podlaží je vnitřní vestavba kombinací skeletového dřevěného a stěnového železobetonového nosného systému.

K hale ze severní strany přiléhá kombinovaná ocelovodřevěná skeletová přístavba se ztužujícím železobetonovým stěnovým jádrem se schodištěm. Z jihu přiléhá skeletová přístavba terasy kavárny, vytvořená z profilů systému fasádního zasklení.

Návrh leteckého muzea Metoděje Vlacha je především mimořádným tvůrčím počinem Ing. Arch. Michala Hlaváčka, který se při zrodu projektu nechal inspirovat tvarem „neviditelného/stealth“ letadla F-117 Nighthawk. Tím definoval základní geometrický tvar objektu.

Vnitřní prostor hangáru, Zdroj Nadace ABF

Vnitřní prostor hangáru je maximálně využit pro expozice, instalaci leteckých trenažérů a dalších interaktivních prvků spojených s letectvím. Budova návštěvníkům umožňuje sledovat pohyb na letecké ploše z tribuny i širší okolí z vyhlídkové věže.

Stavby tohoto charakteru nejsou na našem stavebním trhu často realizovány, o to více specifik jejich výstavba přináší. Vzhledem k umístění staveniště bylo nutné kromě obecně platných právních a legislativních předpisů dodržovat i legislativu a předpisy spojené s prováděním prací v blízkosti letištní plochy. Předpisy bylo omezeno jak využití jeřábů a dalších zdvihacích prostředků při práci na betonových částech stavby, montáži nosné konstrukce z dřevěných lepených vazníků a opláštění, tak i zřízení samotného zařízení staveniště s buňkovištěm, skládkami materiálu a deponií zeminy.

Sama stavba hangáru byla ojedinělá a zajímavá. Je založena na kombinaci hlubinných a plošných základů. Nosná konstrukce haly je tvořena 13 rámy, lepenými z dřevěných lamel o průřezu příčle 240 × 1800 mm. Opláštění objektu je kombinací hliníkových prosklených konstrukcí s drážkovou (falcovanou) titanzinkovou krytinou. Na ploché části střechy je použita PVC fólie ve dvou barevných odstínech, kdy fólií v tmavší barvě jsou na střeše vytvořeny motivy s leteckou tématikou.

Z architektonického pohledu bylo velmi důležité dosáhnout kontrastu mezi velkou pohledovou šířkou lepených dřevěnných vazníků a co možná nejmenší tloušťkou samotného střešního pláště. Pro zajištění subtilnosti střešního pláště byla proto zvolena tepelná izolace z PIR desek Kingspan Therma TR26 FM. Tyto desky se vyznašují vysokou pevností v tlaku (120 kPa) a téměř dvakrát lepšími tepelnými parametry než tradiční izolační materiály (jako např. minerální vata nebo EPS).

Při realizaci bylo nutné řešit řadu složitých detailů, aby se předešlo zatékání srážkových vod do objektu, popřípadě vzniku škod způsobeným navátím a následným odtáváním sněhu. Tuhost rámové konstrukce zajišťují ocelová ztužidla.

V úrovni 2. nadzemního podlaží je na ocelových táhlech zavěšena propojovací lávka, procházející středem hangáru. Nosné stěny, výtahová šachta se schodištěm a především vyhlídková věž jsou z pohledového železobetonu. Na vyhlídkové věži je pohledový beton doplněn ocelovou konstrukcí, opláštěnou tahokovem (jemnou mřížovinou).

Příčný řez: expozice. Zdroj: Nadace ABF

Příčný řez, vyhlídková věž. Zdroj: Nadace ABF

Podélný řez, Zdroj: Nadace ABF

Řez fasádou, Zdroj: Kronospan

Výstavba muzea s přilehlými komunikacemi logicky brání vsakování značné části srážkových vod. Aby nebylo zapotřebí odvádět tolik dešťové vody, byl mezi jihovýchodní stranou objektu a přistávací dráhou vybudován vsakovací objekt.

Přestože budova leteckého muzea působí spíše dojmem industriální stavby, jsou zde i prostory pro posezení a odpočinek, konference, zázemí pilotů a personálu muzea.

Autor: Hlaváček – architekti, s.r.o.
Dodavatel: Energie – stavební a báňská a.s.
Investor: Středočeský kraj

Za spolupráci děkuji Ing. Vladimíru Handlíkovi z Leteckého muzea Metoděje Vlacha, Ing. Aleši Korbelovi ze společnosti Kingspan Izolace a Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství.

Fotogalerie – zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (Nadace ABF) a Denisa Markovičová, redakce TZB-info