Doporučené zásady pro zprovoznění vzduchotechnických a klimatizačních (VZT) zařízení kontaminovaných záplavovou vodou
VZT zařízení znečištěná kontaminovanou vodou a bahnem při záplavách mohou být při jejich znovuuvedení do provozu nebezpečná a zdrojem a cestou pro šíření mikrobiální kontaminace vzduchu ve vnitřním prostředí a ohrožení zdraví osob.
Doplňující upozornění, redakce TZB-info, J. Hodboď: V prvé řadě je nutné vzít v úvahu, že VZT zařízení patří do skupiny elektrických zařízení a tudíž laik může provádět jen omezený rozsah zásahů s cílem odstranit následky zaplavení. V každém případě je nutné před jakýmkoliv zásahem zajistit odpojení od elektrické sítě, neboť při zaplavení mohlo dojít ke snížení elektrické izolace. Před uvedením do provozu by jako bezpečnostní pojistka měla být provedena kontrola elektrické izolace specialistou, případně i revizním technikem.
Důsledkem záplav je možné zdravotní ohrožení osob v tomto prostředí pobývajících. Dodržením následujících doporučení, která vycházejí z obecně stanovených zásad pro zacházení s technickými zařízeními, která přišla se záplavovou vodou do styku (viz www.mzcr.cz nebo www.szu.cz), lze riziko zdravotního ohrožení snížit. Provozovatele VZT může dodržení uvedených doporučení ochránit i před právními důsledky možného ohrožení osob. Nejsou uvedeny podrobné postupy. Vzhledem k velkému množství variant VZT zařízení i větraných a klimatizovaných prostorů je nutné individuální posouzení jednotlivých případů a přiměřená odborná aplikace následujících doporučení:
1. všechny nasákavé části zařízení musí být vyměněny, tj. filtry, obvodový sendvičový plášť jednotek (pokud je výplň z nasákavého materiálu), tlumiče hluku, manžety - pružné vložky, těsnění, izolace (pozn.: musí být vyměněny všechny izolace, které byly nasáklé vodou nejen z důvodů hygienických, ale proto, že takové izolace i po vysušení ztrácí svoje izolační vlastnosti), protipožární klapky, flexibilní potrubí, textilní a polyuretanové potrubí;
2. jednotky nebo jejich části, tj. výměníky tepla a chladu, oběžná kola ventilátorů, uložení rotorů elektromotorů, ložiska apod., pokud je nelze spolehlivě vyčistit a vydezinfikovat, musí být vyměněny;
3. elektromotory ventilátorů, které mohou kontaminovat rozváděný vzduch, a které lze vyjmout, je možné propláchnout a vysušit odbornou firmou při vyšší teplotě. Jejich další použití je možné jen po kontrole oprávněnou firmou;
4. jisticí, regulační a řídicí prvky elektroinstalace se musí vyměnit;
5. rozvody vzduchu (přiváděcí, odpadní i odváděcí) včetně vyústek musí být vyčištěny a vydezinfikovány - jestliže nelze vzduchovody rozebrat, vyčistit a vydezinfikovat, musí být vyměněny, potrubí jevící známky koroze nebo poškození musí být vyměněno;
6. u zděných kanálů a komor průlezných nebo jinak přístupných musí být vlhké zdivo asanováno včetně dezinfekce a protiplísňových opatření, kanály a komory nepřístupné pro tato opatření se musí vybourat a rekonstruovat;
7. tam, kde hrozí kontaminace větracího vzduchu z venkovního prostředí, je vhodné použít atestované baktericidně a fungicidně ošetřené filtry;
8. po zprovoznění vyčištěného a vydezinfikovaného VZT doporučujeme provést kontrolu kvality vnitřního prostředí laboratořemi hygienické služby nebo jinými akreditovanými laboratořemi - především v prostorách, kde se pohybuje větší množství osob (shromažďovací prostory, vč. stanic metra apod.); jako účelné se jeví kontrolovat vnitřní prostředí i v průběhu rekonstrukčních prací.
Vhodné dezinfekční prostředky jsou uvedeny v [1]. Osvědčené protiplísňové přípravky (po povodních v roce 1997), způsoby použití i bezpečnostní opatření jsou uvedeny v článku "Základní zásady při odstraňování plísní z objektů po záplavách", který z materiálů SZÚ ve spolupráci s RNDr. J. Paříkovou připravila MUDr. A. Lajčíková. Lze říci, že v článku uvedené dezinfekční přípravky účinně usmrcují i bakterie a viry. Kromě citovaných přípravků jsou účinné i dezinfekční látky běžně používané ve zdravotnictví - Persteril (kyselina peroxooctová) a přípravky na bázi glutaraldehydu (např. CIDEX).
Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dezinfekci velkých ploch, často kovových materiálů a o dezinfekci opakovanou, je třeba zvážit působení dezinfekčních přípravků na tyto materiály. Korozivní účinky mohou mít látky obsahující chlór a peroxosloučeniny. Aldehydy, které jsou kationaktivní, mohou mít za následek rychlou sedimentaci nečistot.
Při používání dezinfekčních přípravků je nutné respektovat návod k použití a bezpečnostní upozornění. Dezinfekci je vhodné svěřit odborné firmě. Po spuštění vyčištěného a dezinfikovaného VZT zařízení je třeba ověřit, zda ve větraném/klimatizovaném prostoru nejsou koncentrace chemických látek z dezinfekčních prostředků v nadlimitních koncentracích. Jestliže ano, pak po dobu než dojde k "vyvětrání" musí být omezen vstup a pobyt osob v tomto prostředí.
Literatura:
[1] Kolektiv autorů: Seznam dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních přípravků i přípravků pro dezinfekci vody schválených hlavním hygienikem ČR k 1. 1. 2002 AHEM, č. 2, SZÚ, Praha 2002 viz.: www.szu.cz/svi/ahem/obsah-2002-02.html
[2] PAŘÍKOVÁ, J., KUČEROVÁ, I.: Jak likvidovat plísně. Praha, Grada Publishing, 2001
[3] Povodně 1997 - zkušenosti hygienické služby. AHEM - zvláštní číslo, SZÚ Praha, 1999.
(Dostupné v knihovně Státního zdravotního ústavu Praha).
Vzduchotechnika po povodních v Německu
Povodně se nevyhýbají ani našim sousedům. I oni řeší problémy spojené se zaplavenými VZT zařízeními. V Německu existuje obecný předpis VDI 6022 "Hygienické požadavky na vzduchotechnická zařízení".
Hygienické a technické problémy v budovách zasažených povodněmi nejsou na první pohled tak zjevné, jako vlastní škody na budovách, které lze odstranit s relativně malými náklady. Ale co dělat, když to v budově i po vysušení stále zapáchá? Co dělat, když VZT zařízení nebo jejich části byly zasaženy záplavovou vodou? Stačí pečlivé vysušení jednotlivých částí? To jsou otázky, které je třeba řešit v souvislosti nejen s nepříjemnými zápachy, ale i možným zdravotním ohrožením osob pobývajících v budovách.
Řeší-li se otázka, co dělat se zasaženými VZT zařízeními i vzhledem k nevyhnutelným nákladům, musí se posoudit:
|
|
Speciální části jednotek budou řešeny v dalších samostatných bodech.
|
Vzduchové filtry
|
|
|
|
|
Uvedení VZT zařízení do provozu
Po vyčištění, vysušení, dezinfekci, přezkoušení elektroinstalací a protipožárních zařízení lze uvést VZT zařízení do provozu. Je však zapotřebí hygienická kontrola podle VDI 6022.
Pozn.: Protože u nás nemáme obdobný předpis, doporučujeme řídit se při běžné hygienické kontrole jak zařízení, tak prostoru zvyklostmi hygienické služby.
Literatura:
[1] KEUNE, A.: CCI Net Branchenticker 6. 9. 2002. Když povodeň odezněla - první pomoc pro zasažená VZT zařízení v budovách"- autor VDI 6022.