Nedělní editorial - Je nutné se otázkami udržitelného rozvoje zabývat?
Článek Ing. Šmídy Tepelná čerpadla a jejich použití v otopných soustavách vzbudil zajímavou diskuzi, která svým zaměřením je víc filozofická, než odborná. K nedělnímu zamyšlení nabízíme výběr z ní. Zajímavé je i srovnání s diskuzí na podobné téma na stránkách Václava Klause.
Ing. Černý
Rád bych několika svými postřehy reagoval a částečně si dovolil nesouhlasit s některými informacemi, které jsou podávány veřejnosti o tepelných čerpadlech. Co to znamená, když se řekne: "Tepelné čerpadlo poskytuje plný komfort, jeho provoz je automatický a ekologický. Hlavně je však ekonomický".
KOMFORT, AUTOMATIKA? Co jiného by mělo poskytnout plný komfort, než čistá elektrická energie? Bylo by velmi smutné, kdyby technologie, která spotřebovává toto nejdůmyslnější energetické médium, ještě nutila lidi k nějaké vedlejší činnosti, než se nechat pohodlně ohřívat. Mám na mysli třeba to, že by ještě z čerpadla museli vynášet popel. SOUHLASÍM, tepelné čerpadlo je zařízení s plným komfortem a automatickým provozem. Jeho užívání je velmi pohodlné.
EKOLOGIE? Tato stránka je široké veřejnosti prezentována po mém soudu mylně. Mylně až do té míry, že je tato alternativní technologie výroby tepla zaměňována za obnovitelnou. Mylně do té míry, že stát na její zavádění poskytuje dotace. Co je kritériem pro obnovitelnost? Že jinak využitelná energie spotřebovaná na vlastní provoz zařízení je menší než výstupní využitelná energie, kterou zařízení generuje? Tento fakt je bezesporu jedna z nutných podmínek pro úspěšnost technologie na výrobu tepla. Myslím, že míra obnovitelnosti procesu výroby tepla spočívá především v míře ovlivňování a poškozování životního prostředí danou technologií. Jak je to u tepelných čerpadel? Vstupní elektrická energie je dnes vyráběna především v uhelných, plynových nebo jaderných elektrárnách. Tedy z fosilních neobnovitelných přírodních zdrojů!!! Složitou a drahou distribuční sítí s nemalými ztrátami dopravovaná ke spotřebiteli. Rozmnožená část výstupní tepelné energie tepelného čerpadla pochází skutečně ze sluneční, tedy obnovitelné energie. Tak co s tím? Je to ekologické? Napadá mě příměr - byl jsem chudý, ukradl jsem příteli hotovost, dal se do poctivého podnikání a teď se mi vede dobře. Nebo ještě jeden - bylo mi zima, použil jsem neobnovitelné zdroje energie se všemi negativními důsledky plynoucími pro mé potomky a externí prostředí, abych se ohřál. Nebylo by poctivější být chudý a mrznout dokud to nebudu umět zařídit jinak než, že okradu přítele nebo poškodím mé děti? NESOUHLASÍM, tepelná čerpadla nejsou ekologický zdroj tepla. Jejich skóre vůči přírodě je v průměru jen 1:3. Dle mého názoru neadekvátní státní podpora tepelných čerpadel pochází od elektrárenských společností, výrobců tepelných čerpadel a jejich prodejců. Ve skutečnosti jde jen o lepší a mnohem dražší přímotop. Při instalaci sběrného kolektoru dochází k necitlivým zásahům do přírodního prostředí, není vyřešen problém likvidace po ukončení jeho životnosti.
EKONOMIKA? Mám přítele, který pro svůj nový malý domek koupil tepelné čerpadlo. Dle mého názoru poněkud brzy a ukvapeně. Jedna nejmenovaná firma nakoupila ve velkém a zrovna dělala velkou slevovou akci. Nekup to, když je to tak levné. A ta propagace. Začal vyřizovat státní dotaci. Prostě podlehl a tak ho má. Během stavby si uvědomil, že u malé řeky nebydlí, že dvě studny nemá, plošný kolektor se mu na pozemek nevejde (aby mohl mít zahrádku) a hloubkové vrty jsou velmi drahé. Mezitím ta otrava s vyřizováním žádosti o dataci, placení studií o možnosti dělání vrtů (jsme totiž v CHKO) a to uhánění státních úředníků#No prostě asi z té rychlé koupě není zrovna nadšený. Přemýšlí o prodeji čerpadla a koupi kotle na spalování peletek. Prý to je z hlediska ekologie mnohem lepší a komfort obsluhy se velmi blíží plynovému kotli nebo tepelnému čerpadlu. No, já si myslím, že popel asi vynášet muset bude. Ale co, ruce má, tak co. A taky tři děti. A není hloupý ani líný, tak proč by měl žít na úkor někoho jiného. A hlavně nebude závislý na dodavateli elektrické energie a jeho cenovému diktátu. Podívejme se na porovnání cen tepla z různých zdrojů a v různých zemích. A jak je to s tepelnými čerpadly? Pokud tabulka nelže, je u nás cena za 1kWh elektrické energie pro čerpadlo asi 1Kč (plus náklady na jistič dle velikosti), pokud čerpadlo spotřebuje na vstupu jen 1/3 požadovaného výstupního výkonu, potom za 1kWh tohoto výkonu by dnes přítel zaplatil jen 0,33 Kč. To je slušné. Kdyby však bydlel u našich sousedů z EU - v SRN, zaplatil by za 1kWh pro tepelné čerpadlo 1,49 Kč. To je ale skoro 5x tolik!!! Kdo má tedy zdeformovanou cenu jedné kWh pro tepelná čerpadla? Není to tak, že "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají". Vždyť jsme to již zažili u přímotopů a plynu. NESOUHLASÍM, tepelné čerpadlo není ekonomické. Vstupní investice na pořízení této technologie je velká, instalace venkovního kolektoru není bezproblémová. Provozní náklady tepelného čerpadla budou perspektivně růst s cenou čisté elektrické energie.
Ing. Pavel
Předělejme tedy elektrárny na metrová polena či peletky a místo elektrického neekologického osvětlení používejme ekologické obnovitelné louče. A když už se budeme muset holit elektrickým strojkem, pak jen s rakouským filtrem, který propustí jen energii vyrobenou v ekologických elektrárnách.
Jen tak dál, vzhůru do pravěku.
Jaký způsob vytápění a osvětlení používáte Vy, pane Černý? A jaká energie Vám napájí Váš televizor? Pokud je to elektřina ze sítě rozvodných závodů, pak jde nepochybně o směs energie z uhlí, vody a uranu, tedy žádné peletky, dřevo či sláma... Být na Vašem místě, ani bych nemohl klidně spát.
Vaše vyprávění o příteli se mi zdá neskutečné a účelově zkreslené. Nikdo přece nevyhodí jen tak řádově sto tisíc s tím, že pak se uvidí. Každé čerpadlo je učeno pro nějaký zdroj tepla a kupující musí předem vědět, co chce použít a na co má. Nedělejte prosím z lidí a svého přítele hlupáky.
Mimochodem provedení zemních vrtů na vlastním pozemku je administrativně velice jednoduché a téměř vše zařizuje firma, která vrty a instalaci kolektorů dělá, takže nestrašte lidi úředníky.
Ing. Černý
Pane Pavle,
poslední dobou se mi skutečně špatně usíná. Přemýšlím, co ve svém způsobu života vylepšit. Poslední nápad byl na zavedení rubriky "Odpady v obci" na našich obecních webových stránkách. Aby lidé věděli, že máme ekodvůr a že tedy mohou třídit a odevzdávat odpady po sobě zbylé.
Při výrobě elektřiny vznikají také odpady, ale ovlivnit to mohu jen snížením její spotřeby nebo jejím zavrhnutím. To by byl ovšem skutečně krok zpět. Proto jí šetřím. Zhasínám po dětech, na střeše máme sluneční kolektory a náš dům se snažíme vytápět biomasou. Není to jednoduché, ale jde to. Ve volných chvílích pak přemýšlím nad zjednodušením tohoto způsobu vytápění (přiblížení komfortu k vytápění plynem, elektřinou nebo TČ) tak, aby to bylo možné nejen pro lidi na venkově (kde je dostatek palivového dřeva), ale také pro lidi z města.
p. Gotz:
Moc se mi líbí tato diskuze a docela i já bych přispěl trochou do mlejna některými podněty.
Co se týče tepelných čerpadel, fandím jim třeba jen z důvodu, že pro výrobu (přesněji však řečeno přečerpávání)tepla neužívají spalování. To je velmi podstatné plus. Všechny spalovací technologie již z prosté fyzikální podstaty produkují CO2.
Souvislost energetická nám však napovídá, že účinnost výroby elektřiny je až 38%, reálně uvažujme třeba tu jednu třetinu. Pracuje-li tepelné čerpadlo s topným faktorem tři a je-li poháněno elektřinou z parní elektrárny (uvádím pouze jako mezní příklad!!), dojdeme k dalším souvislostem.
Pro výrobu 1 kWh elektrické energie potřebujeme zhruba 0,45 kg uhlí, při jehož spálení se uvolní zhruba 0,9 kg CO2. Tepelné čerpadlo je potom bohužel i tak emitentem zhruba 0,3 kg CO2 na 1kWh výstupní energie. Ekologie provozu tepelného čerpadla tedy závisí také na tom, jakým způsobem je elektrická energie pro jeho pohon vyráběna. Ke skleníkovým plynům, bylo by dobré nezapomínat na vodní páry, CO2 je až druhý v řadě.
Ve vztahu k REASům, řízení distribuční soustavy není vůbec žádná legrace a zdroje, které mohou být operativně řízeny pomocí HDO, jsou žádány. Pro regulaci ES používáme systémové a podpůrné služby, za které se také platí, proto podporu spotřebičů jako TČ chápu jako výhodu pro zákazníka a REAS. Jo a ta koruna za D55 platí, ani poplatky za velikost jističe nejsou nijak drsný.
Je bohužel smutné, že v jednom příspěvku jak kdosi přede mnou psal se někdo nachytal na levnou prodejní akci. To mne vážně a nebojím se užít ten výraz sere. Jenže, kde najít odborníka, který vše zařídí poskytne dostatečnou osvětu a ne jenom informace vytrhané z kontextu a nebude sledovat pouze zištné důvody. Kde najít informace, které osvětlí i laikovi funkci a provozování otopných soustav, tak aby pochopil fungování TČ. Babo raď.
Nerad bych teď lobboval, ale i na trhu v ČR existují seriozní dodavatelé, kteří jsou za Vaše peníze schopni dodat funkční zařízení, které splňuje parametry napsané na papíře. Zájemcům o informace o TČ bych doporučil navštívit třeba já nevím www.ekowatt.cz, www.energ.cz, www.avtc.cz, www.i-ekis.cz, www.ceskaenergetika.cz, projít si samozřejmě všechny podklady tady na Tézetbéčku (naprosto super portál, opět pochvala autorům), zařadit zde dotaz do diskuze, normálně a bez okolků navštívit poradenská centra REASů, vyžádat si podklady, a blíž se seznámit s problematikou a ucelit si informace. Může se stát, že Vám to pomůže k vhodné volbě dodavatele, který by Vám měl samozřejmě poskytnut kontakt na své zákazníky pro získání referencí, no a nebo zjistíte, že tepelné čerpadlo vůbec nepotřebujete.
Milan Bechyně