Otazníky kolem Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči
Cizinecký vstup do kanalizace, Praha, foto Dagmar Kopačková
Pražský magistrát neprodloužil nájemci smlouvu. Hlavní město plánuje zpracování projektového záměru na využití celého areálu a chce oslovit městské organizace ve věci možného budoucího využití.
Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči
Jde o významný objekt historie architektury, techniky a vodohospodářství. Postavena byla v letech 1901–1906 jako poslední článek systematické stokové sítě v Praze. Od roku 2010 je národní kulturní památkou.V roce 2016 získala certifikát kotevní bod organizace Evropské cesty průmyslového dědictví a prosadila se mezi nejvýznamnější industriální památky Evropy.
K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila až do roku 1967, kdy byla na nedalekém Císařském ostrově uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval stavební inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.
Při prohlídkách jsou k vidění původní prostory s pozůstatky původních technologických zařízení – a to jak pro vlastní čištění odpadních vod a související provoz, tak pro zajištění pohonu strojů (parní strojovna a kotelna). Součástí prohlídkové trasy je filmový dokument z roku 1943. Během každé prohlídky návštěvníci projdou původní stokou (nefunkční).
Dříve pod správou spolku Zachraňme Starou čistírnu se tam dělala sbírka hygienického mobiliáře, starých umyvadel, záchodů, byl tam sprchový kout Tomáše Garrigua Masaryka, ale i dílna na opravu parních strojů.
Bývalá čistírna odpadních vod v Bubenči v Praze 6 se objevila i v seriálu televizní stanice Discovery Channel Průmyslové objevy Evropy společně například s Eiffelovou veží v Paříži, s horskou železniční dráhou v Alpách či s vodními kanály ve Švédsku.
Národní památkový ústav je se správou spokojen
„S budovou Staré čistírny a její správou žádné výrazné problémy nejsou, správce s námi řeší standardní opravy, které jsou na tak rozsáhlém objektu běžné. Otázkou nejbližších let je samozřejmě připravovaná generální obnova, kterou potřebuje každá taková historická stavba,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Andrea Holasová.
Hlavní město Praha chce využít celý areál
- Aktuálně v ČOV pořádá prohlídky a zážitkové akce, nabízí pronájmy prostor a další služby společnost Továrna, která ji i pomohla dostat na indikativní seznam památek Světové dědictví UNESCO. Platí roční nájem a podle slov zástupce Továrny do objektu investovala víc, než kolik jí ukládala smlouva.
- Pražský magistrát nyní společnosti Továrna neprodloužil smlouvu. Hlavní město plánuje zpracování projektového záměru na využití celého areálu a chce oslovit městské organizace ve věci možného budoucího využití. Aktuálně se zpracovává pasport využití areálu ve formě projektového záměru.
Otazníky k budoucnosti
„Jde o to, jestli někdo bude akceptovat třeba to, že je nutné platit členství v Evropské cestě průmyslového dědictví a v dalších mezinárodních organizacích. A protože víme, že čistírna je daleko víc uznávaná v zahraničí než u nás, tak máme trochu strach. Stále věříme tomu, že i příští generace to zajímat bude a že jde o věc, která by neměla upadnout v zapomnění,“ řekla Šárka Jirouškova, která má v Továrně na starosti odborné prohlídky.
Továrna s aktivitami pro návštěvníky nejspíš bude muset v závěru roku skončit a není jasné, jak má reagovat na rezervace termínů v příštím roce.
Zdroj Lidové noviny, článek Zklamání. Firma dovedla industriální skvost na indikativní seznam UNESCO, magistrát jí ale neprodloužil smlouvu