Reklama

Můj dům, naše ulice: individuální bydlení a jeho koordinovaná výstavba

21.7.2015

nakladatelství Zlatý řez

„Můj dům, naše ulice“ je název nové knihy o koordinované výstavbě individuálního bydlení, na které se podílela čtveřice architektů Michal Kohout, František Štáfek, David Tichý a Filip Tittl. V rodinných domech bydlí v České republice téměř polovina obyvatel a představují většinu dnes budovaných bytových jednotek.

Reklama

Individuální bydlení významnou měrou vytváří charakter současného vystavěného prostředí. Publikace vydavatelství Zlatý řez přichází s pohledem na toto tradiční téma, který je v českém kontextu nový. Mnohá z témat knihy předznamenává již samotná její obálka: ukazuje zklidněnou ulici, jejíž sdílený obytný charakter je umožněn společně řešeným parkováním. Z ulice lze dojít pěšky k potřebné základní vybavenosti, a přestože jsou jednotlivé domy každý trochu jiný, neboť o jejich podobě rozhodovali jejich majitelé, byly navrženy jedním architektem a postaveny jednou společností ve spolupráci s obcí. Domy i ulice tak vytvářejí jeden celek, kde přitom lze uplatnit i individuální požadavky každého majitele domu.

Autoři se nezaměřují na výjimečná architektonická díla individuálních stavebníků, pozornost naopak věnují obytnému prostředí jako celku s jeho urbanistickými, ekonomickými a sociálními souvislostmi. Na realizovaných příkladech ukazují, že klíčovým prostředkem pro výrazné zlepšení užitkových vlastností prostředí i vytváření jeho stabilní generacemi sdílené smysluplné podoby je adekvátní míra koordinace jednotlivých projektů. Vhodně členěné prostředí dovoluje snáze projevit individualitu svých částí – od jednotlivých domů až po celá sousedství. Současně umožňuje lépe a bez nákladných přestaveb nejen absorbovat ale i účinně podporovat neustálé proměny společnosti.

Individuální bydlení bývá často vnímáno jako protipól městského bydlení v bytových domech. Kniha naproti tomu seznamuje čtenáře s mnohem širší škálou jeho možných podob. Vedle příkladů z venkovských či předměstských prostředí ukazuje také stavební formy typicky městského charakteru. Běžně známé individuální bydlení v rodinných domech tak doplňuje o ukázky přechodových forem s různou mírou či charakterem sdílení, kombinujících výhody rodinných a bytových domů. K dominantní formě samostatně stojícího rodinného domu uvádí alternativní příklady s efektivnějším vymezením soukromého a veřejného prostoru, které mohou být atraktivní a udržitelnou náhradou současné předměstské i městské výstavby. Publikace pojednává také o oblastech, kde současná česká stavební legislativa – nebo často jen její rigidní výklad – kladou mnohým v evropském kontextu běžným řešením zbytečné překážky.

Stavby individuálního bydlení bývají v běžné praxi často rozlišovány pouze podle tvaru či objemové formy, zatímco urbanistické souvislosti bývají opomíjeny. Přitom kvalita prostředí jako celku je významným faktorem hodnoty nemovitosti, kterou individuální stavebník může jen obtížně ovlivnit. Kniha proto podrobně rozebírá odlišné formy individuálního bydlení, z pohledu jejich vztahu k veřejným prostranstvím i možností jejich uplatnění v celku zástavby. Nechybí ani bohatě ilustrované příklady užití nejtypičtějších forem a jejich referenční modely, srovnávající hlavní prostorové a kapacitní parametry.

Kniha přinášející nový pohled na problematiku výstavby individuálního bydlení se může stát užitečným pomocníkem nejen jednotlivých stavebníků a zájemců z řad široké veřejnosti, ale především těch, kteří rozhodují o charakteru zástavby ve středním měřítku: starostů a zastupitelů obcí, tvůrců územních a regulačních plánů, majitelů developerských společností stejně jako jejich budoucích klientů.