Pod lithiovou mlhou září špinavý uran

Skutečným důsledkem schválení dnes vládou projednávaného materiálu „Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“ by bylo zachování tuzemského uranového průmyslu a to s významnou podporou státu. Navzdory faktu, že těžba uranu v České republice skončila a nastal čas úklidu škod ještě za desítky miliard korun [1]. Pro MPO a zejména pro sebe zprávu připravil státní podnik DIAMO bez předchozí konzultace s kompetenčně spoluzodpovědným MŽP [2]. Přestože název materiálu budí dojem, že jde především o politiky tolik propírané lithium, namísto surovin pro 21. století se tak ve skutečnosti máme vracet k surovinám století minulého.

Pokud vláda připravený dokument schválí, pak také:

• zajistí naprostý monopol s.p. DIAMO pro průzkumy, těžbu a úpravu uranu a zahlazování následků po těžbě a úpravě (kap. 3.4);
• zcela uvolní cestu pro geologické průzkumy ložisek uranu u Brzkova na Vysočině a na Liberecku (kap. 3.3, 6.1. a 7.2);
• v rozporu s oprávněnými zájmy dotčených obcí a vlastníků [3], bude moci DIAMO navrhovat stanovení chráněných ložiskových území pro těžbu uranu (kap. 6.6 a 7.2);
• otevře cestu pro přípravné a otevírací práce pro těžbu uranu v realizační etapě, které se „neobejdou bez objemných dotací ze státního rozpočtu“ a které následně má schvalovat vláda (kap. 3.3 a 7.2);
• rozhodne o zachování dosluhující chemické úpravny uranových rud v Dolní Rožínce a zdejšího odkaliště namísto jeho tolik potřebné sanace (kap. 6.3 a 7.2) [4];
• umožní, aby DIAMO pod záminkou „udržení těžební schopnosti v oblasti personální a technické“ požadovalo veřejné finance na podporu těžebních aktivit, mezi které patří využití uranu na novém tuzemském nebo zahraničním ložisku nebo také rozšiřování podzemního výzkumného pracoviště Bukov pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (kap. 6.2. a 7.2).

Je těžko uvěřitelné, že ministerstvo průmyslu se pomocí připravených usnesení vlády pokouší usměrnit pouhé čtyři měsíce starou Surovinovou politiku České republiky (schválena 14. června 2017) a nechává si uložit zpracovat její aktualizaci do 30. dubna 2018, přestože se nestalo nic nového, co by nebylo známo již v první polovině roku. Vedle toho odmítá změnit státní energetickou koncepci, jejích obsah již dlouho nevyhovuje měnící se energetické realitě Evropy i světa.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Státní podnik DIAMO se pod záminkou posílení role státu při těžbě lithia ve skutečnosti snaží udržet při životě řadu svých špinavých uranových provozů a připravovat se na novou těžbu uranu v České republice. Na úkor zdraví lidí a našeho životního prostředí. Ministři by takový záměr měli odmítnout.“

Poznámky:

[1] Těžba a upracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu, Česká republika byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá [Uranium 2016: Resources, Production and Demand, NEA a IAEA 2016, http://www.oecd.org/publications/uranium-20725310.htm]. Jen na odstraňování následků chemického loužení ve Stráži pod Ralskem se vláda zavázala během následujících dvaceti let uhradit 25 miliard korun.

[2] Viz zásadní připomínky Ministerstva životního prostředí v rámci mezirezortního připomínkového řízení k materiálu „Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“

[3] Podle původem socialistického horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.) nejsou vlastníci nemovitostí ani obce účastníci řízení o stanovení chráněných ložiskových území i přestože jde o výrazný zásah do jejich vlastnických práv a možností rozvoje.

[4] Na uranovém odkališti K1 v Dolní Rožínce, které DIAMO navrhuje dál provozovat, je již dnes na ploše 65 ha na 14,5 milionu tun radioaktivních kalů a dalších toxických odpadů.