Znovuzavedení praktické výuky do základních škol si přeje devět lidí z deseti
92 % procent rodičů, 89 % žáků a dokonce 94 % učitelů si přeje, aby byly do výuky zavedeny tradiční dílny. O něco menší zájem je potom o znovuvzkříšení předmětu pozemky.
Vlajková loď Roku řemesel 2016 v podobě zavedení polytechnické výuky do základních škol je blízko svého cíle. Tlak veřejnosti na povinnou výuku praktických předmětů nebyl v historii nikdy tak silný jako dnes. Průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), který realizovala agentura Ipsos, přitom ukazuje, že enormní zájem projevují jak rodiče, tak učitelé, stejně jako mladí lidé. AMSP ČR vstupuje do závěrečné fáze vyjednávání s jediným cílem – vytvořit časově akceptovatelný jízdní řád zavedení polytechnické výuky do škol.
92 % procent rodičů, 89 % žáků a dokonce 94 % učitelů si přeje, aby byly do výuky zavedeny tradiční dílny. O něco menší zájem je potom o znovuvzkříšení předmětu pozemky, který by chtělo 80 % učitelů, 75 % rodičů a 46 % žáků. To jsou hlavní závěry velkého řemeslného průzkumu AMSP ČR, který agentura Ipsos prováděla jak na bázi dotazníkového šetření, tak hloubkových rozhovorů.
Veřejnost si více jak kdy jindy začíná uvědomovat, že mladým lidem chybí manuální zručnost a rodiče vnímají, že počítačové dovednosti dětem nemusí stačit k tomu, aby se slušně uživily. Trochu obezřetnější jsou k dílnám oslovení řemeslníci, kteří jejich výuku rovněž podporují, ale jedním dechem dodávají, že výuka musí být rozmanitá a vedena profesionály, jinak se bude jednat pouze o oddychový předmět, ve kterém děti akorát vyplní čas mezi náročnější výukou, ale ničemu je to nenaučí.
S tím koresponduje i otázka, kdo by měl polytechnickou výuku vyučovat. Jak žáci, tak rodiče vyžadují ve většině odborníky z oborů, kteří budou do škol docházet. Naopak současní učitelé si na výuku troufají sami a jen třetina z nich by doporučila externí vyučující z praxe. O tom, že na trhu by bylo zřejmě dostatek odborníků ochotných vyučovat na základních školách, svědčí to, že tři čtvrtiny řemeslníků se vyjádřilo, že jsou připraveni zapojit se do výuky. Samotné děti by potom nejvíce v praktických hodinách bavila práce se dřevem, následuje činnost zahradnická a slušný zájem je i o vaření.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k tomu dodává: „Naším cílem není pouze zavést dílny do škol, ale provázat praktickou výuku s novými technologiemi. Chceme-li děti získat pro práci s hmotou, pak hoblík, dláto a kladívko dnes již nestačí. Mladí lidé musí vidět propojení s novými technologiemi, počítači, 3D tiskárnami nebo třeba drony. To ale zase samo o sobě nestačí, pokud děti nebudou schopny manuálně tvořit. Uznávám, že vybavení škol něco bude stát, ale kam jinam bychom měli investovat evropské či jiné zdroje, než do podpory vzdělávání mladých lidí?“
Ministryně školství mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachové k tomu dodává: „Podporu polytechnického vzdělávání na základních školách považuji za velmi významnou. Již nyní doporučujeme základním školám spolupracovat se středními školami a využívat jejich potenciálu. Národní ústav pro vzdělávání pracuje na významné modernizaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, propojujeme praktické činnosti s digitálními technologiemi. Změny však nebudou možné bez modernizace vybavení škol.“
Odborné vzdělávání, kurzy a odborné publikace. Tvorba a vydávání odborných publikací Topenářské příručky, Topenářských svazků (TS) a Topenářských pravidel (TP) a cechovního časopisu pro tepelnou techniku a instalaci pod názvem CTI INFO. Účelem a cílem ...