Nedělní komentář - možnosti využívání biomasy v ČR

Ozvěny k využívání biomasy z mezinárodní konference "Energie efektivně"

Třídenní odborná konference "Energie efektivně - EEBW " pořádaná 5. - 7. listopadu 2002 nevládní organizací SEVEn v Kongresovém centru Praha, bude patřit k těm nejvýznamnějším letošním akcím. Svědčí o tom pečlivý výběr témat a velký zájem účastníků. Témata a nové myšlenky, které se objevily zejména v sekci biomasa, mne velmi zaujaly a to mám za sebou obdobných konferencí celou řadu a nejen u nás. Nově se projevily velmi fundované zájmy a hluboké znalosti představitelů venkovských obcí, řady zástupců výrobců, ale i představitelů vědy a výzkumu. Na druhé straně zástupci "úřadů" (především MPO), setrvávali se svými příspěvky v rámci platných směrnic, vyhlášek a schválené státní energetické politiky, založené přeci jenom na fosilních a jaderných palivech a plynofikaci.

Jako velmi zajímavý byl přijat referát pana Petra Pávka, starosty z obce Jindřichovice pod Smrkem ze severních Čech o tom, jak si OÚ představuje řešení ekologického vytápění obce. Ustoupili od záměru plynofikovat, ale i od stavby centrální výtopny pro cca 200 domů v obci, především z finančních důvodů. Větší kotelnu se dvěma kotli o celkovém tepelném výkonu 350 kW zajistili jen pro domov důchodců. Bude však vytápět i řadu nedalekých domů. Rozvody z jedné kotelny po celé obci by nejméně zdvojnásobily investiční náklady a zvýšily určitá rizika. Je možné, že se časem vybudují ještě další "hnízdové", automatické kotelny v obci, ale většina domů by měla být vytápěna individuálně dřevní štěpkou, kusovým dřevem nebo nejspíše peletkami, jejichž výrobu také v obci připravují. Zajímavé je i využívání nezaměstnaných k zajišťování paliva pro celou obec. Jak se ukázalo v kuloárových diskusích, mnozí přítomní starostové měli na bioteplofikaci obce stejný nebo obdobný názor.

Nezbylo mně, abych poněkud upravil svůj připravený příspěvek a vybral jsem údaje, které doplnily starostu Pávka. Je to jednak tabulka z příspěvku předneseného na nedávné konferenci v Liberci, pojednávající o měrných investičních nákladech na rekonstruovanou kotelnu a na kotelny zcela nové (zatížené zvýšenými náklady o 50 až 60 % na rozvody tepla po obci), jednak porovnání nákladů na vytápění uhlím, plynem a peletkami ve Struhařově u Benešova.

Porovnání ekonomických údajů venkovských kotelen na spalování biopaliv

Nápadný rozdíl měrných investic na ideální jednotku (rodinný dům) mezi rekonstruovanou a novou kotelnou. Neúměrně vysoké jsou investiční náklady u nových kotelen v přepočtu na napojený rodinný domek (případně "vytápěného občana"). Přitom vnitřní rozvody a radiátory v domě nejsou započítávány!

Se stejným obslužným tepelným komfortem a nižší cenou za jeden dodaný GJ je možno vytápění domů na venkově řešit systémem topných biopeletek s měrnou investicí na jeden domek (za automatický kotel na pelety s akumulátorem tepla a zásobníkem pelet) v hodnotě dnes již za 70 000,- Kč. 6 tun pelet na roční provoz stojí 18 - 20 000,- Kč/dům. Přídavná investice na výstavbu peletárny s kapacitou výroby 5 000 t/rok, zásobující až 800 rodinných domů, to znamená několik okolních vesnic, případně i trh paliv, se pohybuje podle toho, zda se jedná o starší (granulační) nebo novou (peletovací) linku v rozmezí 4 až 12 mil. Kč.

Ve studii k "ekoteplofikaci" obce Struhařov vycházejí investiční náklady při výstavbě centrální kotelny na 30,5 mil Kč, (z toho 3 km rozvodů na 15 mil.), zatímco rekonstrukce tří menších kotelen ve větších budovách s napojením na blízké rodinné domy a vybavení ostatních domů kotli na pelety včetně rekonstrukce granulační linky na 13,1 mil Kč. Náklad na standardní palivo, peletky z místních zdrojů bude jen o málo vyšší než dnešní náklad na uhlí (do 3 mil. Kč/rok pro celou obec), zatímco zemní plyn při dnešních cenách by stál ročně 6 mil Kč.

Tyto údaje, které je možno si ověřit jednoduchým výpočtem, jsou pádným argumentem všem (včetně mne), kteří se zhlédli v rakouských venkovských výtopnách. Těch je k dnešnímu dni už přes 400, ale jejich další výstavba se zastavila, nebo podstatně zplomalila. Uvědomuji si, že se začaly stavět v době, kdy o peletkách se nic nevědělo a státní peníze "konejšily" obyvatele, které v referendem znemožnilo dokončení rakouské jaderné elektrárny, nehledě na to, že hospodářské poměry rakouských vesnic jsou diametrálně odlišné. Dnes se prodává v Rakousku kolem 5000 peletových kotlů ročně (včetně našich).

Plná verze přednášky (WORD 64 kB)

Příjemný příští týden
Vám přeje Václav Sladký