Komplexní obnovy skončily, na řadě je další rozvoj elektrárenských lokalit

Již v polovině roku 2012 skončila komplexní obnova Elektrárny Tušimice II a letos v létě i komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. V prvním případě prošly celkovou modernizací všechny čtyři výrobní bloky, každý o výkonu 200 MW. Ve druhém se týkala tří z pěti výrobních bloků, jejichž výkon byl navýšen z 210 na 250 MW. Všechny zmodernizované bloky jsou přitom vybaveny nejlepší dostupnou technologií pro daný projekt. Ve finále tak v obou případech byly obnoveny strojovna, kotelna, odsiřovací jednotka, elektroodlučovače a další nezbytná zařízení k provozu obou elektráren na dalších 25 let.

„Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II byla prvním dokončeným projektem v rámci programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ. Současné výsledky ukazují, že jsme se před lety vydali správným směrem, přičemž vložené investice se promítnou hlavně v oblasti životního prostředí a na úspoře primárních paliv,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Modernizace tušimické dvojky přinesla zvýšení čisté účinnosti z 34 % na 39 %, což v důsledku znamená úsporu cca 14 % primárních paliv, tedy uhlí. „Zároveň se podařilo snížit emise oxidů dusíku o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %.“

Modernizace Elektrárny Prunéřov II začala prakticky hned po skončení komplexní obnovy Tušimic, a to v září 2012. Dá se říci, že generální dodavatel stavby, někteří jeho hlavní dodavatelé a další subdodavatelé se vlastně jen přesunuli o pár kilometrů dál. Oba retrofity byly totiž původně projektovány coby zrcadlové. V případě Prunéřova II se ale nakonec Skupina ČEZ vydala jiným směrem tak, aby jeho účinnost v kombinaci s výrobou tepla vzrostla nad 40 % a veškeré emisní parametry se zlepšily v průměru o 60 %.

„Konkrétně uspoříme 15% primárních paliv, emise oxidu dusíku se sníží o 70%, emise oxidu siřičitého o 80% a emise tuhých znečišťujících látek o 88 %,“dodává k tomu Otakar Tuček. Jak zároveň upozorňuje, všechny tři výrobní bloky jsou již nyní v provozu, ale ještě ne v tom běžném. „V současné době hovoříme o fázi zkušebního provozu, stabilizaci a optimalizaci. Veškeré dolaďování by pak ve finále mělo přinést více než 93% disponibilitu provozu všech tří zmodernizovaných bloků.“

Obě elektrárenské lokality, které dnes tvoří jeden organizační celek, tak velkou měrou trvale přispívají ke zlepšení životního prostředí. Zároveň jsou zárukou zaměstnanosti a sociálních jistot jak pro kmenové zaměstnance ČEZ, tak z nejrůznější dodavatelských firem a hlavně i pro pracovníky ze sousedních Severočeských dolů. Budoucnost není ovšem jen postavena na výrobě elektrické energie či dodávkách tepla pro okolní města.

„Máme vlastní plán rozvojových aktivit v lokalitě Elektráren Tušimice – Prunéřov. Některé z nich jsou už ve fázi příprav nebo realizace. Jedna z nich souvisí právě se Severočeskými doly, které patří do naší Skupiny. Protože je máme doslova za humny, půjde o jejich přímé napájení vyrobenou elektřinou v Tušimicích. Na místě, bývalé Elektrárny Tušimice I, z níž zbyla po její likvidaci pouze administrativní budova, pak vyroste nové Datové centrum pro celou Skupinu ČEZ. Letos proběhla realizace kanálu pro přívod vody, elektřiny, tepla a podobně. V příštím roce pak začne stavba budovy,“ nastiňuje některé aktivity ředitel Tuček.

V režii Energetických produktů vyrůstá v areálu Elektrárny Tušimice terminál popílku. Buňkoviště je již postaveno, pozemek oplocen a začaly zemní práce. Nakládací středisko bude přitom zajišťovat export popílku do Německa coby vedlejšího energetického produktu určeného pro stavebnictví. „V tomto směru máme i plány s prostorem za chladicími věžemi v Elektrárně Prunéřov 2. Zde by ovšem měl vyrůst nový závod na výrobu sádrokartonového materiálu. O pronájem pozemku a výstavbu mají zájem hned tři firmy,“ líčí další rozvojové plány Otakar Tuček. Bezesporu tím nejzajímavějším je plánovaná výstavba velkokapacitních skleníků, opět v místech bývalé Elektrárny Tušimice I. I když s realizací se počítalo už letos, je zatím kvůli nutné legislativní změně v Územním plánu města Kadaně na rok odložena. Nicméně investorův zájem nadále trvá i s vynuceným posunutím zahájení stavby.

„Prakticky ve všech výše uvedených případech nabízíme potenciálním zájemcům prostor, zajištění dodávek energie, tepla a vody, případně i vedlejší energetické produkty pro jejich stavební činnosti. Očekáváme od toho udržení zaměstnanosti v regionu, neboť tím vznikne celá řada zajímavých pracovních míst pro obyvatele Chomutovska,“ uzavřel Otakar Tuček. Netají se ani tím, že těch rozvojových plánů je daleko více. Jenže ty jsou podle něj ještě doslova a do písmene ve fázi hudby budoucnosti, a tak by bylo předčasné o nich hovořit.