Zásobování proudem je od začátku konce jaderné energetiky v Německu lepší
Energiewende vyvolala otázky týkající se jistoty v zásobování proudem. Může proud ze slunečných a větrných elektráren pokrýt potřebu Německa? Studie ukázala, že zásobování elektřinou je dokonce lepší než před tím.
Stabilita německého zásobování proudem se zlepšila, zní v krátké studii analytického institutu Energy Brainpool na objednávku Greenpeace Energy. Přesto, že od roku 2011 bylo vypbnuto devět reaktorů, které byly nahrazeny na počasí závislými obnovitelnými zdroji , došlo k výrazně menšímu počtu výpadků v dodávkách. Provozovatelé sítí museli přitom méně sahat k výkonové regulaci kvůli odchylkám.
Jak dlouho byl proud vypnut?
Pro hodnocení bezpečnosti dodávek sleduje institut několik faktorů. Podle německého regulátora se hlavně používá tzv. index SAIDI, který sumarizuje průměrnou dobu přerušení dodávek. V roce 2014 činil průměrný výpadek v Německu dvanáct minut, což bylo výrazně méně než v roce 2010, kdy tato dodnota dosahovala téměř patnácti minut. V roce 2006 průměrná doba výpadků proudu byla dvacetjedna minut.
Také v mezinárodním srovnání se zeměmi s klasickými jadernými elektrárnami si Německo s vysokým podílem obnovitelných zdrojů vede dobře. V zemích, jako jsou Francie (86% podíl jaderné energetiky) nebo Maďarsko (36%), dosahovaly výpadky v dodávkách hodnoty téměř 68 minut. Ve Velké Británii (19%) byla průměrná délka přerušení dodávek 55 minut.
Energy Brainpool: Uhelné elektrárny nebudou brzy potřeba
Aktuální průzkum také ukázal, že rezervní uhelné elektrárny poškozující životní prostředí budou postupně nahrazovány. Od roku 2020 by mohla díky efektivnímu řízení výroby v zařízeních na biomasu a spotřeby v domácnostech i ve výrobních podnicích špičková poptávka klesnout o 4,4 gigawattů, uvádí vedoucí studie Brainpool Energy Thorsten Lenck. O to by se snížil požadavek na rezervní výkon uhelných elektráren.
Hlavní roli budou hrát technologie pro uskladnění elektřiny
Nejvýznamnější roli v zabezpečení dodávek budou hrát, podle analytického institutu, technologie na uskladnění elektřiny, jako jsou Power - to - Gas. Tato technologie má střednědobě přispět k tomu, že rezervní výroby elektřiny z fosilních zdrojů úplně skončí. Zárověň se ještě posílí bezpečnost dodávek, protože se tím omezí výkyvy výroby v závislosti na počasí. Naproti tomu konvenční elektrárny situaci za nepříznivého počasí ještě zhoršují, uvádí studie. Například v letech 2006 a 2007, při extrémě teplém počasí mnohé něměcké uhelné elektrárny musely jet na omezený výkon nebo musely být úplně vypnuty kvůli teplotě chladící vody z řek. V prosinci 2015 zase byly některé elektrárny vypnuty pro nízký stav vody v řekách, což neumožňovalo jejich zásobení uhlím loděmi.