Mikroelektrárna z výzkumného centra ČVUT má nahradit běžné kotle

Prototyp je v provozu od konce letošního března. Otestování pilotní jednotky v Tepelném hospodářství Trhové Sviny v Jihočeském kraji je plánováno na poslední čtvrtletí letošního roku. "První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku," řekl na středečním křtu elektrárny vedoucí vývojového týmu Jakub Maščuch.

Elektrárnu by v budoucnosti mohly využívat například domácnosti, školy, ale i malé podniky. Cena zařízení bude zřejmě v řádu několika set tisíc korun. Současný topný výkon je 50 kilowattů, elektrický výkon 2,5 kilowattu.

Technologie elektrárny funguje na principu Organického Rankinova cyklu, kdy se pro pohon turbín používají namísto v elektrárnách obvyklé vody organické látky, které mají výrazně nižší výparné teploty. Jsou to například různá chladiva nebo silikonové oleje. V rámci vývoje vědci chtějí, aby mikroelektrárna byla v budoucnu schopná generovat nejen teplo a elektřinu, ale také i chlad, aby tak naplnila energetické požadavky budov v celém spektru.

Tržní potenciál má zařízení podle vědců i místech, která nejsou zasíťovaná elektrickým vedením. "Máme signály ze světa, z Indonésie, z Jižní Ameriky, kde o tento typ zařízení je poměrně dost velký zájem," dodal Maščuch.

Nápad loni získal získal ocenění známé jako "ekologický oskar" na mezinárodní soutěži projektů, které pomáhají šetřit životní prostředí a energie. "Vývoj nových zdrojů energie a oblast energetiky vůbec patří mezi národní výzkumné priority," uvedl vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Do vědy jde v ČR zhruba 70 miliard korun, z toho je ze soukromého sektoru asi jedna miliarda korun. Podle vicepremiéra se částka pohybuje pod čísly, která jsou běžná mezi vyspělými zeměmi. Podle něj je jednou z cest, kterou se ČR vydala, intenzivní a seriózní debata mezi výzkumem a privátním sektorem, a proto vznikla také Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Motivace soukromého sektoru pro investice do vědy a výzkumu v posledních letech roste, ale je třeba ji dál podporovat. "Já se domnívám, že pokrok určitý je, samozřejmě ten systém má určitou setrvačnost," dodal Bělobrádek.

O stavbě Univerzitního centra energeticky efektivních budov UCEEB podrobně zde

Stavba Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradě začala v roce 2011, je společným projektem čtyř fakultu ČVUT. Otevřeno bylo o tři roky později, zcela hotov je projekt od loňska. Investice částečně placená z evropských dotací činila zhruba 670 milionů korun.

Letos už také centrum nakoupilo přes 80 přístrojů, laboratorního vybavení a softwaru za 40 milionů korun, také za přispění evropských dotací. Jednalo se například zařízení na zkoušky mrazuvzdornosti stavebních materiálů, elektromobil, stacionární bateriové úložiště anebo lis na zkoušku tlakem.

Vědci v centru zkoumají například způsoby úspory energií při provozu budov, inovace při stavbách, efektivní využití obnovitelných zdrojů, systémy inteligentního řízení, kvalitu vnitřního prostředí a environmentální souvislosti.