Emise oxidu uhličitého v Číně zřejmě dosáhly vrcholu už roku 2014

Vyplývá to ze studie Granthamského výzkumného institutu o změnách klimatu a životního prostředí a Londýnské ekonomické školy. Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě a zpráva zvyšuje tlak na Peking, aby přitvrdil ve svých klimatických závazcích. Čína však tvrzení o vrcholu emisí v roce 2014 popírá.

Čína v rámci dohody o boji proti globálnímu oteplování, která byla podepsána loni v Paříži, slíbila, že její emise tak zvaných skleníkových plynů dosáhnou vrcholu někdy kolem roku 2030. Důkazy, že země dosáhla vrcholu mnohem dříve, vyvolávají obavy, že její současné cíle jsou příliš mírné.

"Je celkem možné, že emise budou nyní mírně klesat, což naznačuje, že rok 2014 byl vrchol," uvádí se ve zprávě. Nedávné údaje již naznačily, že emise loni klesly. "Pokud emise vzrostou nad úroveň z roku 2014, tak růstová trajektorie bude pravděpodobně relativně vyrovnaná a vrchol by byl pravděpodobný do roku 2025."

Čínští odborníci tvrdí, že případný pokles emisí v roce 2015 byl způsoben hlavně zpomalením čínské ekonomiky. Podle nich je nepravděpodobné, že by emise dosáhly vrcholu tak brzy. V případě přísnější politiky a zavedení reforem by podle nich mohly emise dosáhnout vrcholu v roce 2025, ale v žádném případě nebyly na vrcholu v roce 2014.

Vládní úředník Sie Čen-chua, který řídí klimatickou politiku Číny, popřel, že emise skleníkových plynů předloni dosáhly svého vrcholu, a upozornil, že emise stále rostou. Vládní závazek dosáhnout vrcholu kolem roku 2030 podle něj vychází z vnitrostátních podmínek a je přímo spojen s ekonomickým rozvojem.

Čínská vláda v sobotu uvedla, že chce přiškrtit do roku 2020 celkovou spotřebu energie na pět miliard tun uhlí. Proti roku 2015 to představuje zvýšení o 16,3 procenta. Současně uvedla, že sníží množství emisí oxidu uhličitého na jednotku ekonomického růstu v období 2016 až 2020 o 18 procent.