Energetická agenda nové polské vlády: uhlí a jádro
Vítěz polských parlamentních voleb, strana Právo a spravedlnost (PiS), si za jeden z hlavních úkolů předsevzala "záchranu uhelného průmyslu“, který by měl zůstat páteří polské energetiky.
Toto téma patřilo k nejdůležitějším v celé předvolební kampani. Uhelné odvětví kontrolované státem zaměstnává kolem 100 tisíc lidí, ale v roce 2001 to byl skoro dvojnásobek. Četné podniky doslova bojují o přežití. Ceny uhlí klesají, neboť poptávka po něm ve světě citelně polevila. Jednak kvůli slabšímu tempu hospodářského růstu, jednak proto, že energetika sází na obnovitelné zdroje.
Kompania Weglova (KW), největší uhelná společnost nejenom v Polsku, ale celé Evropské unii, potřebuje do konce března příštího roku zhruba 700 milionů zlotých (v přepočtu kolem 4,2 miliardy korun). Jinak nebude mít na výplaty pro svých 40 tisíc horníků, ani na financování provozních nákladů.
Co s tím může nová vláda dělat? Soukromé investory, ochotné zachránit KW, najde těžko. A tak je velice pravděpodobné, že ztrátový podnik budou muset na její pokyn držet nad vodou státní energetické společnosti jako například PGE, Tauron, Enea nebo Energa. Jejich účast na záchraně největšího uhelného podniku by mohla spočívat jednak v tom, že do něj kapitálově vstoupí, nebo s KW uzavřou dlouhodobé kontrakty na dodávku paliva.
Problém znamená také dovoz levné elektřiny z Německa. Polsko muselo elektřinu dovážet zejména během letošního srpnového sucha, kdy muselo být odstaveno několik tepelných elektráren, protože v řekách nebyl dostatek vody na jejich chlazení.
Je docela možné, že nová polská vláda zruší rozhodnutí své předchůdkyně nestavět po roce 2020 další uhelné elektrárny. Vítězná strana hodlá zřídit ministerstvo energetiky. "Bude odpovídat především za to, aby uhlí nadále sehrávalo v polské energetice klíčovou úlohu," uvedl v rozhovoru pro týdeník Wprost Pawel Szalamacha, vlivný poslanec Práva a spravedlnosti.
Nové ministerstvo bude mít na starosti také plánovanou výstavbu dvou jaderných elektráren o celkovém výkonu 6000 megawatt. Předpokládá se, že první reaktor bude spuštěn až v roce 2029, když původně se mluvilo o roce 2020. Od nové vlády ve Varšavě se tedy rovněž očekává, že bude podporovat jadernou energetiku, bez které se Polsko zatím muselo obejít. Na druhé straně, nový kabinet nebude vůbec nakloněn výstavbě velkých větrných farem. Vedení PiS argumentuje, že nepřijatelným způsobem hyzdí krajinu.
Pokud jde o zemní plyn, Polsko bude nadále usilovat o snížení závislosti na dovozu z Ruska.
Původní zpráva v angličtině ZDE.