Miliardy na podporu OZE možná nebudou. Vitásková prý nechce obcházet zákon
Až 41 miliard korun, které měly příští rok sloužit na podporu obnovitelných zdrojů, žadatelům možná nakonec vůbec nepřijdou.
Energetický regulační úřad (ERÚ) v čele s Alenou Vitáskovou se totiž obává, že by jejich vyplacením porušil zákon. Pokud ale peníze skutečně nevyplatí, hrozí celému odvětví kolaps.
„V současné situaci, kdy tady i za prosté jmenování někoho do pracovní pozice chodí policejní razie, si nemůžeme dovolit jakýmkoli způsobem překročit zákon,“ uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka s narážkou na vyšetřování kolem jmenování Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně úřadu.
Autor: ČT24
Podle zákona totiž mohou dostat peníze jen ty zdroje, které schválila Evropská komise. Problém je ale v tom, že takzvanou notifikaci zdroje zapojené před rokem 2013 nemají. A těch je v tuzemsku většina.
„Komise o tom ví, ten proces probíhá, Česká republika spolupracuje. A jestliže byla podpora vypsána v loňském a předloňském roce, domníváme se, že není žádný důvod, proč by neměla být úplně stejně vypsána i na další rok,“ říká energetický poradce ministra průmyslu Pavel Šolc.
Váhání ERÚ se samozřejmě nelíbí samotným provozovatelům elektráren. „Pokud se paní Vitásková bojí, tak my chápeme její pozici, ale v takovém případě by měla uvolnit místo někomu, kdo se bát nebude,“ prohlásil mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.
Nicméně výklad zákona nemusí být až tak jednoznačný. „Pokud se podíváme do platného zákona, tak ten de facto neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu jiný krok, než podporu opět stanovit,“ uvedl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák s tím, že úřad stanovuje výši dotací, a ne to, zda se vyplatí, či ne. Podle Chvojky to ale ERÚ dostal nařízeno přímo od ministerstva průmyslu a obchodu.
Ztráta práce a krachy firem
Pokud ale ERÚ podporu skutečně nepodepíše, přijde o práci v sektoru několik tisíc lidí. Například v rozpočtu společnosti ČEZ budou chybět dvě miliardy korun. Pro menší firmy by to ale znamenalo úplný krach během několika týdnů. „Dopady by byly prostě masivní, nešlo by jenom o fotovoltaiku a soukromé investory. Byl by to obrovský dopad i na bankovní sektor, velká část projektů je totiž financována z úvěrů. Byla by to řetězová reakce,“ dodává Cihelka.
Energetický regulační úřad prý hledá cestu, jak podporu legálně přiznat. Obrátil se proto i na antimonopolní a Nejvyšší kontrolní úřad. Dochází mu ale čas, protože rozhodnout musí do necelých tří týdnů.
Původní reportáž na ČT24.