Plynovod mezi Polskem, Litvou, Lotyšskem a Estonskem zvýší energetickou bezpečnost EU
Litva a Polsko se dohodly na propojení plynárenských soustav, přičemž významnou pomoc při vytváření dohody poskytla Evropská komise.
Dohoda ale nebyla snadná. Dřívější problémy se týkaly nejen výše příspěvků obou stran, ale i technických otázek. V červnu obvinila Litva Polsko, že průtahy kolem stavby plynovodů se Polsko snaží získat více peněz od Evropské komise na podobný projekt, který je plánován mezi Polskem a ČR.
Předmětem sporu byl údajně nesouhlas polské strany s výší příspěvků ostatních pobaltských států, zejména Litvy. Na jaře odeslali předsedové vlád Litvy, Lotyšska a Estonska dopis Polsku a Evropské komisi, v němž je žádají, aby země jednáním překonaly vzájemné rozpory a bylo dosaženo vzájemně výhodné dohody.
Evropská komise v říjnu 2014 zařadila plynovod GIPL mezi strategické energetické projekty. GIPL by se měl stát významným prvkem při utváření jednotného energetického trhu zemí ležících u Baltu (BEMIT). Mezi projekty posilujícími význam plynovodu GIPL mají být terminály LNG v Litvě a v Polsku.
Cena 534 km dlouhého plynovodu by měla být 558 mil. EUR, z čehož 54,9 mil. zaplatí Litva, 29,4 Lotyšsko a 1,5 mil. EUR slíbilo Estonsko. Polsko a Litva žádaly Evropskou komisi, aby přispěla na stavbu plynovodu 75 % celkové ceny, ale EK přistoupila na financování 60 % hodnoty díla. Část peněz dodají distřibutoři všech zúčastněných zemí.
Práce na plynovodu mají začít v roce 2016 a dokončen má být v roce 2019. Očekávaná kapacita má být 2,3 mld. m3 s možností jejího zvýšení až na 4,5 mld. m3. Plyn bude možno dopravovat oběma směry.