Studie: Roční potřeba hnědého uhlí klesne z 43 na 15 mil. tun

Roční potřeba hnědého uhlí v Česku klesne do roku 2050 zhruba ze 43 milionů tun na 15,2 milionu tun. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím, kterou pro ministerstvo průmyslu (MPO) vypracovala expertní společnost Vupek Economy, jež se zabývá poradenstvím v oblasti energetiky a životního prostředí. Materiál však zároveň tvrdí, že pro pokrytí všech potřeb odběratelů je nezbytné úplné prolomení takzvaných těžebních limitů. Podle MPO bude prognóza sloužit pouze jako jeden z dílčích podkladů k posouzení problematiky limitů, samo není se závěry studie plně spokojeno.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dnes ČTK řekl, že jde pouze o jednu z dílčích studií, která po vypořádání výhrad MPO a zapracování některých chybějících dat poslouží jako podklad k chystané Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR. "Problematiku těžebních limitů je potřeba před rozhodnutím posoudit v mnohem širším kontextu, než se kterým tento dokument pracuje. I proto jsou zadány další studie, které zkoumají sociálně-ekonomické dopady jednotlivých variant či jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ty budou hrát při samotném rozhodování neméně důležitou roli," dodal Mládek.

Studie o socioekonomických dopadech by měla být podle dřívějších informací hotova do konce měsíce, materiál o dopadech na životní prostředí pak do srpna.

Autoři aktuální studie sami přiznávají rozpor se schválenou Státní energetickou koncepcí (ASEK). Nová prognóza bere proti koncepci podle nich do úvahy mimo jiné zvýšení výchozích stavů zásob hnědého uhlí o podmíněně vytěžitelné zásoby. Na rozdíl od ASEK proto materiál počítá i krátce po roce 2040 s těžbou v lomu Nástup-Tušimice, kde těží Severočeské doly, a lomech Sokolovské uhelné. "ASEK počítá s ukončením těžby na těchto lomech dříve, kolem roku 2037," připomíná materiál.

Studie ale zároveň dodává, že i přes pokles potřeb je pro jejich pokrytí nezbytné prolomení těžebních limitů, a to ideálně v plném rozsahu. Varianty částečného prolomení na Bílině nebo na Bílině a lomu ČSA, patřícího Severní energetické, o kterých se také uvažuje, označuje prognóza za krátkodobá řešení. "Optimální průběh bilance zdrojů hnědého uhlí a jeho potřeb má šanci zajistit pouze varianta úplného uvolnění, tj. na obou lomech," dodává materiál.

S tím však nesouhlasí například zástupci Teplárenského sdružení ČR (TSČR). "V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí," řekl ředitel sdružení Martin Hájek.

"Podle našich informací získával zpracovatel prognózy vstupní údaje pro svou studii od jednotlivých těžebních, teplárenských a elektrárenských společností s tím, že tyto subjekty byly srozuměny, k jakým účelům budou jejich data využita. Poskytovaly je tedy dobrovolně a s vědomím, že budou zveřejněna," reagoval na výtky sdružení mluvčí MPO František Kotrba.

MPO v lednu představilo čtyři varianty, jak s limity stanovenými v roce 1991 dále naložit. Kromě zachování nebo úplného prolomení limitů, které doporučuje nová prognóza, je ve hře také pouze prolomení limitů v lomu Bílina. Mládek navrhl ale i posunutí limitů v lomu ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Při neprolomení limitů bude podle ministerstva do budoucna k dispozici 730 milionů tun uhlí, částečné prolomení v lomu Bílina by přineslo 100 až 120 milionů tun. Pokud by se prolomily i na lomu ČSA, bylo by možné využít dalších 50, při úplném prolomení až 250 milionů tun hnědého uhlí.

Nezávisle na ministerstvu si již dřív nechal zpracovat studii vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Studie, kterou pro něj údajně zdarma vypracovala společnost Carbounion Bohemia patřící podnikateli Petru Pauknerovi, doporučuje prolomení limitů jen na dole Bílina.

Prolomení limitů požadují těžební firmy i jejich odbory. Proti prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.

Základní projekce potřeb hnědého uhlí v ČR podle sektorů jeho užití (v tis. tun)

rok	ČEZ	z toho: teplárny ČEZ	z toho:elektrárny ČEZ	Ost. veřejné elektrárny	Veřejné teplárny	Závodní teplárny	Celkem zvlášť velké	Ostatní velké zdroje	Střední zdroje	Domácnosti	Ostatní spotřeba	Spotřeba celkem
2013	22528	2370	20158	6585	2947	4749	36808	828	79	1671	576	39959
2014	22106	2367	19739	7058	2383	4624	36171	771	75	1658	570	39245
2015	25441	2805	22636	7513	2397	4988	40339	625	70	1620	520	43174
2020	22006	2320	19686	7513	2361	5167	37047	320	45	1390	230	39032
2025	18945	1970	16975	8199	2213	5684	35041	290	10	1180	150	36671
2030	17356	1430	15926	8199	2057	5959	33571	250	10	1020	50	34901
2035	16456	1430	15026	8199	2056	5617	32328	200	10	965	50	33553
2040	9156	130	9026	8199	1354	5254	23963	200	10	850	50	25073
2045	8000	0	8000	3176	1137	2344	14657	150	10	745	50	15612
2050	8000	0	8000	3176	1125	2075	14376	150	10	635	50	15221

Zdroj: Vupek Economy.