Německá vláda se chystá zdanit uhelné elektrárny

Spolkové země se silným uhelným sektorem se však proti záměru vlády bouří, obávají se ztrát pracovních míst. Podle připravovaného materiálu, jehož základní body v těchto dnech německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo, by uhelné elektrárny starší než 20 let měly platit 18 až 20 eur (495 až 550 korun) za každou tunu CO2 vzniklého při výrobě. Ministerstvo předpokládá, že tento odvod nahradí evropský systém emisního obchodování, který je kvůli nízkým cenám povolenek neúčinný a nemotivuje energetické firmy k upřednostňování nízkouhlíkových zdrojů.

Německu v současnosti hrozí, že nedokáže splnit vlastní cíl snížit do roku 2020 své emise CO2 o 40 procent proti úrovni roku 1990. Při současném tempu snižování emisí mu bude chybět k naplnění cíle asi 22 milionů tun CO2. Tyto emise odpovídají zhruba roční produkci uhelných elektráren o celkovém výkonu deset gigawattů.

Část spolkových zemí se ale brání proti záměru zdanit výrobu uhelných elektráren a v podstatě je tak donutit k zastavení výroby. "S takovými plány hrozí deindustrializace Lužice," varoval saský premiér Stanislaw Tillich z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Podle něj by po zdanění naprostá většina hnědouhelných elektráren v Lužici neměla naději na rentabilní provoz. Braniborský premiér Dietmar Woidke, který je stejně jako spolkový ministr hospodářství Sigmar Gabriel členem sociální demokracie (SPD), vyjádřil obavy, že zdanění hnědouhelných elektráren v Lužici zničí desítky tisíc pracovních míst. Ztráty pracovních míst v černouhelných elektrárnách se obává premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová z SPD.

Ke kritice záměru se připojily i odbory. Šéf odborového svazu Verdi Frank Bsirske o víkendu prohlásil, že pokud ministerstvo hospodářství svůj záměr uskuteční, zanikne přímo v elektrárenských provozech 30.000 pracovních míst a dalších 70.000 v návazných oborech. Bsirske vyzval vládu, aby místo zdanění uhelných elektráren prosazovala energetickou šetrnost a podporovala investice do kogenerační výroby elektřiny a tepla.

Německo už v minulosti rozhodlo, že do roku 2022 odstaví své jaderné elektrárny. Zdanění výroby proudu z uhlí by mělo utlumit sektor, který má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v Německu. Produkci těchto odvětví by měly v budoucnu nahradit obnovitelné zdroje, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny by měl v roce 2035 dosáhnout 55 až 60 procent.