Solární elektrárny by i po rozdělení měly podléhat dani

Solární elektrárny, které se rozdělí na menší, by měly nadále podléhat solární dani. Počítají s tím pozměňovací návrhy k novele energetického zákona, které dnes doporučil schválit sněmovní hospodářský výbor. Podle dřívějšího pozměňovacího návrhu hrozilo, že se solární elektrárny budou smět rozdělit na menší, vyhnou se tak odvodu, ale zůstane jim právo na podporu.

Varoval před tím hlavně Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle úřadu by stát mohl přijít tímto způsobem až o 35 miliard korun. Výbor ale dnes podpořil návrh svého člena Milana Urbana (ČSSD), který původní pozměňovací návrh upravil. Na všechny elektrárny vzniklé rozdělením se tak dál vztahuje odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření, pokud se na původní elektrárnu vztahoval i předtím.

Ke zvolenému řešení ale vyslovil výhrady místopředseda ERÚ Martin Laštůvka. Elektrárny se rozdělením na menší dostanou do kategorie s vyšší výkupní cenou elektřiny, což si podle něj může vyžádat zhruba 100 až 150 milionů korun ročně. "Provozovatelé solárních elektráren budou moci rozdělit elektrárny na menší celky a neztratí nárok na podporu. Tím získají o 22 procent vyšší výkupní cenu, solární odvod činí deset procent, tedy čistý zisk provozovatelů solárů bude 12 procent. Stačí k tomu pouze namontovat měřidla s nákladem v řádech tisíců korun," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Hospodářský výbor se sešel nad kontroverzní a rozsáhlou vládní novelou energetického zákona, aby jako garanční výbor posoudil všechny vznesené pozměňovací návrhy. Sešlo se jich přes 340 a poslanci o nich hlasovali a debatovali téměř dvě hodiny. Dnešní rozhodnutí výboru je doporučením pro poslance, kteří budou novelu schvalovat nejspíš začátkem dubna. Výbor doporučil posunout účinnost novely o půl roku na 1. leden 2016.

Výbor podpořil například návrh výboru pro sociální politiku, který má přinést větší ochranu spotřebitelům při odstupování od uzavřených smluv. Naopak nepodpořil návrh, aby se do energetického zákona dostala instituce ombudsmana ERÚ. Ombudsman v úřadu už funguje, zákon ale jeho postavení neupravuje.

Výbor také doporučil schválit řešení problému s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.

Místopředseda ERÚ Laštůvka kritizuje, že vybrané energetické zdroje nebudou podle doporučení výboru potřebovat měřidla zabezpečená proti manipulaci. "Zatímco každý spotřebitel musí mít zaplombovaný elektroměr nebo plynoměr, část výrobců, kteří přijímají podporu z veřejných prostředků, tuto povinnost opět mít nebudou," uvedl.

Vládní novela má například přinést změnu způsobu řízení ERÚ. Úřad má nově řídit pětičlenná rada. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková se ale obává, že to úřad zpolitizuje. Úřad také varuje před tím, že nejsou vyčísleny dopady novely. Ta má mimo jiné změnit i způsob platby příspěvku za obnovitelné zdroje energie. Nově se nebude odvádět podle spotřeby, ale podle kapacity hlavního jističe.