Přehled změn v dani z nemovitosti podle regionů

Středočeská města další zvýšení daně z nemovitosti nechystají

Středočeská města většinou neplánují další zvýšení daně z nemovitosti. Řada radnic rozhodla o růstu daně od loňského roku, někde si lidé připlatí až od letoška. Města si tím podstatně zvýšila příjmy, zjistila ČTK.

Například v Kolíně se v loňském roce výběr daně díky změně koeficientu více než zdvojnásobil na 41,5 milionu korun z předloňských 19,5 milionu. Loni daň vzrostla i v dalších městech.

V Berouně od loňského ledna platí stejný koeficient pro výpočet daně z nemovitosti pro celé město. Znamená to, že lidé žijící na okrajích města zaplatí stejně jako v centru. "Letos se nic nemění," uvedla mluvčí radnice Pavla Švédová.

Podobná situace je v Mladé Boleslavi, kde se na všechny nemovitosti na území města vztahuje místní koeficient dva. "V současnosti neplánujeme změny," vyjádřila se podobně mluvčí magistrátu Hana Jandová Koišová.

Další zvýšení neplánují ani v Kutné Hoře nebo Mělníku. "Nechystáme se na zvýšení, koeficient jsme v roce 2010 nevyužili - takže je daň pouze zvýšená zákonem, to znamená, že od roku 2010 se základní sazba daně z nemovitostí u rodinných domů, bytů a pozemků zvýšila na dvojnásobek," vysvětlila mluvčí mělnické radnice Helena Vavřinová. Toto zvýšení se podle ní nevztahuje na zemědělskou půdu.

Změny neplánují ani v Rakovníku, kde se daň z pozemků a ze staveb stanovuje koeficientem 2,5. Například za byt 68 metrů čtverečních s dvanáctimetrovou lodžií jeho majitelé loni zaplatili daň 480 korun.

V Nymburku schválili zastupitelé zvýšení daně loni v květnu. Od letošního roku ve městě platí vyhláška, která stanovuje na celém území místní koeficient dva. "Další zvyšování daně z nemovitosti nechystáme," uvedla mluvčí radnice Markéta Tomčíková.

V Pardubicích a Chrudimi se bude letos za nemovitosti platit méně

Na dani z nemovitosti letos zaplatí lidé ve velkých městech Pardubického kraje stejně nebo méně než minulý rok. Koeficienty, jimiž se násobí základní sazba daně, jsou nižší v Pardubicích a Chrudimi, ve Svitavách a Ústí nad Orlicí se nezměnily. Úpravu vyhlášek zatím radnice nechystají.

Pardubice od letoška snížily koeficient daný velikostí obce, místní koeficient zůstává na hodnotě dva. Méně budou platit obyvatelé středu města i velkých sídlišť. Například za osmdesátimetrový byt v centru by lidé mohli na dani odvádět místo dosavadních 1728 korun nově 1344 korun. V okrajových částech města se výše daně nemění. Město naopak zrušilo osvobození od daně ze zemědělských pozemků. Změny Pardubicím přinesou snížení příjmů asi o deset milionů korun, dva miliony naopak za zemědělské pozemky získá. "Za minulý rok jsme na dani z nemovitosti vybrali 138 milionů korun, letos se čeká asi 130 milionů korun," řekla ČTK Ilona Baloušková z ekonomického odboru magistrátu.

Chrudim pro loňský rok přechodně zvýšila na hodnotu dvě místní koeficient, jímž se násobí základní sazba daně. Opatření mělo pomoci městskému rozpočtu. Za minulý rok město na dani vybralo 24,3 milionu korun, pro letošek, kdy se koeficient vrátil na původní hodnotu jedna, již očekává asi poloviční sumu. Zatímco v roce 2012 daň za běžný rodinný domek činila 1200 korun, letos majitelé zaplatí 600 korun.

Výměry na platbu daně z nemovitosti se nezmění obyvatelům Svitav a Ústí nad Orlicí. Lidé zaplatí sazbu danou zákonem podle velikosti města, místní koeficienty obě města nezavedla. Svitavy z daně vloni získaly 13,5 milionu korun, Ústí osm milionů korun.

Velká města hradeckého kraje daň z nemovitostí zvyšovat nehodlají

Největší města v Královéhradeckém kraji pro letošní rok daně z nemovitostí nezvýšila a s růstem daně nepočítají ani v dalších letech. Vedení radnic to zdůvodňují tím, že nechtějí obyvatele zatěžovat vyššími daněmi. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK. Výjimkou jsou některá menší sídla. Například Stará Paka na Jičínsku letos zvedla daň z nemovitostí na dvojnásobek. Lidem to ale kompenzovala odpuštěním poplatků za popelnice.

Naposledy se daň z nemovitostí ve městech plošně zvyšovala od 1. ledna 2010, a to na dvojnásobek. Zvýšení daně bylo tehdy součástí vládních opatření, jak v ekonomické krizi zajistit obcím příjmy. Z okresních měst hradeckého kraje od té doby ke zvýšení daní přistoupil jen Rychnov nad Kněžnou, který daň od roku 2012 zvedl na dvojnásobek.

Zvýšení daně Rychnovští zdůvodnili nutností získat peníze na splácení dluhů. S případným opětovným snížením daně z nemovitostí však Rychnovští podle starosty Jana Skořepy (za ODS) v nejbližších letech počítat nemohou. Podle úvěrových smluv totiž připadá hlavní splácení dříve přijatých půjček na léta 2010 až 2018.

Zvýšení daní odmítají například v třiatřicetitisícovém Trutnově. "Daň z nemovitostí zvyšovat nebudeme. Není k tomu důvod," řekl starosta Ivan Adamec (ODS). Dodal, že daně lidem v posledním roce dost zvýšil stát. Vedení jičínské radnice se zase domnívá, že je lepší zpoplatňovat jednotlivé služby poskytované konkrétním obyvatelům, než paušálně zdanit všechny občany. Výnos z daně z nemovitostí je pro radnice jedním z nejjistějších příjmů. Na příjmech rozpočtů měst se daň z nemovitostí podílí v řádu procent.

Nejvíce peněz na dani z nemovitostí vybírá stotisícový Hradec Králové. Loni to bylo asi 169 milionů korun, což na zhruba dvoumiliardových rozpočtových příjmech představovalo podíl asi osm procent. Naproti tomu u sedmnáctitisícového Jičína se výběr daně z nemovitostí ve výši 12 milionů korun podílí na příjmech rozpočtu kolem 300 milionů korun asi čtyřmi procenty. V letošním roce radnice čekají výnos z daně z nemovitostí na úrovni loňského roku.

V některých obcích na Vysočině letos stoupla daň z nemovitostí

V některých obcích a menších městech na Vysočině letos stoupla daň z nemovitostí. K navýšení často přistoupily samosprávy, které mají v katastru velké průmyslové areály. Mezi ně patří Lukavec a Šlapanov. Obyvatelům ale zvýšené výdaje kompenzují jinými příspěvky nebo nižšími obecními poplatky; Batelov úplně zrušil poplatky za komunální odpad. Podle údajů na stránkách ministerstva financí radnice na Vysočině pro zvýšení daně volily převážně nejnižší koeficient - dva.

Koeficient tři platí u daně z nemovitostí od letoška ve Šlapanově na Havlíčkobrodsku. Obecní příjmy narostou hlavně díky platbě za rozlehlé sklady paliva firmy Čepro. Obyvatelům ale obecní úřad nezvýšil nebo snížil jiné poplatky.

V Lukavci na Pelhřimovsku, kde funguje velké dřevozpracující družstvo, od letoška platí koeficient dva. Městys ho použil, aby vyrovnal loňský pokles příjmů z této daně způsobený tím, že se celostátně snížila sazba vybíraná za zpevněné plochy. "My jsme přišli asi o jednu třetinu výnosu daně z nemovitosti od podniků," řekl ČTK starosta František Pinkas. Lidem i tento úřad sleví na jiných poplatcích.

Ve Věži na Havlíčkobrodsku platí koeficient dva od loňska. Podle starosty Miloslava Miksy ale předtím zastupitelé snížili základ daně, takže celkový výběr stoupl asi jen o 40 procent. Obec zvýšila daň proto, že na její území zasahuje rekreační oblast Kachlička s desítkami chat, kde se musí starat o likvidaci odpadků. Žádné příjmy z této daně ale Věži neplynou od velkého asanačního podniku, který rovněž leží na území obce. "Bylo by to pro nás vynikající, ale kafilerka jako ekologická stavba je ze zákona osvobozena a stát to obci nekompenzuje," vysvětlil starosta.

Koeficient dva platí od letoška například i v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku a v Batelově na Jihlavsku. Podle batelovského starosty Jiřího Doležala tohoto kroku městys využil ke snížení administrativy pro samosprávu i pro občany. Městys totiž zároveň lidem úplně zrušil platbu za popelnice. Výběr daně z nemovitostí zajišťuje finanční úřad a pak celou částku posílá obcím.

Nejvyšší možný růst daně z nemovitostí, pětinásobný, byl před několika lety schválen v Dukovanech a Rouchovanech na Třebíčsku kvůli sousedství Jaderné elektrárny Dukovany. Díky dani tak obec Dukovany dostává ročně asi 20 milionů Kč, drtivou většinu od provozovatele elektrárny, firmy ČEZ. Obyvatelé ale dostávají část z peněz, které odvedou na dani, zase zpátky, jako příspěvek na údržbu nemovitostí. Část peněz vrací lidem i Rouchovany.

Podle dostupných údajů zatím na Vysočině rozhodlo o navýšení daně do dvou desítek samospráv. Z pěti největších měst kraje mezi ně patří jen Havlíčkův Brod, kde od loňska platí koeficient dva. Roční příjmy díky tomu radnici stouply o 13 milionů Kč. Daň od roku 2009 sice zvýšili i zastupitelé v Jihlavě a Třebíči, ale protože se pak koeficienty na stejnou úroveň dostaly ze zákona, byly tyto vyhlášky zase zrušeny. Krajská Jihlava loni z daně z nemovitostí dostala 45 milionů Kč a Třebíč 18,9 milionu.

Většina měst v Olomouckém kraji letos daň z nemovitosti nezvýší

Majitelé nemovitostí v Olomouckém kraji se letos nemusejí obávat výrazného nárůstu daně, kterou každoročně z tohoto majetku odvádějí do radničních pokladen. Většina velkých měst daň z nemovitosti v letošním roce zvyšovat nebude, a pokud ano, tak pouze mírně a ne na celém území města. Vyplývá to z vyjádření mluvčích radnic, které ČTK oslovila.

Mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá ČTK řekla, že radní letos návrh na zvýšení daně z nemovitosti nepředložili. Olomoucká radnice od majitelů nemovitostí ročně inkasuje zhruba 80 milionů korun. Daň letos nevzroste ani v Prostějově. "Město Prostějov nezvyšovalo sazbu z daně z nemovitosti minimálně deset let a ani v letošním roce takové zvýšení nepřipravuje," sdělila ČTK mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.

Daň z nemovitosti neplánuje letos zvyšovat ani Šternberk. "Město má již vydanou obecně závaznou vyhlášku, kterou zvýšilo daň z nemovitostí od roku 2010 na dvojnásobek zavedením místního koeficientu ve výši dva," uvedla vedoucí finančního odboru šternberské radnice Miluše Hudcová.

Mírně vzroste daň z nemovitostí v některých částech Přerova, kde od začátku roku platí nová vyhláška zvyšující koeficient u stavebních pozemků, obytných domů a bytů o půl či jeden bod. "K nepatrnému zvýšení velikostního koeficientu v některých místních částech Přerova došlo v návaznosti na změnu bodového hodnocení, ke kterému bylo přistoupeno po začlenění místní části Výmyslova," řekl ČTK mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Například v Předmostí se koeficient letos zvýšil z 2,5, na 3,5 a v místních částech Kozlovice, Čekyně, Lýsek a Penčice ze dvou na 2,5. V případě Žeravic vzrostl z 2,5, na 3,5.

Přerovská radnice loni z daně z nemovitosti inkasovala 34 milionů korun. "Zatím nelze říci, jaká výše bude dosažena letos, neboť se teprve budou zpracovávat daňová přiznání k nemovitosti podaná na letošní rok. Předpokládá se ale nepatrné zvýšení," podotkl Přidal.

Místní koeficient, pomocí kterého se vypočítá daň z nemovitosti, si mohou obce stanovit od roku 2009 v rozmezí od dvou to pěti. V Olomouci, Prostějově i Přerově je základní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti podle údajů serveru Podnikatel.cz stanoven na 3,5. Ze statistik portálu vyplývá, že zhruba třetina obcí hned v roce 2009 zvýšila daň z nemovitosti. V letech 2010 a 2011 navýšil koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti jen zlomek samospráv a pro rok 2012 se odhodlala k tomuto kroku zhruba pětina okresních měst.

Největší jihočeská města daň z nemovitosti nezvýšila

Velká města v Jihočeském kraji letos pomocí takzvaného místního koeficientu daň z nemovitosti nezvýšila. Při růstu cen energií, nájemného, vodného či odpadů a DPH to radní považovali za politicky neprůchodné. Vyplynulo to z vyjádření jejich představitelů pro ČTK. Třeba České Budějovice místní koeficient od roku 2009 vůbec nezavedly, na dani by tak mohli vybírat až pětkrát více než současných 56,7 milionu korun. Naopak nejvyšší daně jako jedna ze 17 obcí v Česku vybírá Temelín, a to kvůli příjmům z areálu jaderné elektrárny.

I když Temelín sazby pět let nezměnil a základní násobí nejvyšším koeficientem pět, příjmy od ČEZ se mu podle starosty Petra Macháčka (ODS) rok od roku tenčí. ČEZ totiž přehodnocuje kategorii nemovitostí, třeba ze zastavěných pozemků na nezastavěné. Podle propočtů obec s 845 obyvateli v roce 2009 inkasovala na dani od ČEZ 50 milionů korun. Letos se příjmy ztenčí o dalších šest milionů korun na necelých 30 milionů. Radní chtějí proto provést analýzu pozemků.

Vysoké daně kvůli příjmům od ČEZ platí i obyvatelé Temelína, pěti přidružených obcí a dvou osad. Těm ale obec platby kompenzuje výhodami. "Nikdy třeba neplatili za svoz a likvidaci komunálních odpadů, školáci mají zadarmo obědy, nově narozené děti dostanou do kolébky 10.000 korun. Letos pak zastupitelé schválili dotování čistíren odpadních vod tam, kde se nevyplatí budovat centrální," řekl starosta ČTK.

Kdyby zastupitelé Českých Budějovic stanovili daňový koeficient dva, příjmy by se rázem zdvojnásobily a radnice by měla navíc v rozpočtu 57 milionů korun. "Pro městskou pokladnu by to byl ohromný příjem, ale pro vlastníky nemovitostí zase další finanční zátěž. Toto téma bylo projednáno i se zástupci hospodářské komory. Nakonec se nenalezla politická vůle tento krok prosadit," řekl náměstek primátora Miroslav Joch (ČSSD).

Český Krumlov podle mluvčí Olgy Kneiflové v minulém roce nijak nezměnil svojí obecně závaznou vyhlášku, kterou se upravují koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí. Poslední úprava nabyla účinnosti v roce 2010, týkala se snížení místního koeficientu ze 3 na 2. "Město tak předpokládá letos příjem do svého rozpočtu ve výši 16,6 milionu korun," uvedla mluvčí.

Obdobně jsou na tom majitelé nemovitostí v Prachaticích, i tam platí daňové sazby z roku 2010. Nejmenší okresní město kraje tak vybere na daních 6,9 milionu korun. U stavebních pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor stanovuje vyhláška koeficient 2,5. Také ve Strakonicích se nic nemění, do rozpočtu z daně z nemovitosti přibude stejně jako loni 16,5 milionu korun.

"V Písku zůstává daň z nemovitosti na stejné úrovní jako loni. Daň na byt, dům je nastavena na sedm korun za metr čtvereční. Vychází ze základní sazby dvě koruny, která se násobí koeficientem 3,5. U rekreačních objektů to je devět korun za metr, zde je základní sazba šest korun a koeficient pro výpočet je 1,5," uvedl mluvčí radnice Roman Ondřich. Město počítá s tím, že na této dani vybere 18 milionů korun.

Nic se nezměnilo ani v Jindřichově Hradci, kde byl v roce 2009 stanoven místní koeficient 2. "Příjem města z daně z nemovitostí v roce 2012 byl ve výši 21,2 milionu korun a v roce 2013 se nepředpokládá žádná změna," řekla ČTK mluvčí radnice Karolína Průšová.

Navýšení daně z nemovitosti pomocí takzvaného místního koeficientu využilo podle Generálního finančního ředitelství letos asi 500 obcí a měst z celkového počtu 6247. Nejvíce jich stanovilo místní koeficient na hodnotu dva. Loni využilo zvýšení místního koeficientu zhruba 400 obcí.

Velká města ve Zlínském kraji daň z nemovitosti zvyšovat nebudou

Velká města ve Zlínském kraji letos daň z nemovitosti zvyšovat nebudou. Ve Zlíně platí pravidla pro výpočet daně z nemovitosti beze změny od ledna roku 2010, kdy byly sazby daně z pozemku a staveb zvýšeny na dvojnásobek novelou zákona. Loni vybrala zlínská radnice na těchto daních 51,4 milionu korun, řekl ČTK mluvčí města Zdeněk Dvořák.

Daň z nemovitosti za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty je násobkem základu daně daného zákonem s koeficientem velikosti obce a pak místním koeficientem.

V centru Zlína platí koeficient na výpočet daně 4,5, v Malenovicích u Zlína, Prštném a Loukách nad Dřevnicí to je koeficient 2,5. Na katastrálním území okolních částí jako je Slaš, Klečůvka, Lužkovice, Velíková, Kudlov, Štípa, Mladcová nebo Jaroslavice je to nejnižší koeficient 2. "Místní koeficient může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou až na výši 5. Ten zatím město Zlín neuplatňuje," uvedl vedoucí odboru ekonomiky a majetku magistrátu Vladimír Chudárek.

Město zatím nechce zvyšovat zákonné koeficienty, přestože by tím narostl příjem města o desítky milionů korun ročně. "Jenže byly by to peníze přímo z kapes obyvatel Zlína, řada z nich se přitom už nyní potýká s existenčními potížemi. Proto touto cestou jít nechceme," řekl primátor Miroslav Adámek (TOP 09/STAN).

Místní koeficienty se nebudou zvyšovat ani ve Vsetíně. Nadále tam bude platit koeficient 2. Podle mluvčí tamní radnice Jany Čadové se loni na dani vybralo 12,4 milionu korun. Zvyšování daně neplánuje ani Kroměříž, kde platí koeficient 1. Tamní radnice loni na dani vybrala 17,3 milionu korun, řekl ČTK mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

Vyšších plateb se nemusejí obávat ani obyvatelé Uherského Hradiště, kde v centru města platí koeficient 3,5. Radnice tam loni na dani získala 26,4 milionu korun. Změna se nechystá ani v Uherském Brodě.

Většina měst na jihu Moravy nemění výši daně z nemovitosti

Většina měst v Jihomoravském kraji pro letošek nemění výši daně z nemovitosti. V Brně, Znojmě, Vyškově a částečně i v Břeclavi zůstává koeficient pro výpočet daně stejný. Mění se například v Hodoníně, kde klesl počet obyvatel a podle vyhlášky se tak daň sníží. Naopak ve Šlapanicích u Brna si radnice upravila takzvaný místní koeficient, takže se daň zvýší čtyřnásobně. Místní lidé ale nebudou muset platit poplatek za odpad. ČTK to řekli představitelé měst.

Výpočet daně z nemovitosti je poměrně složitý, samotný základ daně se násobí několika koeficienty. Dané jsou například velikostí, typem a účelem stavby, počtem obyvatel ve městě nebo mohou být upravené místní vyhláškou.

Vyhlášku má například Břeclav, kde je koeficient 2,5 pro násobení daně zakotvený pevně. I když Břeclavi klesl počet obyvatel pod 25.000, pro většinu obyvatel se nic nemění. Snížení koeficientu na 2 se podle mluvčí Elišky Windové týká jen bytů samostatně zapsaných v katastru nemovitostí. Obyvatelé těchto bytů zaplatí méně a město tak přijde zhruba o dva miliony korun.

Snížený koeficient kvůli menšímu počtu obyvatel se týká například Hodonína. Koeficient se tu letos snížil ze 2,5 na 2. Radnice podle mluvčí města Petry Kotáskové loni na dani z nemovitosti vybrala přes 16,5 milionu korun. Letos to podle hrubého odhadu bude asi o 2,4 milionu méně.

Sedmitisícové Šlapanice u Brna se rozhodly upravit místní koeficient daně z nemovitosti. Městu totiž chybí finance na investice, v minulosti vyčerpalo své rezervy. Změna by podle starosty Jaroslava Klašky neměla lidi příliš finančně zatížit, protože radnice zároveň zrušila poplatek za odpady. Běžná tříčlenná domácnost v bytě 3+1 tak podle starosty změnu nepocítí. Podnikatelé ale na dani zaplatí městu o deset milionů korun více.

Místní koeficient některá města vůbec nemají. "My nemáme žádný místní koeficient. Daň z nemovitosti se počítá ze zákona koeficientem dle počtu obyvatel, koeficientem pro stavby v podnikání a tak dále," řekl ČTK mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Brno letos u daně z nemovitosti nic nemění.

Daňový balíček, který na konci roku schválila vláda, počítá také se zvýšením daně daň z převodu nemovitosti ze tří na čtyři procenta.

Daň z nemovitosti zatím velká města v Karlovarském kraji nezmění

Velká města v Karlovarském kraji zatím neuvažují o změně sazby daně z nemovitostí. V posledních letech vzrostla dvakrát, jednou když novela zákona umožnila obcím a městům zvýšit ji o místní koeficient, podruhé novelou zákona plošně. Podle vedení měst by zvýšení daně v době krize zatížilo obyvatele i firmy. ČTK to řekli zástupci měst.

Například v Karlových Varech do roku 2008 město používalo jako jedinou zákonnou úpravu koeficient podle velikosti 4,5. "V roce 2008 novela umožnila zavést místní koeficient a Karlovy Vary vyhláškou stanovily koeficient 2, to znamenalo, že daň placená v roce 2009 byla dvakrát vyšší než v roce 2008. V roce 2009 pak sněmovna změnila další novelou vyměřovací základ, který byl do té doby 1 Kč/m2, na 2 Kč/m2. Daň placená v roce 2010 tak byla opět dvakrát vyšší," řekl ČTK mluvčí magistrátu Jan Kopál.

Například za byt o ploše 70 metrů čtverečních je daň z nemovitosti v Karlových Varech 1512 Kč, za patrový dům o výměře 120 čtverečních metrů je daň 2970 Kč. "V Karlových Varech je daň z nemovitosti v podstatě stejná od roku 2010 a město se ji zatím nechystá měnit," dodal Kopál.

Zatímco v roce 2008 Karlovy Vary dostaly z daně z nemovitosti 23 milionů korun, o rok později to bylo už 43 milionů. V roce 2010 pak vlivem novely vzrostl výběr daně už na 71 milionu korun.

Karlovy Vary zatím nechtějí na koeficientu nic měnit. Narostly by tím totiž nejen výdaje lidí za byty, ale výrazněji by se jeho zvýšení dotklo i firem a organizací, které platí daň za plochy továren, garáží, benzinových pump, hřišť, areálů, pozemků stavebních, zemědělských i lesních.

Podobně se chová i město Cheb. "O změně koeficientu daně z nemovitostí neuvažujeme," řekla ČTK mluvčí radnice Martina Kuželová. Zatímco v roce 2008 měl Cheb z daně 12,4 milionu korun, o rok později to bylo už 19,2 milionu korun a v roce 2010 pak 28,5 milionu korun. Loni město vybralo 27,1 milionu korun.

Stejně i v Sokolově otázka zvyšování nebo snižování daně není na pořadu dne. "V současné chvíli neuvažujeme o změně ani směrem nahoru ani směrem dolu," řekl ČTK místostarosta Sokolova Karel Jakobec (ODS).

Daň z nemovitosti se v Sokolově vyvíjela stejně jako v jiných městech, v roce 2008 město zvýšilo místní koeficient, o rok později daň zdvojnásobila sněmovna. I když tehdy zastupitelstvo zvažovalo, že by místní poplatek v reakci na to opět snížilo, nakonec zůstaly sazby na úrovni roku 2009 a platí dodnes. Příjmy z daně z nemovitosti tak v Sokolově vzrostly z 6,7 milionu v roce 2008 na 12,9 milionu korun v roce 2009. Pro letošní rok má Sokolov naplánováno vybrat 17,7 milionu korun.

Většina měst v Ústeckém kraji nemění výši daně z nemovitosti

Většina měst v Ústeckém kraji nemění výši daně z nemovitosti. Změnu na letošní rok naplánovali už v závěru roku 2011 zastupitelé v Chomutově, kteří schválili vyhlášku o změně místního koeficientu daně z nemovitosti. ČTK to sdělili zástupci jednotlivých radnic v kraji.

Obce mohou výši daně z nemovitosti ovlivnit úpravou základní sazby stanovené zákonem a od roku 2008 i stanovením takzvaného místního koeficientu, podle něhož lze daň zvýšit dvou- až pětinásobně. Většina větších měst v kraji se drží při spodní hranici. Některá mají stanovený rozdílný koeficient pro různá využití nemovitostí.

Daň z nemovitosti se v minulosti pokoušeli neúspěšně změnit v Chomutově. Zastupitelé se nakonec dohodli na zavedení místního koeficientu 2 od letošního roku. "Současně s tím jsme zřídili fond komunikací, do kterého půjdou vybrané peníze z daně. Finance využijeme na opravy chodníků a silnic ve městě," uvedla mluvčí Šárka Schönová. Obyvatelé Chomutova tak budou platit zhruba dvojnásobek loňské částky.

V Mostě využívají k výpočtu daně z nemovitosti také místní koeficient, jenž je v samotném městě 3,5. "Například pro Vtelno či Čepirohy platí koeficient 2," uvedla mluvčí radnice Alena Sedláčková. Výše daně se letos v Mostě nemění. Sazby se měnily v roce 2011, kdy se prakticky všechny zdvojnásobily.

Vyhlášku k dani z nemovitosti neměnilo ani lázeňské město Teplice. "Konkrétní částka za rodinný dům se může pohybovat v rozmezí 1000 až 3000 Kč, a to podle velikosti a dispozičního uspořádání," řekl ČTK vedoucí finančního odboru teplického magistrátu Roman Jodas.

V Teplicích zastupitelé využili možnost navýšit daň místním koeficientem pouze v roce 2009, kdy byl stanoven na hodnotu 3. "Od roku 2010 již není daň z nemovitostí tímto koeficientem navýšena a je vybírána pouze v zákonem stanovené výši," doplnil Jodas. Daň z nemovitosti se nemění ani v Ústí nad Labem.

V Jablonci, Chrastavě či Semilech zaplatí vlastníci vyšší daně

Loňské povýšení Jablonce nad Nisou na statutární město znamená pro tamní vlastníky nemovitostí vyšší daň. Víc ale letos zaplatí i majitelé realit v Chrastavě, Rokytnici nad Jizerou, Semilech nebo Turnově. Složenky s nižší částkou naopak dostanou z finančního úřadu majitelé nemovitostí v Hrádku nad Nisou, kde se daň po roce znovu vrátila na základní úroveň. Vyplývá to z vyjádření zástupců měst pro ČTK.

Vlastníkům nemovitostí dnes končí termín pro podání daňového přiznání v případě, že v jejich majetku nastaly nějaké změny. Ostatní se o výši daně starat nemusejí, stejně jako každý rok jim finanční úřad rozešle složenky s aktuální částkou, kterou mají zaplatit. Největší změna čeká poplatníky v Chrastavě, Semilech a Rokytnici nad Jizerou, kde radnice loni rozhodly o zvýšení daně na dvojnásobek. V Semilech počítal původní návrh dokonce s trojnásobkem, nezískal ale v zastupitelstvu podporu.

V Chrastavě přinese zvýšení daně letos do rozpočtu navíc zhruba 3,5 milionu korun. "Zastupitelstvo ale zároveň rozhodlo, že navýšený příjem bude určen výhradně na investiční akce a na vzdělávání mládeže," řekl ČTK chrastavský starosta Michael Canov. Také Semily mají pro peníze navíc jasné využití - odhadované tři miliony korun, které zvýšení daně do rozpočtu přinese, použije město na opravy městských komunikací a veřejného osvětlení. ČTK to řekla místostarostka Lena Mlejnková. Vyšší daně zaplatí také majitelé nemovitostí v okrajových částech Turnova. Radnice se loni rozhodla sjednotit koeficienty u daně pro všechny části města a zároveň zvýšila daň pro rekreační domy a samostatně stojící garáže.

O třetinu vyšší daně zaplatí letos majitelé nemovitostí v Jablonci bez toho, že by o tom rozhodlo zastupitelstvo. Jablonec povýšil loni na statutární město, což automaticky ze zákona zvýšilo základní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti z původních 2,5 na 3,5. Město by tak mělo navíc získat podle odhadů dva nebo tři miliony korun. Vedení Jablonce přišlo na zvýšení daně pozdě a nestihlo ho už změnit. "Udělali jsme chybu," přiznal primátor Petr Beitl. Zastupitelstvo se proto loni v prosinci rozhodlo napravit chybu tak, že pro rok 2014 schválilo snížení daně na polovinu a v roce 2015 se pak vrátí na loňskou úroveň s koeficientem 2,5. Tak by se měly vlastníkům zvýšené náklady v letošním roce postupně vykompenzovat.

Nižší daně letos zaplatí vlastníci nemovitostí v Hrádku nad Nisou na Liberecku. Pro rok 2012 zvýšilo město daň na dvojnásobek. Zvýšení ale platilo pouze loni a letos se daň vrátila na původní úroveň. Důvodem byly opravy škod po povodních. Peníze potřebovala radnice na jejich spolufinancování a nechtěla se kvůli tomu dál zadlužovat. Hrádek patřil k obcím v Libereckém kraji, které ničivé povodně v srpnu 2010 nejvíce postihly. Oprava škod jen na městském majetku stála přes 130 milionů korun, 90 procent nákladů ale zaplatil stát.

Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí. Výši daně mohou ovlivnit úpravou základní sazby a od roku 2008 i stanovením takzvaného místního koeficientu. Z 215 měst a obcí v Libereckém kraji využily možnosti stanovit vlastní koeficient daně jen tři desítky obcí, což je zhruba 14 procent. Většinou využily vlastního koeficientu dva, výjimkou je obec Polevsko na Českolipsku, kde se základní sazba násobí třemi.

Daň z nemovitosti se zvýšila ve Frýdku-Místku nebo Krnově

Koeficient pro výpočet daně z nemovitosti se od ledna v Moravskoslezském kraji zvýšil například ve Frýdku-Místku nebo Krnově na Bruntálsku a také v některých městských obvodech v Ostravě. V dalších velkých městech, Havířově, Karviné či Opavě, se daně z nemovitostí nemění, zjistila ČTK.

Daň z nemovitosti za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty je násobkem základu daně daného zákonem s koeficientem velikosti obce, který může obec zvýšit či snížit, a pak místním koeficientem. Tím lze daň zvýšit dvou- až pětinásobně.

V Ostravě platí velikostní koeficient 3,5. Mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská uvedla, že od počátku roku změnily výši koeficientu některé městské obvody. V centrálním obvodě Moravská Ostrava a Přívoz se u stavebních pozemků i staveb koeficient zvýšil na 4,5. Ve Slezské Ostravě a Michálkovicích se koeficient ze snížených 2,5 navýšil na běžnou úroveň. V Radvanicích a Bartovicích, kde je koeficient snížený, se na celém území sjednotil na výši 2,5. U stavebních pozemků v Nové Vsi a u staveb v Rudné ulici v Ostravě-Jihu se koeficient naopak snížil ze 3,5 na 2,5.

Místní koeficient město neuplatňuje. "Nově je zaveden od ledna 2013 'podnikatelský' koeficient - je uplatněn ve výši 1,5 a použije se pro stavby a prostory využívané k podnikání a pro stavby určené k rekreaci. Je uplatněn na území celé Ostravy," uvedla Vojkovská.

Dvojnásobnou daň budou od letoška platit obyvatelé Frýdku-Místku. K základnímu koeficientu 3,5 zavedlo město od 1. ledna místní koeficient ve výši 2. "Důvodem pro stanovení místního koeficientu je částečná kompenzace výpadku daňových příjmů města," uvedla mluvčí města Jana Matějíková. Vyhláška se týká celého města včetně příměstských částí Panské Nové Dvory, Lískovec, Zelinkovice-Lysůvky, Chlebovice a Skalice. Matějíková doplnila, že městské příjmy z daně z nemovitosti by oproti loňsku měly být vyšší téměř o 31 milionů korun, město očekává příjmy přes 62 milionů.

Některé koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí se po deseti letech změnily v pětadvacetitisícovém Krnově, informovala mluvčí města Dita Círová. Základní koeficient 2,5 pro nemovitosti ve středu města zůstal stejný. Změnil se ale koeficient pro ostatní městské části, které ho měly dříve snížený až na 1,4. Nyní se všechny části sloučily pod koeficient 2, výjimkou zůstaly Guntramovice a Červený Dvůr s koeficientem 1,6. Dřívější rozdělení pásem už totiž podle vedení města není aktuální. "Dříve měli úlevy vlastníci nemovitostí v těch částech města, kde nebyla ještě kanalizace. Nová vyhláška reaguje na reálný stav, kdy v řadě lokalit již došlo k vybudování kanalizace nebo jsou atraktivní z jiného důvodu," uvedla vedoucí odboru správy majetku Lenka Andršová. Zmíněné koeficienty se týkají pozemků či obytných domů, pro rekreační objekty nebo garáže zůstává koeficient 1,5.

V Opavě se daň nemění, uvedla mluvčí města Lada Dobrovolná. Koeficient pro daň z pozemků činí v Opavě 3,5, pro obytné domy a byty 2, s výjimkou části Držkovice, kde je koeficient 1,6. Kromě toho na celém území města platí místní koeficient 2.

V Karviné se koeficient nemění. "Karviná pro rok 2013 nezvýšila žádné místní poplatky, tedy ani za odpady nebo nájemné," uvedla mluvčí Šárka Swiderová. Koeficient pro Karvinou je 3,5, místní koeficient město nemá.

Stejně tak v Havířově se koeficient nemění. Základní je 3,5, v některých městských částech je ale snížený až na 1,6. "Je to podle lukrativnosti, občanské vybavenosti, inženýrských sítí. Například centrum nebo Bludovice se nedají srovnat třeba s Dolní Suchou, kde není ani obchod," řekla vedoucí oddělení správy poplatků Hana Bauerová. Havířov má třetím rokem ještě místní koeficient 2.

Také v Novém Jičíně se letos koeficient pro výpočet daně z nemovitosti nemění. "Pro Nový Jičín zůstává stejný od roku 2001 na výši 2,5, v městských částech se zvyšoval vloni na 1,6," uvedla novojičínská mluvčí Marie Machková. Místní koeficient město nemá.

Daně z nemovitosti letos zvýšilo více obcí než o rok dříve

Navýšení daně z nemovitosti pomocí takzvaného místního koeficientu využilo letos přibližně 500 obcí a měst z celkového počtu 6247 obcí. Nejvíce jich stanovilo místní koeficient na hodnotu dva. Vyplývá to z informací ČTK od Generálního finančního ředitelství. Loni využilo navýšení místního koeficientu zhruba 400 obcí.

Místní koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Obce tak získaly tímto nástrojem možnost zvýšit své příjmy z daně z nemovitostí a tím i své celkové příjmy. Daň z nemovitosti je totiž 100procentním příjmem dané obce. Na hodnotu pět stanovilo místní koeficient podle dat finanční správy letos 17 obcí, například obce Temelín nebo Boží Dar.

Na dani z nemovitosti loni stát vybral 9,54 miliardy Kč od zhruba 3,38 milionu poplatníků. O rok dříve to bylo 8,57 miliardy korun od 3,3 milionu poplatníků. V letech 2004 až 2008 stát vybíral na dani z nemovitosti kolem pěti miliard korun ročně.

Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté ještě násobí koeficientem, který je stanoven dle velikosti obce, a případně právě místním koeficientem.

Konečným termínem pro podání daně z nemovitosti je letos dnešek, v případě opoždění hrozí sankce minimálně 500 korun. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se přitom podává jen jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Platit daň z nemovitosti je ovšem třeba každý rok, přičemž finanční úřady poplatníkům zasílají složenky s uvedenou výší stanovené daně. Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Daň z nemovitosti je třeba uhradit do konce května.

Od letoška nově pak noví majitelé nemovitostí vyplňují a podávají pouze jedno daňové přiznání za všechny své nemovitosti, které se nachází na území jednoho kraje. Obdobně to bude i s placením daně z nemovitosti, jednotlivé platby za více nemovitostí v jednom kraji budou sloučeny do jedné.