MPO chce méně elektřiny z uhlí a poplatek za vývoz elektřiny

Aktualizovaná státní energetická koncepce bude počítat se snížením výroby elektřiny z uhlí do roku 2040 o zhruba dvě třetiny. Zároveň bude nutné výrazně zvýšit účinnost spalování uhlí v energetických zdrojích a finančně zatížit vývoz elektřiny. Tím by se mělo ušetřit více uhlí pro české teplárny. Na setkání s novináři to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kuba.

"Počítáme se snížením podílu elektřiny z uhlí ze současných asi 60 procent na zhruba 20 procent," uvedl Kuba. Elektřinu z uhlí podle něj v příštích letech z velké části nahradí jaderná energie, která se zvýší po dostavbě Temelína a po postavení pátého bloku Dukovan. "Zatím si nechci připouštět, že se Temelín nedostaví. Pro českou energetiku by to byl velký problém," uvedl Kuba.

Těžba uhlí bude v příštích letech klesat a podle Kuby je nutné uhlí využívat efektivněji. "Bude definována nejnižší účinnost, za kterou lze vyrábět z uhlí elektrickou energii," řekl. Účinnost by se podle prvního návrhu k novele zákona o hospodaření energií měla pohybovat mezi 36 a 40 procenty. Za nedodržení účinnosti budou výrobci zřejmě hradit poplatky.

V současnosti se elektřina z uhlí vyrábí v kondenzačních elektrárnách a teplárnách při účinnosti kolem 20 procent. Pro investice do efektivnějšího využití uhlí v energetice chce Kuba poskytnout část příjmů z prodeje emisních povolenek.

Další způsob, jak lépe využívat tuzemské zásoby uhlí, vidí Kuba ve zpoplatnění přenosu a distribuce elektřiny do zahraničí. Nyní tyto náklady nesou koncoví spotřebitelé. V budoucnu, alespoň na nějaký čas, by však částečně za přenos do zahraničí platili výrobci, což jim vývoz znevýhodní. Zdražení elektřiny pro české zákazníky to podle ministra nepřinese. Loni byl čistý vývoz elektřiny z ČR rekordní, když činil více než 17 TWh.

Státní energetická koncepce podle Kuby jasně neříká, zda nyní prolomit či neprolomit těžební limity uhlí na severu Čech. Rozhodnutí by však mělo padnout do roku 2020, uvedl ministr. Stát by v té době podle něj měl mít více jasno o budoucích možnostech a případné technologii, která by uhlí mohla nahradit. "Pro český teplárenský systém jsme schopni zajistit uhlí před limity do roku 2035," dodal ministr.

V souvislosti s těžebními limity se chystá Kuba v příštích měsících předložit vládě takzvanou velkou novelu horního zákona, která upraví způsob vyvlastňování nemovitostí v oblastech, kde se těží uhlí. Přestože možnost vyvlastňování zrušila v červnu vládou schválená malá novela, Kuba chce, aby si stát tuto možnost ponechal. Vyvlastnění pro těžbu ale musí podle něj být prokazatelně ve veřejném zájmu a umožněno jen firmě s majoritním státním podílem, aby stát mohl rozhodovat, kam vytěžené uhlí bude směřovat. Kuba chce také zvýšit poplatek těžebním firmám za vytěžené uhlí ze současných 1,5 procenta tržeb z prodeje hnědého uhlí.

Pro dodávky tepla by podle Kuby měly být více využívání spalovny odpadu. V každém kraji by měla v budoucnu fungovat asi jedna větší spalovna. "Je to jedno z nejekologičtějších řešení. Například ve Švýcarsku se spaluje 85 procent druhotného odpadu," řekl Kuba.

Ve státní energetické koncepci ministr počítá také s obnovitelnými zdroji. Jejich počet by měl v Česku v budoucnu dál růst, ale měly by se soustředit zejména do rodinných domů či malých objektů v obcích. Podle Kuby musí skončit masivní finanční podpora obnovitelných zdrojů, která zatěžuje peněženky spotřebitelů.

Aktualizovaná státní energetická koncepce má stanovit vývoj v české energetice zhruba do roku 2040. Kuba chce dokument předložit vládě na konci srpna společně se surovinovou koncepcí.