Výhledy česko německé spolupráce

České firmy by neměly propásnout šanci, jak vydělat na německé energetické revoluci, řekl český velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák 07.05.2012 pro Euro.

• Z hlediska investic jsme pro Němce stále atraktivní. K atraktivitě Česka přispívá také dobrá infrastruktura, geografická blízkost a v neposlední řadě jazyk. Němečtí manažeři se u nás pořád obstojně domluví ve své rodné řeči.

Důležité ale je, že stále sílí trend, že nejsme žádná montovna.

• Ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi zůstalo vývojové oddělení, MBtech, který provádí vývoj pro Mercedes-Benz, má v Česku už dvě stovky inženýrů. Pevně doufám, že podobně úspěšný bude i český kosmický průmysl, který by se mohl zapojit do evropského projektu nosných raket Ariane.
• Například v Severním Porýní-Vestfálsku, což je pořád jedna z ekonomicky nejvýkonnějších spolkových zemí, je registrováno kolem padesáti českých firem. Tedy společností, které mají sídlo v Česku a platí u nás daně.

Z vyjádření českého velvyslance k energetice:

Nejsem odborník na energetiku, ale uhlí bude určitě hrát svou roli i nadále. V Německu bude třeba nahradit výpadek způsobený odstavením jaderných elektráren a vzhledem k výkyvům obnovitelných zdrojů je nutné mít stabilní zdroje.
Německo je jednou z mála zemí na světě, která je schopna svou energetickou revoluci financovat. Nemám na mysli výstavbu dalších hektarů větrných parků a solárních panelů, ale výzkum nových technologií. Například baterie do elektromobilů se budou muset zásadně zlevnit. A tady se naskýtá šance, jak do německého výzkumu zapojit také české firmy. Vidím to jako velkou výzvu, kterou není radno propásnout.

Český velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák připoměl vyjádření německého eurokomisaře Günthera Oettingera, že při úvahách o nahrazení atomových elektráren nelze nebrat ohled na sousedy.
V té souvislosti vidí R.Jindrák 4 možná řešení:

• Za prvé, dostavba přenosové sítě v Německu tak, aby se proud dostal ze severu na jih. Znamená to investici asi jedné miliardy eur ročně a zdlouhavé řízení se získáváním pozemků pro nové stožáry.
• Za druhé, podpora přenosových sítí v rámci celé EU. To je směr, kterým by se měla ubírat Evropská komise.
• Za třetí, posílení našich přenosových sítí, do něhož chce česká vláda investovat v přepočtu dvě miliardy eur.
• Čtvrtá varianta je nejproblematičtější – postavit na hranicích zmíněné transformátory, o čemž uvažují také Poláci. A pokud v Polsku tímto způsobem proud odkloní, bude to opět znamenat větší nápor na českou soustavu. Mnoha politikům zatím nedochází politická dimenze problému. Pokud kvůli přetížení sítí nakonec opravdu dojde k blackoutu, české veřejné mínění se obrátí proti Německu. Pak už nepůjde jen o čistě technické řešení, kudy přepravovat elektrickou energii, ale o návrat ke stereotypnímu vnímání našich sousedů. A to by byla velká škoda.