12. Energetický kongres ČR
Zastánci orientace české energetiky na obnovitelné zdroje se střetli v několika diskuzních blocích s příznivci další výstavby jaderných zdrojů na energetickém kongresu v pražském hotelu Marriot.
První den energetického kongresu se vyznačoval diskuzí prezentací zásadně odlišných svým pojetím. Cestu bezjaderné energetiky prezentoval a obhajoval Prof. Diethard Mager z Výzkumného ústavu pro obnovitelné energie a uhlí Spolkového ministerstva hospodářství a technologie.
Významnými argumenty ho ve své prezentaci podpořil Dr. Martin Bursík, který přehledně shrnul současnou situaci v oboru obnovitelných zdrojů, ve kterém působí jako konzultant. Bursík především varoval před současným negativním postojem veřejnosti k OZE a především k fotovoltaice. Odpověděl i na dotaz ohledně "dotačního maléru" fotovoltaických elektráren. Podle jeho vysvětlení jde o systémové selhání regulačních mechanismů, do kterých dotační politika patří. Energetický regulační úřad signalizoval nebezpečný vývoj investičních nákladů FTV oproti dotacím. Přesto nedošlo ze strany poslanců ke schválení navrhovaného zákona, který by umožnil výraznější snížení dotací.
Na straně názorových oponentů pak byl především František Pazdera, náměstek ministra průmyslu a obchodu a Aleš John, ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Oba jednoznačně preferovali jadernou orientaci české energetiky. Velmi zajímavá byla i prezentace Ing. Vladimíra Štěpána, člena původní i současné "Pačesovy komise" pro přípravu Státní energetické koncepce. Upozornil na opomíjenou roli zemního plynu v připravované SEK a vyzdvihl jeho přednosti především z hlediska nulových emisí jemného prachu, který je v ČR aktuálním a stále rostoucím problémem.
Druhému dni kongresu dominovaly přednášky Dietera Helma (původem z býv. NDR), profesora Oxfordské univerzity v Londýně a bývalého ministra a člena NERVu.
Prof. Helm vyjádřil výraznou skepsi vůči současné energetické politice Evropské komise, preferující snižování emisí CO2 doslova za každou cenu. Výsledek je pak vytlačování průmyslové výroby z Evropy do Číny, Indie a dalších zemí dovoz výrobků do Evropy. Z hlediska produkce skleníkových plynů na Zemi má ale tato politika nulový efekt. Z hlediska ekonomického pro EU, pak tragicky negativní.
Zásadní informací, která zazněla od Helma, byl výrazný vliv těžby břidlicového plynu v USA pro celosvětovou geopolitickou a energetickou strategii. USA se pod vlivem zvyšování těžby břidlicového plynu přestává zajímat o zdroje na Středním východě a postupně se může stát i energeticky nezávislou. Jejich místo pak zaujímá Čína. Významný dopad bude mít tento vývoj na konkurenceschopnost jaderné energetiky. Jaderná elektrárna nemůže konkurovat kogeneračním zdrojům na relativně levný břidlicový plyn (jak v ceně, době výstavby, bezpečnosti. To si podle Helma řada zemí začíná uvědomovat reagovat na novou situaci. Vladimír Dlouhý optimismus významu těžby břidlicového plynu pro Střední Evropu v diskuzi poněkud mírnil.
Martin Bursík