Ceny elektřiny v Německu po úspěchu Zelených prudce vzrostly
Protijaderní Zelení chtějí odstavit minimálně dvě místní jaderné elektrárny. Protože však za jádro nebude účinná náhrada, stouply také ceny uhlí a evropských povolenek na emise skleníkových plynů.
Ceny elektrické energie na německém trhu po historickém úspěchu strany Zelených v zemských volbách v Bádensku-Württembersku výrazně stouply. Trh počítá s tím, že ostře protijaderní Zelení odstaví minimálně místní dvě jaderné elektrárny a jejich průlom povede k rychlejšímu odstavení jádra v celé zemi. Protože však za jádro nebude jiná účinná náhrada než fosilní paliva, stouply dnes také ceny uhlí a evropských povolenek na emise skleníkových plynů.
Cena základního proudu s dodáním v roce 2012 vzrostla podle agentury Reuters nejvýše od podzimu 2008, kdy globální finanční krize ceny energií srazila prudce dolů. Elektřina silně zdražila již v polovině března, když vláda Angely Merkelové po přírodní katastrofě a jaderné krizi v Japonsku a výbuchu protijaderné hysterie v Německu oznámila dočasné uzavření všech sedmi jaderných elektráren starších 30 let.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové v nedělních volbách v Bádensku-Württembersku utrpěla těžkou porážku a vládu zde zřejmě sestaví Zelení se sociálními demokraty (SPD). Zelení získali dokonce více hlasů než SPD, takže se asi poprvé v historii Německa dostanou do čela zemské vlády. Analytici předpokládají, že jejich úspěch zesílí protijaderné tendence i u ostatních stran.
"V konečném důsledku to povede k radikálnímu přehodnocení jaderné energie v Německu a ke zrychlenému uzavření některých nebo všech 17 jaderných reaktorů," uvedl ředitel komoditního výzkumu v Deutsche Bank Mark Lewis. Bádensko-württemberská elektrárenská společnost En-BW se opírá o jadernou energii více než její konkurenti, provozuje dvě jaderné elektrárny s celkem čtyřmi reaktory. Stát v ní má nyní hlavní slovo, protože vláda CDU loni ve firmě koupila podíl 45 procent.
Analytici přepokládají, že pokud Zelení skutečně prosadí širší a rychlejší uzavření jaderných elektráren, nepovede to k ničemu jinému než k růstu spotřeby "špinavého" uhlí a zvýšení emisí obávaných skleníkových plynů. "Zdá se jasné, že objem bezemisní produkce (jaderných elektráren) bude muset být nahrazen produkcí z fosilních paliv," míní Lewis. Odhadl, že ceny elektřiny v Německu budou kvůli tomu růst i nadále.
Ceny uhlí s dodávkou v příštím roce vzrostly dnes o téměř dvě procenta. Podobným tempem se zvýšily rovněž ceny emisních povolenek na tunu oxidu uhličitého na evropském trhu, protože německé elektrárny jich budou vzhledem k nucenému přechodu na uhlí potřebovat větší množství.