Deklarace z jednání u kulatého stolu Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR

Dne 5. 2. 2011 se uskutečnilo setkání zástupců Hospodářské komory ČR, státní správy reprezentované pracovníky MPO, MMR, představitelů Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR k tématice energetické náročnosti budov a souvisejícím otázkám.

Kulatý stůl zahájil pan František Holec, viceprezident Hospodářské komory ČR a přivítal hosty panelové diskuze, jimiž byli pánové Jan Wágner (SFRB), Václav Knor (MPO, od. stavebnictví), Pavel Jirásek (MPO, odbor elektroenergetiky), Jaroslav Maroušek (SEVEn, o.p.s), Václav Hrabák (HK ČR, Energetická sekce) a Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Pan prezident ve svém úvodním slově zdůraznil nutnost vytváření podmínek pro naplňování směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD).

Hlavní závěry z diskuse:

1. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU přispěje k dalšímu rozvoji trhu pro české firmy, pokud bude implementována do české legislativy včas a se správně volenými postupovými kroky, aby se podnikatelé dokázali na její požadavky průběžně adaptovat. K tomu je třeba rozlišit:
a. Požadavky na energetickou náročnost nových budov
b. Požadavky na energetickou náročnost rekonstruovaných budov

ad 1.a: Ke koncovému roku 2020 je možné akceptovat i vysoké nároky na nové budovy, které nebudou vyšší než požadavky uložené směrnicí 2010/31/EU. Technologie a materiály jsou k dispozici, technologické postupy se lze během desetiletého období naučit. Bude pouze nutné uvážlivě uplatnit požadavky na využití obnovitelných zdrojů energie v budovách.

ad 1.b Názory na dosažitelnost a vhodnost zavedení vysoké úrovně energetické náročnosti v rekonstruovaných budovách nejsou zcela jednotné. Otázkou zůstává nucená výměna vzduchu s rekuperací, která sice přináší značné úspory tepelné energie rekonstruované budovy, ale může být jak velice finančně nákladná, tak i technicky neproveditelná. Tepelně technické vlastnosti obměňovaných stavebních konstrukcí budov mohou však dosahovat i velmi vysokého standardu. Využití obnovitelných zdrojů při rekonstrukcích by bylo mnohdy užitečné, ale zatím není shoda na zavedení této povinnosti u všech rekonstrukcí.

Pro správné rozhodování o vhodné podobě legislativy bude důležitá ekonomická optimalizace. Zástupci Hospodářské komory ČR přispějí svými návrhy a ekonomickými propočty.

V souhrnu lze očekávat, že v tomto a ještě více v následujícím desetiletí se energetická náročnost budov v ČR postupně výrazně sníží. Tomu bude třeba přizpůsobit také systémy energetického zásobování.

2. Spolu s postupným snižováním škodlivých emisí do ovzduší je nutné snižovat emise také v sektoru obyvatelstva, který se v některých regionech postupně stává nejvýznamnějším emitentem některých škodlivých látek. Jeden z mála programů, který plošně ovlivnil tento sektor je program Zelená úsporám. Tento typ programů přináší nejen environmentální efekty v jinak těžko ovlivnitelném sektoru, ale zároveň poskytuje práci pro mnoho drobných, malých a středních podnikatelů. Podporujeme myšlenku dalšího pokračování tohoto typu programů pro obyvatelstvo.

3. V této souvislosti je třeba znovu upozornit na ne zcela promyšlenou politiku státu v oblasti obnovitelných zdrojů. Dřevní biomasa by měla být směrována především do sektoru obyvatelstva. Zejména v menších, neplynofikovaných obcích nevidíme jinou vhodnou náhradu za ustupující uhlí. Větší biomasové zdroje energie by měly využívat rostlinnou biomasu, aby nedošlo k nerovnoměrnostem a cenovým skokům při zásobování obyvatelstva dřevní biomasou.

4. Pro docílení vyváženého rozvoje jak klasických, tak zejména obnovitelných zdrojů energie doporučujeme urychleně aktualizovat energetickou koncepci státu, která by do budoucna měla mít vyšší úroveň závaznosti a garantovat dlouhodobě stabilní rámec nezávislý na konkrétním politickém uspořádání (ne na jedno volební období).

5. Při provádění staveb bude nutné se také připravit na nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS (přechodné období dva roky), které přinese významné změny v deklarování vlastností stanovených stavebních výrobků a souvisejících povinnostech hospodářských subjektů .

Nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v OJEU, předpokládá se datum 1. červenec 2011. Vzhledem k tomu, že zajištění rámce pro řádné fungování tohoto nařízení bude trvat určitou dobu, jeho používání bude odloženo, (s výjimkou ustanovení týkajících se jmenování subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, založení organizace subjektů pro technické posuzování a ustavení Stálého výboru). Ostatní články vstoupí v platnost od 1. července 2013.

6. Ve vztahu k výše uvedenému byl též zdůrazněn význam koordinovaného praktického vzdělávání v soukromém i veřejném sektoru, aby nové požadavky, postupy a pravidla mohly být řádně aplikovány.