Časté používání sněžných děl v alpských lyžařských střediscích má vážné hydrologické důsledky.

Při umělém zasněžování se odpařuje asi 1/3 vody, další se odpařuje z přehrad, které jsou pro čerpání vody udržovány bez ledu. Alpskému regionu hrozí vysychání.

Reklama

"Hlavním problémem je silné odpařování," vysvětlila klimatoložka Carmen de Jongová z vysokohorského institutu Savojské univerzity ve Francii.

Další výhrady klimatologů a ekologů:

z odpařené vody vzniká oblačnost, ta se pak přesouvá do jiných regionů a ovlivňuje počasí. Mění se vodní cyklus a narušují se křehké ekosystémy,
časté používání sněžných děl v alpských lyžařských střediscích má vážné hydrologické důsledky. Na zasněžení 23.800 hektarů sjezdových tratí je v Alpách každoročně spotřebováno asi 95 milionů m³ vody, což odpovídá spotřebě velkoměsta s 1,5 miliónu obyvatel,
často se hovoří o tom, že se vodní rezervy v horách ztenčují kvůli tání ledovců. Zasněžování však situaci podstatně zhoršuje. Na francouzské straně Alp teče v některých řekách v zimním období o 70% méně vody než před rozšířením zařízení na výrobu technického sněhu,
výsledná sněhová hmota má specifickou, pro vegetaci nepříznivou strukturu. Umělý sníh je mnohem tvrdší a kompaktnější, má velkou hustoru a nepropouští tolik vzduchu jako normální sníh. Kromě toho, že se na něm hůře lyžuje, formuje se pod ním ledová vrstva, která zabraňuje přísunu kyslíku a doslova dusí vegetaci. A bez vegetace se půda stává náchylnou k erozi.
výroba umělého sněhu je energeticky velice náročná, celková spotřeba 600 gigawatthodin v Itálii, Rakousku, Německu, Švýcarsku, Slovinsku a Francii stojí v přepočtu asi 84 miliard korun. Stejné množství energie spotřebuje 130 000 čtyřčlenných domácností za rok.

Tomu, že by sněžná děla mohla Alpy změnit ve vyprahlou pustinu, podnikatelé profitující z vysoké návštěvnosti evropských velehor nevěří. Za opravdové nebezpečí považují klimatické změny, které je nutí posouvat tratě a lanovky vysoko do hor. Očekává se, že v nejbližších letech se uměle zasněžovaná plocha zvětší několikanásobně. Například ve Švýcarsku, kde se v současnosti zasněžuje 19% tratí, bude do 10 let stejným způsobem zajišťován sníh pro 40% sjezdovek.

Pozn.: technický sníh lze vytvářet při teplotách nižších než -4° Celsia.