Čistá elektřina bude stát jen asi 6–9 % ceny.
Podle odhadu ekologických organizací (Hnutí Duha, Calla, Ekologický právní servis), který provedly nezávisle na ČEZu a fotovoltaickém průmyslu, bude čistá elektřina stát jen asi 6–9 % ceny elektřiny pro koncové odběratele. Desítky procent, kterými straší společnost ČEZ, vycházejí podle nich z naprosto nereálné prognózy, že na Silvestra budou v provozu solární elektrárny o výkonu 2500 MW a větrné turbíny s výkonem 560 MW. Sami odhadují instalovaný výkon na nejvýše 1500 MWp slunečních a ne více než 250 MW větrných zdrojů.
Návrhy řešení
Ekologické organizace navrhují čtyři hlavní řešení:
- Energetický regulační úřad (ERÚ) by měl urychleně – ne až v listopadu, jak to obvykle dělá – anoncovat výkupní ceny zelené elektřiny na příští rok.
- Změnu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů tak, aby se podpora vztahovala pouze na solární elektrárny na budovách či skládkách, nikoli na zemědělské půdě.
- Speciální jednorázovou daň, která narovná rozdíl mezi výkupní cenou a skutečnými výrobními náklady solárních elektráren, jež byly uvedeny do provozu v letech 2009–2010, na úroveň, kterou zákon původně plánoval (tedy návratnost 15 let). Vybrané peníze by měli dostat distributoři elektřiny coby kompenzaci, aby za zbytečně vysokou výkupní cenu neplatili spotřebitelé.
- Státem kontrolovaná společnost ČEZ by měla okamžitě oznámit, že veškeré projekty solárních elektráren, jež chystá, spustí až příští rok, kdy bude platit realistická výkupní cena.
Reálnost návrhů
Stanovení výkupní ceny dříve než v listopadu – ERÚ stanovuje výkupní ceny na základě technicko-ekonomických parametrů jednotlivých zdrojů uvedených ve vyhlášce č. 475/2005 Sb. Návrh novely zveřejnil ERÚ v pondělí 13. 9. 2010, odhad výkupních cen na základě parametrů uvedených v návrhu novely je již na stránkách CZREA zveřejněn. Jedná se o neoficiální odhad, skutečné parametry se od návrhu novely mohou odlišovat.
Omezení podpory na zemi – je obsaženo v návrhu tzv. „malé rychlé“ novely zákona č. 180/2005 Sb., který 15. 9. 2010 projednala vláda. Vládní návrh však jde daleko za návrh ekologických organizací, protože ruší i podporu pro projekty na skládkách a ostatních obtížně využitelných plochách. V Německu jsou instalace na obdobných plochách podporovány.
Speciální jednorázová daň – je-li možno v Německu zavést speciální daň na elektřinu z jaderných elektráren, je téměř jisté, že je možno obdobnou daň zavést na fotovoltaickou elektřinu v České republice. Zákonodárci v Německu jsou v otázce souladu zákonů s evropskou legislativou podstatně opatrnější, dokonce i zákon o podpoře obnovitelných zdrojů si předem nechali schválit u evropského soudního dvora. V případě jaderné daně v Německu je používána obdobná argumentace – stát si pouze bere zpět nepřiměřené zisky jaderných elektráren, které jim vznikají mimo jiné díky tomu, že výstavba jaderných elektráren byla dotována státem. Problém je s určením výše takové daně. Investiční náklady jednotlivých projektů se pohybují ve velmi širokém rozmezí. Podobně se v jednotlivých případech značně liší úvěrové podmínky.
Odklad spuštění FVE projektů společnosti ČEZ, a. s. – pokud by byla zavedena výše uvedená speciální daň, výrazně to sníží dopad na výnosnost investic, a tedy i na zisky akcionářů.