Expanze do českého teplárenství - tak včera charakterizoval současnou fázi rozvoje společnosti ČEZ její generální ředitel Martin Roman. Zatímco hrubá marže u výroby a prodeje elektrické energie a uhlí v letošním prvním pololetí proti stejnému období mírně klesla, v případě dodávek tepla naopak o patnáct procent stoupla. Aktivity v teplárenství se tak příznivě projevily na čistém zisku skupiny ČEZ, který jinak meziročně klesl o 18,5 procenta na 28,7 miliardy korun - hlavně kvůli levnější elektřině. Po letošním dokončení akvizice společnosti Dalkia Ústí nad Labem se ČEZ chystá na další lov zákazníků. "Chceme růst, dokud to bude výhodné pro akcionáře," řekl Martin Roman. Na druhé straně však poznamenává, že to záleží především na poptávce ze strany velkých českých měst. Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák (ODS) uvedl, že na budoucnost teplárenství nepanuje jednoznačný názor. "V září o tom budeme jednat na kolegiu primátorů. Jisté je, že se bude vycházet z lokálních podmínek, každé město je v jiné situaci," řekl Vlasák. Města budou mimo jiné muset řešit otázku zdražování tepla.

Šéf ČEZ Martin Roman očekává, že vzhledem k rozhodnutí nové vládní koalice neprolamovat těžební limity pro uhlí nezbude teplárnám než přecházet na plyn. A to povede k vyšším cenám. Nyní jsou pro ČEZ klíčová dvě města - Brno a České Budějovice. ČEZ by tam chtěl dodávat teplo z jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. "Je na radnicích, zda budou levné teplo chtít," uvedl Roman. Zájem o expanzi však společnost má i v dalších městech. ČEZ také nedávno koupil necelou polovinu Pražské teplárenské od skupiny J&T. Možnost vybudování teplovodu z Dukovan do Brna považuje za zajímavou také primátor Brna Roman Onderka (ČSSD) - mimo jiné i proto, že Teplárny Brno jako potenciální partner skupiny ČEZ jsou ve stoprocentním vlastnictví města a dodávky tepla by směřovaly do celé městské sítě. Konkrétní investiční rozhodnutí je však podle Onderky možné udělat až po důkladném rozboru.