Fotovoltaika – 866 miliard, bilion, kolik vlastně?

Včera se nás ČEPS snažil přesvědčit, že za podporu OZE zaplatíme 866 miliard za příštích 20 let. Dnes už Martin Roman straší celým bilionem jen za fotovoltaiku. Další včera zveřejněný údaj tvrdí, že ČEZ a E-ON budou muset v letošním roce ze svého vyplatit o 7 miliard více, než vyberou na příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ. Jsou tato čísla reálná?

Instalovaný výkon

ČEPS ve svém výpočtu vychází z odhadu, že na konci roku 2010 bude instalováno 2495 MWp fotovoltaických elektráren (FVE). Ponechme prozatím stranou otázku, kdo je zodpovědný za tak obrovský nárůst, zda ERÚ, MPO a Poslanecká sněmovna, kteří jsou zodpovědní za zákon a navazující vyhlášky, na jejichž základě jsou stanoveny výkupní ceny, nebo ČEPS, který se probral, až už byla vydána kladná stanoviska pro více než 5000 MWp fotovoltaických elektráren, přestože informace o přehnaných rezervacích byly zveřejňovány již v roce 2008.

Kolik FVE bude na konci roku 2010 nainstalováno, závisí na celé řadě dalších vlivů, v současnosti je limitující například nedostatek kvalitních komponent na trhu. Jistě, lze koupit velice levně, ale investor bude rád, když životnost výrobku přesáhne dobu návratnosti.

Náklady za 20 let

Pokud by v letošním roce bylo instalováno 2000 MWp a v následujících letech 5 MWp ročně, jak předpokládá současný návrh Národního akčního plánu pro energii z OZE, bude součet vyplacených podpor jen nepatrně záviset na výkupní ceně pro příští rok. Celkový objem vyplacených podpor bude přibližně 788 mld. Kč.

Od uvedené částky je však nutno odečíst cenu silové elektřiny, která se v současnosti pohybuje kolem 2 Kč/kWh. Cena silové elektřiny v loňském a letošním roce výrazně klesla, po odeznění krize se však očekává růst až o 10 % ročně v prvních dvou až třech letech, následně cena elektřiny poroste minimálně o index cen průmyslových výrobců. Součet takto vypočtených nákladů v jednotlivých letech je 555 miliard.

Jenže ani to nic neříká, kolik nás podpora fotovoltaiky bude stát. Každý ekonom při hodnocení budoucích nákladů používá metodu diskontování, aby přepočítal budoucí náklady a výnosy na jejich současnou hodnotu. V důsledku inflace má totiž koruna v budoucnosti nižší hodnotu než koruna v současnosti. Investice se srovnává s alternativní investicí s obdobnou mírou rizika a likvidity, v daném případě se státními dluhopisy. Použijeme-li velmi nízkou hodnotu diskontní sazby – 7 %, pohybuje se současná hodnota nákladů na podporu fotovoltaiky kolem 300 miliard Kč.

Deficit distribučních společností

Na podporu FVE v roce 2010 bylo plánováno 2 648 178 Kč, skutečný výkon na konci roku 2009 však byl 463 MWp namísto odhadovaných cca 250 MWp, neboli 1,85krát více. Dalších zhruba 100 MWp bylo instalováno v první polovině tohoto roku. Bude-li se instalovaný výkon vyvíjet podobně jako loni, bude na konci října instalováno maximálně 800 MWp. Přírůstek instalovaného výkonu má v posledních letech typický průběh – na konci roku, v posledním měsíci, je vždy přírůstek srovnatelný s předchozími 11 měsíci.

Náklady na podporu nerostou lineárně s instalovaným výkonem, platí se totiž za vyrobenou elektřinu. Dnes postavená elektrárna jí do konce roku vyrobí sotva polovinu ve srovnání s elektrárnou postavenou loni, FVE postavené v říjnu nebo později nevyrobí letos skoro nic. Průměrný instalovaný výkon v letošním roce lze odhadnout na 650 MWp, neboli asi 2,6krát vyšší než původní předpoklad. Tomu bude odpovídat i zvýšení nákladů na podporu, které dosáhnou přibližně 6,88 miliard Kč.

Rozdíl – asi 4 mld. Kč zapůjčí do systému distribuční společnosti, které jsou na základě zákona povinny elektřinu z OZE vykupovat. Dostanou jej však proplacen ve vyšším příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ v roce 2011. ČEPS sice včera na tiskové konferenci ústy a prezentací pana Zemana tvrdil, že jen ČEZ a E-ON vyplatí ze svého až 7 miliard, to by však průměrný instalovaný výkon musel překročit 900 MWp, neboli do konce října by se muselo nainstalovat dalších téměř 1000 MWp.