Geotermální teplárna v Litoměřicích
Reklama
Přípravy projektu stavby geotermální teplárny v Litoměřicích úspěšně pokračují. "Ve druhé polovině tohoto roku podáme žádost o dotaci z Operačního programu životního prostředí na realizaci stavby, jejíž náklady si vyžádají kolem 1,5 miliardy korun," informoval starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč. Dotace by přitom mohla pokrýt až 40 procent nákladů, zbytek bude financován z Evropské investiční banky. V Litoměřicích již byl úspěšně vyhlouben 2111 metrů hluboký vrt, který ověřil teoretické předpoklady o teplotě v dané hloubce. Odstartoval tak přípravu stavby geotermálního vrtu, který by měl dosahovat až pětikilometrové hloubky. Z nitra země získané teplo pak má zásobovat nejen současné odběratele tepla pocházejícího z centrální výtopny, ale rovněž další objekty ve městě. V plánu je i rozšíření sítě na okolní spádové obce v případě, že výkon teplárny bude dostatečně velký a obce projeví o odběr zájem. Mimo topnou sezónu bude energie využívána k výrobě tzv. zelené elektřiny, jejíž dodávky do distribuční sítě by měly přinést finance do městského rozpočtu.
V případě úspěšné realizace přinese projekt městu řadu výhod. Teplárna totiž vygeneruje dostatek stabilní energie s minimálními dopady na životní prostředí, díky čemuž bude moci být vyřazen z provozu poslední velký zdroj znečištění v Litoměřicích - uhelná teplárna. Navíc teplo pro koncové uživatele bude levnější a nezávislé na skokových růstech cen paliv, a tedy i tepla z klasických zdrojů, jako je uhlí, ropa, plyn atd.
Vedení litoměřické radnice již za několik dní uspořádá první kulatý stůl na téma stavby geotermální teplárny. Proběhne 24. května v domě kultury. „Jde o projekt, který v případě jeho úspěšné realizace ovlivní naši budoucnost. Veřejnost má právo na objektivní informace. Chceme postupovat transparentně, a proto se zde pokusíme zodpovědět dotazy, které v této souvislosti zazní,“ uvedl starosta Chlupáč. Kulatý stůl bude určen jak odborné, tak i laické veřejnosti. „V jednání je i účast ministryně životního prostředí Rút Bízkové. Diskuse s veřejností začne v salonku domu kultury 24. května v 17 hodin,“ informoval manažer projektu geotermální energie Antonín Tym z oddělení projektů a strategií Městského úřadu v Litoměřicích.
Vedení litoměřické radnice v čele se starostou začalo na geotermálním projektu pracovat zhruba před sedmi lety. Jedná se o pilotní projekt v ČR i střední Evropě, a tudíž neexistuje vzorový model, podle kterého by bylo možné bez větších obtíží postupovat. Litoměřičtí tak de facto prošlapávají zcela novou cestu těm, kteří v budoucnu budou realizovat podobně náročné projekty.
V případě úspěšné realizace přinese projekt městu řadu výhod. Teplárna totiž vygeneruje dostatek stabilní energie s minimálními dopady na životní prostředí, díky čemuž bude moci být vyřazen z provozu poslední velký zdroj znečištění v Litoměřicích - uhelná teplárna. Navíc teplo pro koncové uživatele bude levnější a nezávislé na skokových růstech cen paliv, a tedy i tepla z klasických zdrojů, jako je uhlí, ropa, plyn atd.
Vedení litoměřické radnice již za několik dní uspořádá první kulatý stůl na téma stavby geotermální teplárny. Proběhne 24. května v domě kultury. „Jde o projekt, který v případě jeho úspěšné realizace ovlivní naši budoucnost. Veřejnost má právo na objektivní informace. Chceme postupovat transparentně, a proto se zde pokusíme zodpovědět dotazy, které v této souvislosti zazní,“ uvedl starosta Chlupáč. Kulatý stůl bude určen jak odborné, tak i laické veřejnosti. „V jednání je i účast ministryně životního prostředí Rút Bízkové. Diskuse s veřejností začne v salonku domu kultury 24. května v 17 hodin,“ informoval manažer projektu geotermální energie Antonín Tym z oddělení projektů a strategií Městského úřadu v Litoměřicích.
Vedení litoměřické radnice v čele se starostou začalo na geotermálním projektu pracovat zhruba před sedmi lety. Jedná se o pilotní projekt v ČR i střední Evropě, a tudíž neexistuje vzorový model, podle kterého by bylo možné bez větších obtíží postupovat. Litoměřičtí tak de facto prošlapávají zcela novou cestu těm, kteří v budoucnu budou realizovat podobně náročné projekty.