Bude Liberec a Jablonec vytápěn teplem z polské elektrárny?
Reklama
Patnáct let starou myšlenku o možném vytápění Liberce, Jablonce nad Nisou, Hrádku nad Nisou a Chrastavy odpadním teplem z polské elektrárny v Turówě se rozhodla oživit Rada euroregionu Nisa. Podle prozatímních propočtů by dnes vycházelo odpadní teplo z turówské elektrárny na 200 korun za gigajoul. "Kdyby se podařilo zajistit dopravu tepla za stejnou cenu, znamenalo by to, že by se například v Liberci podařilo srazit jeho cenu pod vysněnou hranici 400 korun za gigajoul," míní tajemník euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník, který je zároveň členem právě vzniklé Energetické agentury Trojzemí.
Horkovod z Turówa do Liberce by byl dlouhý přibližně 25 kilometrů, tedy o něco kratší než horkovod vedoucí z mělnické tepelné elektrárny do Prahy. Přesto může projekt narazit na řadu překážek. „Je to velmi komplikovaný problém, protože teplo se vždy musí řešit komplexně a vyžaduje koordinované řešení. V Liberci je například zateplená jen jedna třetina panelových domů, přičemž zateplený dům potřebuje o třicet až čtyřicet procent méně tepla na vytápění objektů. Proto by se musela celá koncepce připravit na cílový stav. Ale kdy a jaký to bude?" ptá se Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení ČR.
Skeptici navíc namítají, že stavba horkovodu bude příliš drahá. Mluvčí Teplárny Liberec Pavla Kulhavá se domnívá, že podobný projekt nemá šanci uspět. Kromě ceny stavby poukazuje na skutečnost, že bude složité vyjednat, kudy a přes které pozemky horkovod vést. A to není jediný problém. "Protože vlastníme většinu rozvodů v Liberci i v Jablonci nad Nisou, museli bychom být partnerem tohoto projektu, a protože o něm zatím nic nevíme, nemůžeme se k němu podrobněji vyjadřovat," naznačila další konfliktní místo projektu Kulhavá.
Horkovod z Turówa do Liberce by byl dlouhý přibližně 25 kilometrů, tedy o něco kratší než horkovod vedoucí z mělnické tepelné elektrárny do Prahy. Přesto může projekt narazit na řadu překážek. „Je to velmi komplikovaný problém, protože teplo se vždy musí řešit komplexně a vyžaduje koordinované řešení. V Liberci je například zateplená jen jedna třetina panelových domů, přičemž zateplený dům potřebuje o třicet až čtyřicet procent méně tepla na vytápění objektů. Proto by se musela celá koncepce připravit na cílový stav. Ale kdy a jaký to bude?" ptá se Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení ČR.
Skeptici navíc namítají, že stavba horkovodu bude příliš drahá. Mluvčí Teplárny Liberec Pavla Kulhavá se domnívá, že podobný projekt nemá šanci uspět. Kromě ceny stavby poukazuje na skutečnost, že bude složité vyjednat, kudy a přes které pozemky horkovod vést. A to není jediný problém. "Protože vlastníme většinu rozvodů v Liberci i v Jablonci nad Nisou, museli bychom být partnerem tohoto projektu, a protože o něm zatím nic nevíme, nemůžeme se k němu podrobněji vyjadřovat," naznačila další konfliktní místo projektu Kulhavá.