Program Zelená úsporám získal další prostředky
Ministr životního prostředí Jan Dusík a zástupce japonské firmy Mitsui & Co. Ken Abe uzavřeli smlouvu o prodeji dalších 2,5 mil. jednotek AAU. Program Zelená úsporám tak získal další prostředky, které budou vynaloženy na zateplování rodinných, bytových i panelových domů, výstavbu domů v pasivním standardu a výměnu starých kotlů za ekologické vytápění.
„Zájem o program neustále roste, jen ve dnech 8. až 10. března jsme obdrželi žádosti na 371 projektů v dotační hodně 76 milionů korun. Týdenní průměr obdržených žádostí pak přesahuje 100 milionů korun. Do dnešního dne bylo na Státní fond životního prostředí podáno přes 9000 žádostí s celkovou dotační hodnotou přesahující 1,5 miliardy korun. Pokud zájem vydrží, prostředky z programu Zelená úsporám vyčerpáme mnohem dříve než v roce 2012, tedy na konci programu,“ říká ministr životního prostředí Jan Dusík.
„V současné době vyjednáváme i s dalšími kupci emisních kreditů. Je pravda, že vyjednávání jsou po loňské krizi čím dál složitější. Česká republika je však v prodeji jednotek AAU dlouhodobě nejúspěšnější a dodatečný prodej jednotek firmě Mitsui je toho důkazem,“ komentuje vyjednávání s kupci ředitel odboru změny klimatu Pavel Zámyslický.
„Jednání o prodeji dalších jednotek mají naději na úspěch i z toho důvodu, že kupci vnímají pozitivně úspěšný rozvoj programu Zelená úsporám,“ dodává ministr Dusík.
Do dnešního dne prodalo Ministerstvo životního prostředí 71 milionů jednotek AAU. Většinu z nich se podařilo prodat do Japonska (japonské vládě a firmě Mitsui), emisní kredity od Česka odkoupily i vlády Rakouska a Španělska.
Stejně jako u všech předchozích uzavřených smluv, i v tomto případě zůstávají vyjednaná cena jednotky AAU i celkový získaný finanční objem nadále důvěrné. Právo prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů již o 27,6 %, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k 8% snížení. Nevyužité právo vypouštět emise skleníkových plynů díky tomu může ve formě jednotek AAU prodat ostatním státům nebo firmám.
Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU Ministerstvo životního prostředí a výnosy z prodeje jednotek AAU jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, který je investuje výhradně do programu Zelená úsporám.
Poznámky:
[1] Jednotka AAU (jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit) je jednotka definovaná v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat ostatním zemím. Jednotky přiděleného množství představují vlastně „emisní rozpočet“ každé průmyslově vyspělé země, který obdržela na základě svého emisního cíle v rámci Kjótského protokolu. Jednotky přiděleného množství AAU jsou používány pro počítání závazků v rámci Kjótského protokolu a vytváří tak „mezinárodní měnu“, která může být podle článku 17 Kjótského protokolu flexibilně obchodována mezi státy za účelem dosažení redukčních závazků. ČR disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem cca 900 mil tun CO2ekv v období 2008 – 2012. Toto právo je vyjádřeno v jednotkách přiděleného množství AAU. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší, než jsou naše cíle v rámci Kjótského protokolu. Tento rozdíl může ČR prodat, v podobě jednotek AAU zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.
Rozdíl mezi jednotkami AAU a emisními povolenkami EUA: Často dochází k záměně povolenek EUA s jednotkami AAU. S emisními povolenkami EUA se obchoduje pouze v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích. Jednotky AAU jsou součástí celosvětových mechanismů Kjótského protokolu, v jehož rámci ČR musela celkově snížit produkci skleníkových emisí o 8 % vůči roku 1990.