Krize větrné energetiky u nás - důsledky a příčiny
 Vrtule naší největší větrné farmy v Ostružné jsou otočené do různých směrů a signalizují tak, že elektrárna už delší dobu není v provozu. |
Tušení je vhodné podpořit informacemi. Nedávný článek na TZB-info (Zkušenosti s provozem velkých větrných elektráren v horském terénu, Prof. Ing. Jaroslav Kaminský) stanovil metodiku vyhodnocování energetických efektů větrných elektráren a porovnal je s jinými způsoby výroby elektřiny. Autor vychází z veřejně dostupných informací o větrných elektrárnách v majetku elektrárenské společnosti ČEZ. Hodnotí experimentální stavbu Dlouhá Louka v Krušných horách postavenou v roce 1993 a větrnou farmu na Mravenečníku v Jeseníkách. Ta byla po dlouhém období výstavby uvedena do trvalého provozu v roce 2000. Obě lokality jsou v horském terénu s nadmořskou výškou nad 850 metrů. Závěry jsou neradostné - součinitel využití zařízení (poměr průměrného a instalovaného výkonu) činil v Krušných horách 4,2% a v Jeseníkách 2,5%. K tomu ukazuje, jak měrný investiční náklad v Kč/kW instalovaného výkonu překonává měrnou cenu jaderné elektrárny. Konstatuje, že citované problémy spolu s dalšími podmínkami vylučují větrné zdroje ze soutěže o cenově dostupnou výrobu elektrické energie.
Výsledky analýzy jsou správné, lze s nimi souhlasit. Lze jim však vytknout jistou neosobnost a mechanický přístup k hodnocení. Rád bych se proto rozdělil o výsledky práce SEVEn z roku 1999, která se věnovala analýze naší větrné energetiky a jejím perspektivám. Zahrnuje jak ojedinělý katalog instalací větrných elektráren na našem území, tak i ekonomické analýzy vybraných zdrojů.
Fakta o větrných elektrárnách a jejich ekonomických výsledcích
Větrné elektrárny začaly u nás vznikat po roce 1990. Na sedmnácti lokalitách byly postaveny turbíny s výkonem nad 50 kW.
Nejlepším obdobím pro naši větrnou energetiku se zpětně jeví rok 1997. Tehdy byla ještě řada instalací v provozu a od největších z nich se zdařilo získat historické řady měsíční výroby elektřiny. Komerčně vyrábějících bylo jen šest lokalit:
| místo | nadmořská výška |
průměr rotoru |
výška stožáru |
jmenovitý výkon |
výrobce (stát) |
rok spuštění |
počet turbin |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| m n. m. | m | m | kW | ( - ) | mm.rr | ( - ) | |
| Dlouhá Louka | 870 | 30 | 30 | 315 | Energovars (ČR) | 1993 | 1 |
| Mravenečník I | 1150 | 25 | 40 | 220 | Wind Word (DK) | 1993/2000 | 1 |
| Mravenečník II | 1150 | 40 | 30 | 315 | Energovars (ČR) | 1995/2000 | 1 |
| Mravenečník III | 1150 | 40 | 41 | 630 | Energovars (ČR) | 1995/2000 | 1 |
| Mladoňov | 595 | 30 | 33 | 315 | Vítkovice (ČR) | 1992 | 1 |
| Hostýn | 735 | 27 | 36 | 225 | VESTAS (DK) | IV.94 | 1 |
| Velká Kraš | 314 | 30 | 25 | 225 | VESTAS (DK) | IX.94 | 1 |
| Ostružná | 720 | 40 | 40 | 500 | VESTAS (DK) | 1994 | 6 |
Farma na Mravenečníku byla v té době mimo provoz. Ve všech čtyřech vybraných případech instalované větrné elektrárny fungovaly více nebo méně úspěšně. Obecně lze dodat, že v tehdejších podmínkách spíše méně úspěšně. Vlastníci jednotlivých zařízení jsou různí. Dvě elektrárny vlastnil soukromý subjekt (fyzická osoba v případě instalace Mladoňov a soukromá společnost v případě instalace Ostružná). Instalaci Svatý Hostýn vlastní Arcibiskupství Olomouc a instalace Velká Kraš je v majetku stejnojmenné obce. Na vybraných lokalitách byly postaveny stroje jak tuzemské výroby, tak zahraniční stroje, nejčastěji firmy Vestas.
Se soustředěním finančních prostředků na výstavbu jmenovaných větrných elektráren byly ve všech případech problémy. Protože jde o poměrně velké investice, ve všech případech byly z větší části hrazeny z cizích zdrojů. Většina prostředků byla hrazena pomocí úvěrů, kdy pouze v případě obce Velká Kraš šlo o bezúročný úvěr ze SFŽP. Dílem z dotačních prostředků bylo postaveno zařízení v Ostružné (14%) a v obci Velká Kraš (26%).
Oproti finančním potížím jsou technické problémy snáze řešitelné. Jejich řešení se však vždycky určitou měrou odráží do finančních vztahů projektu (technické obtíže v Mladoňově, které přešly v rekonstrukci elektrárny, nebo drahý, poměrně častý servis ve Svatém Hostýně). Ve dvou případech se vyskytly problémy s nižší produkcí elektrické energie, než jaké bylo očekávání. U instalací Ostružná a Svatý Hostýn byl skutečný výkon asi o 2/3 menší. V Ostružné šlo pravděpodobně o špatné měření větru před instalací a především o špatné následné umístění rotorů, protože původní místo nebylo přístupné. V případě instalace Svatý Hostýn byla chyba v technicko-podnikatelské kalkulaci projektovaného zařízení.
Celková výroba v jednotlivých měsících silně kolísala. Největší příspěvek přinášela naše největší farma v Ostružné - Ramzovském sedle v Jeseníkách:
Z prodeje elektrické energie za rok 1997 byl stanoven "součinitel využití - Kf". Jde o poměr mezi skutečně vyrobeným množstvím a teoreticky možným množstvím elektřiny. Tedy elektrárna by měla součinitel Kf=100% tehdy, pokud by pracovala s jmenovitým výkonem 24 hodin po 365 dnů v roce. Přitom je třeba upozornit, že jmenovitý výkon větrné elektrárny se udává při rychlosti větru okolo 15 m/s. Takový vítr ale vane jen několik hodin v roce. Součinitel využití se u dobrých vnitrozemských lokalit na návětrné (německé) straně Krušných hor vyšplhá na 25%. Naše výsledky jsou podstatně horší.
| místo | prodej celkem 1997 | součinitel Kf |
|---|---|---|
| kWh/rok | ( % ) | |
| Dlouhá Louka | 120 000 | 4% |
| Mladoňov | 179 292 | 6% |
| Hostýn | 277 544 | 14% |
| Velká Kraš | 175 920 | 9% |
| Ostružná | 1 009 843 | 4% |
Ekonomický rozbor vychází z dosažitelných údajů o investičních a provozních nákladech. Na straně příjmů se ekonomická analýza opírá o množství elektrické energie vyrobené a skutečně dodané příslušným organizacím, které elektřinu vykoupily (rozvodné energetické společnosti), a o výši výkupní ceny, za kterou byla elektřina prodána. Na straně výdajů byly vstupními údaji investiční náklady vynaložené na realizaci instalovaných větrných elektráren a provozní náklady, potřebné na jejich další chod. Roční výše tržeb byla od počátku provozu jednotlivých instalovaných zařízení značně rozkolísaná. Byla proto stanovena vždy střední hodnota úrovně tržeb let předchozích a s touto střední hodnotou je kalkulováno i v celé ekonomické analýze. Shrnutím ekonomické analýzy je následující tabulka:
| jednotka | Mladoňov | Ostružná | Svatý Hostýn | Velká Kraš | |
|---|---|---|---|---|---|
| instalovaný výkon | kW | 315 | 3000 | 225 | 225 |
| Investiční náklady (tis.Kč) | tis.Kč | 9 000 | 125 000 | 11 000 | 10 955 |
| Množství prodané elektřiny | MWh/rok | 200 | 1 900 | 260 | 200 |
| Výkupní cena (1997) | Kč/kWh | 1,1 | 1,16 | 0,9 | 1,1 |
| Roční tržby za elektřinu | tis.Kč | 220 | 2204 | 234 | 220 |
| Roční provozní náklady na jednotku produkce | Kč/MWh*rok | 1 000 | 537 | 500 | 900 |
| Anualiz. invest. náklady na jednotku produkce | Kč/MWh | 5 286 | 7 728 | 4 969 | 6 434 |
| Roční náklad. cena na jednotku produkce | Kč/MWh | 6 286 | 8 264 | 5 469 | 7 334 |
Tržby jsou propočteny v cenové relaci 1997, tedy ve výkupních cenách okolo 1 Kč/kWh.
Důležitý je poslední řádek - roční nákladová cena na jednotku produkce. Ta udává, jaké jsou náklady na výrobu jedné kilowatthodiny. Je zřejmé, že jsou vyšší, než i současná výkupní cena stanovená rozhodnutím ERÚ 1/2002 ve výši 3,0 Kč/kWh pro výrobu z větrných elektráren.
Je zřejmé, že z hlediska státní podpory by větrná energetika potřebovala kromě takto stanovené výkupní ceny, ještě pobídku ve formě investiční dotace.
Příčiny krize naší větrné energetiky
Příčiny krize naší větrné energetiky je potřebné hledat v první polovině devadesátých let. Šlo o dobu překotných společenských proměn, vstupu nových technologií a nástupu soukromého podnikání ve všech sférách.
- Počátkem období ještě varuje práce EGÚ Běchovice (Flemming 1992) před spěchem s rozvojem výroby tuzemských větrných elektráren s tím, že masové nasazení nevyzkoušené techniky může vést ke zklamání. Naproti tomu teoretičtí pracovníci v meteorologii nekriticky konstatují, že větrné poměry na Milešovce jsou mírně lepší, než v největrnějším místě Dánska (Štekl, 1993).
- Technická zařízení od domácích výrobců trpěla nedostatečným vývojem a i při pozdějším použití zahraničních komponentů vykazovala řadu dětských nemocí. O větších sériích se nedalo uvažovat.
- Stroje zahraničních výrobců byly na lepší technické úrovni, nicméně je třeba přiznat, že i jejich technologie prodělala v průběhu první poloviny devadesátých let bouřlivý vývoj až do současné komerční zralosti.
- Větrné podmínky našeho území se liší od většiny Evropy nižší průměrnou rychlostí větru, často nestandardním výškovým rozdělením, poryvy, a také - námrazou. Podle mapky je se situací u nás srovnatelná snad jen vnitrozemě Skandinávie.
- Získávání finančních prostředků na projekty větrných elektráren u nás bylo ovlivněno celkovou situací v bankovním sektoru. Kromě zmíněných státních podpor ze SFŽP a ČEA získali vlastníci elektráren úvěry u bank komerčního typu. Je třeba otevřeně přiznat, že z dnešního pohledu šlo o úvěry vysoce rizikové, které nebyly spláceny. V druhé polovině devadesátých let, po konsolidaci bankovního sektoru se již půjčky na větrné elektrárny nevyskytují.
- Ne úplně jasná státní energetická politika, a k ní výroky některých politiků, předpovídajících zvýšení výkupních cen elektřiny vysoko nad tři koruny, přispěly k nasměrování některých podnikatelských subjektů do takto rizikového podnikání.
- K tomu všemu lze ještě připočíst nízkou úroveň vedení podnikatelských projektů, téměř úplnou absenci provádění studií proveditelnosti a zvláště rizikových analýz ... a výsledkem je současná krize větrné energetiky.
Výhledy do budoucna
Větrná energetika zřejmě nebude na našem území nikdy hlavním nositelem využití obnovitelných energií. Toto prvenství bude zřejmě náležet biomase. Recese ve větrné energetice však paradoxně působí velice blahodárně. Zakonzervovala naše dobré větrné lokality pro další využití. Vývoj v technologii je velmi rychlý. Jednotkové výkony vzrostly z 50 kW na počátku devadesátých let na 1,5 až 2,5 MW v současných komerčně dodávaných strojích. Na dobré lokalitě je tedy možno postavit čtyřicetkrát výkonnější stroj. A - dobrých míst je málo.
Na větrné energetice v našich podmínkách asi nikdo nezbohatne. Může však doplnit mozaiku příslibů pro budoucnost.
Literatura:
|