Legionely jsou všudypřítomné, ale lze nad nimi zvítězit

Rizikové z hlediska legionel jsou:

1. usazeniny a inkrusty uvnitř potrubí i zásobníků, jež legionely chrání před působením chloru, vůči kterému jsou i tak v běžných koncentracích poměrně odolné. Jejich množení ovlivňuje také kvalita materiálu, ze kterého je vyráběno některé plastové potrubí (může podporovat vznik povlaků - biofilmů, v nichž jsou legionely chráněny před působením desinfekce).
2. Zásadním a určujícím prvkem rozvoje těchto bakterií je však teplota. Pokud se u teplé vody pohybuje kolem 45°C místo předepsaných cca 50 - 55°C po odtečení vody po dobu jedné minuty, popřípadě odběr (a tlak) vody je nevyrovnaný a kolísá (a s ním kolísá i teplota vody v potrubí), je zaděláno na problém.
3. Zdrojem rizika může být i voda studená, pokud se v důsledku špatné izolace ohřívá od souběžného rozvodu teplé vody. Zde je za kritickou považována teplota nad 20°C.
4. Možným zdrojem legionel mohou být i staré nepoužívané části potrubí, jež jsou ovšem stále napojeny na stávající funkční rozvody, a z nich se legionely vyplavují do ostatních, tj. stále proplachovaných částí.

Z uvedeného je jasné, že ohřev vody průtokovými ohřívači (bez zásobníků) není ve srovnání s centrálním ohřevem z hlediska legionel rizikový. Zásady pro sanaci jsou logické a zahrnují zejména:

1. monitorování teplé vody při cirkulaci v objektech (měření teploty po odpuštění vody po dobu jedné minuty), zjištění spotřebních špiček a event. následné vyregulování celého systému
2. zjištění skutečných hodnot legionel (počtu tzv. kolonie tvořících jednotek), případná desinfekce chlordioxidem nebo přehřátím systému až na cca 70°C
3. pravidelné odstraňování usazenin a kalů z rozvodného systému (rozvodné potrubí i zásobníky), odstranění případných inkrustů mj. i na výtocích (baterie, sprchové hlavice)
4. dle potřeby nové izolace potrubí rozvodů teplé vody, odpojení slepých větví rozvodů
5. určení osoby zodpovědné za stav a kontrolu rozvodů
6. pravidelnou kontrolu systému (i mikrobiologické vyšetření); teplá voda musí splňovat limity uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., popř. č. 135/2004 Sb.

Celý tento systém opatření vypadá složitě, překvapivě však vede k úsporám na výsledné spotřebě teplé vody a je šetrný i k stávajícím rozvodům. Udává se, že náklady vynaložené na akci se vrátí již v průběhu jednoho roku.

Opatření k omezení počtu legionel v teplé vodě by se měla týkat (kromě nemocnic) převážně budov, kde odběr teplé vody není pravidelný nebo probíhá ve špičkách a následně ohřátá voda stagnuje v potrubí (hotely, ubytovny, sprchy sportovních zařízení, škol atp.). Je důležité vědět, že úplné odstranění legionel není reálné ani potřebné, protože jejich všudypřítomné nízké počty běžně člověka neohrožují.
Ohrožení závisí i na infekční dávce bakterií, které je člověk vystaven, a na jeho zdravotním stavu. Týká se zejména osob nějakým způsobem indisponovaných, například imunosuprimovaných pacientů při transplantacích, v menší míře dětí a starších, popř. nemocných osob.