Nejrychleji roste mezi energetickými surovinami spotřeba zemního plynu
Do roku 2030 se spotřeba plynu ve světě zdvojnásobí.
Ropa si i přes prudký nárůst ceny zachová postavení nejdůležitějšího zdroje energie. Spotřeba této suroviny se bude podle energetického výhledu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) do roku 2030 zvyšovat ročně v průměru o 1,6 procenta V cílovém roce dosáhne těžba ropy úrovně 121 barelů (barel=159 litrů) denně.
Na spotřebě energetických surovin se bude ropa podílet 35 procenty, což je s odstupem nejvíce z jiných zdrojů. Zvýšená potřeba si vyžádá celkové investice do ropné infrastruktury ve výši tří biliónů dolarů.
Uhlí sice v energetickém mixu roku 2030 ztratí jeden procentní bod, na 22 procent, ale přesto se ho bude v cílovém roce studie IEA spotřebovávat na sedm miliard tun. Poptávka po uhlí poroste ročně v průměru o 1,5 procenta. Uhlí si na celosvětové spotřebě nergetických surovin zachová postavení ve výrobě elektřiny.Nejrychleji roste mezi energetickými surovinami spotřeba zemního plynu. Do roku 2030 se celosvětová spotřeba zdvojnásobí.
Podílem 25 procent předstihne uhlí a bude na druhém místě energetických zdrojů. Zemní plyn bude stále častěji nasazován i v klasických tepelných elektrárnách. Dodatečný impuls dostane spotřeba očekávaným pokrokem techniky jeho zkapalňování, což umožní přepravu zemního plynu na velké vzdálenosti bez nákladných investic do produktovodů. Do rozvoje plynové infrastruktury vplyne v příštích letech na 2,7 biliónu dolarů. Polovina z toho do aktivace nových nalezišť.
Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách se sice do roku 2030 lehce zvýší, ale podíl jaderné energie celkově spadne o dva procentní body, na pět procent energetického mixu roku 2030. Ve světě se sice staví mnoho nových jaderných reaktorů, ale zároveň jsou reaktory odstavovány v zemích, jakou je třeba Německo, kde se stala jaderná energie politicky neúnosnou. Nárůst lze ale očekávat v asijských zemích, v Číně, Jižní Koreji, Japonsku a Indii.
Podíl energie z obnovitelných zdrojů zůstane konstantní, tedy u 14 procent. Zatímco význam potenciálu vodní energie slábne, nastupují energie ze slunečního záření, větrných elektráren a ze spalování biomasy. Do roku 2030 by se měla stát větrná energie druhou nejdůležitější z obnovitelných zdrojů, po vodě.