V legislativě ES se setkáváme se třemi základními druhy předpisů, z nichž každý má jiný účinek na vnitrostátní legislativu členských států.

Do vnitrostátní legislativy nejvýrazněji zasahují nařízení, která se prosazují v celém Společenství jednotně, bezprostředně a stejným způsobem jako vnitrostátní legislativa. Nařízení jsou přímo použitelná od data, které je uvedeno v Úředním věstníku ES.

Naproti tomu směrnice nenahrazuje automaticky vnitrostátní právní předpis, ale členské státy jsou povinny upravit vnitrostátní legislativu podle ustanovení Společenství, a to do určitého termínu, označovaného jako termín pro implementaci.

Třetí kategorií předpisů ES jsou rozhodnutí. Na rozdíl od nařízení mají individuální platnost a adresáti rozhodnutí musí být označeni. Může jít např. o jeden členský stát. Rozhodnutí je závazné ve všech svých částech a jeho adresáti jsou jím vázáni bezprostředně. Rozhodnutí je použitelné od data uvedeného přímo v daném rozhodnutí.