logo TZB-info

Reklama

Kvalitu ovzduší v ČR ovlivňují domácí a zahraniční zdroje půl na půl

Záleží na dané oblasti, v průměru se na znečištění ovzduší v ČR podílí naši sousedé polovinou.

Reklama

České zdroje

Podle informací zveřejněných koncem prosince 2019, za přibližně polovinu (případně více v závislosti na území) znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje. Významnou roli tu hraje vytápění domácností a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje.

Co se týče emisí primárních částic PM (částice přímo emitované výduchy nebo ve formě prašnosti do ovzduší), podílí se

  • vytápění českých domácností na úrovni znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 20 až 70 %, u benzo[a]pyrenu se jedná o 40 až 80 %.
  • Doprava se emisemi primárních částic podílí na ročních průměrech koncentrací PM10 a PM2,5 cca z 20 % (v Praze a Brně nicméně až kolem 60 až 70 %), na koncentrace benzo[a]pyrenu má doprava významný vliv pouze v Praze a Brně, do výše 10 až 30 %.
  • V případě průmyslových zdrojů byl zhodnocen zvlášť vliv vykazovaných emisí (emise vypouštěné do ovzduší definovanými výduchy a komíny) a fugitivních emisí (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích). Vykazované emise primárních částic z průmyslu se podílí na znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 z 20 až 30 %, přičemž tento vliv není plošný a projevuje se v zásadě pouze v průmyslových lokalitách. Vliv průmyslu na znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem byl identifikován jako zanedbatelný s výjimkou koksoven v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, zde nicméně analýza naznačila potřebu dalších dat a následného zkoumání příčin disproporcí mezi modelovými výstupy a reálnou imisní situací (emisní data v lokalitě jsou patrně podhodnocená, což ovlivnilo i výsledky modelování).

Co se týče vlivu fugitivních emisí z průmyslu, analyzovány byly ty provozy, u kterých lze významné fugitivní emise předpokládat. Jednalo se především o zdroje pro výrobu železa, oceli a koksu (tyto zdroje se nacházejí pouze v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek) a dále o slévárny (zdroje se vyskytují po celé ČR). Výsledky analýzy v tomto případě ukázaly, že zdroje fugitivních emisí ovlivňují koncentrace částic PM10 a PM2,5 místy příspěvky v řádu až desítek µg/m3, přičemž tento vliv je soustředěn především do blízkého okolí těchto zdrojů.

Maximálně přesná data

K analýze příčin znečištění ovzduší byl poprvé použit pokročilý rozptylový model (CAMx), který zohledňuje přeměnu látek v atmosféře, čehož standartní rozptylové modely nejsou schopny. CAMx počítá s přeměnou plynných prekurzozů (zejména emise NOx, SOx z průmyslu a NH3 ze zemědělství) na sekundární aerosoly (které přispívají ke znečištění PM2,5 a PM10). Model pracuje jak s českými emisemi, tak s emisemi ze zahraničních zdrojů (v rámci celé střední Evropy). Dle výsledku modelování lze uzavřít, že se zahraniční zdroje podílí na znečištění v ČR cca 50 % (obecně platí pro znečištění PM10, PM2,5 i BaP). Zahraniční zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší ČR zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění ze zahraničí (primární emise emitované polskými domácnostmi), nikoliv pouze sekundárními aerosoly.

Vliv zahraničí

Na význam přeshraničního znečištění ovzduší proto MŽP upozorňovalo Evropskou komisi již v rámci Clean Air Dialogu, který proběhl v Praze na podzim roku 2018. Evropská komise přislíbila při řešení této problematiky ČR pomocnou ruku. Vedle toho MŽP dlouhodobě spolupracuje s okolními státy. Klíčová je přitom spolupráce s Polskem, které patří ze sousedních států k těm nejvíce znečištěným, a proto je na místě zde předpokládat silný vliv na kvalitu ovzduší v ČR. I proto se MŽP aktivně účastnilo připomínkování polského Národního programu omezování znečištění ovzduší. Dalšími body společných česko-polských jednání jsou pravidelné výměny informací o regulování zdrojů znečišťování ovzduší a o dotační podpoře. Polské MŽP po vzoru českých kotlíkových dotací spustilo loni rozsáhlý program Čisté ovzduší (Czyste powietrze), který poskytuje na výměny kotlů v polských domácnostech v přepočtu 600 mld. Kč. MŽP přitom tlačí na polské orgány, aby byly výměny zastaralých polských kotlů provedeny prioritně v nejzatíženějších regionech, tedy v českém příhraničí. Aktivitu Polska snížit znečištění ovzduší v poslední době nelze upřít. Faktem nicméně zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě (např. ČR reguluje kotle již od roku 2012, od stejného roku se začaly poskytovat také dotace na výměnu kotlů, které jsou od roku 2015 celorepublikové a fungují prostřednictvím OPŽP). Efekt opatření realizovaných v Polsku se proto projeví až cca v horizontu 2030. To je pro ČR samozřejmě problém. MŽP již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí, které jsou z hlediska kvality ovzduší nejvíce znečištěnou oblastí v Polsku a v Evropě. ČR nicméně nemá žádné silnější nástroje, jak do řízení kvality ovzduší v Polsku zasáhnout, proto jsme v tomto ohledu vyzvali k větší spolupráci i Evropskou komisi.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.