logo TZB-info


Porovnání emisí benzo[a]pyrenu z jednotlivých kategorií zdrojů

Datum: 12.3.2018  |  Autor: Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Milan Dej, Ph.D., Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Jiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum  |  Recenzent: Ing. Zdeněk Lyčka

Cílem tohoto příspěvku je porovnat emise BaP z vytápění domácností, průmyslové emise BaP a emise BaP z dopravy v rozsahu České republiky a jednotlivých krajů ČR za použití aktuálních bilančních přístupů, jež jsou používány pro vykazování emisí BaP za ČR v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP).


© Fotolia.com

Úvod

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace  [1], [2] je znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami zodpovědné za zkrácení průměrné délky života obyvatel Evropské unie o téměř 9 měsíců. Velikost těchto suspendovaných tuhých částic (PM) je rozhodující faktor ovlivňující průnik a ukládání v dýchacím ústrojí člověka. Větší PM (> 2,5 µm) jsou zachyceny v horních cestách dýchacích, odkud mohou být částečně vykašlány a částečně spolknuty. Menší PM (< 2,5 µm) jsou deponovány hluboko do plic, přičemž platí, že čím jsou částice menší, tím hlouběji mohou do dýchacího traktu proniknout.

Spalování tuhých paliv zaujímá velký podíl v kontaminaci ovzduší PM. PM ze spalování patří mezi nejrizikovější, protože na sebe sorbují další nebezpečné škodliviny například polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a polychlorované di-benzo-dioxiny a furany (PCDD/F) [3].

V tomto příspěvku se zaměříme právě na benzo[a]pyren (BaP) jakožto nejnebezpečnějšího zástupce PAU, který je prokázaným karcinogenem pro člověka (nejrizikovější skupina 1 dle IARC) [7]. Imisní koncentrace BaP na značné části České republiky trvale překračují imisní limit (1 ng/m3). Např. v roce 2015 byl imisní limit překročen přibližně na 20 % území ČR, kde žije cca 50 % obyvatelstva [8].

Spalování různých tuhých paliv v různých typech malých spalovacích zařízení je stále oblíbenou formou vytápění rodinných domů, a z epidemiologických studií vyplývá, že PM, které takto vznikly, jsou zdraví škodlivé (karcinogenní, mutagenní) a mohou způsobovat nežádoucí účinky na zdraví. Za rok 2013 se dle Českého hydrometeorologického ústavu podílela malá spalovací zařízení na produkci PM10 (PM < 10 µm) 41 % a PM2,5 (PM < 2,5 µm) 59 % z celkových zdrojů znečišťování [6].

Cílem tohoto příspěvku je porovnat emise BaP z vytápění domácností, průmyslové emise BaP a emise BaP z dopravy v rozsahu České republiky a jednotlivých krajů ČR za použití aktuálních bilančních přístupů, jež jsou používány pro vykazování emisí BaP za ČR v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP).

Emise BaP z průmyslu

Jedná se o jednotlivě sledované stacionární zdroje (Vyjmenované stacionární zdroje dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.), jejichž provozovatelé jsou povinni zjišťovat úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem a ohlašovat souhrnnou provozní evidenci zdrojů znečišťujících ovzduší (SPEZZO). Metodika inventarizace emisí BaP je založena na údajích SPEZZO a emisních faktorech, které byly odvozeny z výsledků jednorázových měření emisí na zdrojích v ČR.

Emise BaP z dopravy

Jedná se o zdroje ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy a nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní, stavební stroje atd.). Emise BaP jsou vypočítány na základě aktualizované metodiky Centra dopravního výzkumu, v.v.i. v Brně. Na republikové úrovni bilance vychází z celkové spotřeby paliv na základě dat poskytnutých ČSÚ [16].

Emise BaP z vytápění domácností tuhými palivy

Jedná se hromadně sledované stacionární zdroje, z pohledu emisí BaP jde především o domácnosti vytápěné tuhými palivy. Emise BaP jsou vypočítávány na základě emisních faktorů [10] a spotřeby jednotlivých typů tuhých paliv. Český hydrometeorologický ústav má vypracovánu metodiku výpočtu spotřeby paliv pro lokální vytápění domácností [11]. Tato metodika je založena na statistických datech o počtech a velikostech domácností a užívaném způsobu vytápění, klimatických poměrech, výhřevnosti daných typů paliv a účinnostech užívaných spalovacích zařízení [15]. Emisní faktory BaP pro vytápění domácností tuhými palivy jsou získávány na základě experimentálních měření prováděných na pracovišti autorů tohoto příspěvku. Množství emisí BaP závisí na kvalitě spalování (na kvalitě paliva, na konstrukci spalovacího zařízení, na tom jak uživatel umí topit a jak se uživatel o spalovací zařízení stará [17]). Realita českých domácností vytápějících tuhými palivy je taková, že drtivá většina domácností (více než 80 %) je vybavena starými prohořívacími a odhořívacími spalovacími zařízeními [9], která mohou produkovat až 100krát vyšší emise BaP než moderní správně provozované automatické a zplyňovací kotle.

V tab. č. 1 jsou variantně bilancovány emise BaP pro rok 2014 z vytápění domácností tuhými palivy. Hodnota „dle oficiální bilance“ je ČHMÚ oficiálně vykazovaná hodnota za rok 2014 a další hodnoty jsou bilance emisí BaP za předpokladu, že by při současné skladbě používaných paliv používaly pouze spalovací zařízení dané konstrukce.

Z hodnot uvedených v tab. č. 1 je patrné, jak široké jsou možnosti domácností vytápějících tuhými palivy jako celku pro ovlivnění množství produkovaných emisí BaP. Plošná výměna starých kotlů za moderní spalovací zařízení je velmi finančně náročnou záležitostí, v rámci ČR jde přibližně o půl milionu spalovacích zařízení, ale je to z pohledu snížení emisí BaP správný směr, pokud nebudeme hovořit o záměně paliva či typu vytápění.

Tab. č. 1 Výsledky různých variantních bilancí emisí BaP z vytápění domácností v ČR
pro podmínky roku 2014
kgBaP/rok
dle oficiální bilance7 281
všechny domácnosti by používaly prohořívací kotle14 863
všechny domácnosti by používaly odhořívací kotle5 624
všechny domácnosti by používaly zplyňovací kotle402
všechny domácnosti by používaly automatické kotle57

Srovnání zdrojů emisí BaP v ČR z dopravy, průmyslu a vytápění domácností

Dle výsledků uvedených v tab. č. 2 se v ČR v roce 2014 vytápění domácností tuhými palivy podílelo na emisích BaP z cca 96 %, průmysl cca 3 % a příspěvek dopravy byl cca 1 % (viz. obr. č. 1). Z těchto dat je zřejmé, že vytápění domácností tuhými palivy je v oblasti tvorby emisí BaP závažným problémem kvality ovzduší v ČR, který může značně ovlivňovat zdraví téměř všech obyvatel ČR. Avšak lidé žijící v blízkém okolí rušných cest nebo velkých průmyslových (zejména hutních) podniků, mohou být těmito, z bilančního hlediska nepodstatnými, zdroji BaP také výrazně ovlivněni.

Tab. č. 2 Emise BaP z průmyslu, vytápění domácností a dopravy v roce 2014 [14] [15] [16]
kgBaP/rok
průmysl215
vytápění domácností7 281
doprava54,4
Obr. č. 1 Podíly kategorií zdrojů na množství emisí BaP v roce 2014 pro Českou republiku
Obr. č. 1 Podíly kategorií zdrojů na množství emisí BaP v roce 2014 pro Českou republiku
 

Emise BaP z průmyslu a vytápění domácností v jednotlivých krajích ČR

Nejvíce průmyslových emisí BaP je produkováno v Moravskoslezském kraji (viz tab. č. 3 a obr. č. 2, 42 kg/rok), přesto je v tomto kraji průměrné množství průmyslových emisí BaP jen zlomkem v porovnání s emisemi BaP z vytápění domácností (6,3 % = podíl průmyslových emisí BaP v MSK).

Dle oficiálních ročních produkcí emisí BaP z vytápění domácností v jednotlivých krajích (viz tab. č. 3 a obr. č. 2), je výrazně největším producentem Středočeský kraj, kde se nachází nejvíce domácností vytápěných tuhými palivy (více než 110 tisíc z celkového počtu v ČR cca 630 tisíc).

Tab. č. 3 Emise BaP z průmyslu a z vytápění domácností za rok 2014 [14] [15]
Emise BaP za rok 2014průmyslvytápění domácností tuhými palivy
kg/rokkg/rok
Česká republika2157 281
Praha0,360
Středočeský kraj231 496
Jihočeský kraj34769
Plzeňský kraj39592
Karlovarský kraj1,6192
Ústecký kraj29491
Liberecký kraj1,1411
Královéhradecký kraj5,5550
Pardubický kraj2,7459
Kraj Vysočina25629
Jihomoravský kraj1,8296
Olomoucký kraj4,8374
Zlínský kraj4,6337
Moravskoslezský kraj42625
Obr. č. 2 Emise BaP z průmyslu a z vytápění domácností za rok 2014 (ČHMÚ)
Obr. č. 2 Emise BaP z průmyslu a z vytápění domácností za rok 2014 (ČHMÚ)
 

Nejvíce je průmyslovými emisemi BaP díky hutnímu průmyslu zatížen Moravskoslezský kraj (cca 20 % celkových průmyslových emisí BaP v ČR), pak následují kraje Plzeňský a Jihočeský (viz obr. č. 3), kde největšími průmyslovými zdroji jsou výroba elektřiny a teplárenství.

Obr. č. 3 Zatížení jednotlivých krajů průmyslovými emisemi BaP v roce 2014 (ČHMÚ)
Obr. č. 3 Zatížení jednotlivých krajů průmyslovými emisemi BaP v roce 2014 (ČHMÚ)
 

Emisemi BaP z vytápění domácností (výlučně vytápění tuhými palivy – uhlí, dřevo) je nejvíce zatížen Středočeský kraj, cca 21 % celkových emisí BaP z vytápění domácností. Ostatní kraje mají podíl výrazně nižší (viz obr. č. 4). Často diskutovaný Moravskoslezský kraj s 8,6 % zastává po Jihočeském kraji a Kraji Vysočina až čtvrté místo. Samozřejmě je nutné zmínit, že se jedná o průměrné roční údaje za jednotlivé kraje, což nevyjadřuje lokální situaci.

Obr. č. 4 Podíly jednotlivých krajů na emisích BaP z vytápění domácností v roce 2014
Obr. č. 4 Podíly jednotlivých krajů na emisích BaP z vytápění domácností v roce 2014
 

Zajímavé je srovnání průměrného zatížení jednotlivých krajů emisemi BaP vztaženého na kilometr čtvereční území viz tab. č. 4. Tyto údaje lépe odrážejí skutečné zatížení území emisemi BaP. Pozoruhodná je informace o průměrné hustotě kotlů na tuhá paliva v jednotlivých krajích viz tab. č. 4, kde hustota kotlů přímo úměrně odráží množství emitovaných emisí BaP.

Tab. č. 4 Rozloha krajů, průměrné zatížení krajů emisemi BaP z průmyslu a vytápění domácností, průměrná hustota kotlů na tuhá paliva na území krajů
Emise BaP za rok 2014rozloha územíprůmyslvytápění domácností
tuhými palivy
hustota domácností
vytápěných tuhými palivy
km2g/(km2 . rok)g/(km2 . rok)počet / km2
Česká republika78 8652,792,38,0
Praha4960,6121,19,4
Středočeský kraj11 0152,1135,910,3
Jihočeský kraj10 0573,476,57,0
Plzeňský kraj7 5615,278,36,9
Karlovarský kraj3 3140,557,94,8
Ústecký kraj5 3355,492,07,6
Liberecký kraj3 1630,3129,911,1
Královéhradecký kraj4 7591,2115,69,8
Pardubický kraj4 5190,6101,58,9
Kraj Vysočina6 7963,692,67,6
Jihomoravský kraj7 1950,241,14,3
Olomoucký kraj5 2670,971,07,3
Zlínský kraj3 9641,285,08,8
Moravskoslezský kraj5 4277,8115,210,2

Nadprůměrně je emisemi BaP z vytápění domácností zatížen Středočeský kraj, Liberecký kraj, Praha, Moravskoslezský kraj, Královehradecký kraj a Pardubický kraj. Oproti tomu je zatížení průmyslovými emisemi BaP téměř zanedbatelné (viz obr. č. 5).

Obr. č. 5 Průměrné zatížení území krajů emisemi BaP z průmyslu a z vytápění domácností
Obr. č. 5 Průměrné zatížení území krajů emisemi BaP z průmyslu a z vytápění domácností
 

Pokud by si chtěl čtenář přibližně spočítat zatížení emisemi BaP z vytápění domácností ve svém okolí, tak si může odhadnout/spočítat počet domácností vytápěných tuhými palivy v blízkém okolí svého bydliště v okruhu do cca 550 m (odpovídá ploše území 1 km2) a toto číslo vynásobit průměrnou oficiální roční emisí BaP jedné domácnosti vytápějící tuhými palivy (12 g BaP/rok viz tab. č. 5), nebo použít hodnotu podle převažujících konstrukcí spalovacích zařízení (pokud má představu o tom, jaké konstrukce spalovacích zařízení používají jeho sousedé). Výslednou hodnotu je potom možné porovnat s krajským či republikovým průměrem dle obr. č. 5. Pravděpodobně většina čtenářů zjistí, že je na tom daleko hůře, než jsou krajské či republikové průměry.

Tab. č. 5 Průměrné emise BaP jedné domácnosti vytápějící tuhými palivy za rok
(dle oficiální bilance a v případě použití dané konstrukce kotle)
emise BaP v gramech na jednu domácnost vytápějící tuhými palivy za rok
oficiální průměr12
prohořívací kotle24
odhořívací kotle9,0
zplyňovací kotle0,63
automatické kotle0,09

Průměrné roční koncentrace BaP v imisích

Důsledky zatížení území emisemi BaP se projevují ve zvýšených imisních koncentracích BaP v ovzduší. ČHMÚ každoročně zpracovává imisní mapu průměrných ročních koncentrací BaP (viz obr. č. 6). Z této mapy vyplývá, že nejpostiženějším regionem ČR je Moravskoslezský kraj, ale také každá obec či město, kde je využíváno vytápění domácností tuhými palivy. Dále je třeba mít na paměti, že problém zvýšených imisních koncentrací BaP je vždy umocněn konkrétními geomorfologickými poměry daného území a počtem inverzních dní. Vytápění domácností tuhými palivy je zodpovědné za lokálně nadlimitní imisní koncentrace BaP v blízkosti všech obydlených oblastí ČR viz obr. č. 6.

Obr. č. 6 Roční průměrné imisní koncentrace BaP v ČR v roce 2014
Obr. č. 6 Roční průměrné imisní koncentrace BaP v ČR v roce 2014
 
Obr. č. 7 Roční průměrné imisní koncentrace BaP ve Slezském Vojvodství v roce 2012 [14]
Obr. č. 7 Roční průměrné imisní koncentrace BaP ve Slezském Vojvodství v roce 2012 [14]

Proč je Moravskoslezský kraj imisně zatížen více než ostatní kraje ČR, když na základě výše uvedených bilančních dat je nejvíce emisemi BaP zatížen Středočeský kraj? Může to být dáno kombinací více faktorů. Jednak již zmiňovaných geomorfologických poměrů a počtu inverzních dní, ale také zde jistou roli může hrát přeshraniční přenos emisí z Polska [21]. Při pohledu na mapu imisních koncentrací BaP hustě obydleného Slezského vojvodství (viz obr. č. 7), které přímo hraničí s Moravskoslezským krajem, je možné vidět, že situace ohledně imisí BaP v tomto území je daleko horší než v Moravskoslezském kraji. Zatímco mapa ČR má nejtmavší místa s koncentrací > 2 ng/m3, tak na mapě Slezského vojvodství jsou nejsvětlejší místa s koncentrací 1,18–3,5 ng/m3 a na nejtmavších místech jsou imisní koncentrace více než 10,5 ng/m3. Podrobnější imisní data pro BaP v ČR je možno nalézt v ročenkách ČHMÚ [22] a pro Polsko na stránkách GIOŚ (Główny Inspektorat Ochrony Środowiska) [23].

V Polsku je cca 60 % všech domácností vytápěno tuhými palivy, zejména černým uhlím, které obecně produkuje vyšší množství emisí BaP než jiná paliva. Jen ve Slezském vojvodství je přibližně stejný počet domácností vytápějící tuhými palivy jako v celé ČR. V ČR je tuhými palivy vytápěno „jen“ asi 15 % celkového počtu 4,2 mil. domácností, tj. asi 630 tisíc. Stejně jako u nás je v současné době v Polsku moderních kotlů málo a většinou jsou k vytápění používány staré nevyhovující konstrukce prohořívacích a odhořívacích kotlů.

 

Závěr

Emise BaP z dopravy jsou na relativně velmi nízké úrovni a do oficiální republikové bilance přispívají cca 1 %. Emise BaP z průmyslových zdrojů, zejména ze sektoru hutnictví, postupně klesají vlivem investic do snižujících opatření pro plnění stále přísnějších emisních limitů PM (BaP je vázán na PM), jejich podíl na oficiální republikové bilanci je cca 3 %. Je jisté, že lidé žijící v blízkém okolí rušných cest nebo v blízkém okolí velkých hutních podniků jsou emisemi BaP z těchto zdrojů zasaženi. Na republikové úrovni jsou zásadním problémem emise BaP z vytápění domácností, které zůstávají dlouhodobě na přibližně stejné úrovni [18] a jejich bilanční republikový podíl je cca 96 %. Tyto zdroje jsou přímo součástí všech obydlených oblastí a jsou výrazným problémem kvality ovzduší v ČR.

Dalším možným výrazným zdrojem emisí BaP hlavně v Moravskoslezském kraji je přeshraniční přenos emisí BaP ze Slezského vojvodství.

Snížení emisí BaP z vytápění domácností tuhými palivy, které je dle předložených výsledků v současnosti nejzásadnějším producentem BaP do ovzduší, je možné uskutečnit postupným uplatňováním několika klíčových opatření nebo jejich kombinací:

  • záměna typu zdroje tepla (elektřina, tepelná čerpadla, plynový kotel atd.),
  • zachování tuhého paliva pro vytápění (pelety, kusové dřevo, tříděné uhlí), ale vyměnit stará nevyhovující spalovací zařízení za moderní (zplyňovací a automatické kotle),
  • naučit lidi správně topit – např. SMOKEMANovo desatero správného topiče [6].

Všechny uvedené závěry se týkají pouze emisí BaP potažmo PAU, pro ostatní znečišťující látky budou podíly odlišné.

Poděkování

Tato práce byla podpořena v rámci projektu MŠMT „Inovace pro efektivitu a životní prostředí – Growth“ (LO1403), a v rámci projektu „Charakterizace popelů a emisí prachu ze spalování tuhých paliv v domácnostech“ (SP2017/105).

Literatura

  1. WHO. Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulphur dioxide. Global update 2005. Summary of risk assessment. Geneva, 2006.
  2. WHO. Health risks of air pollution in Europe – HRAPIE project (Recommendations for concentration-response functions for cost-benefit analysis of particulate matter, ozone and nitrogen dioxide), WHO Regional Office for Europe 2013.
  3. Kim, KH.; Jahan, SA.; Kabir, E.; Brown, RJC. A review of airborne polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) and their human health effects. Environ. Int. 2013, 60, 71–80.
  4. Jalava, P.; Salonen, R.; Hälinen, A.; Penttinen, P.; Pennanen, A.; Sillanpää, M.; Sandell, E.; Hillamo, R.; Hirvonen, M. In-vitro inflammatory and cytotoxic effects of size segregated particulate samples collected during long-range transport of wildfire smoke to Helsinki. Toxicol. App. Pharmacol. 2006, 215, 341–353.
  5. Jalava, P.; Happo, M.; Kelz, J.; Brunner, T.; Hakulinen, P.; Mäki-Paakkanen, J,; Hukkanen, A.; Jokiniemi, J.; Obernberger, I.; Hirvonen, M. In vitro toxicological characterization of particulate emissions from residential biomass heating systems based on old and new technologies. Atmos. Environ. 2012, 50, 24–35.
  6. Znečištění ovzduší na území České republiky 2013, grafická ročenka, ČHMÚ, 2014, dostupné na:
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/Obsah_CZ.html
  7. Benzo[a]pyrene IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risk to Humans, IARC, dostupné na: http://monographs.iarc.fr/ENG/Monographs/vol100F/mono100F-14.pdf
  8. Kratina, J., Luka, V., Mertl, J., Pernicová, H., Pokorný, J., Ponocná, T., Rollerová, M., Vlčková, V.: Zpráva o životním prostředí České republiky 2015, CENIA, (28. 11. 2016), dostupné na http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/Zprava%202015/Zprava%20o%20zivotnim%20prostredi%20Ceske%20republiky_2015.pdf
  9. Hopan, F., Horák, J.: Metodika stanovení „váhy“ typu paliva a typu spalovacího zařízení pro výpočet emisních faktorů znečišťujících látek z měrných emisí znečišťujících látek, ČHMÚ, (2014), dostupné na
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/MetodikaStanoveniVahy.pdf
  10. Hopan, F., Horák, J.: Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až 2012 a tři varianty pro rok 2022 na základě experimentálních a statistických dat, ČHMÚ, (2014), dostupné na:
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/VypocetEF.pdf
  11. Machálek, P., Machart, J.: Upravená emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2006, ČHMÚ, (2007), dostupné na: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/metodika_rezzo3new.pdf
  12. Horák, J.: SMOKEMANovo desatero správného topiče, TZB-info, (2015), ISSN 1801-4399, dostupné na:
    http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-tuhymi-palivy/12373-smokemanovo-desatero-spravneho-topice
  13. Hopan, F., Horák, J., Krpec, K., Kubesa, P., Dej, M., Laciok, V.: Bilancování emisí znečišťujících látek z vytápění českých domácností tuhými palivy, TZB-info, (2017), ISSN 1801-4399, dostupné na: http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-tuhymi-palivy/15419-bilancovani-emisi-znecistujicich-latek-z-vytapeni-ceskych-domacnosti-tuhymi-palivy
  14. Databáze údajů ze souhrnné provozní evidence za rok 2014,ČHMÚ, (2016)
  15. Databáze počtu a velikostí domácností, způsobu vytápění v členění dle obcí a městských částí pro rok 2014, ČHMÚ, (2016)
  16. Pelikán, L.: Výpočet emisí BaP z dopravy v roce 2014 v ČR, MSK, Hrabové, Radvanicích a Bartovicích a Vratimově, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., (2016)
  17. Horák, J., Kubesa, P., Hopan, F., Krpec, K., Kysučan, Z.: Co nejvíce ovlivní tvůj kouř?, TZB-info, (2013), ISSN 1801-4399, dostupné na: http://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/9475-co-nejvice-ovlivni-tvuj-kour
  18. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2015, ČHMÚ, (2016), dostupné na:
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/Obsah_CZ.html
  19. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2014, ČHMÚ (2015), dostupné na:
    /docu/clanky/0170/017074o15.png
  20. Program ochrony powietrza dla terenu województwa śląskiego mający na celu osiągnięcie poziomów dopuszczalnych substancji w powietrzu oraz pułapu stężenia ekspozycji, Katovice (2014), dostupné na:
    https://powietrze.slaskie.pl/download/content/290
  21. Keder, J.: Věřňovice – Export – Import, Sborník konference Ovzduší 2017, Masarykova univerzita, (2017), ISBN 978-80-210-8544-2
  22. Znečištění ovzduší na území České republiky, grafické ročenky, ČHMÚ, dostupné na:
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html
  23. Bank danych pomiarowych, Główny Inspektorat Ochrony Środowiska, dostupné na: http://powietrze.gios.gov.pl/pjp/archives
 
English Synopsis
Comparison of benzo[a]pyrene emissions from each source category

The aim of this paper is to compare BaP emissions from domestic heating, industrial emissions of BaP and BaP emissions from transport within the scope of the Czech Republic and individual regions of the Czech Republic using current balance approaches that are used for reporting BaP emissions for the Czech Republic under the Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (CLRTAP).

 

Hodnotit:  

Datum: 12.3.2018
Autor: Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Jiří Horák, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Petr Kubesa, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Milan Dej, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraIng. Vendula Laciok, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraJiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum   všechny články autoraRecenzent: Ing. Zdeněk Lyčka



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (8 příspěvků, poslední 18.03.2018 12:35)


 
 



ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2018, všechna práva vyhrazena.