Nařízení č. 336/2004 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.04.2015
poznámka: | ve formátu PDF jsou uvedeny pouze přílohy č. 13, 14, 15, 16 |
se změnami: | 212/2007 Sb., 245/2009 Sb., 65/2011 Sb., zrušeno 268/2014 Sb. |
uveřejněno v: | č. 108/2004 Sbírky zákonů na straně 7225 |
schváleno: | 05.05.2004 |
účinnost od: | 02.06.2004 |
zrušeno: | 01.04.2015 |
[Textová verze] [PDF verze (2085 kB)] |
336/2004 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 5. května 2004,
kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a
kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá
nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 212/2007 Sb.
Změna: 245/2009 Sb.
Změna: 65/2011 Sb.
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k
provedení § 11 odst. 1 a 2, § 11a, § 12 a 13 zákona a k provedení
zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a
zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen "zákon o zdravotnických
prostředcích"):
ČÁST PRVNÍ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY
Úvodní ustanovení
§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) technické požadavky na zdravotnické prostředky^2) a
b) podrobné specifikace, pokud jde o rizika přenosu transmisivních
(přenosných) spongiformních encefalopatií (dále jen "TSE") na nemocné
fyzické osoby (dále jen "pacient") nebo jiné fyzické osoby použitím, za
obvyklých podmínek, zdravotnických prostředků určených ke styku s
lidským tělem, ne však ke styku pouze s neporušenou kůží, vyrobených s
využitím neživé zvířecí tkáně nebo neživých výrobků vyrobených ze
zvířecí tkáně v případě, že tato tkáň pochází ze skotu, ovcí nebo koz,
a též z jelenů, norků, losů a koček; náplň podrobných specifikací je
uvedena v příloze č. 12 k tomuto nařízení.
§ 2
(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou pro účely
posuzování shody podle tohoto nařízení zdravotnické prostředky s
výjimkou
a) diagnostických zdravotnických prostředků in vitro^3) a
b) aktivních implantabilních zdravotnických prostředků.^4)
(2) Toto nařízení se nevztahuje na
a) léčivé přípravky^5); při rozhodování o tom, zda výrobek spadá do
oblasti působnosti zákona o léčivech^5) nebo tohoto nařízení vlády, se
především přihlíží k hlavnímu způsobu účinku výrobku,
b) kosmetické přípravky,
c) transplantáty nebo tkáně nebo buňky lidského původu a výrobky
obsahující tkáně nebo buňky lidského původu nebo z nich odvozené, s
výjimkou zdravotnických prostředků uvedených v § 2 odst. 2 písm. g)
zákona o zdravotnických prostředcích,
d) lidskou krev, výrobky z krve, lidskou krevní plazmu nebo krevní
složky lidského původu nebo zdravotnické prostředky obsahující v době
svého uvedení na trh^6) takovéto výrobky z krve, krevní plazmu nebo
krevní buňky, s výjimkou zdravotnických prostředků uvedených v § 2
odst. 2 písm. g) zákona o zdravotnických prostředcích,
e) transplantáty, tkáně nebo buňky zvířecího původu, s výjimkou
prostředků vyrobených s využitím neživé zvířecí tkáně nebo neživých
výrobků ze zvířecí tkáně odvozených.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto nařízení, pokud jde o zdravotnické prostředky
uvedené v § 1 písm. b), se rozumí
a) buňkou nejmenší organizovaná jednotka jakékoli živé formy, která je
ve vhodném prostředí schopna nezávislé existence a vlastní obnovy,
b) tkání jakákoli organizace buněk, popřípadě mimobuněčných složek,
c) derivátem materiál získaný výrobním procesem z tkáně zvířat,
například kolagen, želatina, monoklonální protilátky,
d) neživým být bez jakékoli možnosti metabolizovat ani se rozmnožovat,
e) přenosnými původci neklasifikovaní patogenní činitelé, priony a
takoví činitelé, jako jsou původci bovinních spongiformních
encefalopatií (dále jen "BSE") a klusavky (scrapie),
f) snížením, vyloučením nebo odstraněním proces, kterým se sníží počet
přenosných původců nebo kterým se přenosní původci vyloučí, popřípadě
odstraní, aby se zabránilo infekci nebo patologické reakci,
g) inaktivací proces, jímž se snižuje schopnost přenosných původců
vyvolat infekci nebo patologickou reakci,
h) zemí původu země, v níž bylo zvíře narozeno, chováno, popřípadě
poraženo,
i) výchozími materiály suroviny nebo jakékoli jiné prostředky zvířecího
původu, z nichž, nebo s jejichž pomocí se vyrábějí zdravotnické
prostředky uvedené v § 1 písm. b).
(2) Uvedením do provozu se rozumí okamžik, ve kterém je zdravotnický
prostředek splňující požadavky tohoto nařízení předán uživateli,^8) u
něhož je instalován a připraven poprvé k určenému účelu použití.
§ 4
Obecné zásady
(1) Zdravotnický prostředek musí vyhovovat požadavkům uvedeným v
příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen "základní požadavky") a
požadavkům, které se na konkrétní prostředek vztahují, a to s
přihlédnutím k určenému účelu použití tohoto prostředku. Existuje-li
příslušné riziko, musí zdravotnické prostředky, které jsou zároveň
strojním zařízením^8a), splňovat rovněž základní požadavky na ochranu
zdraví a bezpečnost stanovené v příloze č. 1 k nařízení vlády o
technických požadavcích na strojní zařízení^8a), pokud jsou tyto
základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost specifičtější než
základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Základní požadavky se považují za splněné, jestliže zdravotnický
prostředek je v souladu s požadavky harmonizovaných norem,^9) které se
k tomuto zdravotnickému prostředku vztahují s přihlédnutím k určenému
účelu použití.
(3) Na trh nebo do provozu může být zdravotnický prostředek uveden,
jestliže
a) byla u něho stanoveným způsobem posouzena shoda jeho vlastností se
základními požadavky (dále jen "shoda") a výsledkem tohoto posouzení
bylo zjištění, že zdravotnický prostředek základním požadavkům
vyhovuje, je opatřen, s výjimkou zakázkového zdravotnického prostředku
a zdravotnického prostředku určeného ke klinickým zkouškám, označením
CE,^10) splňuje další požadavky uvedené v odstavci 1 a výrobce^11) nebo
zplnomocněný zástupce^12) vydal o tom písemné prohlášení (dále jen
"prohlášení o shodě"), a
b) byly k němu přiloženy informace o jeho použití v souladu s bodem 13
přílohy č. 1 k tomuto nařízení; při jeho uvedení na trh v České
republice musí být informace o jeho použití v českém jazyce.
(4) Zdravotnický prostředek určený k provedení klinické zkoušky^13)
může být za tímto účelem předán lékaři nebo jiné osobě, která je na
základě své kvalifikace oprávněna provádět klinické zkoušky, za
podmínek stanovených v zákoně o zdravotnických prostředcích,^14) v § 15
a v přílohách č. 8 a 10 k tomuto nařízení; tento prostředek nesmí být
opatřen označením CE.
(5) Zakázkový zdravotnický prostředek^15) může být uveden na trh a do
provozu, jestliže u něho byla posouzena shoda v souladu s § 9 odst. 5 a
s přílohou č. 8 k tomuto nařízení. K zakázkovým zdravotnickým
prostředkům tříd IIa, IIb a III musí být přiloženo prohlášení uvedené v
příloze č. 8 k tomuto nařízení, které je k dispozici konkrétnímu
pacientovi.
(6) V případech, kdy zdravotnický prostředek není v souladu s tímto
nařízením nebo ohrožuje zdraví nebo životy lidí nebo pokud zdravotnický
prostředek nese označení CE a je řádně uveden na trh nebo do provozu
anebo je zdravotnický prostředek řádně udržovaný a používaný v souladu
s určeným účelem použití, a přesto existuje nebezpečí, že může
negativně ovlivnit zdraví lidí, se zřetelem na povahu rizika pro
uživatele, se postupuje podle zákona, zákona o zdravotnických
prostředcích a podle zvláštního právního předpisu.^16) O takových
případech a následných opatřeních informuje Ministerstvo průmyslu a
obchodu neprodleně Evropskou komisi a Ministerstvo zdravotnictví (dále
jen "ministerstvo"). Provedená opatření musí být řádně odůvodněna,
zejména musí být uvedeno, zda ochranné opatření bylo učiněno na základě
a) nedodržení základních požadavků,
b) nesprávného použití harmonizovaných norem podle § 4 odst. 2, pokud
se uvádí, že byly použity, nebo
c) nedostatku v samotných harmonizovaných normách podle § 4 odst. 2.
(7) Rozhodnutí podle zákona, zákona o zdravotnických prostředcích,
zvláštního právního předpisu^16) a tohoto nařízení týkající se
odmítnutí nebo omezení při uvádění zdravotnického prostředku na trh
nebo do provozu nebo provádění klinických zkoušek anebo stažení
zdravotnických prostředků z trhu musí obsahovat konkrétní důvody, které
k tomu vedly.
(8) Zdravotnický prostředek využívající jadernou energii nebo zdroj
ionizujícího záření musí být posouzen z hlediska radiační ochrany
osobou s odpovídající akreditací pro tuto činnost a s povolením podle
zvláštních právních předpisů.^17)
(9) Základní požadavky z hlediska elektromagnetické kompatibility jsou
konkretizovány pro stanovené výrobky podle tohoto nařízení v příloze č.
1 k tomuto nařízení a při posuzování těchto výrobků se nepoužije
zvláštní právní předpis.^18)
(10) Je-li výrobek určen výrobcem k používání jako osobní ochranný
prostředek^7) a zároveň jako zdravotnický prostředek ve smyslu tohoto
nařízení, musí rovněž splňovat příslušné základní požadavky na ochranu
zdraví a bezpečnost podle nařízení vlády, kterým se stanoví technické
požadavky na osobní ochranné prostředky^7).
§ 5
Označování zdravotnických prostředků
(1) Zdravotnické prostředky, které nejsou zakázkové ani určené pro
klinické zkoušky, musí před uvedením na trh nebo do provozu splňovat
požadavky tohoto nařízení a musí být opatřeny označením CE. Pokud je
označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být dodrženy vzájemné poměry
rozměrů tohoto označení. Jednotlivé části označení CE musí mít zásadně
stejné vertikální rozměry, které nesmějí být menší než 5 mm; tento
minimální rozměr může být pro zdravotnické prostředky malých rozměrů
upraven.
(2) Pokud zdravotnický prostředek podléhá z jiných hledisek i
požadavkům stanoveným jinými právními předpisy, které stanoví povinnost
opatřit jej označením CE, pak toto označení vyjadřuje, že zdravotnický
prostředek vyhovuje i těmto předpisům. V dokumentaci, upozorněních nebo
návodech, požadovaných příslušnými právními předpisy, a přiložených k
příslušným zdravotnickým výrobkům, musí však být uveden seznam
použitých právních předpisů a dále směrnic, jak byly zveřejněny v
Úředním věstníku Evropské unie, jejichž požadavky byly těmito právními
předpisy převzaty.
(3) Označení CE musí být umístěno viditelně, čitelně a nesmazatelně na
zdravotnickém prostředku nebo jeho sterilním obalu, pokud je to
proveditelné a vhodné, a dále v návodu na použití. Pokud je to možné,
musí být označení CE i na obalu zdravotnického prostředku, ve kterém se
prodává.
(4) K označení CE musí být připojeno, s výjimkou zdravotnického
prostředku třídy I, který není sterilní ani s měřicí funkcí,
identifikační číslo notifikované osoby, která u zdravotnického
prostředku posoudila shodu některým z postupů uvedených v přílohách č.
2, 4, 5 a 6 k tomuto nařízení.
(5) Na zdravotnickém prostředku nesmějí být umístěny značky a popisy,
které by omylem mohly být považovány za znaky významem nebo graficky se
podobající označení CE. Jiný znak lze umístit na zdravotnický
prostředek, jeho obal nebo v návodu doprovázejícím zdravotnický
prostředek za předpokladu, že jím není snížena viditelnost ani
čitelnost označení CE.
(6) Jestliže se pro účely předvádění zdravotnického prostředku na
výstavách, veletrzích i jinak použije zdravotnický prostředek, který
neodpovídá požadavkům tohoto nařízení, musí být tento prostředek
viditelně označen tak, aby bylo patrné, že nemůže být uveden na trh a
do provozu, dokud nebude uveden do souladu s tímto nařízením.
§ 6
Neoprávněné připojení označení CE
(1) Jestliže vznikne důvodné podezření, že označení CE bylo ke
zdravotnickému prostředku připojeno neoprávněně nebo toto označení
chybí, postupuje se podle zvláštního právního předpisu^19).
(2) Jestliže výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nesplní podmínky
pro označení CE a opatření uložená Českou obchodní inspekcí týkající se
zdravotnického prostředku dotčeného podle odstavce 1, postupuje se
podle zvláštních právních předpisů.^20)
(3) O opatřeních podle odstavců 1 a 2 informuje Evropskou komisi a
příslušné úřady členských států Evropské unie nebo Evropského sdružení
volného obchodu, který je současně smluvní stranou Evropského
hospodářského prostoru, (dále jen "členský stát") Ministerstvo průmyslu
a obchodu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na případy, kdy označení
CE bylo připojeno v souladu s postupy podle tohoto nařízení na výrobky,
na které se toto nařízení nevztahuje.
§ 7
Klasifikace
(1) Zdravotnické prostředky se zařazují podle míry rizika, kterou
představuje jejich použití pro uživatele, popřípadě pro jinou fyzickou
osobu, do tříd I, IIa, IIb a III; zařazování zdravotnického prostředku
do některé z těchto tříd se provádí podle pravidel uvedených v příloze
č. 9 k tomuto nařízení.
(2) Jestliže ministerstvo dospěje k závěru, že
a) použití klasifikačních pravidel podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení
vyžaduje rozhodnutí o klasifikaci určitého zdravotnického prostředku
nebo určité kategorie zdravotnických prostředků,
b) určitý zdravotnický prostředek nebo určitá kategorie zdravotnických
prostředků by měly být zařazeny odchylně od ustanovení přílohy č. 9 k
tomuto nařízení do jiné třídy,
c) shoda zdravotnického prostředku nebo kategorie zdravotnických
prostředků by měla být posouzena výlučně podle 1 z postupů uvedených v
§ 9,
d) je potřeba rozhodnout, zda konkrétní výrobek nebo skupina výrobků
vyhovuje některé z definic v § 2 zákona o zdravotnických prostředcích,
nebo
e) klasifikační pravidla stanovená v příloze č. 9 k tomuto nařízení
vyžadují přizpůsobení z důvodu technického pokroku nebo informací,
které se stávají dostupnými v systému evidence nežádoucích příhod,
požádá Evropskou komisi, aby učinila nezbytná opatření; žádost musí být
řádně odůvodněna.
Postupy posuzování shody
§ 8
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce provádí nebo zajišťuje u
zdravotnického prostředku posouzení shody postupy a úkony, které jsou
uvedeny v § 9 až 12.
(2) Na pokyn výrobce je zplnomocněný zástupce oprávněn zahájit postup
podle příloh č. 3, 4, 7 a 8 k tomuto nařízení.
§ 9
(1) U zdravotnického prostředku třídy III, který není zakázkový ani
určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE
řídí postupem podle
a) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 2 (Systém úplného zabezpečení
jakosti) k tomuto nařízení, nebo
b) ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení ve spojení
s postupem pro
1. ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo
2. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti
výroby) k tomuto nařízení.
(2) U zdravotnického prostředku třídy IIa, který není zakázkový ani
určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE
řídí postupem pro ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 7 k tomuto
nařízení ve spojení s postupem pro
a) ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo
b) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti
výroby) k tomuto nařízení, nebo
c) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 (Zabezpečení jakosti
zdravotnického prostředku) k tomuto nařízení,
nebo podle odstavce 3 písm. a).
(3) U zdravotnického prostředku třídy IIb, který není zakázkový ani
určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE
řídí postupem pro
a) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 2 (Systém úplného zabezpečení
jakosti) k tomuto nařízení s výjimkou bodu 4 této přílohy, nebo
b) ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení ve spojení
s postupem pro
1. ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení,
2. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti
výroby) k tomuto nařízení, nebo
3. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 (Zabezpečení jakosti
zdravotnického prostředku) k tomuto nařízení.
(4) U zdravotnického prostředku třídy I, který není zakázkový ani
určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE
řídí postupem podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení a vypracuje ES
prohlášení o shodě před uvedením tohoto zdravotnického prostředku na
trh.
(5) Před uvedením každého zakázkového zdravotnického prostředku na trh
výrobce postupuje podle bodů 1., 2.1., 3.1. a 4. přílohy č. 8
(Prohlášení o zdravotnických prostředcích pro zvláštní účely) k tomuto
nařízení a vypracuje prohlášení stanovené touto přílohou. Výrobce předá
České obchodní inspekci i Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen
"Ústav") na jejich vyžádání seznam zakázkových zdravotnických
prostředků, které byly uvedeny do provozu v České republice tímto
výrobcem.
§ 10
(1) Při posuzování shody u zdravotnického prostředku výrobce, popřípadě
notifikovaná osoba, zohledňuje výsledky hodnocení a ověřovacích
postupů, pokud byly provedeny v souladu s tímto nařízením v
jednotlivých mezistupních výrobního procesu.
(2) Jestliže postup posuzování shody u zdravotnického prostředku
zahrnuje účast notifikované osoby, výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce požádá o tuto službu podle svého výběru notifikovanou osobu s
odpovídajícím rozsahem autorizace.
(3) Notifikovaná osoba může požádat výrobce o nezbytně nutné informace
pro ověření shody z hlediska zvoleného postupu posuzování shody.
(4) Certifikáty vydané notifikovanou osobou a jiná její rozhodnutí v
souladu s přílohami č. 2, 3, 5 a 6 k tomuto nařízení jsou platné po
dobu nejdéle 5 let a mohou být prodlouženy o další období v délce vždy
nejvýše 5 let, a to na základě žádosti výrobce podané v době uvedené ve
smlouvě mezi výrobcem a notifikovanou osobu, která certifikát vydala.
(5) Průvodní a výrobní dokumentaci zdravotnického prostředku, záznamy a
korespondenci týkající se postupů uvedených v § 9 lze pořizovat v
úředním jazyce členského státu, ve kterém jsou postupy prováděny,
popřípadě v jiném jazyce, který je pro notifikovanou osobu přijatelný.
§ 11
Zvláštní postup pro systémy a soupravy zdravotnických prostředků a pro
provádění sterilizace zdravotnických prostředků
(1) U systémů a souprav zdravotnických prostředků se postupuje odchylně
od § 9 a 10.
(2) Osoba, která sestavuje zdravotnické prostředky opatřené označením
CE k určeným účelům použití, aby je uvedla na trh jako systém nebo
soupravu, vypracuje prohlášení, ve kterém uvede, že
a) ověřila vzájemnou kompatibilitu sestavených zdravotnických
prostředků podle pokynů jejich výrobců a provedla operace pro provoz
podle těchto pokynů,
b) zabalila systém nebo soupravu zdravotnických prostředků a připojila
k ní odpovídající informace pro uživatele včetně pokynů od výrobců
jednotlivých zdravotnických prostředků a
c) její činnost při sestavování zdravotnických prostředků odpovídá
příslušným metodám vnitřních kontrol a inspekcí.
(3) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2, zejména nejsou-li
zdravotnické prostředky tvořící systém nebo soupravu zdravotnických
prostředků opatřeny označením CE nebo není-li systém či souprava
zdravotnických prostředků kompatibilní z hlediska původních určených
účelů použití jednotlivých zdravotnických prostředků, považuje se
takový systém nebo souprava zdravotnických prostředků za samostatný
zdravotnický prostředek, na který se vztahuje postup podle § 9 a 10.
(4) Osoba, která za účelem uvedení na trh sterilizuje soupravy a
systémy zdravotnických prostředků uvedené v odstavci 2 nebo
zdravotnické prostředky, které byly opatřeny označením CE s tím, že
jsou jejich výrobci určeny ke sterilizaci před jejich použitím v rámci
poskytování zdravotní péče, zvolí jeden z postupů uvedených v přílohách
č. 2 nebo 5 k tomuto nařízení. Použití uvedených příloh a činnost
notifikované osoby se omezuje na postup potřebný k dosažení sterility
trvající, dokud není sterilní balení otevřeno nebo poškozeno. Osoba
provádějící sterilizaci vypracuje prohlášení, že sterilizace byla
provedena v souladu s pokyny výrobce.
(5) Zdravotnické prostředky uvedené v odstavcích 2 a 4 nesmí být
dodatečně opatřeny označením CE, musí však být k nim přiloženy
informace v souladu s bodem 13 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které
obsahují příslušné údaje výrobců o zdravotnických prostředcích, které
byly sestaveny. Prohlášení podle odstavců 2 a 4 uchovává osoba uvedená
v odstavcích 2 a 4 po dobu nejméně 5 let pro potřebu příslušných
správních úřadů.
§ 12
Postupy posuzování shody z hlediska minimalizace rizika přenosu nákazy
TSE na člověka
(1) Před podáním žádosti o posouzení shody podle § 9 odst. 1 u
zdravotnického prostředku uvedeného v § 1 písm. b) výrobce provede
analýzu rizika a management rizika (dále jen "řízení rizika") podle
přílohy č. 12 k tomuto nařízení.
(2) Kolagen, želatina a lůj používané při výrobě zdravotnických
prostředků uvedených v § 1 písm. b) musejí splňovat nejméně takové
požadavky, které by musely splňovat, pokud by byly určeny k lidské
spotřebě.
(3) Zdravotnické prostředky uvedené v § 1 písm. b) lze uvádět na trh a
do provozu pouze za předpokladu, že odpovídají specifikacím stanoveným
v příloze č. 12 k tomuto nařízení.
(4) Posuzování shody zdravotnického prostředku uvedeného v § 1 písm. b)
zahrnuje hodnocení splnění základních požadavků a specifikací
stanovených v příloze č. 12 k tomuto nařízení. Notifikované osoby
zhodnotí záměr výrobce při rozboru analýzy rizika a řízení rizika, a to
zejména
a) informace poskytnuté výrobcem,
b) odůvodnění použití zvířecích tkání nebo derivátů zvířecího původu,
c) výsledky eliminačních, popřípadě deaktivačních studií nebo rešerše
odborné literatury,
d) výrobcem provedenou kontrolu jeho dodavatelů, výchozích materiálů a
konečných výrobků,
e) nutnost ověřovat původ výchozích materiálů, včetně dodávek od
dodavatelů výrobce.
(5) Notifikované osoby při hodnocení analýzy rizika a řízení rizik
budou v rámci posuzování shody brát ohled na certifikát ověření
nepřítomnosti TSE vydaný Evropským ředitelstvím pro jakost léků (dále
jen "certifikát TSE"), pokud je pro výchozí materiály k dispozici.
(6) S výjimkou zdravotnických prostředků vyrobených za použití
výchozích materiálů, pro které byl vydán certifikát TSE podle odstavce
5, osoby, které provádějí hodnocení závěrů analýz rizik a řízení rizik
neživých zvířecích tkání nebo derivátů zvířecího původu určených k
použití při výrobě zdravotnických prostředků uvedených v § 1 písm. b),
zjišťují prostřednictvím ministerstva stanoviska příslušných úřadů
ostatních členských států týkající se jejich hodnocení závěrů analýz
rizik a řízení rizik předmětných tkání a derivátů, které provedli
výrobci.
(7) Před vydáním certifikátu ES přezkoumání návrhu zdravotnického
prostředku (dále jen "certifikát ES přezkoumání návrhu") a certifikátu
ES přezkoušení typu zdravotnického prostředku (dále jen "certifikát ES
přezkoušení typu"), notifikovaná osoba přihlédne ke stanoviskům
přijatým v průběhu 12 týdnů od data, kdy byla vyžádána stanoviska
příslušných úřadů členských států.
§ 13
Oznamovací povinnosti
(1) Výrobce, který v souladu s postupy podle § 4 odst. 3 uvádí
zdravotnické prostředky na trh nebo do provozu, zplnomocněný zástupce
nebo osoba, která se podílí na činnostech uvedených v § 11, oznamuje v
elektronické podobě ministerstvu
a) zahájení činnosti v souladu s přílohou č. 13 k tomuto nařízení,
b) ukončení činnosti v souladu s přílohou č. 13 k tomuto nařízení,
c) uvedení zdravotnického prostředku na trh v souladu s přílohou č. 15
k tomuto nařízení, a to ještě před uvedením zdravotnického prostředku
na trh,
d) ukončení uvádění zdravotnického prostředku na trh v souladu s
přílohou č. 15 k tomuto nařízení a e) změnu některého z údajů
oznámených podle písmen a) a c).
Údaje podle přílohy č. 15 k tomuto nařízení se oznamují až poté, co
oznamovatel obdrží od ministerstva evidenční číslo na základě splnění
oznamovací povinnosti v souladu s přílohou č. 13 k tomuto nařízení.
Výrobce zakázkového zdravotnického prostředku oznamuje v elektronické
podobě ministerstvu pouze údaje podle písmen a) a b) a změnu některého
z údajů oznámených podle písmene a).
(2) Osoba, uvádějící zdravotnický prostředek na trh nebo do provozu na
území České republiky, je povinna na žádost ministerstva poskytnout
informace umožňující identifikaci zdravotnického prostředku a podklady,
které sloužily k posouzení shody.
(3) Jestliže výrobce, který zamýšlí uvést pod svým jménem na trh
zdravotnický prostředek podle odstavce 1 nebo 2, nemá sídlo v členském
státě, pověří pro uvádění těchto zdravotnických prostředků na trh
zplnomocněného zástupce, který je jeho jediným zplnomocněným zástupcem
v rámci členských států.
(4) Ministerstvo na žádost sdělí členskému státu a Evropské komisi
informace vyplývající z odstavců 1 až 3 poskytnuté výrobcem nebo jeho
zplnomocněným zástupcem.
(5) Distributor, dovozce a osoba provádějící servis zdravotnických
prostředků oznamují v elektronické podobě ministerstvu
a) zahájení činnosti v souladu s přílohou č. 14 k tomuto nařízení,
b) ukončení činnosti v souladu s přílohou č. 14 k tomuto nařízení a
c) změnu některého z údajů oznámených podle písmene a).
§ 14
Soubor údajů
(1) Údaje
a) o zdravotnických prostředcích a osobách uvedených v § 13,
b) o vydaných, změněných, pozastavených a zrušených certifikátech,
jakož i o zamítnutí žádostí o vydání certifikátu podle postupů
stanovených v přílohách č. 2 až 7 k tomuto nařízení,
c) získané v souladu s postupem upravujícím oznamování a evidenci
nežádoucích příhod^21) a
d) o klinických zkouškách
se zpracovávají v souladu s tímto nařízením v informačním systému podle
§ 41 zákona o zdravotnických prostředcích do doby, kdy osoba
nakládající se zdravotnickými prostředky oznámí ministerstvu ukončení
činnosti a po dobu dalších 20 let. Údaje z informačního systému jsou
přístupné ministerstvu, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví (dále jen "Úřad"), Ústavu, Státnímu úřadu pro
jadernou bezpečnost u zdrojů ionizujícího záření, Ústavu zdravotnických
informací a statistiky České republiky a České obchodní inspekci. Údaje
z informačního systému o nežádoucích příhodách^22) a klinických
zkouškách zdravotnických prostředků jsou přístupné pouze ministerstvu,
Ústavu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a
u zdrojů ionizujícího záření Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) se poskytují v
elektronické podobě podle příloh č. 13 až 16 k tomuto nařízení.
§ 15
Klinické zkoušky
(1) U zdravotnických prostředků určených pro klinické zkoušky výrobce,
zplnomocněný zástupce nebo zadavatel postupuje podle přílohy č. 8 k
tomuto nařízení a oznamuje Ústavu záměr provést klinické zkoušky formou
stanovenou v příloze č. 16 k tomuto nařízení a současně předkládá
prohlášení včetně dokumentace uvedené v bodě 2.2. přílohy č. 8 k tomuto
nařízení.
(2) U zdravotnických prostředků třídy III a implantabilních
zdravotnických prostředků a invazivních zdravotnických prostředků třídy
IIa a IIb s dlouhodobým použitím lze zahájit klinické zkoušky
zdravotnického prostředku po uplynutí 60 dnů po jejich oznámení podle
odstavce 1, pokud jim Ústav neoznámí během této lhůty nesouhlas s
jejich provedením z důvodu ochrany veřejného zdraví nebo veřejného
zájmu. Tyto zkoušky lze se souhlasem Ústavu zahájit i před uplynutím
60denní lhůty, pokud příslušná etická komise zaujala k programu těchto
zkoušek, včetně přezkoumání plánu klinických zkoušek, kladné
stanovisko.
(3) Klinické zkoušky musí být prováděny v souladu se zákonem o
zdravotnických prostředcích, přílohou č. 10 k tomuto nařízení a se
zvláštními právními předpisy.^23)
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže se klinické zkoušky
provádějí za použití zdravotnických prostředků, u nichž byla pro jejich
opatření označením CE posouzena shoda podle § 9, pokud není cílem
těchto zkoušek použití uvedených prostředků pro jiný účel použití, než
jim původně určil výrobce. Příslušná ustanovení přílohy č. 10 k tomuto
nařízení zůstávají nedotčena.
(5) V případě zdravotnických prostředků, které nejsou uvedeny v
odstavci 2, lze klinické zkoušky se souhlasem Ústavu zahájit ihned po
oznámení, a to za předpokladu, že příslušná etická komise vydala k
programu zkoušek, včetně přezkoumání plánu klinických zkoušek, kladné
stanovisko.
(6) Výrobce, zplnomocněný zástupce nebo zadavatel oznámí Ústavu
ukončení klinické zkoušky, včetně jeho odůvodnění v případě předčasného
ukončení. Je-li klinická zkouška předčasně ukončena z bezpečnostních
důvodů, předá Ústav toto oznámení všem členským státům a Evropské
komisi. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce uchovává zprávu uvedenou v §
11 písm. c) zákona o zdravotnických prostředcích k dispozici příslušným
orgánům.
§ 16
Notifikované osoby
(1) Podmínky autorizace jsou stanoveny v příloze č. 11 k tomuto
nařízení; o právnických osobách, které vyhoví požadavkům českých
harmonizovaných norem, které přebírají příslušné harmonizované normy,
se předpokládá, že vyhovují příslušným kritériím pro autorizaci.
(2) Pro provádění postupů posuzování shody pro zdravotnické prostředky
uvedené v § 1 písm. b) musí notifikovaná osoba prokázat aktuální
vědomosti o této problematice, především o podrobných specifikacích
stanovených v příloze č. 12 k tomuto nařízení. V případě zjištění
jakýchkoliv nedostatků v aktuálních vědomostech u notifikované osoby
postupuje Úřad podle zákona.^24)
(3) Notifikovaná osoba a výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce na
základě dohody stanoví termíny pro dokončení hodnotících a ověřovacích
činností uvedených v přílohách č. 2 až 6 k tomuto nařízení.
(4) Pokud notifikovaná osoba podle své působnosti zjistí, že výrobce
nesplnil příslušné požadavky tohoto nařízení nebo je nadále neplní, s
výjimkou případů, kdy výrobce zajistil shodu s těmito požadavky
zavedením odpovídajících nápravných opatření, změní nebo zruší
certifikát, který vydala.
(5) Notifikovaná osoba informuje o všech vydaných, změněných,
doplněných, pozastavených a odňatých certifikátech, jakož i o odmítnutí
vydat certifikát, Úřad a o pozastavených a odňatých certifikátech a o
odmítnutí vydat certifikát informuje ostatní notifikované osoby. Tyto
notifikované osoby na požádání informuje i o vydaných certifikátech.
Notifikovaná osoba také na požádání zpřístupní veškeré další
související informace.
(6) Při informování příslušných úřadů jiných členských států a Evropské
komise o certifikátech, které notifikovaná osoba změnila nebo zrušila
podle odstavce 4, se postupuje podle zákona.^25)
(7) Na žádost poskytne notifikovaná osoba Úřadu všechny příslušné
informace a dokumenty, včetně rozpočtových dokumentů, k ověření plnění
kritérií uvedených v příloze č. 11 k tomuto nařízení.
(8) Úřad poskytne na vyžádání příslušného úřadu jiného členského státu
informace a dokumenty k ověření kritérií uvedených v příloze č. 11 k
tomuto nařízení.
§ 17
Přechodná ustanovení
(1) Platné dokumenty vydané podle § 9 nařízení vlády č. 181/2001 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve
znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb.,
lze využít pro posouzení shody podle tohoto nařízení, pokud nebudou
zrušeny za podmínek stanovených zákonem.
(2) Výsledky zkoušek a zjištění provedených podle § 8 nařízení vlády č.
181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické
prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., mohou notifikované
osoby (§ 16) využít jako podklady pro vydání certifikátů a jiných
dokumentů podle tohoto nařízení.
(3) Zdravotnické prostředky, u nichž byla posouzena shoda podle § 8
nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb.,
lze uvádět na území České republiky na trh nejdéle do 31. prosince
2005, a to pouze pro uvedení do provozu v České republice.
(4) Zdravotnické prostředky obsahující stabilní deriváty z lidské krve
nebo z lidské plazmy musí být posuzovány ve smyslu bodu 7.4. přílohy č.
1 k tomuto nařízení. Notifikované osoby přitom zohledňují příslušné
informace týkající se vlastností a funkční způsobilosti těchto
prostředků, zejména výsledky zkoušek a ověřování, provedených dříve
podle zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona
č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona
č. 138/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 129/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. Pokud předmětné zdravotnické
prostředky vyhovují požadavkům zákona podle věty druhé, mohou být na
území České republiky uváděny na trh nejdéle do 10. ledna 2007 a do
provozu nejdéle do 10. ledna 2009.
(5) Zdravotnické prostředky podle § 1 písm. b), pro které byl vydán v
jiném členském státě Evropských společenství před 1. dubnem 2004
certifikát ES přezkoumání návrhu nebo certifikát ES přezkoušení typu,
popřípadě byl takový certifikát vydán podle § 9 nařízení vlády č.
181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické
prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a nařízení vlády č.
251/2003 Sb., lze uvádět na trh a do provozu nejdéle do 30. září 2004.
Držitel certifikátu ES přezkoumání návrhu nebo certifikátu ES
přezkoušení typu pro předmětný zdravotnický prostředek požádá o dodatek
k certifikátu ES přezkoumání návrhu nebo o dodatek k certifikátu ES
přezkoušení typu prokazující shodu se specifikacemi stanovenými v
příloze č. 12 k tomuto nařízení, pokud bude i nadále uvádět takový
prostředek na trh a do provozu po 30. září 2004.
(6) Zdravotnické prostředky podle § 1 písm. b), u nichž byla posouzena
shoda podle § 8 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády
č. 336/2001 Sb., lze uvádět na trh a do provozu pouze na území České
republiky, a to nejdéle do 30. září 2004.
(7) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení
vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a
nařízení vlády č. 251/2003 Sb., se považují za pověřené k činnostem
podle tohoto nařízení.
(8) Platnost certifikátů notifikovaných osob a jiná jejich rozhodnutí,
která se týkají prsních implantátů, u nichž byla posouzena shoda jako u
zdravotnických prostředků třídy IIb, nelze prodloužit.
§ 18
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 25/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
zdravotnické prostředky, se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k
provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a
o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 19
V nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády
vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, se část třináctá zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 20
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Kubinyi, Ph. D. v. r.
Příl.1
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
I.
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny takovým
způsobem, aby při použití za stanovených podmínek a pro určený účel
neohrozily klinický stav nebo bezpečnost pacientů ani bezpečnost a
zdraví uživatelů, případně dalších osob, a to za předpokladu, že
veškerá rizika, která mohou s určeným použitím těchto prostředků
souviset, jsou přijatelná v porovnání s jejich přínosem pro pacienta a
odpovídají vysoké úrovni ochrany zdraví a bezpečnosti. To zahrnuje:
1.1. snížení, pokud je to možné, rizika chyby při používání v důsledku
ergonomických vlastností zdravotnického prostředku a prostředí, ve
kterém může být zdravotnický prostředek používán, (návrh pro bezpečnost
pacientů) a
1.2. zvážení technických znalostí, zkušeností, vzdělání a proškolení, a
případně zdravotního a fyzického stavu uživatelů, pro které je
zdravotnický prostředek určen, (návrh pro laické uživatele,
profesionální uživatele, postižené osoby nebo jiné uživatele).
2. Řešení, která výrobce zvolí při návrhu a konstrukci zdravotnických
prostředků, musí být v souladu se zásadami bezpečnosti a se současnou
úrovní vědy a techniky. Při výběru nejvhodnějších řešení musí výrobce
vycházet z následujících zásad v uvedeném pořadí:
2.1. vyloučit nebo minimalizovat veškerá rizika (bezpečným návrhem a
konstrukcí) zdravotnických prostředků,
2.2. učinit, kde je to vhodné, odpovídající ochranná opatření
zahrnující v případě potřeby i varování vůči nebezpečím, která nelze
vyloučit,
2.3. informovat uživatele o přetrvávání rizik v důsledku nedosažení
plné dokonalosti uskutečněných ochranných opatření.
3. Zdravotnické prostředky musí dosahovat účinnosti určené výrobcem a
být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby byly vhodné pro jednu nebo
více funkcí uvedených v § 2 odst. 1 zákona o zdravotnických
prostředcích v souladu se specifikací jejich výrobce.
4. Při zatížení zdravotnických prostředků, které může nastat za
normálních provozních podmínek, nesmí dojít k nepříznivému ovlivnění
jejich charakteristik a účinnosti ve smyslu bodů 1, 2 a 3 do té míry,
kterou by došlo k ohrožení klinických stavů nebo bezpečnosti pacientů,
popřípadě jiných osob, a to po dobu životnosti zdravotnických
prostředků uvedenou výrobcem, pokud výrobce tuto dobu stanovil.
5. Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak,
aby za podmínek stanovených výrobcem pro jejich skladování a dopravu
(například teplota, vlhkost) nemohly být nepříznivě ovlivněny jejich
vlastnosti a účinnost.
6. Jakékoliv vedlejší účinky zdravotnických prostředků musí
představovat pouze přijatelné riziko ve srovnání s jejich
předpokládanými účinky.
6a. Prokázání shody se základními požadavky musí obsahovat klinické
hodnocení podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení.
II.
POŽADAVKY NA NÁVRH A KONSTRUKCI ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ
7.
Chemické, fyzikální a biologické vlastnosti zdravotnického prostředku.
7.1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byly
zaručeny charakteristiky a účinnost uvedené ve všeobecných požadavcích.
Zvláštní pozornost musí být zaměřena na
7.1.1. výběr materiálů určených pro výrobu a balení zdravotnických
prostředků, zejména z hlediska toxicity, popřípadě i hořlavosti,
7.1.2. vzájemnou kompatibilitu mezi použitými materiály a biologickými
tkáněmi, buňkami a tělesnými tekutinami se zřetelem na určený účel
použití,
7.1.3. výsledky biofyzikálního nebo modelového výzkumu, jejichž
platnost byla již dříve prokázána.
7.2. Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny
tak, aby bylo na nejnižší možnou míru sníženo riziko vyplývající ze
znečištění nežádoucími látkami a složkami záření a jejich reziduí vůči
uživatelům a osobám podílejícím se na dopravě, skladování a používání
zdravotnických prostředků v souladu s určeným účelem použití. Zvláštní
pozornost musí být věnována tkáním vystaveným působení uvedených
nežádoucích látek, složek záření a jejich reziduí, době trvání a
četnosti tohoto působení.
7.3. Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny
tak, aby mohly být bezpečně použity společně s látkami a plyny, s nimiž
přicházejí do styku při normálním použití a obvyklých postupech.
Jsou-li zdravotnické prostředky určeny k podávání léčiv, musí být
navrženy a vyrobeny tak, aby při určeném účelu použití byly s těmito
léčivy kompatibilní v mezích ustanovení a omezení, kterými se tyto
výrobky řídí a aby byla zachována jejich účinnost v souladu s určeným
účelem použití.
7.4. Ustanovení pro zdravotnické prostředky s integrovaným léčivem nebo
derivátem z lidské krve.
7.4.1. Pokud zdravotnický prostředek obsahuje jako svou integrální
součást látku, která může být při samostatném použití považována za
léčivý přípravek podle zvláštního právního předpisu5) a která může
působit na tělo doplňujícím účinkem k účinku zdravotnického prostředku,
musí být jakost, bezpečnost a užitečnost této látky ověřena analogicky
za použití metod uvedených ve zvláštním právním předpisu^5).
7.4.2. U látek uvedených v bodě 7.4.1. si notifikovaná osoba po ověření
užitečnosti látky jako součásti zdravotnického prostředku a s
přihlédnutím k určenému účelu použití zdravotnického prostředku vyžádá
odborné stanovisko k jakosti a bezpečnosti této látky včetně klinicky
ověřeného rizika při začlenění dané látky do zdravotnického prostředku
od jednoho z příslušných úřadů členských států nebo od Evropské
agentury pro léčivé přípravky (European Medicines Agency), (dále jen
"EMEA"). Je-li o odborné stanovisko požádán Ústav, přihlíží k výrobnímu
postupu a k údajům o užitečnosti začlenění látky do zdravotnického
prostředku, které uvedla notifikovaná osoba.
7.4.3. Pokud zdravotnický prostředek obsahuje jako svou integrální
součást derivát z lidské krve, vyžádá si notifikovaná osoba po ověření
užitečnosti tohoto derivátu z lidské krve jako součásti zdravotnického
prostředku a s přihlédnutím k určenému účelu zdravotnického prostředku
odborné stanovisko EMEA, k jakosti a bezpečnosti tohoto derivátu z
lidské krve, včetně klinicky ověřeného rizika začlenění derivátu z
lidské krve do zdravotnického prostředku.
7.4.4. Jsou-li prováděny změny na doplňující látce začleněné do
zdravotnického prostředku, zejména pokud jde o její výrobní postup,
musí být o změnách informována notifikovaná osoba, která požádá o
odborné stanovisko odpovídající příslušný úřad pro léčivé přípravky
(tj. úřad, který vydal původní odborné stanovisko), aby bylo potvrzeno,
že jakost a bezpečnost doplňující látky je zachována. Je-li o odborné
stanovisko požádán Ústav, přihlíží k údajům o užitečnosti začlenění
doplňující látky do zdravotnického prostředku, které uvedla
notifikovaná osoba za účelem zajištění, že změny nemají žádný negativní
dopad na stanovené riziko při začlenění této doplňující látky do
zdravotnického prostředku.
7.4.5. Jestliže Ústav, jako odpovídající příslušný úřad, který vydal
původní odborné stanovisko, obdrží informaci o doplňující látce, která
by mohla mít vliv na stanovené riziko při začlenění doplňující látky do
zdravotnického prostředku, sdělí notifikované osobě odborné stanovisko,
zda informace má dopad na stanovené riziko při začlenění doplňující
látky do zdravotnického prostředku či nikoli. Notifikovaná osoba vezme
v úvahu aktualizované odborné stanovisko při přehodnocování svého
závěru z postupu posouzení shody.
7.5. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se
rizika způsobená látkami unikajícími ze zdravotnických prostředků
snížila na minimum. Zvláštní pozornost je věnována látkám
karcinogenním, mutagenním nebo toxickým pro reprodukci ve smyslu zákona
o chemických látkách^25a).
Pokud části zdravotnického prostředku nebo zdravotnické prostředky jako
celek, které jsou určené pro podávání nebo odstraňování léčivých
přípravků, tělních tekutin nebo jiných látek do těla nebo z těla, nebo
zdravotnické prostředky určené pro dopravu a skladování těchto tělních
tekutin nebo jiných látek, obsahují ftaláty klasifikované jako
karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2
ve smyslu zákona o chemických látkách25a), musí být takové zdravotnické
prostředky označeny na samotném zdravotnickém prostředku nebo na obalu
každé jednotky nebo, je-li to vhodné, na prodejním obalu jako
zdravotnický prostředek obsahující ftaláty. Pokud určené použití těchto
zdravotnických prostředků zahrnuje léčbu dětí nebo těhotných či
kojících žen, musí výrobce pro použití takových látek podat v rámci
technické dokumentace zvláštní odůvodnění s ohledem na shodu se
základními požadavky, zejména podle tohoto bodu, a v návodech k použití
poskytnout informaci o zbytkových rizicích pro uvedené skupiny
pacientů, a je-li to možné, též o vhodných preventivních opatřeních.
7.6. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
rizika nežádoucího vniknutí látek do nich, s ohledem na zdravotnický
prostředek a povahu prostředí, ve kterém má být použit, byla snížena na
nejnižší možnou míru.
8.
Infekce a mikrobiální kontaminace.
8.1. Zdravotnické prostředky a výrobní postupy musí být navrženy tak,
aby se pokud možno vyloučilo nebo snížilo na nejnižší možnou míru
riziko přenosu infekce zdravotnickým prostředkem na uživatele a jiné
fyzické osoby nebo kontaminace zdravotnického prostředku uvedenými
osobami.
8.2. Tkáně zvířecího původu používané k výrobě zdravotnických
prostředků musí pocházet ze zvířat, nad nimiž byl vykonáván veterinární
dozor v rozsahu odpovídajícím určenému účelu použití těchto tkání.
8.2.1. Informace o geografickém původu těchto zvířat uchovávají
notifikované osoby.
8.2.2. Zpracování, uchovávání, zkoušení a zacházení s tkáněmi, buňkami
a látkami zvířecího původu musí být prováděno tak, aby bylo dosaženo
optimální úrovně bezpečnosti, zejména vůči kontaminaci viry při výrobě
zdravotnických prostředků, a to zavedením validovaných metod určených
pro odstraňování nebo inaktivace virů.
8.3. Zdravotnické prostředky dodávané ve sterilním stavu musí být
navrženy, vyrobeny a zabaleny v obalu pro jedno použití, popřípadě musí
být vhodnými postupy zajištěno, že při uvedení na trh budou sterilní a
za stanovených podmínek skladování a dopravy zůstanou sterilní, dokud
nebude ochranný obal otevřen nebo poškozen.
8.4. Zdravotnické prostředky dodávané ve sterilním stavu musí být
vyrobeny a sterilizovány odpovídajícím schváleným postupem.
8.5. Zdravotnické prostředky, které mají být sterilizovány, musí být
vyrobeny v příslušně kontrolovaných podmínkách (například v podmínkách
prostředí).
8.6. Obalové systémy nesterilních zdravotnických prostředků musí
zabezpečovat stanovenou úroveň čistoty zdravotnického prostředku.
Jestliže mají být zdravotnické prostředky před použitím sterilizovány,
musí obalové systémy snižovat riziko mikrobiologické kontaminace na
nejnižší možnou míru. Obalové systémy musí být vhodné pro použití
sterilizační metody stanovené výrobcem.
8.7. Identické nebo podobné zdravotnické prostředky, které jsou
prodávány ve sterilním i v nesterilním stavu, musí být vzájemně
rozlišeny obalem nebo označením.
9.
Konstrukce a vlastnosti zdravotnického prostředku ve vztahu k
prostředí.
9.1. Je-li zdravotnický prostředek určen k použití ve spojení s jiným
zdravotnickým prostředkem nebo příslušným vybavením, musí být takto
vzniklá souprava včetně propojovacího systému bezpečná a nesmí
narušovat stanovenou účinnost zdravotnických prostředků. Jakékoliv
omezení použitelnosti musí být uvedeno v označení zdravotnického
prostředku (etiketě) nebo v návodu k použití.
9.2. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla
odstraněna nebo na nejnižší možnou míru snížena rizika
9.2.1. poranění vyplývající z fyzikálních charakteristik zdravotnických
prostředků, včetně poměru objemu a tlaku, rozměrových, popřípadě i
ergonomických charakteristik,
9.2.2. spojená se zdůvodněně předvídatelnými podmínkami okolního
prostředí, zejména magnetickým polem, vnějšími elektrickými vlivy,
elektrostatickými výboji, tlakem, teplotou nebo změnami v tlaku a
zrychlení,
9.2.3. vzájemného ovlivňování s jinými zdravotnickými prostředky běžně
používanými při určitém vyšetřování nebo terapii,
9.2.4. vyplývající ze stárnutí použitých materiálů nebo ztráty
přesnosti měřicího, popřípadě kontrolního mechanismu i ze skutečnosti,
že zdravotnické prostředky nelze udržovat nebo kalibrovat (implantáty).
9.3. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla
odstraněna nebo na nejnižší možnou míru snížena rizika požáru nebo
výbuchu během normálního použití a za stavu jedné závady. Zvláštní
pozornost je nutno věnovat zdravotnickým prostředkům, které jsou určeny
pro použití i v prostředí hořlavých látek nebo látek, které mohou
vyvolat hoření.
10.
Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí.
10.1. Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí musí být navrženy a
vyrobeny tak, aby poskytovaly dostatečnou přesnost a stabilitu v daných
mezích přesnosti s ohledem na jejich určený účel použití; meze
přesnosti stanoví výrobce.
10.2. Stupnice měřidel a displeje musí být řešeny v souladu s
ergonomickými zásadami s ohledem na určený účel použití.
10.3. Výsledky měření provedených zdravotnickými prostředky s měřicí
funkcí musí být vyjádřeny v zákonných jednotkách podle zvláštních
právních předpisů.^27)
11.
Ochrana před zářením.
11.1. Obecný požadavek.
11.1.1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
vystavení uživatelů a jiných fyzických osob účinkům záření bylo s
ohledem na určený účel použití sníženo na nejnižší možnou míru, aniž by
tím bylo omezeno použití potřebných úrovní záření pro diagnostické a
terapeutické účely.
11.2. Žádoucí záření.
11.2.1. Pokud jsou zdravotnické prostředky určeny k emitování záření v
nebezpečných úrovních, avšak nezbytných pro specifický zdravotnický
účel, jehož přínos se považuje za odpovídající tomuto riziku, musí mít
uživatel možnost kontrolovat úroveň těchto emisí. Takové zdravotnické
prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena
reprodukovatelnost a tolerance příslušných proměnných parametrů.
11.2.2. Jestliže jsou zdravotnické prostředky určeny k emitování
potenciálně nebezpečného viditelného, popřípadě neviditelného záření,
musí být zdravotnické prostředky tam, kde je to možné, opatřeny
displeji, popřípadě doplněné zvukovými výstrahami, které upozorňují na
tyto emise.
11.3. Nežádoucí záření.
11.3.1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
vystavení uživatelů a jiných fyzických osob nežádoucímu, neužitečnému
nebo rozptýlenému záření bylo omezeno na nejnižší možnou míru.
11.4. Návod k použití.
11.4.1. Návod, popřípadě provozní instrukce k použití zdravotnického
prostředku emitujícího záření musí obsahovat podrobné informace o
povaze emitovaného záření, o prostředcích k ochraně uživatele a o
způsobech zamezení zneužití tohoto záření a vyloučení rizik plynoucích
z instalace takového zdravotnického prostředku.
11.5. Ionizující záření^28).
11.5.1. Zdravotnické prostředky určené k emitování ionizujícího záření
musí být navrženy a vyrobeny tak, aby tam, kde to umožňuje určený účel
použití, bylo možné měnit a kontrolovat množství, geometrii a jakost
emitovaného záření.
11.5.2. Zdravotnické prostředky emitující ionizující záření určené pro
radiodiagnostiku musí být navrženy a vyrobeny tak, aby příslušné
jakosti zobrazení anebo výstupu pro určený medicínský účel bylo
dosaženo při nejmenší možné radiační zátěži uživatele těchto
prostředků.
11.5.3. Zdravotnické prostředky emitující ionizující záření určené pro
radioterapii musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo možné
spolehlivé monitorování a řízení dodávané dávky, typu a energie svazku
záření, a kde je to potřebné, i jakosti záření.
12.
Požadavky na zdravotnické prostředky připojené ke zdroji energie nebo
vybavené zdrojem energie.
12.1. Zdravotnické prostředky obsahující elektronické programovatelné
systémy musí být navrženy tak, aby byla zajištěna funkční stálost,
spolehlivost a účinnost těchto systémů v souladu s určeným účelem
použití. Při výskytu závady v tomto systému musí být vhodným způsobem
odstraněna nebo snížena následná rizika na nejnižší možnou míru.
12.1a. U zdravotnických prostředků, které obsahují programové vybavení
nebo které jsou samy o sobě zdravotnickým programovým vybavením, musí
být programové vybavení validováno podle nejnovějších poznatků s
přihlédnutím k zásadám vývoje životního cyklu, řízení rizika, validace
a ověřování.
12.2. Zdravotnické prostředky, u nichž závisí bezpečnost pacienta na
vnitřním zdroji energie, musí být vybaveny zařízením umožňujícím určit
stav zdroje energie.
12.3. Zdravotnické prostředky, u nichž závisí bezpečnost pacienta na
vnějším zdroji energie, musí být vybaveny varovným systémem k
signalizaci výpadku tohoto zdroje.
12.4. Zdravotnické prostředky určené k monitorování jednoho nebo více
klinických údajů pacienta musí být vybaveny odpovídajícími varovnými
systémy, které ohlásí poskytovateli vznik situace, která by mohla vést
k úmrtí pacienta nebo k závažnému zhoršení jeho zdravotního stavu.
12.5. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
bylo na nejnižší možnou míru sníženo riziko vzniku elektromagnetických
polí, která by mohla narušit provoz jiných zdravotnických prostředků
nebo zařízení v jejich obvyklém prostředí.
12.6. Ochrana před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Zdravotnické
prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby za předpokladu správné
instalace a používání bylo pokud možno vyloučeno nebezpečí náhodného
úrazu elektrickým proudem, a to i za stavu jedné závady.
12.7. Ochrana před nebezpečím vyplývajícím z mechanických a tepelných
vlivů.
12.7.1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
byla zaručena ochrana uživatele před mechanickým nebezpečím
souvisejícím zejména s pevností, stabilitou a pohybem některých částí.
12.7.2. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
bylo, s přihlédnutím k současné úrovni vědy a techniky a dostupné
možnosti k omezení vibrací u jejich zdroje, sníženo na nejnižší možnou
míru nebezpečí vyplývající z vibrací vyvolaných těmito prostředky,
pokud tyto vibrace nejsou specifickou součástí určeného účelu použití.
12.7.3. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
bylo, s přihlédnutím k současné úrovni vědy a techniky a dostupné
možnosti k omezení hluku zejména u jeho zdroje, sníženo na nejnižší
možnou míru nebezpečí vyplývající z jimi emitovaného hluku, pokud tento
hluk není specifickou součástí určené účinnosti zdravotnických
prostředků.
12.7.4. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
byla snížena na nejnižší možnou míru rizika vyplývající z koncových a
připojovacích částí těchto prostředků ke zdrojům elektrické energie,
tlakové kapaliny, vzduchu a plynu, se kterými musí uživatel zacházet.
12.7.5. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
jejich přístupné části a jejich okolí, s výjimkou částí nebo míst
určených k dodávání tepla nebo k dosažení stanovených teplot,
nedosahovaly za normálních provozních podmínek potenciálně nebezpečných
teplot.
12.8. Ochrana pacienta před nebezpečím vyplývajícím z dodávaných
energií nebo látek.
12.8.1. Zdravotnické prostředky určené k dodávání energie nebo látek
pacientovi musí být navrženy a vyrobeny tak, aby dodávané množství
mohlo být regulováno s přesností, která zaručuje bezpečnost uživatele.
12.8.2. Zdravotnické prostředky určené k dodávání energie nebo látek
pacientovi musí být vybaveny zařízením, které indikuje, popřípadě
zabraňuje dodávání nepřiměřeného množství energie nebo látek, které by
mohlo být nebezpečné.Zdravotnické prostředky musí být vybaveny vhodným
zařízením, které je schopné v nejvyšší možné míře zabránit náhodnému
uvolnění nebezpečných množství energie, popřípadě látky z jejich
zdrojů.
12.9. Na zdravotnických prostředcích musí být zřetelně uvedeny funkce
ovládacích prvků a indikátorů. Jestliže je na zdravotnickém prostředku
umístěn návod potřebný k jeho provozu nebo uvádějící provozní anebo
nastavovací parametry pomocí vizuálního systému, musí být tyto
informace srozumitelné poskytovateli a podle potřeby i pacientovi.
13.
Informace poskytované výrobcem.
13.1. Každý zdravotnický prostředek musí být opatřen informacemi
potřebnými pro jeho bezpečné a správné použití, s přihlédnutím k
proškolení a znalostem potenciálních uživatelů, a k identifikaci
výrobce. Těmito informacemi se rozumějí údaje na etiketě, popřípadě
štítku zdravotnického prostředku a v návodu k jeho používání; pokud je
to proveditelné a vhodné, musí být tyto informace uvedeny na samotném
zdravotnickém prostředku, na obalu každého jeho kusu, popřípadě na
obalu, ve kterém se prodává. Není-li kusové balení proveditelné, musí
být informace, které jsou uvedené v první větě tohoto bodu obsaženy v
návodu k použití dodaném s jedním nebo více zdravotnickými prostředky.
V balení zdravotnického prostředku musí být přiložen návod k jeho
použití; výjimečně tato podmínka nemusí být splněna u zdravotnického
prostředku třídy I nebo IIa, jestliže není pro jeho bezpečné používání
nezbytně nutné dalších informací.
13.2. Jestliže je vhodné, aby informace uvedené v bodu 13.1. byly v
podobě symbolů, musí použitý symbol (značka) nebo identifikační barva
vyhovovat harmonizovaným normám. V oblastech, pro které harmonizované
normy neexistují, musí být symboly a barvy popsány v dokumentaci
dodávané se zdravotnickým prostředkem.
13.3. Etiketa nebo štítek zdravotnického prostředku musí obsahovat,
zejména
13.3.1. jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho místa
podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba; název nebo obchodní
firmu, adresu sídla, jestliže výrobcem je právnická osoba; u
zdravotnických prostředků dovážených do Evropské unie s předpokladem
jejich distribuce v rámci Evropské unie musí etiketa nebo štítek,
vnější obal nebo návod k použití navíc obsahovat jméno, popřípadě jména
a příjmení nebo název nebo obchodní firmu a adresu místa podnikání nebo
sídla zplnomocněného zástupce, jestliže výrobce nemá sídlo v členském
státě,
13.3.2. podrobné údaje, jež uživatel nezbytně potřebuje k identifikaci
zdravotnického prostředku a obsahu balení,
13.3.3. podle potřeby nápis "STERILNÍ",
13.3.4. v případě potřeby číslo výrobní dávky (šarže), před kterým je
uvedeno slovo "LOT", nebo sériové číslo,
13.3.5. rok a měsíc, do kterého lze tento prostředek bezpečně použít,
jestliže přichází tyto údaje v úvahu,
13.3.6. případně označení, že se jedná o zdravotnický prostředek pro
jednorázové použití. Informace výrobce o tom, že se jedná o
zdravotnický prostředek pro jednorázové použití, musí být v rámci
Evropské unie jednotná,
13.3.7. nápis "Zakázkový prostředek", jde-li o zakázkový zdravotnický
prostředek,
13.3.8. nápis "Pouze pro klinické zkoušky", jestliže je zdravotnický
prostředek určen pro tento účel,
13.3.9. zvláštní podmínky jeho skladování, popřípadě zacházení s ním,
13.3.10. zvláštní provozní pokyny,
13.3.11. výstrahy, popřípadě i jiná nutná opatření,
13.3.12. rok výroby, jde-li o aktivní zdravotnický prostředek, pokud se
u něho neuvádí obsah bodu 13.3.5.; tento údaj může být součástí čísla
výrobní dávky (šarže) nebo sériového čísla, pokud je z těchto údajů
snadno odvoditelný,
13.3.13. postup při sterilizaci tohoto prostředku, jestliže přichází v
úvahu,
13.3.14. označení, že zdravotnický prostředek obsahuje derivát z lidské
krve, jestliže jde o zdravotnický prostředek uvedený ve zvláštním
právním předpisu.^29)
13.4. Jestliže lze důvodně předpokládat, že určený účel použití
zdravotnického prostředku nemusí být uživateli zřejmý, výrobce jej
uvede v označení zdravotnického prostředku a v návodu k jeho použití.
13.5. Pokud je účelné a proveditelné, musí být zdravotnický prostředek
a jeho odnímatelné součásti označeny, zejména údaji o výrobní dávce
nebo šarži, aby při určeném účelu použití bylo možné zjistit rizika
představovaná zdravotnickými prostředky a jejich součástmi.
13.6. Návod k použití, není-li to povahou zdravotnického prostředku
vyloučeno, musí obsahovat:
13.6.1. podrobné údaje uvedené v bodu 13.3., s výjimkou 13.3.4. a bodu
13.3.5. této přílohy,
13.6.2. údaje o účinnosti zdravotnického prostředku podle bodu 3 této
přílohy, jakož i vedlejší nežádoucí účinky,
13.6.3. podrobné údaje o charakteristikách zdravotnického prostředku,
aby bylo možné určit správné zdravotnické prostředky nebo vybavení,
jejichž použitím vznikne bezpečný systém nebo souprava, a to v případě,
jde-li o zdravotnické prostředky, které podle určeného účelu použití
musí být instalovány nebo spojeny s dalšími zdravotnickými prostředky
nebo vybavením.
13.6.4. informace potřebné pro ověření, zda zdravotnický prostředek je
řádně instalován a může být správně a bezpečně provozován, včetně
potřebných údajů o povaze a četnosti údržby a kalibraci, které jsou
nezbytné k řádné a bezpečné funkci,
13.6.5. informace o možnostech odvrácení nebezpečí souvisejících s
implantací zdravotnického prostředku jestliže je to potřebné,
13.6.6. informace týkající se nebezpečí vzájemné ovlivňovatelnosti mezi
zdravotnickými prostředky přítomnými během specifických vyšetření nebo
terapie,
13.6.7. pokyny nezbytné pro případ poškození sterilního obalu,
popřípadě údaje o vhodných postupech při opětovné sterilizaci,
13.6.8. informace o vhodných postupech, které umožňují opakované
použití zdravotnického prostředku, a to včetně čištění, dezinfekce,
balení, popřípadě vhodných postupech opětovné sterilizace
zdravotnického prostředku, a doporučovaném počtu opakovaných použití,
jestliže je zdravotnický prostředek určen k opakovanému použití.
Jestliže je zdravotnický prostředek dodán s tím, že má být před
použitím sterilizován, musí být návod na čištění a sterilizaci takový,
aby při jeho dodržení zdravotnický prostředek trvale vyhovoval
požadavkům uvedeným v části I. této přílohy (Všeobecné požadavky).
Jestliže je zdravotnický prostředek označen jako zdravotnický
prostředek pro jednorázové použití, musí návod obsahovat informaci o
známých vlastnostech a technických faktorech zdravotnického prostředku,
které jsou výrobci známy a jež by mohly při opakovaném použití
zdravotnického prostředku představovat riziko. Pokud podle bodu 13.1.
není potřebný návod k použití, musí být tato informace dostupná
uživateli na požádání,
13.6.9. údaje o zacházení se zdravotnickým prostředkem před jeho
vlastním použitím, zejména o sterilizaci, popřípadě o konečné sestavě
zdravotnických prostředků,
13.6.10. údaje o povaze, typu, intenzitě a rozložení emitujícího záření
u zdravotnických prostředků emitujících záření pro zdravotnické účely,
13.6.11. podrobné údaje, které umožní poskytovateli poučit pacienta o
kontraindikacích a nutných předběžných opatřeních, která je nutno
provést v případě změn účinnosti zdravotnického prostředku,
13.6.12. opatrnost, kterou je nutno za předvídatelných podmínek
prostředí dodržovat, a to zejména s ohledem na účinky magnetických
polí, vnějších elektrických vlivů, elektrostatických výbojů, tlaků nebo
změn tlaku, zrychlení, zdrojů tepelného vzplanutí,
13.6.13. přiměřené informace o léčivu, výrobcích, popřípadě látkách,
které se prostřednictvím zdravotnického prostředku aplikují, včetně
omezení výběru látek, které mají být podávány,
13.6.14. informace týkající se opatrnosti, opatření nutná pro bezpečné
zneškodňování zdravotnických prostředků, zejména pro případy
neobvyklých rizik souvisejících s touto činností.
13.6.15. informaci o léčivých látkách nebo derivátech z lidské krve
obsažených ve zdravotnickém prostředku jako jeho integrální součást v
souladu s bodem 7.4.,
13.6.16. stupeň přesnosti vyžadovaný u zdravotnických prostředků s
měřicí funkcí,
13.6.17. datum vydání nebo poslední revize návodu k použití.
Příl.2
ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
(Systém úplného zabezpečení jakosti)
1.
Výrobce zajišťuje zavedení a provozování systému jakosti schváleného
pro návrh, výrobu a výstupní kontrolu příslušných zdravotnických
prostředků podle bodu 3.; systém jakosti podléhá auditu podle bodů 3.3.
a 4. a podléhá dozoru podle bodu 5.
2.
ES prohlášení o shodě (Systém úplného zabezpečení jakosti) je postup,
jímž výrobce, který plní povinnosti podle bodu 1., zajišťuje a
prohlašuje, že příslušné zdravotnické prostředky splňují ustanovení
tohoto nařízení, jež se na ně vztahují.
Výrobce
2.1. opatřuje zdravotnické prostředky označením CE v souladu s § 5 a
2.2. vypracuje písemné prohlášení o shodě, které je povinen uchovávat;
toto prohlášení se vypracuje pro 1 nebo více vyrobených zdravotnických
prostředků jasně identifikovaných názvem zdravotnického prostředku,
kódem zdravotnického prostředku nebo jiným jednoznačným odkazem.
3.
Systém jakosti.
3.1. Výrobce předkládá písemnou žádost notifikované osobě o posouzení
(vyhodnocení a schválení) jeho systému jakosti; žádost musí obsahovat
3.1.1. jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště
a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v
zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu trvalého pobytu
výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; obchodní firmu
nebo název a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu; v obou případech
včetně adres výrobních míst, pro která platí systém jakosti,
3.1.2. odpovídající informace o zdravotnickém prostředku nebo o
kategorii zdravotnických prostředků, pro které postup platí,
3.1.3. písemné prohlášení, že u jiné notifikované osoby nebyla podána
další žádost pro tentýž systém jakosti vztahující se ke stejnému
zdravotnickému prostředku,
3.1.4. dokumentaci systému jakosti,
3.1.5. záruku výrobce plnit závazky vyplývající ze schváleného systému
jakosti,
3.1.6. záruku výrobce udržovat systém jakosti v přiměřeném a účinném
stavu,
3.1.7. závazek výrobce, že zavede a bude aktualizovat systematický
postup vyhodnocování zkušeností získaných s vyrobenými zdravotnickými
prostředky, včetně ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto
nařízení, a vhodným způsobem zavádět nezbytná nápravná opatření;
součástí tohoto závazku je povinnost výrobce oznámit Ústavu nežádoucí
příhody podle zákona o zdravotnických prostředcích^30), jakmile se o
nich dozví.
3.2. Uplatňovaný systém jakosti musí zajistit, že zdravotnické
prostředky odpovídají ustanovením tohoto nařízení, a to v každém stadiu
od jejich návrhu až po jejich výstupní kontrolu.
Prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem pro jím uplatňovaný systém
jakosti musí být systematicky a řádně dokumentovány formou písemně
vypracovaných programů a postupů, jako programy jakosti, plány jakosti,
příručky jakosti a záznamy o jakosti.
To zahrnuje odpovídající dokumentaci, údaje a záznamy vzniklé na
základě postupů uvedených v bodě 3.2.3.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat, zejména popis
3.2.1. cílů jakosti výrobce,
3.2.2. organizace provozovny, zejména
3.2.2.1. organizačních struktur, zodpovědnosti vedoucích zaměstnanců a
jejich pravomocí ve vztahu k jakosti návrhu a zhotovení zdravotnického
prostředku,
3.2.2.2. metod sledování účinnosti systému jakosti, především jeho
schopnosti dosáhnout požadované jakosti návrhu a vyrobeného
zdravotnického prostředku, včetně kontroly těch zdravotnických
prostředků, které požadované jakosti nedosáhnou (nebylo u nich dosaženo
shody),
3.2.2.3. pokud návrh, výrobu nebo výstupní kontrolu a zkoušky
zdravotnických prostředků nebo jejich částí provádí třetí osoba, metody
sledování účinného fungování systému jakosti a způsob a rozsah kontroly
vykonávané nad třetí osobou,
3.2.3. postupů pro monitorování a ověřování návrhu zdravotnických
prostředků, včetně odpovídající dokumentace, a to zejména
3.2.3.1. všeobecný popis zdravotnického prostředku, včetně všech
plánovaných variant, a jeho určená použití,
3.2.3.2. specifikace návrhu včetně norem, které se použijí, výsledky
analýzy rizik a popis řešení přijatých pro splnění základních požadavků
platných pro dané zdravotnické prostředky, pokud se normy uvedené v § 4
odst. 2 neuplatňují v plném rozsahu,
3.2.3.3. techniky používané pro kontrolu a ověřování návrhu a postupy a
systematická opatření, která budou použita při navrhování
zdravotnických prostředků,
3.2.3.4. pokud má být zdravotnický prostředek připojen k jinému
zdravotnickému prostředku nebo zdravotnickým prostředkům za účelem
zamýšleného fungování, musí být prokázáno, že splňuje základní
požadavky, když je připojen k takovému zdravotnickému prostředku nebo
zdravotnickým prostředkům, které mají vlastnosti uvedené výrobcem,
3.2.3.5. prohlášení, zda zdravotnický prostředek obsahuje jako svou
integrální součást látku nebo derivát z lidské krve uvedené v bodě 7.4.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a údaje o zkouškách provedených v této
souvislosti požadovaných k posouzení bezpečnosti, jakosti a užitečnosti
této látky nebo derivátu z lidské krve s přihlédnutím k určenému účelu
zdravotnického prostředku,
3.2.3.6. prohlášení, zda je zdravotnický prostředek vyroben s použitím
tkání zvířecího původu ve smyslu § 1 písm. b),
3.2.3.7. přijatá řešení, jak je uvedeno v části I. bodě 2. přílohy č. 1
k tomuto nařízení,
3.2.3.8. preklinické hodnocení,
3.2.3.9. klinické hodnocení podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
3.2.3.10. návrh značení a případně návod k použití,
3.2.4. techniky kontrol a zabezpečení jakosti ve stadiu výroby
zdravotnického prostředku, zejména
3.2.4.1. postupy a procedury, které budou použity především pro
sterilizaci a prodej a další příslušné dokumenty,
3.2.4.2. postupy k identifikaci zdravotnického prostředku vypracované a
aktualizované ve všech stadiích výroby na základě výkresů, specifikací
a dalších odpovídajících dokumentů,
3.2.5. příslušné testy a zkoušky, které budou vykonány před výrobou,
během výroby a po výrobě zdravotnických prostředků, jejich četnost a
použitá zkušební zařízení; zpětně musí být možné přiměřeným způsobem
zjistit správnost kalibrace zkušebních zařízení.
3.3. Notifikovaná osoba provádí audity systému jakosti za účelem
zjištění, zda systém jakosti vyhovuje požadavkům uvedeným v bodu 3.2.
této přílohy. Shoda s těmito požadavky se předpokládá u systémů
jakosti, které používají odpovídající harmonizované normy. V týmu
pověřeném hodnocením systému jakosti musí být alespoň 1 člen, který má
zkušenost s posuzováním technologie daného zdravotnického prostředku.
Součástí posouzení je posouzení dokumentace návrhu příslušného
zdravotnického prostředku na reprezentativním základě, inspekční
prohlídka výrobních postupů v provozních prostorách výrobce a v
náležitě odůvodněných případech i kontrola výrobních postupů v
provozních prostorách dodavatelů nebo dalších smluvních partnerů
výrobce.
Notifikovaná osoba oznámí výrobci po provedeném auditu systému jakosti
jeho výsledek, který musí obsahovat závěry kontroly a odůvodněné
zhodnocení.
3.4. Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti o záměru, který podstatně mění systém jakosti nebo jím pokrytý
okruh zdravotnických prostředků. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované
změny, ověří, zda takto změněný systém jakosti ještě vyhovuje
požadavkům uvedeným v bodu 3.2. této přílohy a své rozhodnutí, které
musí obsahovat závěry kontroly a odůvodněné zhodnocení, oznámí výrobci.
4.
Přezkoumání návrhu zdravotnického prostředku.
4.1. Výrobce požádá, vedle svých úkolů podle bodu 3 této přílohy,
notifikovanou osobu o přezkoumání dokumentace vztahující se k návrhu
zdravotnického prostředku, který má výrobce v úmyslu vyrábět a který
patří do kategorie zdravotnických prostředků podle bodu 3.1. této
přílohy.
4.2. Žádost musí popisovat návrh a výrobu zdravotnického prostředku,
který má výrobce v úmyslu vyrábět, včetně údajů o jeho účinnosti. K
žádosti připojuje dokumenty, které umožní posoudit, zda zdravotnický
prostředek splňuje požadavky podle bodu 3.2.3. této přílohy.
4.3. Působnost notifikované osoby
4.3.1. Notifikovaná osoba přezkoumá žádost, a jestliže zdravotnický
prostředek vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, vydá žadateli
certifikát ES přezkoumání návrhu. Notifikovaná osoba může požádat,
podle svého uvážení, o doplnění žádosti dalšími zkouškami nebo důkazy,
které jí umožní posoudit shodu zdravotnického prostředku s požadavky
tohoto nařízení. Certifikát ES přezkoumání návrhu musí obsahovat závěry
přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu, údaje potřebné k
identifikaci schváleného návrhu zdravotnického prostředku, popřípadě
popis určeného účelu použití.
4.3.2. V případě zdravotnických prostředků uvedených v bodě 7.4.1.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení požádá notifikovaná osoba, v souladu s
bodem 7.4.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, před přijetím rozhodnutí o
odborné stanovisko jeden z příslušných úřadů členských států, v České
republice Ústav, nebo EMEA. Je-li o odborné stanovisko požádán Ústav,
vypracuje odborné stanovisko do 210 dnů ode dne obdržení úplné
dokumentace. Odborné stanovisko příslušného úřadu členského státu nebo
EMEA musí být zahrnuto do dokumentace týkající se zdravotnického
prostředku. Notifikovaná osoba při přijímání rozhodnutí věnuje tomuto
odbornému stanovisku náležitou pozornost a své konečné rozhodnutí sdělí
instituci, která toto odborné stanovisko vydala.
4.3.3. V případě zdravotnických prostředků uvedených v bodě 7.4.3.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení musí být odborné stanovisko EMEA
zahrnuto do dokumentace týkající se zdravotnického prostředku.
Notifikovaná osoba při přijímání rozhodnutí věnuje odbornému stanovisku
EMEA náležitou pozornost. Notifikovaná osoba nesmí vydat certifikát,
pokud je odborné stanovisko EMEA nepříznivé. Své konečné rozhodnutí
sdělí EMEA.
4.3.4. V případě zdravotnických prostředků podle § 1 písm. b)
vyráběných za použití tkání zvířecího původu musí notifikovaná osoba
dodržovat postupy podle § 12.
4.4. Změny schváleného návrhu, které by mohly ovlivnit shodu se
základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky předepsané pro
použití zdravotnického prostředku, podléhají dodatečnému schválení
notifikovanou osobou, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu.
Vzhledem k uvedenému žadatel informuje notifikovanou osobu, která
vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, o všech změnách schváleného
návrhu.
Uvedené dodatečné schválení návrhu vydává notifikovaná osoba jako
dodatek k certifikátu ES přezkoumání návrhu.
5.
Dozor.
5.1. Cílem dozoru je zajistit, aby výrobce náležitě plnil závazky
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
5.2. Výrobce zmocňuje notifikovanou osobu k provádění nezbytných
kontrol a poskytuje jí příslušné informace, zejména
5.2.1. dokumentaci systému jakosti,
5.2.2. údaje požadované v části systému jakosti týkající se návrhu,
jako jsou výsledky analýz, výpočtů, zkoušek, přijatá řešení, jak je
uvedeno v části I. bodě 2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, preklinické
a klinické hodnocení, plán následného klinického sledování po uvedení
na trh a popřípadě výsledky následného klinického sledování po uvedení
na trh,
5.2.3. údaje vyhrazené systémem jakosti pro oblast výroby
zdravotnického prostředku, především zprávy o kontrolách, zkouškách,
kalibraci a o kvalifikaci příslušných zaměstnanců.
5.3. Notifikovaná osoba
5.3.1. provádí periodicky příslušné kontroly a hodnocení tak, aby se
ujistila, že výrobce používá schválený systém jakosti a poskytuje
výrobci hodnotící zprávu,
5.3.2. provádí, podle svého uvážení, u výrobce i předem neohlášené
kontroly, při nichž je oprávněna v případě nezbytnosti provést nebo si
vyžádat provedení zkoušky za účelem kontroly, zda systém jakosti je
řádně činný.
O provedené kontrole, popřípadě i o výsledku zkoušky, jestliže byla
provedena, poskytuje výrobci zprávu.
6.
Administrativní opatření.
6.1. Výrobce zdravotnického prostředku nebo jeho zplnomocněný zástupce
musí po dobu nejméně 5 let, a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků nejméně po dobu 15 let, ode dne výroby posledního
zdravotnického prostředku uchovávat pro potřebu příslušných orgánů
státní správy
6.1.1. písemné prohlášení o shodě,
6.1.2. dokumentaci systému jakosti podle bodu 3.1.4. této přílohy, a
zejména dokumentaci, údaje a záznamy vzniklé na základě postupů
uvedených v bodě 3.2.3.,
6.1.3. dokumentaci změn podle bodu 3.4.,
6.1.4. dokumentaci podle bodu 4.2.,
6.1.5. certifikáty a jiné dokumenty notifikované osoby podle bodů 3.3.,
3.4., 4.3., 4.4. a 5.3.
7.
Použití pro zdravotnické prostředky tříd IIa a IIb
7.1. V souladu s § 9 odst. 2 a 3 se tato příloha může používat na
zdravotnické prostředky tříd IIa a IIb. Bod 4. se však nepoužije.
7.2. Pokud jde o zdravotnické prostředky třídy IIa, posoudí
notifikovaná osoba jako součást hodnocení podle bodu 3.3. technickou
dokumentaci nejméně 1 reprezentativního vzorku z každé podskupiny
zdravotnických prostředků, jak je popsáno v bodě 3.2.3., s cílem
posoudit soulad s ustanoveními tohoto nařízení.
7.3. Pokud jde o zdravotnické prostředky třídy IIb, posoudí
notifikovaná osoba jako součást hodnocení podle bodu 3.3. technickou
dokumentaci nejméně 1 reprezentativního vzorku z každé skupiny
generických zdravotnických prostředků, jak je popsáno v bodě 3.2.3., s
cílem posoudit soulad s ustanoveními tohoto nařízení.
7.4. Při volbě reprezentativního vzorku nebo vzorků bere notifikovaná
osoba v úvahu novost technologie, podobnost návrhu, technologii,
způsoby výroby a sterilizace, určené použití a výsledky všech
předchozích souvisejících posouzení (např. s ohledem na fyzikální,
chemické nebo biologické vlastnosti). Notifikovaná osoba zdokumentuje a
uchovává pro potřebu příslušných orgánů státní správy důvody volby
vzorku nebo vzorků.
7.5. Další vzorky posuzuje notifikovaná osoba jako součást dozoru podle
bodu 5.
8.
Po dokončení výroby každé šarže zdravotnických prostředků uvedených v §
2 odst. 2 písm. g) zákona o zdravotnických prostředcích uvědomí výrobce
notifikovanou osobu o uvolnění šarže těchto prostředků a zašle jí
certifikát týkající se uvolnění šarže derivátu z lidské krve použitého
v tomto prostředku, vydaný příslušnou laboratoří určenou k tomuto účelu
členským státem, v České republice v souladu se zvláštním právním
předpisem.^26)
Příl.3
ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU
1.
ES přezkoušení typu zdravotnického prostředku je postup, kterým
notifikovaná osoba zjišťuje a certifikuje, že reprezentativní vzorek
posuzované výroby zdravotnických prostředků (dále jen "typ") splňuje
příslušná ustanovení tohoto nařízení, která se na něj vztahují. Ve
spojitosti s tím výrobce zaručuje a prohlašuje, že zdravotnické
prostředky dodávané na trh odpovídají certifikovanému typu.
2.
Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce požádá notifikovanou osobu o
přezkoušení typu zdravotnického prostředku; žádost obsahuje:
2.1. jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště a
místa podnikání nebo adresu provozovny, jestliže výrobcem je fyzická
osoba žijící v zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu
trvalého pobytu výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice;
obchodní firmu nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o
právnickou osobu,
2.2. jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu bydliště zplnomocněného
zástupce, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název a adresu
sídla, jestliže podává žádost právnická osoba,
2.3. dokumentaci podle bodu 3 této přílohy, která je potřebná k
posouzení shody typu s požadavky tohoto nařízení. Žadatel předá typ
notifikované osobě, která si podle svého uvážení vyžádá další vzorky,
2.4. písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána jiné
notifikované osobě.
3.
Dokumentace musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a funkční
způsobilosti zdravotnického prostředku a musí obsahovat zejména:
3.1. celkový popis typu, včetně všech plánovaných variant, a jeho
určená použití,
3.2. konstrukční výkresy, předpokládané výrobní technologie, zejména
pokud jde o sterilizaci, a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.,
3.3. popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení výše uvedených výkresů
schémat a fungování zdravotnického prostředku,
3.4. seznam norem uvedených v § 4 odst. 2 používaných plně nebo
částečně a popis řešení přijatých pro splnění základních požadavků,
pokud se normy uvedené v § 4 odst. 2 neuplatňují v plném rozsahu,
3.5. výsledky provedených konstrukčních výpočtů, analýzy rizik,
výzkumů, technických zkoušek atd.,
3.6. prohlášení, zda zdravotnický prostředek obsahuje jako svou
integrální součást látku nebo derivát z lidské krve uvedené v bodě 7.4.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a údaje o zkouškách provedených v této
souvislosti požadovaných k posouzení bezpečnosti, jakosti a užitečnosti
této látky nebo derivátu z lidské krve s přihlédnutím k určenému účelu
použití zdravotnického prostředku,
3.7. prohlášení, zda je zdravotnický prostředek vyroben s použitím
tkání zvířecího původu, ve smyslu § 1 písm. b),
3.8. přijatá řešení, jak je uvedeno v části I. bodě 2. přílohy č. 1 k
tomuto nařízení,
3.9. preklinické hodnocení,
3.10. klinické hodnocení podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
3.11. návrh značení a případně návod k použití.
4.
Notifikovaná osoba
4.1. přezkoumá a zhodnotí dokumentaci a ověří, zda byl typ vyroben v
souladu s touto dokumentací. O požadavcích, které jsou navrhovány v
souladu s příslušnými harmonizovanými normami uvedenými v § 4 odst. 2,
a o skutečnostech, které nejsou navrhovány podle těchto norem, pořídí
záznam,
4.2. provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky nezbytné k
ověření, zda řešení přijatá výrobcem splňují požadavky uvedené v § 4
odst. 1 tohoto nařízení, a to v případě nepoužití norem uvedených v § 4
odst. 2. Jestliže pro určený účel použití má být zdravotnický
prostředek spojen s jiným zdravotnickým prostředkem, popřípadě jinými
zdravotnickými prostředky, musí být prokázáno, že systém nebo souprava
jako celek vyhovuje základním požadavkům, jestliže je připojen k
takovému prostředku nebo prostředkům, pokud má (mají) charakteristiky
specifikované výrobcem,
4.3. provede nebo nechá provést příslušné kontroly nebo zkoušky
nezbytné k ověření, zda výrobce skutečně použil odpovídající
harmonizované normy, které zvolil,
4.4. dohodne se žadatelem místo, kde budou nezbytné kontroly a zkoušky
prováděny,
5.
Podmínky vydání dokumentů notifikovanou osobou
5.1. Jestliže typ splňuje ustanovení tohoto nařízení, vydá notifikovaná
osoba žadateli certifikát ES přezkoušení typu. K certifikátu ES
přezkoušení typu musí být přiloženy odpovídající části dokumentace,
jejichž 1 kopii uchovává notifikovaná osoba. Certifikát ES přezkoušení
typu musí obsahovat:
5.1.1. jméno, popřípadě jména, a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště
a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v
zahraničí, jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu trvalého pobytu
výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; obchodní firmu
nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o právnickou osobu,
5.1.2. závěry posouzení, podmínky platnosti a údaje potřebné k
identifikaci schváleného typu.
5.2. V případě zdravotnických prostředků uvedených v bodě 7.4.1.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení požádá notifikovaná osoba, v souladu s
bodem 7.4.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, před přijetím rozhodnutí o
odborné stanovisko jeden z příslušných úřadů členských států, v České
republice Ústav, nebo EMEA. Je-li o odborné stanovisko požádán Ústav,
vypracuje odborné stanovisko do 210 dnů ode dne obdržení úplné
dokumentace. Odborné stanovisko příslušného úřadu členského státu nebo
EMEA musí být zahrnuto do dokumentace týkající se zdravotnického
prostředku. Notifikovaná osoba při přijímání rozhodnutí věnuje tomuto
odbornému stanovisku náležitou pozornost a své konečné rozhodnutí sdělí
instituci, která toto odborné stanovisko vydala.
5.3. V případě zdravotnických prostředků uvedených v bodě 7.4.3.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení musí být odborné stanovisko EMEA
zahrnuto do dokumentace týkající se zdravotnického prostředku.
Notifikovaná osoba při přijímání rozhodnutí věnuje odbornému stanovisku
EMEA náležitou pozornost. Notifikovaná osoba nesmí vydat certifikát,
pokud je odborné stanovisko EMEA nepříznivé. Své konečné rozhodnutí
sdělí EMEA.
5.4. V případě zdravotnických prostředků podle § 1 písm. b) vyráběných
za použití tkání zvířecího původu notifikovaná osoba dodržuje postupy
podle § 12.
6.
Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce informuje notifikovanou osobu,
která vydala certifikát ES přezkoušení typu o jakékoliv významné změně
provedené na schváleném zdravotnickém prostředku. Změny schváleného
zdravotnického prostředku musí získat dodatečný souhlas od notifikované
osoby, která vydala certifikát ES přezkoušení typu, pokud změny mohou
ovlivnit shodu se základními požadavky nebo s podmínkami stanovenými
pro použití zdravotnického prostředku. V takovém případě má dodatečný
souhlas formu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.
7.
Administrativní opatření
7.1. Notifikované osoby mohou obdržet kopie certifikátů ES přezkoušení
typu, popřípadě jejich dodatků. Přílohy těchto certifikátů musí být
dostupné jiným notifikovaným osobám na základě odůvodněné žádosti po
předchozím informování výrobce.
7.2. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává spolu s
technickou dokumentací kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich
dodatků po dobu nejméně 5 let ode dne výroby posledního zdravotnického
prostředku. V případě implantabilních zdravotnických prostředků činí
tato doba nejméně 15 let ode dne výroby posledního zdravotnického
prostředku.
Příl.4
ES OVĚŘOVÁNÍ
1.
ES ověřování je postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce
zajišťuje a prohlašuje, že zdravotnické prostředky, které byly
přezkoušeny notifikovanou osobou podle bodu 4 této přílohy, odpovídají
typu popsanému v certifikátu ES přezkoušení typu a vyhovují
ustanovením, která se na ně vztahují z tohoto nařízení.
2.
Postup výrobce.
Výrobce
2.1. provede nezbytná opatření, aby zajistil, že vyráběné zdravotnické
prostředky odpovídají typu uvedenému v certifikátu ES přezkoušení typu
a vyhovují požadavkům, které se na ně vztahují z tohoto nařízení,
2.2. připraví, před zahájením výroby, dokumenty vymezující
2.2.1. výrobní proces, zejména pokud jde o sterilizaci, jestliže je to
nutné,
2.2.2. rutinní postupy s předběžnými opatřeními, která mají být
zavedena k zajištění stejnorodosti výroby,
2.2.3. podle potřeby i soulad zdravotnických prostředků s typem
popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky, které se na
ně vztahují z tohoto nařízení,
2.3. připojí označení CE v souladu s § 5 a vypracuje písemné prohlášení
o shodě,
2.4. zajišťuje a udržuje sterilitu při výrobě zdravotnických prostředků
uváděných na trh ve sterilním stavu, za tím účelem postupuje kromě výše
uvedeného i podle bodů 3 a 4 přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
3.
Výrobce zavede a bude aktualizovat systematický postup vyhodnocování
zkušeností získaných s vyrobenými zdravotnickými prostředky, včetně
ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení, a vhodným
způsobem zavádět nezbytná nápravná opatření; součástí tohoto závazku je
povinnost výrobce oznámit Ústavu nežádoucí příhody^30), jakmile se o
nich dozví.
4.
Notifikovaná osoba
4.1. provede odpovídající přezkoumání a zkoušky k ověření shody
zdravotnického prostředku s požadavky tohoto nařízení podle rozhodnutí
výrobce u
4.1.1. každého zdravotnického prostředku podle bodu 5 této přílohy nebo
4.1.2. zdravotnických prostředků vybraných statisticky podle bodu 6
této přílohy.
Uvedené kontroly neplatí pro hlediska výrobního postupu, která jsou
určena pro zajištění sterility.
5.
Ověřování přezkoumáním a zkouškami každého zdravotnického prostředku.
Notifikovaná osoba
5.1. zkouší každý zdravotnický prostředek individuálně, za účelem
ověření shody každého zdravotnického prostředku s typem uvedeným v
certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky, které se na ně vztahují
z tohoto nařízení. Notifikovaná osoba provádí odpovídající zkoušky
stanovené v příslušné harmonizované normě (normách) a v případě potřeby
provádí ekvivalentní zkoušky,
5.2. umístí nebo nechá umístit na každý schválený zdravotnický
prostředek své identifikační číslo a s odvoláním na provedené zkoušky
vypracuje písemný certifikát o shodě každého zdravotnického prostředku
s typem uvedeným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky
vyplývajícími pro ně z tohoto nařízení.
6.
Statistické ověřování.
6.1. Výrobce předloží zdravotnické prostředky vyrobené ve stejnorodých
výrobních dávkách (šaržích).
6.2. Notifikovaná osoba odebere z každé výrobní dávky (šarže) náhodně
vybraný vzorek, jednotlivé zdravotnické prostředky z tohoto vzorku
zkoumá individuálně, přičemž postupuje podle bodu 5 této přílohy,
popřípadě se jednotlivé zdravotnické prostředky podrobí ekvivalentním
zkouškám k ověření shody těchto zdravotnických prostředků s typem
popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto
nařízení, které se na ně vztahují, za účelem stanovení, zda má být
výrobní dávka (šarže) schválena, nebo neschválena.
6.3. Statistické ověřování zdravotnických prostředků srovnáváním nebo
měřením využívá přejímací plány s operativními charakteristikami, které
zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti a funkční způsobilosti podle
nejnovějších poznatků vědy a techniky. Přejímací plány jsou stanoveny
podle harmonizovaných norem podle § 4 odst. 2 s přihlédnutím k povaze
daných skupin zdravotnických prostředků.
6.4. Jestliže notifikovaná osoba výrobní dávku (šarži) schválí, umístí
nebo nechá umístit na každý zdravotnický prostředek své identifikační
číslo a vypracuje písemný certifikát o shodě s odvoláním na provedené
zkoušky. Všechny zdravotnické prostředky z výrobní dávky (šarže) mohou
být uvedeny na trh s výjimkou zdravotnických prostředků ve vybraném
vzorku, které byly shledány nevyhovujícími.
Jestliže notifikovaná osoba výrobní dávku (šarži) neschválí, učiní
opatření, aby zabránila uvedení výrobní dávky (šarže) na trh.
Notifikovaná osoba může pozastavit statistické ověřování, v případě
častého neschválení výrobních dávek (šarží).
Výrobce může umisťovat na zdravotnický prostředek identifikační číslo
notifikované osoby na její odpovědnost již v průběhu výrobního procesu.
7.
Administrativní opatření.
Výrobce zdravotnického prostředku nebo jeho zplnomocněný zástupce musí
po dobu nejméně 5 let, a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků nejméně po dobu 15 let, ode dne výroby posledního
zdravotnického prostředku uchovávat pro potřebu příslušných orgánů
státní správy
7.1. prohlášení o shodě,
7.2. dokumentaci uvedenou v bodu 2 této přílohy,
7.3. certifikáty uvedené v bodech 5.2. a 6.4. této přílohy, popřípadě
7.4. certifikát ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto
nařízení.
8.
Použití u zdravotnických prostředků třídy IIa.
V souladu s § 9 odst. 2 lze tuto přílohu použít pro zdravotnické
prostředky třídy IIa s tím, že odchylně od
8.1. bodů 1 a 2 této přílohy na základě prohlášení o shodě výrobce
zajišťuje a prohlašuje, že zdravotnické prostředky třídy IIa jsou
vyrobeny v souladu s technickou dokumentací podle bodu 3 přílohy č. 7 k
tomuto nařízení a vyhovují požadavkům, které se na ně vztahují z tohoto
nařízení,
8.2. bodů 1, 2, 5 a 6 této přílohy jsou ověření provedená notifikovanou
osobou určena k potvrzení shody zdravotnických prostředků třídy IIa s
technickou dokumentací podle bodu 3 přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
9.
Použití pro zdravotnické prostředky uvedené v § 2 odst. 2 písm. g)
zákona o zdravotnických prostředcích.
V případě ověřování podle bodu 5 této přílohy, po dokončení výroby
každé šarže zdravotnických prostředků uvedených v § 2 odst. 2 písm. g)
zákona o zdravotnických prostředcích, a v případě ověřování podle bodu
6 této přílohy výrobce uvědomí notifikovanou osobu o uvolnění této
šarže zdravotnických prostředků a zašle jí úřední certifikát týkající
se uvolnění šarže derivátu z lidské krve použitého ve zdravotnickém
prostředku vydaný příslušnou laboratoří určenou k tomuto účelu členským
státem, v České republice v souladu se zvláštním právním předpisem.^26)
Příl.5
ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
(Zabezpečení jakosti výroby)
1.
Výrobce zajišťuje zavedení a provozování systému jakosti pro výrobu a
výstupní kontrolu příslušných zdravotnických prostředků podle bodu 3.,
systém jakosti podléhá auditu podle bodu 3. a podléhá dozoru podle bodu
4.
2.
ES prohlášení o shodě (Zabezpečení jakosti výroby) je součástí postupu,
jímž výrobce, který plní povinnosti podle bodu 1., zajišťuje a
prohlašuje, že příslušné zdravotnické prostředky odpovídají typu
popsanému v certifikátu ES přezkoušení typu a vyhovují ustanovením
tohoto nařízení, která se na ně vztahují.
Výrobce
2.1. opatřuje zdravotnické prostředky označením CE v souladu s § 5 a
2.2. vypracuje písemné prohlášení o shodě, které je povinen uchovávat;
toto prohlášení se vypracuje pro 1 nebo více vyrobených zdravotnických
prostředků jasně identifikovaných názvem zdravotnického prostředku,
kódem zdravotnického prostředku nebo jiným jednoznačným odkazem.
3.
Systém jakosti.
3.1. Výrobce
3.1.1. předkládá písemnou žádost notifikované osobě o posouzení
(vyhodnocení a schválení) svého systému jakosti; žádost musí obsahovat
3.1.1.1. jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho
bydliště a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v
zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu trvalého pobytu
výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; obchodní firmu
nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o právnickou osobu,
3.1.1.2. významné informace o zdravotnickém prostředku nebo kategorii
zdravotnických prostředků, pro které platí postup uvedený v bodu 1,
3.1.1.3. písemné prohlášení, že u jiné notifikované osoby nebyla podána
žádost o posouzení systému jakosti výroby vztahující se ke stejnému
zdravotnickému prostředku,
3.1.1.4. dokumentaci systému jakosti,
3.1.1.5. záruku výrobce plnit požadavky vyplývající ze schváleného
systému jakosti,
3.1.1.6. záruku výrobce udržovat schválený systém jakosti v použitelném
a účinném stavu,
3.1.1.7. v případě potřeby technickou dokumentaci schválených typů
zdravotnických prostředků a kopii certifikátu ES přezkoušení typu,
3.1.1.8. závazek výrobce, že zavede a bude aktualizovat systematický
postup vyhodnocování zkušeností získaných s vyrobenými zdravotnickými
prostředky, včetně ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto
nařízení, a vhodným způsobem zavádět nezbytná nápravná opatření;
součástí tohoto závazku je povinnost výrobce oznámit Ústavu nežádoucí
příhody podle zákona o zdravotnických prostředcích^30) ihned, jakmile
se o nich dozví.
3.2. Uplatnění systému jakosti musí zajistit, že vyrobené zdravotnické
prostředky odpovídají typu popsanému v certifikátu ES přezkoušení typu.
Prvky, požadavky a ustanovení schválené výrobcem pro systém jakosti
musí být systematicky a řádně dokumentovány v písemně vypracovaných
zásadách a postupech. Tato dokumentace systému jakosti musí umožnit
jednotný výklad koncepce jakosti zdravotnických prostředků a postupů,
zejména programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o
jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména popis
3.2.1. cílů jakosti u výrobce,
3.2.2. organizace výrobce, především
3.2.2.1. organizačních struktur, zodpovědnosti vedoucích zaměstnanců a
jejich pravomocí ve vztahu k výrobě zdravotnických prostředků,
3.2.2.2. metod sledování účinnosti systému jakosti, zejména jeho
schopnosti dosáhnout požadované jakosti zdravotnického prostředku,
včetně kontroly zdravotnických prostředků, které požadované jakosti
nedosáhnou,
3.2.2.3. pokud výrobu nebo výstupní kontrolu a zkoušky zdravotnických
prostředků nebo jejich částí provádí třetí osoba, metody sledování
účinného fungování systému jakosti, a zejména způsob a rozsah kontroly
vykonávané nad třetí osobou,
3.2.3. techniky kontrol a zajištění jakosti zdravotnických prostředků
ve stadiu jejich výroby, zejména
3.2.3.1. postupy, které budou použity především pokud jde o
sterilizaci, prodej a příslušné dokumenty,
3.2.3.2. postupy k identifikaci zdravotnického prostředku vypracované a
aktualizované ke všem stadiím výroby na základě výkresů, specifikací a
dalších odpovídajících dokumentů,
3.2.4. příslušné testy a zkoušky, které budou vykonány před výrobou,
během výroby a po výrobě zdravotnických prostředků, jejich četnost a
použitá zkušební zařízení; zpětně musí být možné přiměřeným způsobem
zjistit správnost kalibrace zkušebních zařízení.
3.3. Notifikovaná osoba provádí audity systému jakosti za účelem
zjištění, zda systém jakosti vyhovuje požadavkům uvedeným v bodu 3.2.
této přílohy. Shoda s těmito požadavky se předpokládá u systémů
jakosti, u kterých se používají odpovídající harmonizované normy. V
týmu pověřeném hodnocením systému jakosti musí být alespoň jeden člen,
který má zkušenosti s hodnocením příslušných technologií. Hodnotitelský
postup zahrnuje prohlídku provozních prostor výrobce a v odůvodněných
případech i kontrolu výrobních postupů v provozních prostorech
dodavatelů výrobce, popřípadě jeho dalších smluvních stran.
Notifikovaná osoba oznámí výrobci, po provedeném auditu systému
jakosti, jeho výsledek, který musí obsahovat závěry kontroly a
odůvodněné zhodnocení.
3.4. Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o záměru, který podstatně mění systém jakosti nebo jím pokrytý
okruh zdravotnických prostředků. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované
změny, ověří, zda takto změněný systém jakosti ještě vyhovuje
požadavkům uvedeným v bodu 3.2. této přílohy a své rozhodnutí, které
musí obsahovat závěry kontroly a odůvodněné zhodnocení, oznámí výrobci.
4.
Dozor.
4.1. Cílem dozoru je zajistit, aby výrobce náležitě plnil požadavky
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
4.2. Za účelem uvedeným v bodu 4.1. této přílohy výrobce zmocňuje
notifikovanou osobu k provádění nezbytných kontrol a poskytuje jí
příslušné informace, zejména
4.2.1. dokumentaci systému jakosti,
4.2.2. technickou dokumentaci,
4.2.3. údaje vymezené systémem jakosti pro oblast výroby zdravotnických
prostředků, především kontrolní zprávy, údaje o zkouškách, kalibraci a
zprávy o kvalifikaci příslušných zaměstnanců.
4.3. Notifikovaná osoba provádí
4.3.1. periodicky příslušné kontroly a hodnocení tak, aby se ujistila,
že výrobce používá schválený systém jakosti; výrobci poskytuje o
provedené kontrole hodnotící zprávu,
4.3.2. podle svého uvážení u výrobce i předem neohlášené kontroly, při
nichž v případě potřeby provede nebo nechá provést zkoušky za účelem
kontroly, zda systém jakosti je řádně činný; o provedené kontrole, a o
výsledku zkoušky, jestliže byla provedena, poskytuje výrobci písemnou
zprávu.
5.
Administrativní opatření.
5.1. Výrobce zdravotnického prostředku nebo jeho zplnomocněný zástupce
musí po dobu nejméně 5 let, a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků nejméně po dobu 15 let, ode dne výroby posledního
zdravotnického prostředku uchovávat pro potřebu příslušných orgánů
státní správy
5.1.1. prohlášení o shodě,
5.1.2. dokumentaci systému jakosti,
5.1.3. změny podle bodu 3.4. této přílohy,
5.1.4. technickou dokumentaci schválených typů a kopie certifikátů ES
přezkoušení typu,
5.1.5. rozhodnutí a zprávy notifikované osoby podle bodů 3.4. a 4.3.
této přílohy,
5.1.6. certifikát ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto
nařízení.
6.
Použití pro zdravotnické prostředky třídy IIa
V souladu s § 9 odst. 2 lze tuto přílohu použít na zdravotnické
prostředky třídy IIa s těmito odchylkami:
6.1. Odchylně od bodů 2., 3.1. a 3.2. na základě prohlášení o shodě
výrobce zajišťuje a prohlašuje, že jsou zdravotnické prostředky třídy
IIa vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací podle bodu 3. přílohy č.
7 k tomuto nařízení a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně
vztahují.
6.2. Pokud jde o zdravotnické prostředky třídy IIa, posoudí
notifikovaná osoba jako součást hodnocení podle bodu 3.3. technickou
dokumentaci podle bodu 3. přílohy č. 7 k tomuto nařízení nejméně 1
reprezentativního vzorku z každé podskupiny zdravotnických prostředků s
cílem posoudit soulad s ustanoveními tohoto nařízení.
6.3. Při volbě reprezentativního vzorku nebo vzorků bere notifikovaná
osoba v úvahu novost technologie, podobnost návrhu, technologii,
způsoby výroby a sterilizace, určené použití a výsledky všech
předchozích souvisejících hodnocení (např. s ohledem na fyzikální,
chemické a biologické vlastnosti), která byla provedena v souladu s
tímto nařízením. Notifikovaná osoba zdokumentuje a uchovává pro potřebu
příslušného orgánu státní správy důvody volby vzorku nebo vzorků.
6.4. Další vzorky posuzuje notifikovaná osoba jako součást dozoru podle
bodu 4.3.
7.
Po dokončení výroby každé šarže zdravotnických prostředků uvedených v §
2 odst. 2 písm. g) zákona o zdravotnických prostředcích uvědomí výrobce
notifikovanou osobu o uvolnění šarže těchto prostředků a zašle jí
úřední certifikát týkající se uvolnění šarže derivátu z lidské krve
použitého ve zdravotnickém prostředku, vydaný příslušnou laboratoří
určenou k tomuto účelu členským státem, v České republice v souladu se
zvláštním právním předpisem.^26)
Příl.6
ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
(Zabezpečení jakosti zdravotnického prostředku)
1.
Výrobce zajišťuje zavedení a provozování systému jakosti schváleného
pro výstupní kontrolu a zkoušky příslušných zdravotnických prostředků
podle bodu 3. a podléhá dozoru podle bodu 4. V případě zdravotnických
prostředků uváděných na trh ve sterilním stavu uplatňuje ustanovení
bodů 3. a 4. přílohy č. 5 k tomuto nařízení, a to pouze pro vlastnosti
výrobního procesu určené pro zajištění a udržení sterility.
2.
ES prohlášení o shodě (Zabezpečení jakosti zdravotnického prostředku)
je částí postupu, jímž výrobce, který plní povinnosti podle bodu 1.,
zajišťuje a prohlašuje, že příslušné zdravotnické prostředky odpovídají
typu popsanému v certifikátu ES přezkoušení typu a vyhovují ustanovením
tohoto nařízení, která se na ně vztahují.
Výrobce
2.1. opatřuje zdravotnické prostředky označením CE v souladu s § 5, kdy
označení CE je doplněno identifikačním číslem notifikované osoby, která
je zapojena do posuzování zdravotnických prostředků podle této přílohy,
a
2.2. vypracuje písemné prohlášení o shodě, které je povinen uchovávat;
toto prohlášení se vypracuje pro 1 nebo více vyrobených zdravotnických
prostředků jasně identifikovaných názvem zdravotnického prostředku,
kódem zdravotnického prostředku nebo jiným jednoznačným odkazem.
3.
Systém jakosti.
3.1. Výrobce
3.1.1. předkládá písemnou žádost notifikované osobě o posouzení
(vyhodnocení a schválení) svého systému jakosti; žádost musí obsahovat
3.1.1.1. jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho
bydliště a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v
zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu trvalého pobytu
výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; obchodní firmu
nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o právnickou osobu,
3.1.1.2. potřebné informace o zdravotnickém prostředku nebo o kategorii
zdravotnických prostředků, pro které platí postup uvedený v bodu 1,
3.1.1.3. písemné prohlášení, že u jiné notifikované osoby nebyla podána
žádost o posouzení systému jakosti pro stejné zdravotnické prostředky,
3.1.1.4. dokumentaci systému jakosti,
3.1.1.5. záruku výrobce plnit požadavky vyplývající ze schváleného
systému jakosti,
3.1.1.6. záruku výrobce udržovat schválený systém jakosti na
odpovídající a efektivní úrovni,
3.1.1.7. v případě potřeby technickou dokumentaci schválených typů a
kopii certifikátu ES přezkoušení typu,
3.1.1.8. závazek výrobce, že zavede a bude aktualizovat systematický
postup vyhodnocování zkušeností získaných s vyrobenými zdravotnickými
prostředky, včetně ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto
nařízení, a vhodným způsobem zavádět nezbytná nápravná opatření;
součástí tohoto závazku je povinnost výrobce oznámit Ústavu nežádoucí
příhody podle zákona o zdravotnických prostředcích^30) ihned, jakmile
se o nich dozví.
3.2. Výrobce v rámci tohoto systému jakosti
3.2.1. přezkoumá každý zdravotnický prostředek nebo reprezentativní
vzorek z každé výrobní dávky (šarže),
3.2.2. provede příslušné zkoušky stanovené v odpovídající harmonizované
normě (normách), popřípadě ekvivalentní zkoušky, aby se ujistil, že
zdravotnické prostředky odpovídají typu popsanému v certifikátu ES
přezkoušení typu a vyhovují ustanovením, která se na ně vztahují z
tohoto nařízení,
3.2.3. systematicky a řádně dokumentuje prvky, požadavky a ustanovení
jím přijaté; formou písemných opatření, postupů a pokynů tato
dokumentace musí umožnit jednotný výklad programu jakosti, plánu
jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Tato dokumentace musí
zahrnovat zejména odpovídající popis
3.2.3.1. cílů jakosti u výrobce,
3.2.3.2. organizačních struktur, odpovědnosti a pravomoci vedoucích
zaměstnanců z hlediska jakosti výroby,
3.2.3.3. přezkoumání a zkoušek zdravotnických prostředků po jejich
vyrobení; zpětně musí být možné přiměřeným způsobem zjistit správnost
kalibrace zkušebních zařízení,
3.2.3.4. metod sledování účinnosti systému jakosti,
3.2.3.5. záznamů o jakosti, především kontrolních zpráv, zpráv o
zkouškách a kalibraci a o kvalifikaci příslušných zaměstnanců,
3.2.3.6. pokud výrobu nebo výstupní kontrolu a zkoušky zdravotnických
prostředků nebo jejich částí provádí třetí osoba, metody sledování
účinného fungování systému jakosti, a způsob a rozsah kontroly
vykonávané nad třetí osobou.
Uvedené kontroly neplatí pro oblasti výrobního procesu určené k
zajištění sterility.
3.3. Notifikovaná osoba
3.3.1. provádí audity systému jakosti u výrobce s cílem zjistit, zda
tento systém vyhovuje požadavkům podle bodu 3.2. této přílohy, shodu s
těmito požadavky předpokládá u systémů jakosti, ve kterých se používají
harmonizované normy.
V týmu pověřeném hodnocením systému jakosti musí být alespoň jeden
člen, který má zkušenosti s hodnocením příslušných technologií.
Hodnotitelský postup zahrnuje kontrolu provozních prostor výrobce a v
odůvodněných případech i kontrolu výrobních postupů v provozních
prostorech dodavatelů výrobce. Notifikovaná osoba oznámí výrobci po
provedeném auditu systému jakosti jeho výsledek (rozhodnutí), který
musí obsahovat závěry kontroly a odůvodněné zhodnocení.
3.4. Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o záměru podstatně změnit tento systém. Notifikovaná osoba
zhodnotí navrhované změny a ověří, zda takto změněný systém jakosti
ještě vyhovuje požadavkům uvedeným v bodu 3.2. této přílohy a oznámí
své rozhodnutí výrobci; toto rozhodnutí musí obsahovat závěry kontroly
a odůvodněné zhodnocení.
4.
Dozor.
4.1. Cílem dozoru je zajistit, aby výrobce náležitě plnil požadavky
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
4.2. Za účelem uvedeným v bodu 4.1. této přílohy výrobce
4.2.1. umožňuje notifikované osobě přístup do kontrolních, zkušebních a
skladovacích prostorů, které používá v rámci výroby zdravotnických
prostředků,
4.2.2. poskytuje notifikované osobě příslušné informace, zejména
4.2.2.1. dokumentaci systému jakosti,
4.2.2.2. technickou dokumentaci,
4.2.2.3. záznamy o jakosti, především kontrolní zprávy, údaje o
zkouškách a kalibraci a o kvalifikaci příslušných zaměstnanců.
4.3. Notifikovaná osoba
4.3.1. provádí periodicky příslušné kontroly a hodnocení tak, aby se
ujistila, že výrobce používá schválený systém jakosti a
4.3.2. poskytuje výrobci hodnotící zprávu.
4.4. Notifikovaná osoba provádí u výrobce podle svého uvážení i předem
neohlášené kontroly, při nichž v případě potřeby provede nebo si vyžádá
provedení zkoušky za účelem kontroly, zda systém jakosti je řádně činný
a výroba zdravotnických prostředků odpovídá požadavkům, které se na ně
vztahují z tohoto nařízení.
Při těchto kontrolách se ověřuje odpovídající vzorek vyrobených
zdravotnických prostředků odebraný u výrobce notifikovanou osobou a
provedou se příslušné zkoušky podle odpovídajících harmonizovaných
norem nebo se provádí ekvivalentní zkoušky. Jestliže se neshoduje jeden
nebo více vzorků, učiní notifikovaná osoba příslušná opatření.
Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a jestliže byly
provedeny zkoušky i zkušební zprávu.
5.
Administrativní opatření.
5.1. Výrobce zdravotnického prostředku nebo jeho zplnomocněný zástupce
musí po dobu nejméně 5 let, a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků nejméně po dobu 15 let, ode dne výroby posledního
zdravotnického prostředku uchovávat pro potřebu příslušných orgánů
státní správy
5.1.1. prohlášení o shodě,
5.1.2. dokumentaci systému jakosti podle bodu 3.1.1.4.,
5.1.3. změny podle bodu 3.4.,
5.1.4. rozhodnutí a zprávy notifikované osoby podle bodů 3.4., 4.3. a
4.4.,
5.1.5. certifikát ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto
nařízení, pokud to přichází v úvahu.
6.
Použití pro zdravotnické prostředky třídy IIa
V souladu s § 9 odst. 2 lze tuto přílohu použít na zdravotnické
prostředky třídy IIa s těmito odchylkami:
6.1. Odchylně od bodů 2., 3.1. a 3.2. na základě prohlášení o shodě
výrobce zajišťuje a prohlašuje, že jsou zdravotnické prostředky třídy
IIa vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací podle bodu 3. přílohy č.
7 k tomuto nařízení a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně
vztahují.
6.2. Pokud jde o zdravotnické prostředky třídy IIa, posoudí
notifikovaná osoba jako součást hodnocení podle bodu 3.3. technickou
dokumentaci podle bodu 3. přílohy č. 7 k tomuto nařízení nejméně 1
reprezentativního vzorku z každé podskupiny zdravotnických prostředků s
cílem posoudit soulad s ustanoveními tohoto nařízení.
6.3. Při volbě reprezentativního vzorku nebo vzorků bere notifikovaná
osoba v úvahu novost technologie, podobnost návrhu, technologii,
způsoby výroby a sterilizace, určené použití a výsledky všech
předchozích souvisejících hodnocení (např. s ohledem na fyzikální,
chemické a biologické vlastnosti), která byla provedena v souladu s
tímto nařízením. Notifikovaná osoba zdokumentuje a uchovává pro potřebu
příslušného orgánu státní správy důvody volby vzorku nebo vzorků.
6.4. Další vzorky posuzuje notifikovaná osoba jako součást dozoru podle
bodu 4.3.
Příl.7
ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
1.
ES prohlášení o shodě je postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2. a v případě
zdravotnických prostředků uváděných na trh ve sterilním stavu nebo
zdravotnických prostředků s měřicí funkcí povinnosti podle bodu 5.,
zajišťuje a prohlašuje, že dotyčné zdravotnické prostředky splňují
požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci popsanou v bodě 3.
Výrobce zdravotnického prostředku nebo jeho zplnomocněný zástupce musí
po dobu nejméně 5 let, a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků nejméně po dobu 15 let, ode dne výroby posledního
zdravotnického prostředku uchovávat pro potřebu příslušných orgánů
státní správy technickou dokumentaci a prohlášení o shodě.
3.
Technická dokumentace musí umožnit hodnocení shody zdravotnického
prostředku s požadavky tohoto nařízení; tato dokumentace musí obsahovat
zejména
3.1. celkový popis zdravotnického prostředku, včetně všech plánovaných
variant, a jeho určená použití,
3.2. konstrukční výkresy, připravované výrobní technologie a schémata
částí, podsestav, popřípadě obvodů,
3.3. popisy a vysvětlení nezbytné k porozumění výše uvedeným výkresům,
schématům a funkci zdravotnického prostředku,
3.4. výsledky analýzy rizik a seznam harmonizovaných norem, které byly
úplně nebo částečně použity, a popisy řešení schválených pro splnění
požadavků uvedených v § 4 odst. 1, pokud harmonizované normy nebyly
použity v plném rozsahu,
3.5. v případě zdravotnických prostředků uváděných na trh ve sterilním
stavu popis použitých metod a validační zprávu,
3.6. výsledky zejména konstrukčních výpočtů a provedených kontrol;
jestliže ke splnění určeného účelu použití má být zdravotnický
prostředek spojen s jiným zdravotnickým prostředkem, popřípadě s jinými
zdravotnickými prostředky, musí být prokázáno, že zdravotnický
prostředek vyhovuje požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 při spojení se
zdravotnickým prostředkem nebo jinými zdravotnickými prostředky, který
má (mají) charakteristiky specifikované výrobcem,
3.7. přijatá řešení, jak je uvedeno v části I. bodě 2. přílohy č. 1 k
tomuto nařízení,
3.8. preklinické hodnocení,
3.9. klinické hodnocení podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
3.10. etiketu nebo štítek zdravotnického prostředku a návod k jeho
použití v českém jazyce.
4.
Výrobce zavede a aktualizuje systematický postup vyhodnocování
zkušeností získaných s vyrobenými zdravotnickými prostředky, včetně
postupu podle ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení, a
vhodným způsobem zavádí nezbytná nápravná opatření. Součástí tohoto
závazku je povinnost výrobce oznámit Ústavu nežádoucí příhody^30)
ihned, jakmile se o nich dozví.
5.
U zdravotnických prostředků uváděných na trh ve sterilním stavu a u
zdravotnických prostředků třídy I s měřicí funkcí výrobce dodržuje
kromě ustanovení této přílohy i jeden z postupů podle příloh č. 2, 4, 5
nebo 6 k tomuto nařízení. Použití uvedených příloh a opatření
notifikované osoby se omezuje u zdravotnických prostředků
5.1. uváděných na trh ve sterilním stavu pouze na výrobní hlediska,
která se dotýkají zajišťování a udržování sterilních podmínek,
5.2. s měřicí funkcí pouze na výrobní hlediska, která souvisejí se
shodou těchto prostředků s metrologickými požadavky,
přičemž lze použít ustanovení bodu 6.1. této přílohy.
6.
Použití pro prostředky třídy IIa.
6.1. V souladu s § 9 odst. 2 lze tuto přílohu použít pro zdravotnické
prostředky třídy IIa s tím, že
6.1.1. při použití této přílohy ve spojení s postupem podle příloh č.
4, 5 nebo 6 k tomuto nařízení tvoří prohlášení o shodě podle uvedených
příloh jediné prohlášení o shodě. V tomto prohlášení, které vychází z
této přílohy, výrobce zaručuje a prohlašuje, že návrh zdravotnického
prostředku vyhovuje ustanovením, která se na něj vztahují z tohoto
nařízení.
Příl.8
PROHLÁŠENÍ O ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDCÍCH PRO ZVLÁŠTNÍ ÚČELY
1.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vyhotoví o zakázkových
zdravotnických prostředcích nebo o zdravotnických prostředcích určených
pro klinické zkoušky prohlášení.
2.
Prohlášení uvedené v bodě 1 této přílohy musí obsahovat
2.1. u zakázkových zdravotnických prostředků
2.1.1. jméno, popřípadě jména, a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště
a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v
zahraničí, jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu trvalého pobytu
výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; název nebo
obchodní firmu, adresu sídla, jestliže výrobcem je právnická osoba.
2.1.2. údaje umožňující identifikaci příslušného zdravotnického
prostředku,
2.1.3. prohlášení, že tento zdravotnický prostředek je určen výlučně
pro určitého pacienta spolu s uvedením jeho příjmení,
2.1.4. jméno, popřípadě jména a příjmení lékaře nebo jiné pověřené
osoby, která vypracovala předpis tohoto zdravotnického prostředku a
název nebo obchodní firmu osoby oprávněné poskytovat zdravotní péči
podle zvláštních právních předpisů,^31)
2.1.5. specifické vlastnosti zdravotnického prostředku, jak jsou
uvedeny v předpisu zdravotnického prostředku,
2.1.6. prohlášení, že tento zdravotnický prostředek vyhovuje základním
požadavkům, popřípadě údaje, které z těchto základních požadavků nejsou
zcela splněny včetně odůvodnění,
2.2. u zdravotnických prostředků určených ke klinickým zkouškám podle
zákona o zdravotnických prostředcích a přílohy č. 10 k tomuto nařízení
2.2.1. údaje umožňující identifikaci tohoto prostředku,
2.2.2. plán klinických zkoušek,
2.2.3. soubor informací pro zkoušejícího,
2.2.4. potvrzení o pojištění subjektů,
2.2.5. dokumenty použité k získání informovaného souhlasu,
2.2.6. prohlášení, zda zdravotnický prostředek obsahuje jako svou
integrální součást látku nebo derivát z lidské krve uvedené v bodě 7.4.
přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
2.2.7. prohlášení, zda je zdravotnický prostředek vyroben s použitím
tkání zvířecího původu ve smyslu § 1 písm. b),
2.2.8. stanovisko příslušné etické komise včetně podrobných údajů
spojených s tímto stanoviskem,
2.2.9. název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména a příjmení
fyzické osoby, která zadává provedení klinické zkoušky, a jméno,
popřípadě jména a příjmení lékaře nebo jiné pověřené osoby, která
prakticky provádí klinickou zkoušku; na tyto osoby se vztahují
povinnosti a odpovědnost uvedené v § 8 až 14 zákona o zdravotnických
prostředcích,
2.2.10. místo, datum zahájení a plánovaná doba trvání klinických
zkoušek,
2.2.11. prohlášení, že příslušný zdravotnický prostředek vyhovuje
základním požadavkům, s výjimkou hledisek, které jsou předmětem
klinických zkoušek a že s ohledem na tato hlediska byla učiněna
předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti pacienta.
3.
Výrobce zpřístupňuje příslušným úřadům státní správy
3.1. u zakázkových zdravotnických prostředků dokumentaci, která uvádí
výrobní místo nebo místa a která umožní pochopení návrhu, výroby a
funkční způsobilosti zdravotnického prostředku, včetně očekávané
funkční způsobilosti, aby bylo možné posoudit shodu s požadavky tohoto
nařízení; přitom výrobce učiní nezbytná opatření, aby jeho výrobní
proces produkoval zakázkové zdravotnické prostředky v souladu s
uvedenou dokumentací,
3.2. u zdravotnických prostředků určených ke klinickým zkouškám
dokumentace obsahuje
3.2.1. celkový popis zdravotnického prostředku a jeho určená použití,
3.2.2. konstrukční výkresy, předpokládané výrobní technologie, zejména
pokud jde o sterilizaci, a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.,
3.2.3. popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení výše uvedených
výkresů, schémat a fungování zdravotnického prostředku,
3.2.4. výsledky analýzy rizik a seznam norem uvedených v § 4 odst. 2,
které byly zcela nebo částečně použity, a popis řešení přijatých pro
splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity
normy podle § 4 odst. 2,
3.2.5. pokud zdravotnický prostředek obsahuje jako svou integrální
součást látku nebo derivát z lidské krve uvedené v bodě 7.4. přílohy č.
1 k tomuto nařízení, údaje o zkouškách provedených v této souvislosti
požadovaných k posouzení bezpečnosti, jakosti a užitečnosti této látky
nebo derivátu z lidské krve s přihlédnutím k určenému účelu použití
zdravotnického prostředku,
3.2.6. pokud je zdravotnický prostředek vyroben s použitím tkání
zvířecího původu ve smyslu § 1 písm. b), opatření řízení rizik v této
souvislosti, která byla uplatněna za účelem snížení rizika přenosu
nákazy,
3.2.7. výsledky provedených konstrukčních výpočtů, kontrol, technických
zkoušek atd.
Přitom výrobce musí přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění
toho, že výsledkem výrobního postupu jsou zdravotnické prostředky,
které jsou vyrobeny v souladu s dokumentací uvedenou v bodech 3.2.1. až
3.2.7.
Dále výrobce musí povolit posouzení nebo případně audit účinnosti
těchto opatření.
4.
Informace obsažené v prohlášeních podle této přílohy se uchovávají po
dobu nejméně 5 let a v případě implantabilních zdravotnických
prostředků po dobu nejméně 15 let.
5.
U zakázkových zdravotnických prostředků výrobce vyhodnocuje a
dokumentuje zkušenosti získané s vyrobenými zdravotnickými prostředky,
včetně ustanovení uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení, a
vhodným způsobem provádí nezbytná nápravná opatření. Součástí této
povinnosti je oznamování Ústavu nežádoucí příhody^30) výrobcem, jakmile
se o ní dozví, a rovněž oznamování souvisejících nápravných opatření.
Příl.9
KLASIFIKAČNÍ PRAVIDLA
I.
VYSVĚTLIVKY
1.
Seznam vysvětlivek pro klasifikační pravidla:
1.1. trvání
1.1.1. "trvání přechodné" znamená nepřetržité použití zdravotnického
prostředku po dobu kratší než 60 minut,
1.1.2. "trvání krátkodobé" znamená nepřetržité použití zdravotnického
prostředku po dobu kratší než 30 dnů,
1.1.3. "trvání dlouhodobé" znamená nepřetržité použití zdravotnického
prostředku po dobu delší než 30 dnů,
1.2. invazivní prostředky
1.2.1. "tělní otvor" znamená přirozený otvor v těle, včetně vnějšího
povrchu oční bulvy nebo trvalý, uměle vytvořený otvor,
1.2.2. "invazivní zdravotnický prostředek" znamená zdravotnický
prostředek, který zcela nebo zčásti proniká do těla tělním otvorem nebo
povrchem těla,
1.2.3. "chirurgicky invazivní zdravotnický prostředek" znamená
invazivní zdravotnický prostředek, který proniká do těla jeho povrchem
pomocí chirurgického zásahu nebo v souvislosti s ním.
Pro účely tohoto nařízení se na zdravotnické prostředky, které nejsou
vymezeny podle předchozí věty a které pronikají do těla jinak, než
vytvořeným otvorem, pohlíží jako na chirurgicky invazivní zdravotnické
prostředky,
1.2.4. "implantabilní zdravotnický prostředek" znamená zdravotnický
prostředek, který má být zcela zaveden do lidského těla nebo má
nahradit epiteliální povrch nebo povrch oka chirurgickým zákrokem, po
němž má zůstat na místě; za implantabilní zdravotnický prostředek se
rovněž považuje zdravotnický prostředek, který má být chirurgickým
zákrokem částečně zaveden do lidského těla a po zákroku v něm zůstat
alespoň 30 dní,
1.3. "chirurgický nástroj pro opakované použití" znamená nástroj určený
k chirurgickému řezání, vrtání, řezání pilkou, škrabání, seškrabávání,
svorkování, odtahování, spínání a podobným postupům, který není spojen
s aktivním zdravotnickým prostředkem a může být po provedení
příslušných postupů znovu použit,
1.4. "aktivní zdravotnický prostředek" znamená zdravotnický prostředek,
jehož činnost závisí na zdroji elektrické nebo jiné energie, která není
přímo vytvářena lidským tělem nebo gravitací a který působí
prostřednictvím přeměny této energie; zdravotnické prostředky určené k
přenosu energie nebo látek mezi aktivním zdravotnickým prostředkem a
pacientem bez jakékoliv významné změny se za aktivní zdravotnický
prostředek nepovažují; samostatné programové vybavení se považuje za
aktivní zdravotnický prostředek,
1.5. "aktivní terapeutické zařízení" znamená aktivní zdravotnický
prostředek použitý samostatně nebo v kombinaci s dalšími zdravotnickými
prostředky k podpoře, změně, náhradě, úpravě nebo obnovení biologických
funkcí nebo struktur za účelem léčby nebo zmírnění nemoci, poranění
nebo zdravotního postižení,
1.6. "aktivní diagnostický zdravotnický prostředek" znamená aktivní
zdravotnický prostředek použitý samostatně nebo v kombinaci s dalšími
zdravotnickými prostředky k dodávání informací pro diagnostikování,
monitorování, zjišťování nebo léčbu fyziologických stavů, stavu zdraví,
nemocí nebo vrozených vad,
1.7. "Centrální oběhový systém" znamená pro účely tohoto nařízení tyto
cévy: arteriae pulmonales, aorta ascendens, arcus aortae, aorta
descendens do bifurcatio aortae, arteriae coronariae, arteria carotis
communis, arteria carotis externa, arteria carotis interna, arteriae
cerebrales, truncus brachiocephalicus, venae cordis, venae pulmonales,
vena cava superior, vena cava inferior.
1.8. "centrální nervový systém" znamená pro účely tohoto nařízení
mozek, mozkové pleny a páteřní míchu,
1.9. "endoprotézou kyčle, endoprotézou kolena a endoprotézou ramena" se
pro účely tohoto nařízení rozumí implantabilní součásti systému totální
endoprotézy, jejichž úkolem je zajistit funkci podobnou přirozenému
kyčelnímu kloubu, přirozenému kolennímu kloubu a přirozenému ramennímu
kloubu. Toto vymezení se nevztahuje na pomocné součásti (šrouby, klíny,
dlahy či nástroje).
II.
PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA
2.
Prováděcí pravidla.
2.1. Klasifikační pravidla se řídí určeným účelem použití
zdravotnických prostředků.
2.2. Jestliže je zdravotnický prostředek určen k použití v kombinaci s
jiným zdravotnickým prostředkem, uplatní se klasifikační pravidla pro
každý zdravotnický prostředek samostatně.
Příslušenství se klasifikuje samostatně (odděleně od zdravotnického
prostředku, se kterým se používá).
2.3. Programové vybavení, které řídí nebo ovlivňuje použití
zdravotnického prostředku, patří do stejné třídy jako tento
zdravotnický prostředek.
2.4. Není-li zdravotnický prostředek určen výhradně nebo z principu k
použití pro určitou část těla, posuzuje se a je klasifikován podle
zásady nejkritičtějšího určeného účelu použití.
2.5. Platí-li pro klasifikaci zdravotnického prostředku několik
pravidel vycházejících z účinnosti tohoto prostředku a určeného účelu
použití stanovených výrobcem, použijí se nejpřísnější pravidla ve vyšší
klasifikační třídě.
2.6. Při výpočtu doby uvedené v bodě 1.1. části I. se nepřetržitým
použitím rozumí skutečné nepřerušené použití zdravotnického prostředku
pro určený účel. Pokud je však použití zdravotnického prostředku
přerušeno za účelem okamžité výměny zdravotnického prostředku za stejný
nebo totožný zdravotnický prostředek, je to považováno za pokračování v
nepřetržitém použití zdravotnického prostředku.
III.
KLASIFIKACE
Pro klasifikaci druhů zdravotnických prostředků se používají dále
uvedená pravidla:
1.
Neinvazivní zdravotnické prostředky.
1.1. Pravidlo 1.
Neinvazivní zdravotnické prostředky patří do třídy I, pokud se na ně
nevztahuje některé z dalších pravidel.
1.2. Pravidlo 2.
Neinvazivní zdravotnické prostředky určené pro odvádění nebo
shromažďování krve, tělních tekutin nebo tkání, tekutin nebo plynů pro
případnou infúzi, podávání nebo zavádění do těla, patří do třídy IIa,
jestliže
1.1.2. mohou být připojeny k aktivnímu zdravotnickému prostředku třídy
IIa nebo vyšší třídy,
1.2.2. jsou určeny pro odvádění nebo shromažďování krve nebo jiných
tělních tekutin nebo pro uchovávání orgánů, částí orgánů nebo tělesných
tkání.
Ve všech ostatních případech patří do třídy I.
1.3. Pravidlo 3.
Neinvazivní zdravotnické prostředky určené pro měnění biologického nebo
chemického složení krve, jiných tělních tekutin nebo jiných tekutin
určených pro infúzi do těla patří do třídy IIb; pokud však léčba
spočívá ve filtraci, odstředění či výměně plynu nebo tepla, patří do
třídy IIa.
1.4. Pravidlo 4.
Neinvazivní zdravotnické prostředky, které přicházejí do styku s
poraněnou kůží patří do
1.4.1. třídy I, jestliže jsou určeny k použití jako mechanická
překážka, ke kompresi nebo k absorpci výpotků,
1.4.2. třídy IIb, jestliže jsou určeny z principu k použití u ran, při
kterých byla porušena dermis a mohou mít pouze sekundární terapeutický
účinek,
1.4.3. třídy IIa v ostatních případech, včetně zdravotnických
prostředků z principu určených k ošetření mikroprostředí rány.
2.
Invazivní zdravotnické prostředky.
2.1. Pravidlo 5.
Všechny invazivní zdravotnické prostředky k použití pro přirozené
tělesné otvory jiné než chirurgicky invazivní zdravotnické prostředky a
neurčené pro napojení na aktivní zdravotnický prostředek nebo určené
pro napojení na aktivní zdravotnický prostředek třídy I, patří do
2.1.1. třídy I, jestliže jsou určeny k přechodnému použití,
2.1.2. třídy IIa, jestliže jsou určeny ke krátkodobému použití, s
výjimkou použití v ústní dutině až po hltan, ve zvukovodu až po ušní
bubínek nebo v nosní dutině, kdy patří do třídy I,
2.1.3. třídy IIb, jestliže jsou určeny k dlouhodobému použití, s
výjimkou použití v ústní dutině až po hltan, ve zvukovodu až po ušní
bubínek nebo v nosní dutině a není pravděpodobná jejich absorpce
sliznicí, kdy patří do třídy IIa.
Invazivní zdravotnické prostředky, které se vztahují k tělním otvorům a
které nejsou chirurgicky invazivními zdravotnickými prostředky a jsou
určené ke spojení s aktivním zdravotnickým prostředkem třídy IIa nebo
vyšší, patří do třídy IIa.
2.2. Pravidlo 6.
Všechny chirurgicky invazivní zdravotnické prostředky pro přechodné
použití spadají do třídy IIa, pokud nejsou
a) zvlášť určeny pro kontrolu, diagnostiku, sledování nebo nápravu vad
srdce nebo centrálního oběhového systému přímým kontaktem s těmito
částmi těla, kdy spadají do třídy III,
b) chirurgickými nástroji pro opakované použití, kdy spadají do třídy
I,
c) zvlášť určeny pro přímý kontakt s centrální nervovou soustavou, kdy
spadají do třídy III,
d) určeny k dodávání energie ve formě ionizujícího záření, kdy spadají
do třídy IIb,
e) určeny k vyvolání biologického účinku nebo k úplné či převážné
absorpci, kdy spadají do třídy IIb,
f) určeny k podávání léčivých přípravků dávkovacím systémem, pokud se
tak děje způsobem potenciálně nebezpečným z hlediska způsobu aplikace,
kdy spadají do třídy IIb.
2.3. Pravidlo 7.
Chirurgicky invazivní zdravotnické prostředky pro krátkodobé použití
patří do třídy IIa, jestliže nejsou určeny
2.3.1. zvlášť pro kontrolu, diagnostiku, sledování nebo korekci srdeční
vady nebo vady centrálního oběhového systému přímým kontaktem s těmito
částmi těla, kdy spadají do třídy III,
2.3.2. specificky pro použití v přímém dotyku s centrálním nervovým
systémem, kdy patří do třídy III,
2.3.3. k dodávání energie ve formě ionizujícího záření, kdy patří do
třídy IIb,
2.3.4. k vyvolání biologického účinku nebo k částečné či plné absorpci,
kdy patří do třídy III,
2.3.5. k uskutečnění chemické změny v těle, s výjimkou zdravotnických
prostředků umístěných v zubech, nebo k podávání léčiv, kdy patří do
třídy IIb.
2.4. Pravidlo 8.
Implantabilní a dlouhodobě chirurgicky invazivní zdravotnické
prostředky patří do třídy IIb, jestliže nejsou určeny k
2.4.1. umístění v zubech, kdy patří do třídy IIa,
2.4.2. použití v přímém dotyku se srdcem, s centrálním oběhovým nebo
centrálním nervovým systémem, kdy patří do třídy III,
2.4.3. vyvolání biologického účinku nebo k částečné či plné absorpci,
kdy patří do třídy III,
2.4.4. uskutečnění chemické změny v těle s výjimkou zdravotnických
prostředků umístěných v zubech, nebo k podávání léčiv, kdy patří do
třídy III.
3.
Dodatečná pravidla pro aktivní zdravotnické prostředky.
3.1. Pravidlo 9.
3.1.1. Aktivní terapeutické zdravotnické prostředky určené k podávání
nebo výměně energie patří do třídy IIa, jestliže nejsou jejich
charakteristiky takové, že s přihlédnutím k povaze, hustotě a místu
aplikace energie mohou energii do lidského těla nebo z těla předávat
nebo vyměňovat potenciálně nebezpečným způsobem, kdy patří do třídy
IIb.
3.1.2. Aktivní zdravotnické prostředky určené k řízení nebo
monitorování účinnosti aktivních terapeutických zdravotnických
prostředků třídy IIb nebo určené přímo k ovlivňování účinnosti takových
zdravotnických prostředků patří do třídy IIb.
3.2. Pravidlo 10.
Aktivní zdravotnické prostředky určené pro diagnostiku patří do třídy
IIa, jestliže jsou určeny k
3.2.1. podávání energie, která je lidským tělem absorbována, s výjimkou
zdravotnických prostředků používaných k osvětlení pacientova těla ve
viditelném spektru,
3.2.2. zobrazení in vivo distribuce radiofarmak,
3.2.3. přímé diagnostice nebo monitorování životně důležitých
fyziologických procesů, pokud nejsou specificky určeny k monitorování
životně důležitých fyziologických parametrů, kde povaha změn je taková,
že by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení pacienta (například změny
srdečního výkonu, dýchání, činnosti centrální nervové soustavy), kdy
patří do třídy IIb.
Aktivní zdravotnické prostředky určené k emitování ionizujícího záření
a určené pro diagnostickou a terapeutickou intervenční radiologii,
včetně zdravotnických prostředků, které řídí nebo monitorují takové
zdravotnické prostředky či přímo ovlivňují jejich účinnost, patří do
třídy IIb.
3.3. Pravidlo 11.
Aktivní zdravotnické prostředky určené k podávání léčiv, tělních
tekutin nebo jiných látek do těla nebo odstraňování léčiv, tělních
tekutin nebo jiných látek z těla patří do třídy IIa, pokud se tak
nečiní způsobem, který je potenciálně nebezpečný s přihlédnutím k
povaze používaných látek, částí těla a ke způsobu aplikace, kdy patří
do třídy IIb.
3.4. Pravidlo 12.
Ostatní aktivní zdravotnické prostředky patří do třídy I.
4.
Zvláštní pravidla.
4.1. Pravidlo 13.
4.1.1. Zdravotnické prostředky obsahující jako integrální část látku,
která při samostatném použití může být považována za léčivo a která
může působit na lidské tělo účinkem doplňujícím účinek zdravotnického
prostředku, patří do třídy III.
4.1.2. Zdravotnické prostředky, které obsahují jako svou integrální
součást derivát z lidské krve patří do třídy III.
4.2. Pravidlo 14.
Zdravotnické prostředky používané pro antikoncepci nebo k prevenci
přenosu sexuálně přenosných chorob patří do třídy IIb, jestliže nejsou
implantabilními nebo dlouhodobě invazivními zdravotnickými prostředky,
kdy patří do třídy III.
4.3. Pravidlo 15.
Zdravotnické prostředky specificky určené k použití při dezinfekci,
čištění, oplachování, popřípadě hydrataci kontaktních čoček, patří do
třídy IIb.
Zdravotnické prostředky specificky určené k použití při dezinfekci
zdravotnických prostředků patří do třídy IIa, pokud nejsou zvlášť
určeny pro dezinfekci invazivních zdravotnických prostředků, kdy patří
do třídy IIb.
Toto pravidlo neplatí pro výrobky určené k fyzickému čištění
zdravotnických prostředků, které nejsou kontaktními čočkami.
4.4. Pravidlo 16.
Zdravotnické prostředky specificky určené pro záznam diagnostických
rentgenových zobrazení patří do třídy IIa.
4.5. Pravidlo 17.
Zdravotnické prostředky vyrobené s použitím zvířecích tkání nebo jejich
neživých derivátů patří do třídy III, s výjimkou zdravotnických
prostředků, které jsou určeny pouze ke styku s neporušenou kůží.
5.
Pravidlo 18.
Odchylně od jiných pravidel patří krevní vaky do třídy IIb.
6.
Pravidlo 19.
Odchylně od jiných pravidel patří prsní implantáty do třídy III.
7.
Pravidlo 20.
Odchylně od jiných pravidel patří endoprotézy kyčle, endoprotézy kolena
a endoprotézy ramena do třídy III.
Příl.10
BLIŽŠÍ INFORMACE KE KLINICKÉMU HODNOCENÍ
1.
Obecná ustanovení
1.1. Obecně platí, že potvrzení shody s požadavky, které se týkají
vlastností a funkční způsobilosti podle bodů 1. a 3. přílohy č. 1 k
tomuto nařízení za běžných podmínek použití zdravotnického prostředku,
a hodnocení vedlejších účinků a přijatelnosti rizika uvedené v bodě 6.
části I. přílohy č. 1 k tomuto nařízení musí být založeny na klinických
údajích. Vyhodnocení těchto údajů (dále jen "klinické hodnocení"),
případně s přihlédnutím k veškerým příslušným harmonizovaným normám,
vyplývá z definovaného a metodologicky platného postupu založeného
1.1.1. buď na kritickém hodnocení v současné době dostupné související
odborné literatury, která se vztahuje k bezpečnosti, funkční
způsobilosti, vlastnostem návrhu a určenému účelu použití
zdravotnického prostředku, jestliže
1.1.1.1. existuje důkaz rovnocennosti zdravotnického prostředku se
zdravotnickým prostředkem, kterého se údaje týkají, a
1.1.1.2. údaje náležitě dokazují shodu s příslušnými základními
požadavky;
1.1.2. nebo na kritickém hodnocení výsledků všech provedených
klinických zkoušek; 1.1.3. nebo na kritickém hodnocení klinických údajů
podle bodů 1.1.1. a 1.1.2.
1.2. V případě implantabilních zdravotnických prostředků a
zdravotnických prostředků třídy III se klinické zkoušky provádějí vždy,
kromě řádně odůvodněných případů, kdy se lze spolehnout na existující
klinické údaje.
1.3. Klinické hodnocení a jeho výstupy se dokumentují. Tato dokumentace
klinického hodnocení je součástí technické dokumentace zdravotnického
prostředku nebo musí být v technické dokumentaci plné odkazy.
1.4. Klinické hodnocení a dokumentace, která se k němu vztahuje, musí
být aktivně aktualizovány s použitím údajů z dozoru po uvedení
zdravotnických prostředků na trh. Pokud není následné klinické
sledování po uvedení na trh jako součást plánu dozoru po uvedení
zdravotnických prostředků na trh považováno za nezbytné, musí to být
náležitě odůvodněno a zdokumentováno.
1.5. Není-li prokázání shody se základními požadavky založené na
klinických údajích považováno za vhodné, musí být každé takové
vyloučení náležitě odůvodněno na základě řízení rizika a s ohledem na
zvláštní povahu interakce zdravotnického prostředku a těla, na
zamýšlené klinické výkony a na tvrzení výrobce. Dostatečnost prokázání
shody se základními požadavky pouze hodnocením výkonu, srovnávacím
testováním a preklinickým hodnocením musí být řádně odůvodněna.
1.6. Všechny tyto údaje se považují v souladu s ustanovením § 49 zákona
o zdravotnických prostředcích za důvěrné.
2.
Klinické zkoušky
2.1. Účel
Účelem klinických zkoušek je ověřit, zda je funkční způsobilost
zdravotnických prostředků za běžných podmínek použití v souladu s
požadavky podle bodu 3. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a určit všechny
nežádoucí vedlejší účinky za běžných podmínek použití a posoudit, zda
představují s ohledem na určenou funkční způsobilost prostředku
přijatelná rizika.
2.2. Etická hlediska
Klinické zkoušky musí být prováděny v souladu s Helsinskou deklarací,
přijatou 18. Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 1964 v
Helsinkách ve Finsku a naposledy pozměněnou Světovým zdravotnickým
shromážděním. Je podstatné, že všechna opatření pro ochranu osob musí
být přijímána v duchu Helsinské deklarace. Tento požadavek se vztahuje
na klinické zkoušky, a to od první úvahy o jejich potřebě a
oprávněnosti až po zveřejnění výsledků.
2.3. Metody
2.3.1. Klinické zkoušky se provádějí na základě vhodného zkušebního
plánu, který odráží nejnovější stav vědeckých a technických znalostí a
je koncipován tak, aby potvrdil nebo vyvrátil odůvodněné očekávání
výrobce ve vztahu k prostředku. Zkoušky musí obsahovat příslušný počet
pozorování, aby byla zaručena vědecká platnost závěrů.
2.3.2. Postupy použité při zkouškách musí být pro zkoušený prostředek
přiměřené.
2.3.3. Klinické zkoušky se provádějí za podmínek podobných běžným
podmínkám použití prostředku.
2.3.4. Zkoušejí se všechny příslušné charakteristiky prostředku, včetně
těch, které se týkají bezpečnosti a funkční způsobilosti prostředku a
jeho vlivu na pacienty.
2.3.5. Veškeré závažné nežádoucí příhody musí být plně zaznamenány a
neprodleně oznámeny všem příslušným orgánům členských států, v nichž
probíhají klinické zkoušky.
2.3.6. Zkoušky se provádějí na odpovědnost zkoušejícího nebo jiné,
kvalifikací k tomu oprávněné osoby, a ve vhodném prostředí.
Zkoušejícímu nebo jiné oprávněné osobě musí být zpřístupněny technické
a klinické údaje týkající se prostředku.
2.3.7. Písemná zpráva, podepsaná zkoušejícím nebo jinou oprávněnou
osobou, obsahuje kritické hodnocení všech údajů shromážděných během
klinických zkoušek.
3.
Po ukončení klinických zkoušek se zpracovává závěrečná písemná zpráva v
souladu s § 11 písm. c) zákona o zdravotnických prostředcích.
Příl.11
KRITÉRIA, KTERÁ MUSÍ SPLŇOVAT NOTIFIKOVANÉ OSOBY
Úřad uděluje autorizaci za předpokladu splnění následujících podmínek a
požadavků
1.
notifikovaná osoba a fyzické osoby, které jsou jejím statutárním
orgánem nebo jeho členy, a zaměstnanci notifikované osoby, kteří jsou
zodpovědní za hodnotící a ověřovací činnosti uvedené v přílohách č. 2
až 6 k tomuto nařízení (dále jen "hodnocení a ověřování"), nesmějí
1.1. být autorem návrhu zdravotnického prostředku, jeho výrobcem,
distributorem ani osobou provádějící údržbu, opravy, seřizování a
kontroly zdravotnických prostředků nebo poskytovatelem^32) těchto
prostředků,
1.2. být zplnomocněným zástupcem osoby uvedené v bodu 1,
1.3. podílet se přímo na návrhu, konstrukci, prodeji a udržování
zdravotnických prostředků ani zastupovat strany zúčastněné na těchto
činnostech; možnost výměny technických informací mezi výrobcem a
notifikovanou osobou není předchozí částí věty dotčena,
2.
notifikovaná osoba a její zaměstnanci provádějí hodnocení a ověřování
na soudobé úrovni vědy a techniky, s odpovídající odborností a
způsobilostí v oblasti zdravotnických prostředků, zodpovědností,
objektivitou a za okolností, které nemohou ovlivnit jejich úsudek nebo
výsledky kontrolní činnosti, zejména které vylučují vliv osob, majících
zájem na výsledcích hodnocení a ověřování,
3.
notifikovaná osoba
3.1. musí být schopná vykonat úkoly, které jsou jí určeny podle jedné z
příloh č. 2 až 6 k tomuto nařízení a vykonat další úkoly, pro které
byla notifikována, a to buď sama nebo smluvně je nechat provést na svou
zodpovědnost osobou, kterou za tímto účelem sjedná. Předpokladem je, že
notifikovaná osoba bude mít k dispozici dostatečné vědecké personální
zázemí s dostatečnými zkušenostmi a znalostmi potřebnými k posouzení
bezpečnosti, účinnosti a vhodnosti zdravotnických prostředků pro
používání při poskytování zdravotní péče, pro které byla notifikována,
s ohledem na požadavky vyplývající z tohoto nařízení, zejména z přílohy
č. 1 k tomuto nařízení,
3.2. musí mít přístup k vybavení nezbytnému k provedení požadovaného
ověření,
3.3. při smluvním zajištění úkolů spojených s hodnocením a ověřováním
se musí nejprve ujistit, že sjednaná jiná osoba vyhovuje ustanovením
tohoto nařízení zejména této přílohy; pro potřebu příslušných úřadů
státní správy uchovává dokumenty o kvalifikaci sjednané osoby a údaje o
její činnosti vykonané podle tohoto nařízení,
4.
notifikovaná osoba musí
4.1. být řádně odborně zapracována pro všechny hodnotící a ověřovací
postupy, pro které je ustanovena,
4.2. být obeznámena s kontrolní činností, kterou provádí a musí mít
odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi,
4.3. být schopna vypracovat příslušné certifikáty, záznamy a zprávy
prokazující, že kontroly byly provedeny,
4.4. zaručovat nestrannost hodnocení a ověřování,
5.
nezávislost notifikované osoby musí být zaručena; její odměny (platy)
nesmějí být závislé na počtu provedených kontrol ani na jejich
výsledcích,
6.
notifikovaná osoba je povinna v souladu se zvláštním právním předpisem
uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu,^33)
7.
povinnost osob uvedených v návětí v bodu 1 zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti notifikované osoby
stanoví zvláštní právní předpis.^34)
Příl.12
1.
ANALÝZA RIZIK A ŘÍZENÍ RIZIK
1.1. Výrobce pro zdravotnické prostředky uvedené v § 1 písm. b)
1.1.1. provádí analýzu rizik a řízení rizik,
1.1.2. odůvodňuje své rozhodnutí použít předmětné tkáně nebo deriváty
zvířecího původu k výrobě těchto zdravotnických prostředků s tím, že
zevrubně uvede druhy zvířat a tkání, které mají být použity, a
1.1.3. zohledňuje očekávaný klinický přínos, potenciální zbytkové
riziko a vhodná náhradní řešení.
1.2. Postup posouzení
Výrobce za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany pacientů nebo
uživatelů
1.2.1. užívá u zdravotnických prostředků vyrobených za použití tkání
nebo derivátů zvířecího původu podle bodu 1.1.2. vhodných a dobře
dokumentovaných strategií analýzy rizik a řízení rizik, přičemž vezme v
úvahu všechny významné aspekty týkající se TSE,
1.2.2. identifikuje nebezpečí spojené s dotyčnými tkáněmi nebo
deriváty,
1.2.3. zakládá dokumentaci o opatřeních přijatých k minimalizaci rizika
přenosu a k prokázání přijatelnosti zbytkových rizik spojených se
zdravotnickým prostředkem vyrobeným za použití takové tkáně nebo
derivátu,
1.2.4. zohledňuje určený účel použití,^35)
1.2.5. analyzuje, hodnotí a zpracovává všechny faktory uvedené v bodech
1.2.6. až 1.2.14. této přílohy, na kombinaci těchto opatření závisí
bezpečnost zdravotnického prostředku ve smyslu jeho potenciálu přenosu
přenosných původců; zejména má na zřeteli
1.2.5.1. výběr výchozích materiálů (tkání nebo derivátů, které jsou
považovány za vhodné vzhledem k jejich potenciální kontaminaci
přenosnými původci), přičemž se bere v úvahu jejich další zpracování,
1.2.5.2. uplatnění výrobních postupů k odstranění přenosných původců z
tkání nebo derivátů z kontrolovaných zdrojů nebo k jejich deaktivování,
1.2.5.4. stanoviska přijatá příslušnými vědeckými výbory, popřípadě
stanoviska Výboru pro hromadně vyráběné léčivé přípravky publikovaná v
Úředním věstníku Evropské unie,
1.2.5.5. nutnost zohlednění vlastností zdravotnického prostředku a jeho
určený účel použití.
1.2.6. Zvířata jako zdroj materiálu
Riziko TSE závisí na druhu a plemenu (rase) zvířat a na povaze výchozí
tkáně. Protože se infekčnost TSE během inkubační doby několika let
akumuluje, považuje se použití mladých zdravých zvířat jako zdroje
materiálu za faktor snižující riziko. Riziková zvířata jako zvířata
uhynulá nebo nuceně utracená; zvířata s podezřením na TSE musí být
vyloučena.
1.2.7. Geografický původ
1.2.7.1. Až do vytvoření klasifikace zemí na základě stavu BSE podle
práva Evropské unie,^36) se při posuzování rizika země původu použije
geografické riziko BSE (Geographical BSE Risk), které se považuje za
kvalitativní indikátor pravděpodobnosti výskytu jednoho či více kusů
skotu infikovaných BSE, pre-klinicky i klinicky, v určitém časovém bodě
v dané zemi. Stupeň infekce, tam, kde je výskyt potvrzen, se udává
podle následující tabulky.
----------------------------------------------------------
Stupeň Výskyt jednoho či více kusů skotu klinicky či
pre-klinicky infikovaných původcem BSE, na
geografickém území / v zemi
----------------------------------------------------------
I Vysoce nepravděpodobný
----------------------------------------------------------
II Nepravděpodobný, avšak nikoli vyloučený
----------------------------------------------------------
III Pravděpodobný, ale nepotvrzený nebo potvrzený na
nižším stupni
----------------------------------------------------------
IV Potvrzený, na vyšším stupni
----------------------------------------------------------
1.2.7.2. Určité faktory ovlivňují geografické riziko infekce BSE
spojené s používáním surových tkání nebo derivátů z jednotlivých zemí.
Tyto faktory jsou definovány v mezinárodním dokumentu.^37)
1.2.7.3. Vědecký řídící výbor provádí posouzení geografického rizika
BSE v členských státech a v některých třetích zemích; toto posouzení
bude zahrnovat všechny země, které požádaly o kategorizaci stavu BSE
při zohlednění hlavních faktorů uvedených v mezinárodním dokumentu.
1.2.8. Povaha výchozí tkáně
Výrobce
1.2.8.1. bere v úvahu klasifikaci nebezpečí vztahujících se k různým
typům výchozí tkáně; výběr tkáně zvířecího původu musí podléhat
kontrole a individuální veterinární inspekci, poražená zvířata musí být
označena jako vhodná pro lidskou spotřebu,
1.2.8.2. zajistí vyloučení jakéhokoli rizika křížené kontaminace během
porážky zvířete,
1.2.8.3. nesmí použít žádné tkáně nebo deriváty zvířecího původu
klasifikované jako potenciálně vysoce TSE-infekční, pokud není použití
těchto materiálů ve výjimečných případech nezbytné,
1.2.8.4. zohlední významné přínosy pro pacienta a neexistenci jakékoli
alternativní výchozí tkáně,
1.2.8.5. použije ustanovení příslušných předpisů Evropské unie.^38)
1.2.9. Ovce a kozy
Podle současných znalostí na základě titrů přenosných původců v
tkáních, tělních tekutinách přirozeně infikovaných ovcí a koz s
klinickou klusavkou (scrapie) byla stanovena klasifikace infekčnosti v
tkáních pro ovce a kozy^39); klasifikace bude případně přezkoumávána v
návaznosti na nové vědecké důkazy.^40)
1.2.10. Skot
Specifikované rizikové materiály uvedené v seznamu příslušného nařízení
Evropské unie^41) se považují za potenciálně vysoce TSE - infekční.
1.2.11. Deaktivace nebo odstranění přenosných původců
Výrobce
1.2.11.1. provádí kontrolu původu materiálu u zdravotnických
prostředků, v nichž nemůže proběhnout proces deaktivace/eliminace, aniž
by u nich došlo k nepřijatelné degradaci,
1.2.11.2. prohlašuje a podává důkazy v příslušné dokumentaci, že
výrobními procesy lze odstranit nebo deaktivovat přenosné původce, a to
na základě prohlášení. K odůvodnění deaktivačních/eliminačních faktorů
deaktivace či eliminace mohou být použity důležité informace získané na
základě rešerše a analýzy příslušné vědecké literatury, pokud jsou
specifické procesy uvedené v literatuře srovnatelné s těmi, které jsou
použity pro daný prostředek. Tyto rešerše a analýzy by měly zahrnout
také dostupná vědecká stanoviska případně přijatá Vědeckým výborem EU.
Tato stanoviska se považují za reference v případech, kdy existují
rozdílné názory,
1.2.11.3. vytváří specifickou vědeckou deaktivační, popřípadě
eliminační studii, pokud z rešerše odborné literatury nevyplyne
dostatečné odůvodnění, přičemž musí zohlednit
1.2.11.3.1. identifikované nebezpečí související s tkání,
1.2.11.3.2. identifikaci příslušných modelových činitelů,
1.2.11.3.3. odůvodnění výběru jednotlivých kombinací modelových
činitelů,
1.2.11.3.4. identifikaci etapy zvolené k odstranění, popřípadě
deaktivaci přenosných původců,
1.2.11.3.5. výpočet redukčních faktorů.
V konečné zprávě musí být uvedeny výrobní parametry a limity kritické
pro účinnost procesů deaktivace nebo eliminace.
Používají se dokumentované postupy za účelem zajištění, že se během
rutinní výroby zdravotnických prostředků užívají validované výrobní
parametry.
1.2.12. Množství výchozích tkání nebo derivátů zvířecího původu
nezbytných k výrobě jedné jednotky zdravotnického prostředku Výrobce
1.2.12.1. zhodnotí, jaké množství surových tkání nebo derivátů je
nezbytné pro výrobu jedné jednotky zdravotnického prostředku,
1.2.12.2. posoudí, pokud je součástí výroby zdravotnického prostředku
purifikační proces, zda může případně vést ke koncentraci přenosných
původců přítomných ve výchozích tkáních nebo derivátech zvířecího
původu.
1.2.13. Tkáně nebo deriváty zvířecího původu, které přicházejí do styku
s uživateli Výrobce
1.2.13.1. zohledňuje
1.2.13.1.1. množství tkání nebo derivátů zvířecího původu,
1.2.13.1.2. kontaktní plochu, její povrch, typ (například kůže,
sliznice, mozek) a stav (například zdravá, nebo poškozená),
1.2.13.1.3. typ tkání nebo derivátů přicházejících do styku s
uživateli, a
1.2.13.1.4. předpokládanou dobu styku zdravotnického prostředku s tělem
(včetně bioresorpčního účinku),
1.2.13.2. bere v úvahu počet zdravotnických prostředků, které mohou být
použity v daném postupu.
1.2.14. Cesta podání
Výrobce bere v úvahu cestu podání doporučenou v informaci o výrobku, od
nejvyššího rizika k nejnižšímu.
1.3. Přezkoumání posouzení
Výrobce
1.3.1. zavádí a udržuje systematický postup pro přezkoumání informací
získaných o zdravotnickém prostředku nebo podobných prostředcích; v
povýrobní fázi tyto informace hodnotí za účelem stanovení jejich
případné důležitosti pro bezpečnost zdravotnického prostředku, zejména
pokud je
1.3.1.1. odhaleno dříve nezjištěné nebezpečí,
1.3.1.2. předpokládané riziko vycházející z nějakého nebezpečí dále
nepřijatelné,
1.3.1.3. původní posouzení z nějakého důvodu neplatné.
Pokud platí některý z výše uvedených bodů, bude na výsledky hodnocení
brán ohled v procesu řízení rizik,
1.3.3. přezkoumá příslušná opatření řízení rizik pro zdravotnický
prostředek (včetně odůvodnění volby tkáně nebo derivátu zvířecího
původu),
1.3.4. znovu hodnotí a odůvodní účinnost dříve provedených opatření
kontroly rizik, pokud je možné, že se změnilo zbytkové riziko nebo jeho
přijatelnost; výsledky tohoto hodnocení musí být zadokumentovány.
2.
HODNOCENÍ ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ TŘÍDY III NOTIFIKOVANÝMI OSOBAMI
2.1. Výrobce
2.1.1. poskytuje notifikované osobě významné informace za účelem
zhodnocení aktuální strategie analýzy rizika a řízení rizik,
2.1.2. zašle notifikované osobě jakoukoli novou informaci o riziku TSE,
kterou získá a která je pro zdravotnický prostředek důležitá,
2.1.3. předkládá notifikované osobě k dodatečnému schválení návrh
jakékoli změny ve vztahu k procesu výběru, odběru, manipulace a
deaktivace, popřípadě eliminace, která by mohla změnit výsledek
dokumentací řízení rizik, a to před jejím provedením.
2.2. Notifikovaná osoba
2.2.1. hodnotí aktuální strategii analýzy rizika a řízení rizik na
základě informací získaných od výrobce podle bodu 2.1.,
2.2.2. dodatečně hodnotí, popřípadě schvaluje změny podle bodu 2.1.3.
Příl.13
Formulář pro oznámení osoby nakládající se zdravotnickými prostředky
uvedené v § 13 odst. 1 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., ve znění
nařízení vlády č. 65./2011 Sb.
1) Používejte kódy zemí podle EN ISO 3166-1:2006, např.:
AT Rakousko,
BE Belgie,
BG Bulharsko,
CH Švýcarsko,
CY Kypr,
CZ Česká republika,
DE Německo,
DK Dánsko,
EE Estonsko,
ES Španělsko,
FI Finsko,
FR Francie,
GB Spojené království,
GR Řecko,
HU Maďarsko,
IE Irsko,
IS Island,
IT Itálie,
LI Lichtenštejnsko,
LT Litva,
LU Lucembursko,
LV Lotyšsko,
MT Malta,
NL Nizozemsko,
NO Norsko,
PL Polsko,
PT Portugalsko,
RO Rumunsko,
SE Švédsko,
SI Slovinsko,
SK Slovensko.
2) Vyplňte správný kód a název skupiny zdravotnického prostředku podle
Globální nomenklatury zdravotnických prostředků (GMDN).
2.
2.1. Formulář v elektronické podobě pro poskytnutí údajů podle bodu 1.
a způsob jeho vyplnění zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých
internetových stránkách.
2.2. Zplnomocněný zástupce podle § 3 písm. l) zákona o zdravotnických
prostředcích dále přikládá elektronickou kopii zmocnění výrobcem se
sídlem mimo členské státy v českém nebo v anglickém jazyce.
2.3. Pokud osoba zpracovatele formuláře není totožná s osobou
oznamovatele, přikládá tato osoba dále elektronickou kopii plné moci
prokazující zmocnění k takovému úkonu.
Příl.14
Formulář pro oznámení osoby nakládající se zdravotnickými prostředky
uvedené v § 13 odst. 5 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., ve znění
nařízení vlády č. 65/2011 Sb.
1) Používejte kódy zemí podle EN ISO 3166-1:2006, např.:
1) Please use the country codes according to EN ISO 3166-1:2006, e.g.:
AT Rakousko / Austria,
BE Belgie / Belgium,
BG Bulharsko / Bulgaria,
CH Švýcarsko / Switzerland,
CY Kypr / Cyprus,
CZ Česká republika / Czech Republic,
DE Německo / Germany,
DK Dánsko / Denmark,
EE Estonsko / Estonia,
ES Španělsko / Spain,
FI Finsko / Finland,
FR Francie / France,
GB Spojené království / United Kingdom,
GR Řecko / Greece,
HU Maďarsko / Hungary,
IE Irsko / Ireland,
IS Island / Iceland,
IT Itálie / Italy,
LI Lichtenštejnsko / Lichtenstein,
LT Litva / Lithuania,
LU Lucembursko / Luxembourg,
LV Lotyšsko / Latvia,
MT Malta / Malta,
NL Nizozemsko / Netherlands,
NO Norsko / Norway,
PL Polsko / Poland,
PT Portugalsko / Portugal,
RO Rumunsko / Romania,
SE Švédsko / Sweden,
SI Slovinsko / Slovenia,
SK Slovensko / Slovakia.
2) Jestliže má výrobce, případně zplnomocněný zástupce, distribuovaného
zdravotnického prostředku sídlo v jiném členském státě než České
republice, který nevyžaduje údaje podle Globální nomenklatury
zdravotnických prostředků (GMDN), je možno uvést údaje podle
Univerzálního nomenklaturního systému zdravotnických prostředků
(UMDNS).
2) If the manufacturer or authorized representative of distributed
medical device resides in other member state than Czech Republic, which
does not require information by Global Medical Device Nomenclature
(GMDN), the distributor can fill in information by Universal Medical
Device Nomenclature System (UMDNS).
2.
2.1. Formulář v elektronické podobě pro poskytnutí údajů podle bodu 1.
a způsob jeho vyplnění zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých
internetových stránkách.
2.2. Pokud osoba zpracovatele formuláře není totožná s osobou
oznamovatele, přikládá tato osoba dále elektronickou kopii plné moci
prokazující zmocnění k takovému úkonu.
Příl.15
Formulář pro oznámení zdravotnického prostředku
1) Používejte kódy zemí podle EN ISO 3166-1:2006, např.:
AT Rakousko,
BE Belgie,
BG Bulharsko,
CH Švýcarsko,
CY Kypr,
CZ Česká republika,
DE Německo,
DK Dánsko,
EE Estonsko,
ES Španělsko,
FI Finsko,
FR Francie,
GB Spojené království,
GR Řecko,
HU Maďarsko,
IE Irsko,
IS Island,
IT Itálie,
LI Lichtenštejnsko,
LT Litva,
LU Lucembursko,
LV Lotyšsko,
MT Malta,
NL Nizozemsko,
NO Norsko,
PL Polsko,
PT Portugalsko,
RO Rumunsko,
SE Švédsko,
SI Slovinsko,
SK Slovensko.
2) Vyplňte správný kód a název skupiny zdravotnického prostředku podle
Globální nomenklatury zdravotnických prostředků (GMDN).
3) ČSN EN ISO 15225:2010. Zdravotnický prostředek se označuje kódem
první vhodné kategorie, do které spadá.
4) Určitý výrobní model nebo varianta modelu podle specifikace uvedené
v certifikátu.
2.
2.1. Formulář v elektronické podobě pro poskytnutí údajů podle bodu 1.
a způsob jeho vyplnění zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých
internetových stránkách.
2.2. K formuláři se přikládá elektronická kopie závěrečné zprávy z
klinického hodnocení, certifikátu (byl-li vydán) a prohlášení o shodě v
českém nebo anglickém jazyce.
2.3. K formuláři se přikládá elektronická kopie návodu k použití v
českém jazyce.
2.4. Pokud osoba zpracovatele formuláře není totožná s osobou
oznamovatele, přikládá tato osoba dále elektronickou kopii plné moci
prokazující zmocnění k takovému úkonu.
Příl.16
Formulář o záměru provést klinické zkoušky
Clinical Investigation Notification Form
1) Používejte kódy zemí podle EN ISO 3166-1:2006, např.:
AT Rakousko,
BE Belgie,
BG Bulharsko,
CH Švýcarsko,
CY Kypr,
CZ Česká republika,
DE Německo,
DK Dánsko,
EE Estonsko,
ES Španělsko,
FI Finsko,
FR Francie,
GB Spojené království,
GR Řecko,
HU Maďarsko,
IE Irsko,
IS Island,
IT Itálie,
LI Lichtenštejnsko,
LT Litva,
LU Lucembursko,
LV Lotyšsko,
MT Malta,
NL Nizozemsko,
NO Norsko,
PL Polsko,
PT Portugalsko,
RO Rumunsko,
SE Švédsko,
SI Slovinsko,
SK Slovensko.
2) Vyplňte správný kód a název skupiny zdravotnického prostředku podle
Globální nomenklatury zdravotnických prostředků (GMDN).
3) ČSN EN ISO 15225:2010. Zdravotnický prostředek se označuje kódem
první vhodné kategorie, do které spadá.
4) Určitý výrobní model nebo varianta modelu podle specifikace uvedené
v certifikátu.
2.
2.1. Formulář v elektronické podobě pro poskytnutí údajů podle bodu 1.
a způsob jeho vyplnění zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých
internetových stránkách.
2.2. K formuláři se přikládá elektronická kopie závěrečné zprávy z
klinického hodnocení, certifikátu (byl-li vydán) a prohlášení o shodě v
českém nebo anglickém jazyce.
2.3. K formuláři se přikládá elektronická kopie návodu k použití v
českém jazyce.
2.4. Pokud osoba zpracovatele formuláře není totožná s osobou
oznamovatele, přikládá tato osoba dále elektronickou kopii plné moci
prokazující zmocnění k takovému úkonu.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II nařízení vlády č. 212/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Endoprotézy kyčle, endoprotézy kolena a endoprotézy ramena, u
kterých před 1. zářím 2007 bylo provedeno posouzení shody podle § 9
odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 336/2004 Sb., se podrobí doplňkovému
posouzení shody podle bodu 4 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 336/2004
Sb. do 1. září 2009. Tím není dotčena možnost předložit žádost o
posouzení shody podle § 9 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 336/2004
Sb.
2. Endoprotézy kyčle, endoprotézy kolena a endoprotézy ramena, u
kterých před 1. zářím 2007 bylo provedeno posouzení shody podle § 9
odst. 3 písm. b) bodu 3 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., se podrobí
posouzení shody jako zdravotnické prostředky třídy III podle § 9 odst.
1 písm. b) bodu 1 nebo 2 nařízení vlády č. 336/2004 Sb. do 1. září
2010. Tím není dotčena možnost předložit žádost o posouzení shody podle
§ 9 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 336/2004 Sb.
3. Endoprotézy kyčle, endoprotézy kolena a endoprotézy ramena, u
kterých bylo provedeno posouzení shody podle § 9 odst. 3 písm. a)
nařízení vlády č. 336/2004 Sb. před 1. zářím 2007, lze uvádět na trh a
do provozu do 1. září 2009.
4. Endoprotézy kyčle, endoprotézy kolena a endoprotézy ramena, u
kterých bylo provedeno posouzení shody podle § 9 odst. 3 písm. b) bodu
3 nařízení vlády č. 336/2004 Sb. před 1. zářím 2007, lze uvádět na trh
do 1. září 2010; do provozu je lze uvádět i po tomto datu.
1) Směrnice Rady 93/42/EHS z 14. června 1993 o zdravotnických
prostředcích, ve znění směrnice Rady 98/79/ES z 27. října 1998,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/70/ES ze dne 16. listopadu
2000, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/104/ES ze dne 7.
prosince 2001.
Směrnice Komise Evropských společenství 2003/12/ES ze dne 3. února 2003
o změně klasifikace prsních implantátů v rámci směrnice 93/42/EHS o
zdravotnických prostředcích.
Směrnice Komise Evropských společenství 2003/32/ES o zavedení
podrobných specifikací ohledně požadavků stanovených ve směrnici Rady
č. 93/42/EHS, pokud jde o zdravotnické prostředky vyráběné s využitím
tkání zvířecího původu ze dne 23. dubna 2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září
2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou
nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v
právních aktech Rady přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy o ES,
ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES.
Směrnice Komise 2005/50/ES ze dne 11. srpna 2005 o nové klasifikaci
endoprotéz kyčelního, kolenního a ramenního kloubu v rámci směrnice
Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/47/ES ze dne 5. září 2007,
kterou se mění směrnice Rady 90/385/EHS o sbližování právních předpisů
členských států týkající se aktivních implantabilních zdravotnických
prostředků, směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředích a
směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh.
2) § 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a
zákona č. 274/2003 Sb.
3) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb.
4) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č.
130/2003 Sb.
5) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých
souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 písm. f) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003 Sb.
7) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na osobní ochranné prostředky.
8) § 3 písm. e) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003 Sb.
8a) Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na
strojní zařízení.
9) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a
zákona č. 277/2003 Sb.
Čl. 5 bod 2 směrnice 93/42 EHS.
10) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba
označení CE.
11) § 3 písm. a) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003
Sb.
12) § 3 pím. l) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003 Sb.
13) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č.
130/2003 Sb.
14) § 8 až 16 zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003 Sb.
15) § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 123/2000 Sb.
16) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č.
240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č.
189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č.
102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č.
309/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb.
17) § 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
§ 36 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
18) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
19) § 6 odst. 1 zákona č. 64/1986 Sb., ve znění zákona č. 240/1992 Sb.,
zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb.
20) § 19 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
a zákona č. 226/2003 Sb.
§ 7a odst. 1 zákona č. 64/1986 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a
zákona č. 226/2003 Sb.
21) Vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby
ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich
evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a
následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod,
zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách
zdravotnických prostředků), ve znění vyhlášky č. 304/2003 Sb.
22) § 3 písm. g) zákona č. 123/2000 Sb.
23) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona
č. 320/2002 Sb.
24) § 7 odst. 7. písm. b) a § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve
znění zákona č. 205/2002 Sb.
25) § 7 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
25a) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
26) Zákon č. 378/2007 Sb.
27) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb.,
zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb.,
zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb.
Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřících jednotkách a ostatních
jednotkách a o jejich označování.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č.
71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č.
310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb.
29) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 123/2000 Sb.
30) § 32 odst. 1 zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003
Sb.
30) § 3 písm. g) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č.
210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č.
550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č.
161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu
Úst. soudu publikovaného pod č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb.,
zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,
zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb.,
zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 260/2001 Sb., zákona č. 290/2002 Sb.,
zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2003 Sb.,
nálezu Úst. soudu publikovaného pod č. 211/2003 Sb., zákona č. 274/2003
Sb. a zákona č. 356/2003 Sb.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 258/2002 Sb.,
zákona č. 285/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
32) § 3 písm. d) zákona č. 123/2000 Sb.
33) § 11 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
34) § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 22/1997 Sb.
35) § 3 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2003
Sb.
36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22.
května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci
některých přenosných spongiformních encepalopatií.
37) Čl. 2.3.13.2. bodu 1 Mezinárodního kodexu zdraví zvířat (Office
International des Épizooites) - OIE; je dálkově přístupný na adrese
www.oie.int/eng/normes/Mcode/A_00067.htm.
38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002 ze dne 3. října
2002, kterým se stanoví zdravotní pravidla týkající se živočišných
vedlejších produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
39) Příloha stanoviska Vědeckého řídícího výboru ze dne 22. až 23.
července 1999 (Policy of breeding and genotyping sheeps) obsahuje
tabulku, která byla aktualizována stanoviskem Vědeckého řídícího výboru
přijatém 10. - 11. ledna 2002 (TSE infectivity distributed in ruminant
tissues - state of knowledge December 2001); je dálkově přístupná na
adrese http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/ssc/outcome_en.html.
40) Například za použití příslušných stanovisek vědeckých výborů,
výboru pro hromadně vyráběné léčivé přípravky a opatření Komise
upravujících použití materiálů představujících riziko TSE. Přehled
odkazů na příslušné dokumenty či stanoviska bude zveřejněn v Úředním
věstníku Evropské unie a po přijetí příslušného rozhodnutí Komise bude
vytvořen jejich seznam.
41) Nařízení ES č. 999/2001.