logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Vyhláška č. 696/2004 Sb. kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.05.2009

se změnami:zrušeno 12/2009 Sb.
uveřejněno v: č. 235/2004 Sbírky zákonů na straně 12306
schváleno:21.12.2004
účinnost od:31.12.2004
zrušeno:01.05.2009
[Textová verze] [PDF verze (2892 kB)]

696/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2004, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 24 písm. c) zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, (dále jen "zákon"): § 1 Předmět úpravy Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování vykázaného množství emisí skleníkových plynů ze zařízení podle § 7 zákona, a to emisí z běžného provozu, z nepravidelných událostí, zejména nabíhání, odstavování a havarijních situací, ke kterým došlo v průběhu období zjišťování a vykazování. V případě zařízení podle § 5 odst. 2 zákona se ustanovení této vyhlášky vztahují na ta zařízení, u kterých je prahová hodnota překročena alespoň u jedné z činností podle přílohy č. 1 k zákonu. ------------------------------------------------------------------ 1) Rozhodnutí Komise 2004/156/ES ze dne 29. ledna 2004, kterým se ustavují základní pravidla pro zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice 2003/87/ES Evropského Parlamentu a Rady. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky a) vsázkou - se rozumí množství paliva nebo materiálu odpovídající jedné nakládce, která je kontinuálně dodávána po určitý časový úsek, b) biomasou - se rozumí pro zjišťování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů nefosilní organický materiál biologického původu (rostliny, zvířata, mikroorganismy), produkty a odpad ze zemědělství nebo lesnictví, nefosilní látky biologického původu tvořící průmyslový nebo komunální odpad a dále plyny a kapaliny získané rozkladem nefosilního organického materiálu biologického původu, c) podílem biomasy - se rozumí hmotnostní podíl uhlíku biologického původu vztažený na hmotnost celkového uhlíku (biologického i fosilního původu) ve směsném palivu, d) palivem z biomasy - se rozumí pro zjišťování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů biomasa spalovaná k energetickým účelům, e) emisemi ze spalování - se rozumí emise pocházející z exotermické reakce paliva s kyslíkem, f) emisí z procesů - se rozumí emise jiná než ze spalování, ke které dochází v důsledku reakcí mezi chemickými látkami nebo jejich transformací, včetně chemické nebo elektrolytické redukce rud kovů, tepelným rozkladem nebo tvorbou látek pro použití jako produktu nebo suroviny, g) úrovní přesnosti - se rozumí stupeň přesnosti při stanovení aktivitních údajů, emisních faktorů a oxidačních nebo konverzních faktorů, h) postupem zjišťování - se rozumí postup stanovení emisí přímým měřením nebo výpočtem, jakož i výběrem úrovně přesnosti, i) obdobím vykazování - se rozumí období kalendářního roku, v němž jsou emise zjišťovány a vykazovány, j) emisním hlášením - se rozumí výkaz o množství emisí skleníkových plynů, k) aktivitním údajem - se rozumí informace o materiálových tocích, spotřebě paliva, vstupní surovině nebo výstupním produktu, vyjádřené buď jako energetický obsah [TJ] stanovený pomocí výhřevnosti v případě paliva nebo jako materiálový vstup nebo výstup [t nebo m3] v ostatních případech, l) emisním faktorem - se rozumí faktory vycházející z obsahu uhlíku v palivech nebo vstupním materiálu, vyjádřené v tCO2/TJ v případě spalovacích emisí a v tCO2/t nebo tCO2/m3 v případě emisí z procesů, m) zdrojem - se rozumí konkrétní proces nebo konkrétní místo, kde dochází v daném zařízení k emisi skleníkových plynů. Zjišťování emisí § 3 Způsob zjišťování (1) Emise lze zjišťovat postupem založeným na výpočtu (dále jen "výpočet") nebo postupem založeným na měření (dále jen "měření") nebo kombinací obou metod v případě stanovení emisí z různých dílčích zdrojů spadajících pod jedno zařízení. Při tomto kombinovaném stanovení je nutno zajistit, aby nedošlo k vynechání nebo ke dvojímu započítání emisí. Navržený postup a jeho podrobný popis je součástí žádosti o povolení k emisím skleníkových plynů podle § 4 zákona. Měření lze navrhnout pouze v případě splnění podmínek uvedených v § 5 odst. 1. (2) Popis postupu zjišťování pro dané zařízení obsahuje a) přesné vymezení zařízení a činností v něm vykonávaných, u kterých budou monitorovány emise, b) přehled o odpovědnostních vztazích za zjišťování a vykazování uvnitř zařízení, c) seznam jednotlivých (dílčích) zdrojů a relevantních paliv a látkových toků, které budou zjišťovány, d) soupis úrovní přesnosti (§ 9) aplikovaných pro aktivitní údaje, emisní faktory, oxidační nebo konverzní faktory pro každý z dílčích zdrojů, druh paliva, případně vyráběný produkt nebo jeho výchozí surovinu, e) popis typu, specifikace a přesné umístění měřicích zařízení použitých pro každý dílčí zdroj, použité palivo nebo materiál, f) popis přístupu použitého pro vzorkování paliva nebo materiálu pro stanovení výhřevnosti, obsahu uhlíku, emisních faktorů a podílu biomasy v palivu pro každý dílčí zdroj, palivo nebo materiál, g) popis zamýšlených analytických postupů pro stanovení výhřevnosti, obsahu uhlíku, emisních faktorů a podílu biomasy v palivu pro každý dílčí zdroj, palivo nebo materiál, h) popis kontinuálního systému měření emisí, bude-li použit pro zjišťování dílčího zdroje, tedy místa měření, frekvence měření, použitého přístroje, kalibrační procedury, sběru dat a odpovídající kontroly kvality dat, i) popis standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat, j) informace o příslušném propojení s aktivitami vykonávanými v rámci řízení podniku a auditu z hlediska životního prostředí, pokud jsou tyto aktivity vykonávány. § 4 Změna postupu zjišťování Za změnu postupu vyžadující změnu podmínek povolení podle § 6 zákona se považuje a) změna dosažitelnosti dat ve prospěch větší přesnosti stanovení emisí, b) vznik dosud neexistující emise, c) objevení chyby ve stávající metodice zjišťování. § 5 Měření (1) Měření emisí kontinuálními měřicími systémy pro každý dílčí zdroj lze navrhnout za použití normované a celoevropsky akceptované metody (normy CEN, ISO, ČSN), pokud je zároveň předložena analýza nejistot podle § 19 odst. 1 a pokud je doloženo, že a) měření spolehlivě poskytuje přesnější výsledky než výpočet aplikující kombinaci nejvyšších úrovní přesnosti, b) srovnání měření a výpočtu je založeno na identickém seznamu zdrojů a emisí. (2) Pro každé období vykazování se potvrdí shoda naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými podle této vyhlášky. Pro potvrzovací výpočet se použije ta úroveň přesnosti výpočtu, která je pro daný typ zdroje touto vyhláškou požadována. (3) Pro stanovení koncentrací CO2 i pro stanovení objemového průtoku spalin nebo jiného vstupního plynu se použijí jen normalizované měřicí postupy v pořadí CEN, ISO, ČSN. (4) U měřicího zařízení je třeba pravidelně prověřovat jeho funkčnost a chování včetně a) časové odezvy, b) linearity, c) interference, d) posunu nulové linie a rozpětí, e) přesnosti v porovnání s referenční metodou. (5) Měřené emise CO2 připadající na biomasu se odečtou na základě výpočtu a vykazují se odděleně jako zvláštní položka. § 6 Výpočet (1) Emise CO2 se vypočtou jako součin aktivitního údaje, emisního faktoru a oxidačního nebo konverzního faktoru, nepoužije-li se specifický výpočet uvedený v přílohách č. 8 až 17 k této vyhlášce. (2) CO2 neemitovaný z daného zařízení, ale přemístěný jinam jako čistá substance, jako složka paliva nebo jako vstupní surovina pro chemický nebo papírenský průmysl, se od vypočtené úrovně emisí odečte a vykáže odděleně jako zvláštní položka. Přemístěným CO2 se rozumí zejména a) čistý CO2 použitý pro karbonizaci nápojů, b) čistý CO2 použitý jako suchý led, c) čistý CO2 používaný jako hasicí médium, chladicí médium nebo pro laboratorní účely, d) čistý CO2 používaný jako rozpouštědlo v potravinářském a chemickém průmyslu, e) CO2 používaný jako surovina v chemickém nebo papírenském průmyslu, f) CO2, který je částí paliva exportovaného mimo zařízení. (3) CO2 zastoupený jako část palivové směsi, která se přivádí k zařízení, se zahrnuje do emisního faktoru tohoto paliva a vykazuje se jako emise v tom zařízení, kde je toto palivo obsahující CO2 spalováno. (4) Zachycený a uschovaný CO2 se nezahrne do emisí daného zařízení. § 7 Emise ze spalování (1) V případě emisí ze spalování jsou aktivitní údaje založené na spotřebě paliv. Množství paliva se vyjadřuje v termínech energického obsahu v TJ. Emisní faktor se vyjadřuje v t CO2 na TJ. Během spalování se převážná část uhlíku obsažená v palivu zoxiduje na CO2, přičemž část uhlíku může zůstat nezoxidovaná v popelu nebo se tvoří saze, což se zohlední oxidačním faktorem vyjádřeným jako podíl zoxidovaného uhlíku, kdy jeho maximální hodnota je rovna jedné. Obsahuje-li emisní faktor v sobě faktor oxidační, oxidační faktor se již nevyjadřuje. Emise CO2 vyjádřené v tunách se vypočtou jako součin spotřeby paliva v TJ, emisního faktoru vyjádřeného v t CO2 na TJ a oxidačního faktoru. (2) Podrobnosti o způsobu výpočtu jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 8 Emise z procesů (1) V případě emisí z procesů jsou aktivitní údaje založené na spotřebě suroviny, prosazení nebo vyrobeného produktu v tunách nebo m3. Uhlík obsažený ve vstupní surovině, který není přeměněn na CO2 během procesu, je uvažován v konverzním faktoru vyjádřeném jako zlomek. V případě převedení veškerého uhlíku v surovině na CO2 je konverzní faktor roven jedné. Je-li konverzní faktor zahrnut v emisním faktoru, konverzní faktor se již nevyjadřuje. Množství vstupního materiálu se vyjadřuje buď hmotnostně nebo objemově. Emise CO2 vyjádřené v tunách se vypočtou jako součin aktivitního údaje vyjádřeného v tunách nebo metrech krychlových, emisního faktoru vyjádřeného v t CO2 na tunu nebo na metr krychlový a konverzního faktoru. (2) Podrobnosti o způsobu výpočtu jsou uvedeny v přílohách č. 8 až 17 k této vyhlášce. § 9 Úroveň přesnosti (1) Úroveň přesnosti slouží k určování proměnných, jimiž jsou aktivitní údaje, emisní faktory, oxidační nebo konverzní faktory. Zvyšující se číslo úrovně přesnosti znamená vyšší přesnost, v případě stejné úrovně přesnosti za použití rozdílných přístupů jsou tyto přístupy rozlišeny písmeny. V případě použití alternativních postupů označených stejným číslem a různými písmeny lze provést změnu postupu, pokud se prokáže, že tato změna povede ke zvýšení přesnosti. (2) Upřednostněna musí být nejvyšší úroveň přesnosti, a to pro výpočet ze všech zdrojů daného zařízení a pro všechny proměnné vyskytující se ve výpočetních vzorcích. Nižší úroveň přesnosti pro příslušné proměnné v rámci zjišťovacího postupu je možné použít pouze tehdy, prokáže-li se, že nejvyšší úroveň přesnosti není technicky proveditelná, nebo že vyžaduje nepřiměřeně vysoké náklady. (3) Použití různé úrovně přesnosti pro jednotlivé proměnné je součástí popisu postupu podle § 3. Nižší úrovně přesnosti přicházejí v úvahu tam, kde se jedná o méně významné zdroje nebo méně významné toky paliv. Jako méně významné zdroje se označují ty, kde emise nepřekračuje 2,5 kt, nebo ty, které se dohromady nepodílejí na celkové emisi více než z 5 %. Nejnižší úroveň přesnosti lze použít u nejméně významných zdrojů, jejichž emise nepřevyšuje 0,5 kt nebo se nepodílejí na celkové emisi více než z 1 %. Pro paliva z čisté biomasy přicházejí v úvahu postupy nižších úrovní přesnosti, ledaže by se takto vypočítané emise odečítaly od emisí stanovených na základě kontinuálního měření. (4) Pokud pro dočasné technické problémy nelze aplikovat předepsané úrovně přesnosti, aplikuje se nejvyšší dosažitelná úroveň přesnosti do té doby, než se podaří návrat k původnímu stavu. Dočasná změna se bez prodlení nahlásí Ministerstvu životního prostředí s uvedením důvodů, které k této změně vedly. (5) Změny v úrovních přesnosti podle odstavce 4 se plně dokumentují. Mezery v datech způsobené výpadky měřicích zařízení je nutno minimalizovat s použitím dokumentu používaného při integrované prevenci.2) Dojde-li ke změně úrovní přesnosti uvnitř období vykazování, výsledky pro ovlivněné činnosti se započtou a oznámí v oddělených sekcích emisního hlášení pro obě části období vykazování, tedy pro období před změnou a pro období po změně úrovně přesnosti. (6) Přehled předepsaných úrovní stanovení emisí pro různé typy činností podle přílohy č. 1 zákona uvádí tabulka v příloze č. 1 k této vyhlášce. ------------------------------------------------------------------ 2) "Všeobecné zásady zjišťování" z června 2003. § 10 Aktivitní údaje (1) Nelze-li aktivitní údaje potřebné pro výpočet emisí měřit přímo před vstupem do procesu a jestliže tato vyhláška nestanoví jinak, stanoví se s ohledem na změny zásob jako vztah Materiál C = Materiál P + (Materiál S - Materiál E) - Materiál O, kde Materiál C je materiál zpracovaný během vykazovaného období Materiál P je materiál koupený během vykazovaného období Materiál S je materiál skladovaný na začátku vykazovaného období Materiál E je materiál skladovaný na konci vykazovaného období Materiál O je materiál použitý pro ostatní účely (transportovaný jinam nebo odprodaný). (2) V případech, kdy to není technicky proveditelné nebo pokud by to vedlo k nepřiměřeně vysokým nákladům při stanovení Materiálu S a Materiálu E měřením, lze tyto dvě hodnoty odhadnout na základě dat z předchozího roku a korelace s produkcí za vykazované období a doložit je podpůrnými a dokumentovanými výpočty a s příslušnými fonačními výkazy. Stanovení všech ostatních hodnot majících vliv na výběr úrovně přesnosti se provádí podle metodických instrukcí uvedených v přílohách č. 8 až 17 k této vyhlášce. (3) Vodítkem při výběru vhodné úrovně přesnosti pro aktivitní údaje je informativní tabulka s rozsahem chyby pro různá měřicí zařízení za ustálených podmínek měření uvedená v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tabulka uvádí přehled rozsahů chyb typických měřicích zařízení pro měření toků paliv nebo materiálu. § 11 Použití emisních faktorů (1) Emisní faktor vztažený na jednotku hmotnosti, tedy tCO2/t, lze použít i pro případ paliva, pokud se prokáže, že tak bude dosaženo trvale vyšší přesnosti než při použití emisního faktoru standardně vztaženého na energii obsaženou v palivu, tedy tCO2/TJ. (2) Pro konverzi uhlíku na oxid uhličitý se použije koeficientu 3,667 [t CO2/ t C], přičemž se uvažují zaokrouhlené relativní atomové hmotnosti 12 pro uhlík a 16 pro kyslík. (3) Použití vyšších úrovní přesnosti s většími požadavky na přesnost lze jen při dodržení pravidel uvedených v § 13 až 16. (4) Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1 jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Jestliže palivo nepatří do některé z kategorií paliv uvedených v této příloze, zařadí se palivo do některé příbuzné kategorie paliv podle odborného odhadu. (5) Emisním faktorem se rozumí pro a) biomasu - emisní faktor 0. Biomasa se považuje jako CO2 neutrální, k započítání emisí CO2 pocházejících z biomasy tedy nedochází. Seznam materiálů považovaných za biomasu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, b) odpady obsahující fosilní uhlík a používané jako paliva - emisní faktory nejsou stanoveny, použijí se odvozené hodnoty podle pravidel uvedených v § 13 až 16, c) paliva nebo materiály obsahující fosilní nebo nefosilní uhlík - vážený emisní faktor, založený na zastoupení fosilního uhlíku v celkovém množství uhlíku (fosilního + biogenního). Tento výpočet musí být transparentní, náležitě zdokumentovaný a v souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16. (6) Všechny relevantní informace týkající se emisních faktorů, včetně informačních zdrojů a výsledků analýzy paliv, vstupního nebo výstupního materiálu, musí být náležitě zdokumentovány a příslušná dokumentace musí být uložena pro případ kontroly. § 12 Použití oxidačních a konverzních faktorů (1) Oxidační nebo konverzní faktor se použije v těch případech, kdy emisní faktor nezohledňuje fakt, že část uhlíku zůstává nezoxidována. (2) Výpočet se řídí pravidly stanovenými v § 13 až 16. (3) Jestliže různá paliva nebo materiály jsou použity uvnitř zařízení a počítají se technologicky specifické oxidační faktory, lze stanovit jeden agregovaný oxidační faktor nebo přiřadit nekompletní oxidaci pouze jednomu proudu paliva nebo materiálu a u ostatních uvažovat hodnotu faktorů rovnu jedné. (4) Všechny relevantní informace týkající se oxidačních a konverzních faktorů, včetně informačních zdrojů a výsledků analýzy paliv, vstupního nebo výstupního materiálu, se náležitě zdokumentují a příslušná dokumentace uloží pro případ kontroly. § 13 Stanovení výhřevnosti a emisních faktorů pro paliva (1) Užití procedury určení technologicky specifických emisních faktorů včetně vzorkovací procedury pro konkrétní paliva se uvádí v popisu postupu podle § 3. (2) Procedury aplikované na vzorkování paliva a na určení jeho výhřevnosti, obsahu uhlíku a emisního faktoru, zejména vzorkovací frekvence, vzorkovací procedury, stanovení spalného tepla a výhřevnosti nebo obsahu uhlíku pro různé typy paliv, jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Pokud neexistují žádné aplikovatelné normy, postupy mohou být prováděny podle návrhů těchto norem nebo podle nejlepších dostupných průmyslových metodických pokynů. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti. (3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025. (4) Pro dosažení příslušné přesnosti technologicky specifických emisních faktorů a přesnosti analytické procedury na určení obsahu uhlíku a výhřevnosti se berou v úvahu faktory vzorkovací frekvence, vzorkovací procedury a přípravy vzorků při dodržování všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování. Je třeba prokázat, že stanovený obsah uhlíku, výhřevnosti a emisní faktory jsou dostatečně reprezentativní a nejsou zatíženy systematickou chybou. (5) Stanovené emisní faktory se použijí jen pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní osobě, která je držitelem rozhodnutí o autorizaci podle zvláštního právního předpisu (dále jen "autorizovaná osoba").3) ------------------------------------------------------------------ 3) § 15 odst. 1 písm. e) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb. § 14 Stanovení technologicky-specifických oxidačních faktorů (1) Použití specifické procedury pro stanovení technologicky-specifických oxidačních faktorů včetně vzorkovací procedury pro konkrétní typ paliva a zařízení se uvádí v popisu postupu podle § 3. (2) Procedury aplikované na vzorkování paliva a na určení jeho technologicky-specifických oxidačních faktorů, zejména na stanovení obsahu uhlíku v sazích, popelu a odpadech, jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti. (3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025. (4) Kromě vlastního stanovení oxidačních faktorů pro vsázky paliv se dodržují všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování a vyloučí se odvozené oxidační faktory, které nejsou dostatečně reprezentativní a jsou zatíženy systematickou chybou. (5) Stanovené oxidační faktory se použijí jen pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě. § 15 Stanovení emisních faktorů pro jiné než spalovací procesy a údajů o složení (1) Použití specifické procedury pro stanovení technologicky-specifických emisních faktorů včetně postupu vzorkování se uvádí v popisu postupu podle § 3. (2) Procedury aplikované na vzorkování a na stanovení složení příslušného materiálu nebo proces odvození emisního faktoru jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti. (3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025. (4) Kromě vlastního stanovení složení materiálu a emisních faktorů pro dávkovaný materiál se dodržují všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování a vyloučí se stanovené složení nebo emisní faktor, který není dostatečně reprezentativní a je zatížen systematickou chybou. (5) Stanovené emisní faktory se použijí jen pro ty vsázky materiálu, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení složení nebo emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě. § 16 Stanovení podílu biomasy (1) Použití specifické procedury pro stanovení podílu biomasy v konkrétních palivech se uvádí v popisu postupu podle § 3. (2) Procedury aplikované na vzorkování paliva a na stanovení podílu biomasy v něm jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Metody aplikovatelné na stanovení zlomku biomasy v palivu se mohou pohybovat v širokém rozsahu od manuálního roztřídění složek směsných materiálů přes diferenční metody stanovující výhřevnosti binárních směsí a jejich čistých složek až k isotopickým metodám založených na analýze uhlíku 14. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti. (3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025. (4) Pro stanovení podílu biomasy se použijí jen ty vsázky materiálu, které byly shledány jako reprezentativní, aby výsledky nebyly zatíženy systematickou chybou. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení složení nebo emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě. (5) Není-li stanovení podílu biomasy ve směsném palivu technicky proveditelné nebo je zatíženo neúměrnými náklady, uvažuje se v takových případech podíl biomasy jako nulový. Nejistota při zjišťování emisí § 17 Vyhodnocení nejistoty (1) Nejistotu při zjišťování emisí je nutno omezit na minimum. Maximální přípustná nejistota se vyjadřuje na základě intervalu spolehlivosti, odpovídajícího hladině pravděpodobnosti 95 %. (2) Typické hodnoty nejistot při stanovení emisí CO2 při činnostech nebo dílčích zdrojích rozdílné emisní mohutnosti E uvádí tabulka v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 18 Nejistoty při výpočtu (1) V případě použití postupu založeného na výpočtu se navrhne v popisu postupu podle § 3 kombinace úrovní přesnosti zahrnujících nejistotu pro každý zdroj daného zařízení a tato kombinace se uvede ve výročním emisním hlášení zahrnujícím všechny činnosti a příslušné toky paliv a materiálu. Uvádění kombinací úrovní přesnosti v emisní zprávě je dostatečným výkazem nejistoty vykázaných emisí. (2) Přípustná nejistota určená pro měřicí zařízení pří úrovňovém systému musí zahrnovat specifikovanou nejistotu daného měřicího zařízení, nejistotu spojenou s kalibrací a dodatečné nejistoty vyplývající z toho, jak náležitě je přístroj používán v praxi. Uváděná hraniční čísla v úrovňovém systému se vztahují k nejistotě připadající na výslednou hodnotu pro celé období zjišťování a vykazování. (3) Zbylé nejistoty v emisních datech i v emisním hlášení se kontrolují a redukují pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat. V průběhu ověřovacího procesu se kontroluje, zda je odsouhlasený zjišťovací postup aplikován náležitě, a dále se vyhodnocuje kvalita procesu podchycení a redukce přetrvávajících nejistot prostřednictvím správné aplikace standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat. § 19 Nejistoty při měření (1) V případě uvedeném v § 5 odst. 1 se předkládá analýza nejistot založená na nejistotách majících původ v a) kontinuálním měření koncentrací - charakteristická nejistota daného měřicího zařízení, nejistota spojená s kalibrací, dodatečná nejistota spojená s tím, jak je měřicí zařízení užíváno v praxi, b) měření hmotnostního nebo objemového průtoku výstupního toku při kontinuálním emisním zjišťování nebo pro provedení ověřovacího výpočtu - charakteristická nejistota daného měřicího zařízení, nejistota spojená s kalibrací, dodatečná nejistota spojená s tím, jak je měřicí zařízení užíváno v praxi, c) aplikaci dané výpočetní metody při určení výhřevností, emisních a oxidačních faktorů nebo určení údajů o složení pro provedení ověřovacího výpočtu a používání daného postupu v praxi (dodatečná nejistota). (2) Kvantifikace nejistoty, která vyplývá z počáteční důkladné analýzy nejistoty, se uvede v emisním hlášení. Kvantifikace této nejistoty v emisním hlášení je dostatečným výkazem nejistoty vykázaných emisí. (3) Zbylé nejistoty v emisních datech i v emisním hlášení se kontrolují a redukují pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat. V průběhu ověřovacího procesu se kontroluje, zda je odsouhlasený zjišťovací postup aplikován náležitě, a dále se vyhodnocuje kvalita procesu podchycení a redukce přetrvávajících nejistot prostřednictvím správné aplikace standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat. Vykazování výsledků a uchovávání informací § 20 Vykazování výsledků zjišťování (1) Pro vykazování kvantitativních údajů se použije formulář pro vykazování výsledků zjišťování emisí, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Emisní hlášení musí být ověřeno podle § 7 odst. 2 zákona. (2) Součástí emisního hlášení jsou a) údaje identifikující zařízení podle § 5 odst. 3 písm. c) zákona a identifikační číslo emisního povolení, b) emisní součty, zvolený postup (měření nebo výpočet), zvolená úroveň přesnosti, aktivitní údaje (pro spalování musí být uvedeno jak množství, tak i energetický obsah paliva), emisní faktory (u spalování se uvádějí emisní faktory vztažené na jednotku energie obsažené v palivu) a oxidační nebo konverzní faktory (bezrozměrný zlomek nepřesahující jedničku) pro všechny zdroje. V případě aplikace hmotnostní bilance se nahlásí hmotnostní toky, uhlíkový a energetický obsah pro každý palivový nebo materiálový proud, a to vstupní i výstupní, včetně zahrnutí jejich zásob, c) dočasné nebo trvalé změny úrovní přesnosti, důvody pro jejich změny, počáteční datum a konečné datum pro dočasné změny, d) jakékoliv další změny prováděné v daném zařízení během monitorovacího a vykazovacího období, které by mohly být významné z hlediska vykazování emisí. (3) Informace podle odstavce 2 písm. c) a d), jakož i doplňkové informace týkající se písmene b) se začlení do výročního emisního hlášení jako běžný text, nikoliv ve formě tabulek. (4) Zvlášť se vykazují položky, které se nezapočítají do celkového součtu emisí. Jedná se o a) množství spalované biomasy [TJ] nebo použité v procesech [t nebo m3], b) množství CO2 [t CO2] z biomasy, kde se emise CO2 stanovují měřením, c) množství CO2 přemístěné ze zařízení [tCO2], jakož i udání sloučeniny, v níž byl CO2 přemístěn. (5) Paliva a odpovídající emise se vykáží podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Dále se vykáží různé druhy odpadů a emisí pocházejících z jejich použití jako paliv nebo vstupního materiálu.4) (6) Emise pocházející z různých zdrojů jednoho zařízení patřící ke stejnému typu činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu mohou být nahlášeny souhrnně a přiřazeny k této činnosti. (7) Emise se vykazují zaokrouhleně na tunu. Aktivitní údaje, emisní faktory, oxidační nebo konverzní faktory se zaokrouhlí tak, aby zahrnovaly pouze významné číslice jak pro výpočet, tak i pro vykazování. (8) Každá činnost uvedená v příloze č. 1 zákona vykonaná v zařízení musí být označena oběma kódy uvedenými v příloze č. 7 k této vyhlášce. (9) Emisní hlášení podle § 7 odst. 1 zákona je zveřejňováno podle zvláštního právního předpisu.5) ------------------------------------------------------------------ 4) Rozhodnutí Komise 2000/532/ES, "Evropský seznam odpadů". 5) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. § 21 Uchovávání informací (1) Informace o zjištěném množství emisí skleníkových plynů z daného zařízení se uchovávají alespoň 10 let od předložení emisního hlášení podle § 7 odst. 1 zákona. Uchovávaná data musí být takového rozsahu, aby bylo umožněno provedení ověření výročního emisního hlášení předloženého provozovatelem zařízení. (2) Pro zjišťování pomocí výpočtu se uchovají tyto informace a) seznam všech monitorovaných zdrojů, b) aktivitní údaje použité pro jakýkoliv výpočet emisí pro každý zdroj skleníkových plynů, rozčleněné podle typu na paliva emisí ze spalování a materiály u procesních emisí, c) dokumenty odůvodňující výběr zjišťovacího postupu a dokumenty odůvodňující dočasné nebo trvalejší změny postupu zjišťování a výběr úrovně přesnosti potvrzený v povolení k emisím skleníkových plynů podle § 5 zákona, d) dokumentace postupu zjišťování a výsledky odvození technologicky specifických emisních faktorů a relativního zastoupení biomasy pro konkrétní paliva, oxidačních a konverzních faktorů, e) dokumentace procesu sběru aktivitních údajů pro zařízení a jejich zdroje, f) aktivitní údaje, emise, oxidační nebo konverzní faktory předložené Ministerstvu životního prostředí pro národní alokační plán za roky předcházející období, které je pokryté systémem emisního obchodování, g) dokumentace odpovědností ve spojitosti s emisním zjišťováním, h) výroční emisní hlášení, i) jakékoliv další informace, které byly identifikovány jako nezbytné pro verifikaci výročního emisního hlášení. (3) Pro zjišťování pomocí kontinuálního emisního měření se uchovají tyto informace a) dokumenty odůvodňující volbu měření jakožto postupu zjišťování, b) data použitá pro analýzu nejistot pro každý zdroj skleníkových plynů, rozčleněných na procesní emise a emise ze spalování paliv, c) detailní technický popis systému kontinuálního měření včetně dokumentace změn v průběhu času a zápisy o provedených testech, poruchách, kalibraci, servisu a údržbě, d) dokumentace o provedených změnách měřicího systému. Kontrolní mechanismy při zjišťování a vykazování emisí § 22 Standardní kontrolní postupy zajišťující kvalitu dat (1) Pro zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů se používá efektivní systém zpracovávání a kontroly dat. Je třeba zajistit, aby byly všechny informace vyjmenované v § 21 odst. 2 a 3 náležitě zaznamenány, kontrolovány a připraveny k nezávislému ověření. (2) Požadovaná kvalita standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat se řídí systémem řízení podniku a auditu z hlediska životního prostředí nebo jiných systémů na zacházení s environmentálními daty a jejich správou, včetně ISO 14001:1996. (3) Standardní kontrolní postupy zajišťující kvalitu dat zahrnují vždy a) identifikaci zdrojů skleníkových plynů podle zákona, b) posloupnost a vzájemné ovlivnění procesů zjišťování a vykazování, c) odpovědnostní vztahy, d) metody výpočtu nebo měření, které byly užity, e) použité měřicí zařízení, bylo-li použito, f) vykazování a záznamy, g) vnitřní kontrolu vykázaných dat a kvality systému, h) opravné a preventivní činnosti. (4) Transparentnost a kontrola zjišťování a vykazování výsledků se provádí v souladu s požadavky na standardní kontrolní postupy zajišťující kvalitu dat. § 23 Měřicí techniky a zařízení (1) Zařízení pro měření emisí se zkalibruje, adjustuje, ověří a testuje pomocí příslušných standardů porovnatelných s mezinárodními standardy před prvním použitím a dále v pravidelných intervalech. Zjistí-li se, že přístroj zcela neodpovídá stanoveným požadavkům, vyhodnotí se a zdokumentuje správnost předchozích výsledků měření a okamžitě se přijmou potřebná nápravná opatření. Záznamy a výsledky kalibrace a dalších testů se uschovají. (2) Pro kontinuální měřicí systém emisí platí pokyny obsažené v normách EN 14181 a EN ISO 14956:2002. Je-li měřením, vyhodnocováním dat a vykazováním výsledků pověřena nezávislá a akreditovaná testovací laboratoř, musí tato laboratoř splňovat pokyny obsažené v normě EN ISO 17025:2000. § 24 Správa dat (1) Při použití standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat je nutno zabránit opominutí, deformacím nebo chybám při zacházení s daty a jejich správou. Způsob provedení těchto mechanismů musí být navržen s ohledem na komplexnost datového souboru. O použití mechanismů se učiní záznam, který slouží jako podklad při ověřování. (2) Jednoduché a efektivní standardní kontrolní postupy zajišťující kvalitu dat musí vycházet z porovnání výsledků zjišťování při použití vertikálních či horizontálních přístupů. (3) Vertikálním přístupem se rozumí porovnání emisních dat zjišťovaných v daném zařízení v různých letech, pokud se rozdíly mezi jednotlivými roky nedají vysvětlit a) změnami v povaze prováděných činností, b) změnami týkajícími se množství použitých paliv nebo materiálů, nebo c) změnami týkajícími se provozních charakteristik procesů, při nichž dochází k emisím. (4) Horizontální přístup spočívá v porovnávání různých způsobů sběru relevantních dat, vždy se jedná o a) porovnání dat o spotřebě paliv nebo vstupních materiálů v daných zdrojích s údaji o nákupu těchto paliv a údaji o změnách zásob, b) porovnání dat o celkové spotřebě paliv nebo vstupních materiálů s údaji o nákupu těchto paliv a údaji o změnách zásob, c) porovnání emisních faktorů, které byly stanoveny provozovatelem zařízení nebo prodejcem paliva, s národními nebo mezinárodními referenčními hodnotami pro porovnatelná paliva, d) porovnání emisních faktorů získaných na základě analýzy paliva s národními nebo mezinárodními referenčními hodnotami pro porovnatelná paliva, e) porovnání naměřených a vypočtených hodnot. Ověřování § 25 (1) Při ověřování emisního hlášení autorizovaná osoba posuzuje, zda aplikovaný zjišťovací postup souhlasí se schváleným popisem zjišťovacího postupu a zda výsledky zjišťování obsažené v emisním hlášení jsou prosty nedostatků, deformací nebo chyb, které by vedly ke zkreslení nahlášených informací. (2) V rámci ověřovacího procesu autorizovaná osoba vždy a) seznámí se se všemi činnostmi realizovanými v zařízení, zdroji emisí v tomto zařízení, měřicími přístroji použitými ke zjišťování nebo měření aktivitních údajů, způsobem odvození a aplikace emisních faktorů, oxidačních a konverzních faktorů a prostředím, ve kterém je zařízení provozováno, b) seznámí se se systémem zacházení s daty a jejich správou, kterou provádí provozovatel zařízení s ohledem na zjišťování a vykazování; opatří si, analyzuje a ověří data obsažená v tomto systému, c) vychází z akceptovatelné úrovně přesnosti ověřovacího procesu v kontextu s povahou a komplexností činností realizovaných v zařízení a zdrojích emisí, d) zjišťuje stupeň rizika, zda u daného emisního hlášení mohlo dojít ke zkreslení vykázaných údajů, přičemž bere v úvahu jakýkoliv nedostatek, deformaci nebo chybu, zejména sleduje možnou netransparentnost způsobu správy dat a vychýlené nebo nekonzistentní hodnoty, e) sestaví plán ověřování, který koresponduje s těmito riziky a s rozsahem a komplexností činností a zdrojů v daném zařízení, a definuje jej výběrovými metodami užitými s ohledem na toto zařízení, f) uskuteční tento plán ověřování údajů v souladu s definovanými výběrovými metodami a zajištěním všech dodatečných faktů, na kterých autorizovaná osoba založí své závěry, g) prověří náležitou aplikaci postupu zjišťování, která je deklarována v povolení k emisím skleníkových plynů a která deklaruje stupeň přesnosti zjišťování pomocí příslušných úrovní přesnosti, h) vyžádá si v případě potřeby od provozovatele zařízení chybějící data nebo doplnění chybějící části dokumentace, vysvětlení odchylky v emisních datech nebo revizi výpočtů před tím, než bude učiněn definitivní závěr o ověřování, i) prověří, zda standardní kontrolní postupy zajišťující kvalitu dat byly použity v souladu s touto vyhláškou, j) přesvědčí se, zda zjištěné informace nenasvědčují předchozímu zkreslování výsledků. (3) V závěru ověřovacího procesu autorizovaná osoba vydá provozovateli zařízení doklad o výsledku ověření emisí, který provozovatel zařízení předloží podle § 7 odst. 3 zákona. Účinnost § 26 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: RNDr. Ambrozek v. r. Příl.1 Přehled předepsaných úrovní stanovení emisí pro různé typy činností Sloupec A: celkové roční emise =< 50 kt CO2 Sloupec B: 50 kt CO2 < celkové roční emise =< 500 kt CO2 Sloupec C: celkové roční emise > 500 kt CO2 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Aktivitní údaje Výhřevnost Emisní faktor Údaje o složení Oxidační faktor Konverzní faktor --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dodatek/Aktivita A B C A B C A B C A B C A B C A B C --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- B Spalovací procesy --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Spalování (plynná, kapalná paliva) 2a/2b 3a/3b 4a/4b 2 2 3 2a/2b 2a/2b 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Spalování (tuhá paliva) 1 2a/2b 3a/3b 2 3 3 2a/2b 3 3 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fléry 2 3 3 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Čištění spalin Uhličitany 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sádra 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- C Rafinerie --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hmotnostní bilance 4 4 4 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Regenerace katalyzátorů 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Koksování 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Výroba vodíku 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- D Koksovací pece --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hmotnostní bilance 3 3 3 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Palivo jako produkt 2 2 3 2 2 3 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- E Pražení a slinování --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hmotnostní bilance 2 2 3 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Spotřeba karbonátů 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- F Výroba železa --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hmotnostní bilance 2 2 3 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Palivo jako vstup do procesu 2 2 3 2 2 3 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- G Výroba cementu --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Uhličitany 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Výroba slínku 1 2a/2b 2a/2b n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kalcinace pecního prachu 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- H Výroba vápna --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Uhličitany 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Alkalické oxidy 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- I Výroba skla --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Uhličitany 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Alkalické oxidy 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- J Výroba keramických výrobků --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Uhličitany 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Alkalické oxidy 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Čištění spalin 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- K Výroba papíru a buničiny --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Standartní metoda 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 1 1 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- n.a. - nelze aplikovat Úrovně přesnosti uvedené v tabulce se použijí v případě technické a cenové proveditelnosti. Příl.2 Informativní tabulka s rozsahem chyby pro různá měřicí zařízení za ustálených podmínek měření ------------------------------------------------------------------------------------------ Měřící zařízení Média Oblast využití Rozsah typické (skupenství) nejistoty měření ------------------------------------------------------------------------------------------ Clonová měřicí trať Plyn Různé plyny +/- 1 - 3 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Měřidlo proteklého množství - Venturiho trubice Plyn Různé plyny +/- 1 - 3 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Magnetoinduktivní průtokoměr Plyn Zemní plyn/různé plyny +/- 0,5 - 1,5 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Pístové průtočné měřidlo Plyn Zemní plyn/různé plyny +/- 1 - 3 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Turbínový plynoměr Plyn Zemní plyn/různé plyny +/- 1 - 3 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Ultrazvukový průtokoměr Kapalina Kapalná paliva +/- 1 - 2 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Magnetoinduktivní průtokoměr Kapalina Vodivé kapaliny +/- 0,5 - 2 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Turbínové měřidlo Kapalina Kapalná paliva +/- 0,5 - 2 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Váhy pro nákladní automobily Tuhé Různé suroviny +/- 2 - 7 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Dráha (celý vlak) Tuhé Uhlí +/- 1 - 3 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Dráha (jednotlivý vagón) Tuhé Uhlí +/- 0,5 - 1,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Loď - řeka (výtlak) Tuhé Uhlí +/- 0,5 - 1,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Loď - oceán (výtlak) Tuhé Uhlí +/- 0,5 - 1,5 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Pásové váhy s integrátorem Tuhé Různé suroviny +/- 1 - 4 % ------------------------------------------------------------------------------------------ Příl.3 Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1 Tabulka uvádí referenční faktory fosilních paliv vztažených na výhřevnost a nezahrnujících oxidační faktory. ------------------------------------------------------------ Palivo Emisní faktor (tCO2/TJ) ------------------------------------------------------------ A) Kapalná fosilní paliva ------------------------------------------------------------ Primární paliva ------------------------------------------------------------ Surová ropa 73,3 ------------------------------------------------------------ Orimulsion 80,7 ------------------------------------------------------------ Kapalná paliva ze zemního plynu 63,1 ------------------------------------------------------------ Sekundární paliva/Produkty ------------------------------------------------------------ Benzin 69,3 ------------------------------------------------------------ Petrolej 71,9 ------------------------------------------------------------ Nafta ze živičné břidlice 77,4 ------------------------------------------------------------ Lehký topný olej/motorová nafta 74,1 ------------------------------------------------------------ Těžký topný olej 77,4 ------------------------------------------------------------ Kapalný ropný plyn (LPG) 63,1 ------------------------------------------------------------ Ethan 61,6 ------------------------------------------------------------ Naphta 73,3 ------------------------------------------------------------ Bitumen 80,7 ------------------------------------------------------------ Maziva 73,3 ------------------------------------------------------------ Ropný koks 100,8 ------------------------------------------------------------ Výchozí suroviny rafinérií 73,3 ------------------------------------------------------------ Ostatní oleje 73,3 ------------------------------------------------------------ B) Tuhá fosilní paliva ------------------------------------------------------------ Primární paliva ------------------------------------------------------------ Antracit 98,3 ------------------------------------------------------------ Koksovatelné uhlí 94,6 ------------------------------------------------------------ Ostatní černé uhlí 94,6 ------------------------------------------------------------ Sub-bitumenové uhlí 96,1 ------------------------------------------------------------ Hnědé uhlí a lignit 101,2 ------------------------------------------------------------ Naftonosné břidlice 106,7 ------------------------------------------------------------ Rašelina 106,0 ------------------------------------------------------------ Sekundární paliva ------------------------------------------------------------ Brikety 94,6 ------------------------------------------------------------ Koks 108,2 ------------------------------------------------------------ C) Plynná paliva ------------------------------------------------------------ Oxid uhelnatý 155,2 ------------------------------------------------------------ Zemní plyn (tzv. Suchý) 56,1 ------------------------------------------------------------ Methan 54,9 ------------------------------------------------------------ Vodík 0 ------------------------------------------------------------ Příl.4 Seznam materiálů považovaných pro účely této vyhlášky za biomasu Mezi látky považované za biomasu se řadí zejména: 1. Rostliny a jejich části, například - sláma, - seno, tráva, - listy, dřevo, kořeny, pařezy, kůra, - plodiny, například kukuřice, obiloviny. 2. Odpady, produkty a meziprodukty z biomasy, například - průmyslový dřevěný odpad (odpad ze zpracování a obrábění dřeva, dřevní odpad ze zpracování dřeva), - použité dřevo (odpad z výrobků ze dřeva), - odpady z papírenského průmyslu (z výroby dřeva a buničiny), například černý louh, - potěžební zbytky z lesů, - živočišné a potravinářské tuky, loje, maso, - primární odpady z potravinářského průmyslu, - hnůj, - zbytky ze zemědělských plodin, - kaly z čistíren odpadních vod, - bioplyn z fermentace nebo zplynování biomasy, - přístavní a ostatní v tocích a stojatých vodách usazujících se kaly, - bioplyn ze skládek. 3. Podíl biomasy ve směsných materiálech - podíl biomasy v odpadech okolo vodních toků či ploch, - podíl biomasy ve směsných odpadech z potravinářského průmyslu, - podíl biomasy v materiálech obsahujících dřevo, - podíl biomasy v textilních odpadech, - podíl biomasy v papíru, kartonu, lepence, - podíl biomasy v komunálních a průmyslových odpadech, - podíl biomasy ve zpracovaných komunálních a průmyslových odpadech. 4. Paliva (i částečně) vyrobená z biomasy - bioethanol, - bionafta, - eterizovaný bioethanol, - biomethanol, - biodimetyleter, - kapalné i plynné produkty pyrolýzy biomasy. Za biomasu se nepovažuje rašelina ani fosilní části materiálů. Příl.5 Typické hodnoty nejistot při stanovení emisí CO2 pro celé zařízení nebo v rámci činnosti za použití daného paliva nebo suroviny pro rozdílné emisní mohutnosti (E) Informativní hodnoty nejistot jsou v tabulce uvedeny pro aplikaci různých typů paliv nebo zpracovávaného materiálu. ----------------------------------------------------------------------------------- Kategorie paliv Příklady paliv Informativní odhad nejistoty nebo suroviny nebo suroviny při stanovení emisí CO2 (%) E: CO2 emise v kt za rok E > 500 100 < E < 500 E < 100 ----------------------------------------------------------------------------------- plynná nebo kapalná zemní plyn +/- 2,5 % +/- 3,5 % +/- 5 % paliva stálé kvality ----------------------------------------------------------------------------------- plynná nebo kapalná vysokopecní plyn, +/- 3,5 % +/- 5 % +/- 10 % paliva kolísajícího lehký topný olej složení ----------------------------------------------------------------------------------- tuhá paliva částečně uhlí +/- 3 % +/- 5 % +/- 10 % kolísajícího složení ----------------------------------------------------------------------------------- tuhá paliva výrazně odpady +/- 5 % +/- 10 % +/- 12,5 % kolísajícího složení ----------------------------------------------------------------------------------- procesní emise vápenec, dolomit +/- 5 % +/- 7,5 % +/- 10 % při zpracovávání tuhých surovin ----------------------------------------------------------------------------------- Příl.6 Formulář pro vykazování výsledků zjišťování emisí Uvedené tabulky se použijí jako základ vykazování a mohou být upraveny s ohledem na dané činnosti a jejich počet, s ohledem na typ zařízení, použité druhy paliva a povahu zjišťovaného procesu. 1. Identifikace zařízení ------------------------------------------------------------------ Identifikace zařízení Odpověď ------------------------------------------------------------------ 1. Název mateřské společnosti ------------------------------------------------------------------ 2. Název dceřinné společnosti ------------------------------------------------------------------ 3. Provozovatel zařízení ------------------------------------------------------------------ 4. Zařízení: ------------------------------------------------------------------ 4.1 Název ------------------------------------------------------------------ 4.2 Číslo povolení ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 4.3 Je zařízení ohlašováno v EPER?6 Ano/Ne ------------------------------------------------------------------ 4.4 Identifikační číslo EPER7 ------------------------------------------------------------------ 4.5 Adresa/místo zařízení ------------------------------------------------------------------ 4.6 PSČ/země ------------------------------------------------------------------ 4.7 Souřadnice umístění ------------------------------------------------------------------ 5. Kontaktní osoba: ------------------------------------------------------------------ 5.1 Jméno ------------------------------------------------------------------ 5.2 Adresa/město/PSČ/země ------------------------------------------------------------------ 5.3 Telefon ------------------------------------------------------------------ 5.4 Fax ------------------------------------------------------------------ 5.5 E-mail ------------------------------------------------------------------ 6. Zpráva za rok ------------------------------------------------------------------ 7. Typ vykonávaných činností podle přílohy č. 1 zákona ------------------------------------------------------------------ Činnost 1 ------------------------------------------------------------------ Činnost 2 ------------------------------------------------------------------ Činnost n ------------------------------------------------------------------ 2. Přehled činností podle přílohy č. 1 zákona a odpovídajících emisí ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise z činností podle přílohy č. 1 zákona ------------------------------------------------------------------------------------------ Kategorie Kategorie Kód dle Aplikovaný Nejistota Změna úrovní Emise dle národní zvláštního přístup? (Metoda přesnosti? t/CO2 inventarizace zákona,8) Výpočet/ měření)9) ano/ne skleníkových kategorie Měření plynů EPER ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost 2 ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost n ------------------------------------------------------------------------------------------ Celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ Memo Items ------------------------------------------------------------------------------------------ Přemístěný CO2 Biomasa použitá Biomasa použitá Emise biomasy9) ----------------------- při spalování ve výrobě Přemístěné Přemístěný množství materiál ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka [tCO2] [TJ] [t nebo m3] [tCO2] ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost 2 ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost n ------------------------------------------------------------------------------------------ 3. Emise ze spalování - výpočet ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost N ------------------------------------------------------------------------------------------ Typ činnosti podle přílohy č. 1 zákona: ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis činnosti: ------------------------------------------------------------------------------------------ Fosilní paliva ------------------------------------------------------------------------------------------ Palivo 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Fosilní palivo ------------------------------------------------------------------------------------------ Druh paliva: ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxidační faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ Palivo N ----------------- Fosilní palivo ------------------------------------------------------------------------------------------ Druh paliva: ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň přesnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxidační faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ Biomasa a smíšená paliva ------------------------------------------------------------------------------------------ Palivo M ----------------- Biomasa/smíšené palivo ------------------------------------------------------------------------------------------ Druh paliva ------------------------------------------------------------------------------------------ Frakce biomasy (0 - 100 % obsahu uhlíku): ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň přesnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/TJ ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxidační faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem (tCO2)10 ------------------------------------------------------------------------------------------ Užitá biomasa celkem (TJ)11 ------------------------------------------------------------------------------------------ 4. Emise z procesů - výpočet ------------------------------------------------------------------------------------------ Činnost N ------------------------------------------------------------------------------------------ Druh činnosti podle přílohy č. 1 zákona: ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis činnosti: ------------------------------------------------------------------------------------------ Procesy využívající pouze fosilní vstupní materiál ------------------------------------------------------------------------------------------ Proces 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Typ procesu: ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis údajů o aktivitě: ------------------------------------------------------------------------------------------ Použitá metoda výpočtu, pokud je specifikována touto vyhláškou: ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň přesnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/t nebo tCO2/m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ Proces N ------------------------------------------------------------------------------------------ Typ procesu: ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis údajů o činnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Použitá metoda výpočtu, pokud je specifikována touto vyhláškou: ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň přesnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/t nebo tCO2/m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ Procesy využívající biomasu/smíšený vstupní materiál ------------------------------------------------------------------------------------------ Proces M ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis procesu: ------------------------------------------------------------------------------------------ Popis vstupního materiálu: ------------------------------------------------------------------------------------------ Frakce biomasy (% obsah uhlíku): ------------------------------------------------------------------------------------------ Použitá metoda výpočtu, pokud je specifikována touto vyhláškou: ------------------------------------------------------------------------------------------ Jednotka Hodnoty Zvolená úroveň přesnosti ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivitní údaje t nebo m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Emisní faktor tCO2/t nebo tCO2/m3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor % ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem tCO2 ------------------------------------------------------------------------------------------ Celkové emise ------------------------------------------------------------------------------------------ Aktivita celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ Emise celkem (tCO2) ------------------------------------------------------------------------------------------ Použitá biomasa celkem (t nebo m3) ------------------------------------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------- 6) Integrovaný evropský registr znečišťujících látek. 7) Vyplňuje se pouze, pokud se zařízení hlásí v EPER a povolení zařízení neobsahuje více než jednu činnost EPER. Tato informace není povinná a používá se pro účely dodatečného zjištění totožnosti vedle uvedených údajů o názvu a adrese. 8) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. 9) Vyplňuje se pouze, pokud byly emise určeny měřením. 10) Rovná se součet emisí fosilních paliv a fosilní frakce smíšených paliv. 11) Rovná se obsah energie čisté biomasy a frakce biomasy smíšených paliv. Příl.7 Kódy pro označení činností uvedených v příloze č. 1 zákona 1. Kód používaný při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů12) Spadá-li činnost do více kategorií zároveň, výsledná kategorie se zvolí podle primárního účelu této činnosti. ------------------------------------------------------------------ 1. ENERGETIKA ------------------------------------------------------------------ A. Spalovací procesy (sektorový přístup) ------------------------------------------------------------------ 1. Energetický průmysl ------------------------------------------------------------------ a. Výroba tepla a elektrické energie ------------------------------------------------------------------ Rafinace ropy ------------------------------------------------------------------ c. Zpracování paliv a ostatní energetický průmysl ------------------------------------------------------------------ 2. Zpracovatelský průmysl ------------------------------------------------------------------ a. Výroba železa a oceli ------------------------------------------------------------------ b. Výroba neželezných kovů ------------------------------------------------------------------ c. Chemická výroba ------------------------------------------------------------------ d. Výroba papíru a buničiny ------------------------------------------------------------------ e. Potravinářský průmysl ------------------------------------------------------------------ f. Ostatní obory zpracovatelského průmyslu (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 4. Ostatní sektory ------------------------------------------------------------------ a. Služby a instituce ------------------------------------------------------------------ b. Bydlení ------------------------------------------------------------------ c. Zemědělství/Lesnictví ------------------------------------------------------------------ 5. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ a. Stacionární ------------------------------------------------------------------ b. Mobilní ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ B. Fugitivní emise z paliv ------------------------------------------------------------------ 1. Pevná paliva ------------------------------------------------------------------ a. Těžba uhlí ------------------------------------------------------------------ b. Přeměna (transformace) pevných paliv ------------------------------------------------------------------ c. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 2. Ropa a zemní plyn ------------------------------------------------------------------ a. Ropa ------------------------------------------------------------------ b. Zemní plyn ------------------------------------------------------------------ c. Úniky a bezpečnostní spalování ------------------------------------------------------------------ Úniky ------------------------------------------------------------------ Bezpečnostní spalování (fléry) ------------------------------------------------------------------ d. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 2. PRŮMYSLOVÉ PROCESY ------------------------------------------------------------------ A. Minerální produkty ------------------------------------------------------------------ 1. Výroba cementu ------------------------------------------------------------------ 2. Výroba vápna ------------------------------------------------------------------ 3. Použití vápence a dolomitu ------------------------------------------------------------------ 4. Výroba a použití sody ------------------------------------------------------------------ 5. Asfaltování střech ------------------------------------------------------------------ 6. Pokládání asfaltu (například na silnice, ulice, náměstí) ------------------------------------------------------------------ 7. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ B. Chemický průmysl ------------------------------------------------------------------ 1. Výroba čpavku ------------------------------------------------------------------ 2. Výroba kyseliny dusičné ------------------------------------------------------------------ 3. Výroba kyseliny adipové ------------------------------------------------------------------ 4. Výroba karbidů ------------------------------------------------------------------ 5. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ C. Kovovýroba ------------------------------------------------------------------ 1. Výroba železa a oceli ------------------------------------------------------------------ 2. Výroba feroslitin ------------------------------------------------------------------ 3. Výroba hliníku ------------------------------------------------------------------ 4. Užití SF6 ve slévárnách hliníku a magnézia ------------------------------------------------------------------ 5. Ostatní (prosím, popište) ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ Ostatní položky ------------------------------------------------------------------ Emise z biomasy ------------------------------------------------------------------ 2. Kód vymezený zvláštním právním předpisem13) ------------------------------------------------------------------ Výtah z dodatku A3 rozhodnutí o EPER ------------------------------------------------------------------ 1. Energetika ------------------------------------------------------------------ 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném výkonu větším než 50 MW15 ------------------------------------------------------------------ 1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynů ------------------------------------------------------------------ 1.3. Koksovací pece ------------------------------------------------------------------ 1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí ------------------------------------------------------------------ 2. Výroba a zpracování kovů ------------------------------------------------------------------ 2.1./2.2./2.3./ Kovoprůmysl a zařízení na pražení a slínování 2.4./2.5./2.6. železné rudy; Zařízení na výrobu železných a neželezných kovů ------------------------------------------------------------------ 3. Zpracování nerostů ------------------------------------------------------------------ 3.1./3.3./3.4./ Zařízení na výrobu cementového slínku (> 500 3.5. t/den), vápna (> 50 t/den), skla (> 20 t/den) nerostných materiálů (> 20 t/den), keramických výrobků (> 75 t/den) ------------------------------------------------------------------ 3.2. Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu ------------------------------------------------------------------ 4. Chemický průmysl a chemická zařízení na výrobu ------------------------------------------------------------------ 4.1. Základních organických chemických látek ------------------------------------------------------------------ 4.2./4.3. Základních anorganických chemických látek nebo hnojiv ------------------------------------------------------------------ 4.4./4.6. Biocidů a výbušnin ------------------------------------------------------------------ 4.5. Farmaceutických produktů ------------------------------------------------------------------ 5. Nakládání s odpady ------------------------------------------------------------------ 5.1./5.2. zneškodňování nebo zhodnocování nebezpečného odpadu (> 10 t/den) nebo komunálního odpadu (> 3 t/hodinu) ------------------------------------------------------------------ 5.3./5.4. Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (> 50 t/den) a skládek (> 10 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6. Ostatní činnosti podle přílohy č. 1 zákona ------------------------------------------------------------------ 6.1. Průmyslové závody na výrobu celulózy ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, výroba papíru a lepenky (> 20 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6.2. Závody na předzpracování vláken a textilií (> 10 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin (> 12 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6.4. Jatky (> 50 t/den), mlékárny (> 200 t/den), jiné živočišné suroviny (> 75 t/den) nebo rostlinné suroviny (> 300 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6.5. Zařízení na zneškodňování nebo recyklaci zvířecích těl a živočišného odpadu (> 10 t/den) ------------------------------------------------------------------ 6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže (> 40 000), prasat (> 2 000) nebo prasnic (> 750) ------------------------------------------------------------------ 6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu výrobků používající organická rozpouštědla (> 200 t/rok) ------------------------------------------------------------------ 6.8. Zařízení na výrobu uhlíku nebo elektrografitu ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------ 12 V souladu s Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004 č. 280/2004/ES obsahujícím mechanismy pro monitorování skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu. 13 Příloha č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Příl.8 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze spalovacích procesů I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Aktivitně specifické pokyny obsažené v této příloze jsou použitelné pro zjišťování emisí skleníkových plynů ze spalovacích zařízení s nominálním instalovaným příkonem nad 20 MW (s vyloučením spaloven nebezpečného nebo komunálního odpadu), jak je uvedeno v příloze č. 1 zákona, a ke zjišťování emisí ze spalovacích procesů v ostatních činnostech uvedených v příloze č. 1 zákona, pokud na ně odkazují ustanovení příloh č. 9 až 17. Zjišťování emisí ze spalovacích procesů zahrnuje emise ze spalování všech paliv v zařízení, jakož i emise z čištění odpadních plynů, například odsiřování. Veškeré emise skleníkových plynů ze spalování paliv v daném zařízení se přiřadí k tomuto zařízení, bez ohledu na případné vývozy tepla nebo elektřiny do jiných zařízení. Emise spojené s výrobou tepla a elektřiny dovážených z jiných zařízení se přiřadí k těm zařízením, kde byly emitovány. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 Spalovací zařízení mohou mít tyto zdroje emisí CO a) kotle, b) hořáky, c) turbíny, d) topná tělesa, e) pece, f) spalovny, g) vypalovací pece, h) sušičky, i) stacionární motory, j) fléry, k) čištění odpadních spalin (procesní emise), l) jakákoli jiná stacionární zařízení spalující paliva s výjimkou zařízení se spalovacími motory používanými pro dopravní účely. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalování 1.1. Obecný výpočet pro spalovací činnosti Výpočet emisí CO2 je založen na následujícím vzorci, který se aplikuje pro danou činnost a typ paliva: Emise CO2 = aktivitní údaj x emisní faktor x oxidační faktor kde: Aktivitní údaje Aktivitní údaj se vyjádří jako čistý energetický obsah paliva (TJ) spotřebovaného během sledovaného období. Tento energetický obsah se vypočítá podle vzorce: Energetický obsah spotřebovaného paliva (TJ) = množství spotřebovaného paliva (t nebo m3) x výhřevnost paliva (TJ/t) nebo (TJ/m3)14 kde: Spotřebovaná paliva Úroveň přesnosti 1 - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 7,5 %. Úroveň přesnosti 2a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 5 %. Úroveň přesnosti 2b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno měřícím přístrojem s přesností do 4,5 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Úroveň přesnosti 3a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 2,5 %. Úroveň přesnosti 3b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 2 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Úroveň přesnosti 4a - Spotřeba paliva je měřena přímo před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 1,5 %. Úroveň přesnosti 4b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 1 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Pro různé typy paliv může být přesnost měření jiná, plynná a kapalná paliva se obvykle měří s vyšší přesností než pevná paliva. Výjimky se vyskytují v závislosti na typu měření, například dodávka vlakem, nákladním automobilem, dopravníkovým pásem nebo plynovodem, a okolnostech vztahujících se k zařízením, které znemožňují jednoduché přiřazení paliv k úrovním. Výhřevnost paliv Úroveň přesnosti 1 - Aplikují se územně specifické výhřevnosti pro jednotlivé typy paliv. Úroveň přesnosti 2 - Aplikují se národně specifické hodnoty výhřevností pro jednotlivé typy paliv používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Zajistí se reprezentativní hodnota výhřevnosti pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené emisní faktory, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. Úroveň přesnosti 2a - Aplikují se národně specifické emisní faktory pro jednotlivé typy paliv, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. Úroveň přesnosti 2b - Emisní faktor se odvodí pro každou vsázku paliva na základě jednoho ze dvou zavedených postupů: 1. měření hustoty daných kapalných či plynných paliv prováděné zejména v rafineriích nebo při výrobě oceli a 2. výhřevnosti daného typu uhlí, v kombinaci s empirickým vztahem určeným nezávislou laboratoří v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Zajistí se, aby korelace byla dostatečná pro technickou praxi a aby byla aplikována pouze na hodnoty, na základě kterých byla sestavena. Úroveň přesnosti 3 - Stanoví se reprezentativní hodnota emisního faktoru pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení. Tuto hodnotu zajistí provozovatel, jím zjednaná laboratoř nebo dodavatel paliva v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Oxidační faktor Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené oxidační faktory, a to hodnota 0,99 (hodnota odpovídá 99 % přeměně uhlíku na CO2) pro pevná a 0,995 pro kapalná a plynná paliva. Úroveň přesnosti 2 - Technologicky specifické oxidační faktory jsou odvozeny provozovatelem na základě obsahu uhlíku v popelu nebo obdobných odpadních produktech, kde se vyskytuje nezoxidovaný uhlík v souladu s ustanoveními § 13 až 16. 1.2. Fléry Emise z flérování zahrnují rutinní provoz, ostatní situace jako najíždění a ukončování provozu a nouzové stavy. Emise CO2 se počítají z množství spáleného plynu [m3] a obsahu uhlíku v tomto plynu [t CO2/m3] (včetně jakéhokoli neorganického uhlíku). emise CO2 = množství spáleného plynu * obsah C v plynu * oxidační faktor kde: Aktivitní údaj Úroveň přesnosti 1 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 12,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Referenční emisní faktor 0,00785 t CO2/m3 (za standardních podmínek) odvozený ze spalování čistého butanu jako konzervativního odhadu. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2/m3 flérovaného plynu] odvozený z obsahu C ve flérovaném plynu stanovený dle § 13 až 16. Oxidační faktor Úroveň 1 - 0,995. 2. Emise z procesů Emise z odsiřování spalin za použití vápence se vyhodnocují buď na základě nakoupeného vápence (výpočetní metoda Úroveň 1A) nebo vzniklého sádrovce (výpočetní metoda Úroveň 1B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Pro výpočet se použije rovnice: Emise CO2 [t] = aktivitní údaj x emisní faktor x konverzní faktor kde: Metoda výpočtu A "vápencová" Výpočet emisí je založen na množství použitého uhličitanu vápenatého. Aktivitní údaje Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého vápence (CaCO3) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Použijí se stechiometrické koeficienty pro převod uhličitanů [t CO2/t suchého uhličitanu] - tabulka č. 1. Toto číslo se upraví s ohledem na případnou vlhkost nebo příměsi v použitém vápenci. Konverzní faktor Úroveň 1 - Konverzní faktor = 1. Tabulka č. 1 Stechiometrické emisní faktory ------------------------------------------------------------------------------------------ Uhličitan Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaCO3 0,440 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgCO3 0,522 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (CO3) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MCO32- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] 2- Y = stechiometrické číslo prvku X {Y * [M ] + Z * [M ]} = 1 pro kov alkalických zemin X CO3 = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32- = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Metoda výpočtu B "sádrovcová" Výpočet emisí je založen na množství vzniklého sádrovce. Aktivitní údaje Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého sádrovce (CaSO4.2H2O) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Použije se tento stechiometrický koeficient pro odvodněný sádrovec CaSO4.2H2O a uvolněný CO2: 0,2558 t CO2/t CASO4.2H2O. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů se použije ustanovení § 5. ------------------------------------------------------------------ 14) U plynů se obvykle používají m3, přičemž je třeba brát ohled na to, že měření plynů může probíhat za jiných podmínek (teplota, tlak) než za standardních podmínek, ke kterým se vztahuje údaj o výhřevnosti. Příl.9 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z rafinerií minerálních olejů I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Zjišťování emisí z tohoto typu zařízení obsahuje veškeré emise ze spalovacích procesů a výrobních procesů v rafineriích. Emise z procesů realizovaných v přilehlých zařízeních chemického průmyslu nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona, pokud nejsou produktem rafinačního procesu, a tudíž nesmí být do stanovení emisí započteny. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 Potenciální zdroje CO2 jsou 1. Energetické spalovací procesy a) kotle, b) provozní ohřevy a ohřevy pro tepelné zpracování, c) stacionární spalovací motory a turbíny, d) katalytické a teplotní oxidizéry, e) ohřev koksovacích reaktorů, f) pumpy požární vody, g) nouzové a pohotovostní generátory, h) fléry,15) i) spalování odpadů, j) krakování. 2. Procesy a) výroba vodíku, b) regenerace katalyzátorů (z katalytického krakování a dalších katalytických procesů), c) koksování (Flexicoking,16) fluidní koksování, pozdržené koksování). III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise lze stanovit a) pro každý druh paliva a proces použitý v zařízení, b) využitím celkové hmotnostní bilance, je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet na základě spotřeby paliv a procesů, c) použitím hmotnostní bilance na přesně definované části paliv nebo procesů a individuálním výpočtem pro zbývající druhy paliv a procesů v zařízení, je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet z jednotlivých druhů paliv a procesů. 1. Hmotnostní bilance Základem této metody je analýza veškerého uhlíku ve vstupujících a vystupujících produktech, jeho zásoba v surovinách, meziproduktech a produktech za účelem výpočtu celkových emisí skleníkových plynů pro dané zařízení. Emise CO2 (t CO2) = (vstupy - produkty - odpad - změna zásob) x konverzní faktor CO2/C, kde se vstupy rozumí veškerý uhlík zpracovávaný v zařízení, produkty rozumí veškerý uhlík opouštějící zařízení v produktech včetně vedlejších produktů, odpadem rozumí veškerý ostatní uhlík opouštějící zařízení (například úniky do kanalizace, ukládání na skládku, popř. ztráty). Odpad nezahrnuje emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob rozumí nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob podniku (zařízení). Výpočet pak lze popsat následující rovnicí: Emise CO2 [t CO2] = (suma (aktivitní údaje VSTUP x obsah uhlíku VSTUP) - (aktivitní údaje PRODUKTY x obsah uhlíku PRODUKTY) - (aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB x obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB) x 3,664 Aktivitní údaje Analyzují se a vykazují hmotnostní toky z a do zařízení a příslušné změny zásob všech důležitých paliv a materiálů odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Obsah uhlíku Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Energetický obsah Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek (vyjádřený jako výhřevnost) musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Emise ze spalovacích procesů jsou zjišťovány dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Specifické procesy vedoucí k emisím CO2 zahrnují 1. Katalytická regenerace krakovacího zařízení a další katalytické regenerace Koks zanášející katalyzátory, který je vedlejším produktem krakovacích procesů, je spalován při regeneraci za účelem obnovení aktivity katalyzátoru. Mezi další rafinační procesy využívají katalyzátorů, které potřebují být regenerovány, patří katalytické reformování. Množství emitovaného CO2 z těchto procesů se stanovuje podle § 6 odst. 1, kde aktivitní údaj je množství spáleného koksu a obsah uhlíku v koksu jako základ pro výpočet emisního faktoru. Emise CO2 = aktivitní údaj x emisní faktor x konverzní faktor Aktivitní údaj Úroveň 1 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle nejlepších dostupných informací pro daný proces. Úroveň 2 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle teplotní a materiálové bilance při katalytickém krakování. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor specifický pro danou činnost [t CO2/t koksu] založený na obsahu C v koksu a odvozený v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. 2. Koksování Množství CO2 unikajícího z výrobních jednotek při procesu fluidního koksování se počítá: Emise CO2 = aktivitní údaj x emisní faktor Aktivitní údaj Úroveň přesnosti 1 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň 2 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - specifický emisní faktor [t CO2/t koksu] odvozený z nejlepších dostupných znalostí pro daný proces. Úroveň přesnosti 2 - specifický emisní faktor [t CO2/t koksu] odvozený z měření obsahu CO2 v odpadních plynech, které bylo provedeno v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. 3. Výroba vodíku Emitovaný CO2 pochází z uhlíku obsaženém ve zpracovávaném plynu. Výpočet založený na údajích o vstupující surovině se provede dle rovnice: Emise CO2 = aktivitní údaj VSTUP x emisní faktor Aktivitní údaj Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Referenční hodnota je 2,9 t CO2/t vstupní suroviny - konzervativní odhad založený na předpokladu, že výchozí surovina je etan. Úroveň přesnosti 2 - Specifický emisní faktor [t CO2/t] je vypočten na základě složení vstupující suroviny. Odvození se provede v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. ------------------------------------------------------------------ 15 Bezpečnostní hořáky. 16 V procesu Flexicoking je koks vyrobený koksováním ve fluidní vrstvě zplyňován tak, aby produktem byl koksový plyn. Příl.10 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z koksovacích pecí I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Emise se zjišťují z koksoven, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na výrobu aglomerátu či zařízením na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům, zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu nebo koksu. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze koksárenské pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem podle bodu III.1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí daného zařízení, emise se počítají podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu koksu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) ze surovin (uhlí, ropný koks), b) tradiční paliva (například zemní plyn), c) procesní plyny (například vysokopecní plyn - BFG), d) ostatní paliva, e) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM V případě, že se jedná o výrobní jednotku začleněnou do systému výroby oceli, lze spočítat emise a) pro systém výroby oceli jako celek využitím bilančního výpočtu nebo b) pro koksovací pec jako samostatnou činnost, oddělenou od výroby oceli. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) x konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení, například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = (suma (aktivitní údaje VSTUP x obsah uhlíku VSTUP) - suma (aktivitní údaje PRODUKTY * obsah uhlíku PRODUKTY) - suma (aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - suma (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB x obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) x 3,664 Aktivitní údaje Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Obsah uhlíku Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Energetický obsah Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek, vyjádřený jako výhřevnost, musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v koksárenských pecích, pokud paliva (například koks, uhlí, zemní plyn) nejsou používána jako redukční činidlo nebo nepochází z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Emise se zjišťují při procesu karbonizace v koksovací komoře koksovací pece, kdy uhlí je bez přístupu vzduchu konvertováno na koks a surový koksárenský plyn a hlavním zdrojem vstupujícího uhlíku je uhlí, dalšími zdroji může být koksový mour, ropný koks, ropa a procesní plyny, zejména vysokopecní plyn. Surový koksárenský plyn jako jeden z výstupů procesu koksování obsahuje mnoho látek, jež obsahují uhlík, zejména CO2, CO, CH4, CXHY. Celkové emise CO2 z koksovacích pecí lze vypočítat Emise CO2 [t CO2] = suma (aktivitní údaje VSTUP x emisní faktor VSTUP) - suma (aktivitní údaje VÝSTUP x emisní faktor VÝSTUP) Aktivitní údaje VSTUP zahrnují informace o uhlí, uhelném prachu, ropném koksu, ropě, vysokopecním plynu, koksárenském plynu a dalších. Aktivitní údaje VÝSTUP zahrnují informace o koksu, dehtu, lehkém oleji, koksárenském plynu a dalších. Paliva použitá jako vstupy do procesu Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Výhřevnost Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva. Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného pověřenou laboratoří v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Jako emisi faktor lze použít referenční hodnoty z tabulky č. 2 nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce. Tabulka č. 2 Emisní faktory pro procesní plyny (včetně CO2 jako součásti paliva) ----------------------------------------------------- Emisní faktor [t CO2/TJ] ----------------------------------------------------- Koksárenský plyn (COG) 47,6 ----------------------------------------------------- Vysokopecní plyn (BFG) 241,8 ----------------------------------------------------- Úroveň 2 - Specifické emisní faktory lze stanovit dle ustanovení v § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.11 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z pražení a slinování kovových rud I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Emise se zjišťují ze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, které mohou být částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece nebo zařízení na výrobu surového železa a oceli (včetně kontinuálního lití), mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům, zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu, koksu nebo vápence). Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a ne pouze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů - ze surovin (kalcinace vápence či dolomitu), - tradiční paliva (zemní plyn, koks, koksový mour), - procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn), - ostatní paliva, - čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení individuálně. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) x konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení, například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = ( (aktivitní údaje VSTUP x obsah uhlíku VSTUP) - suma (aktivitní údaje PRODUKTY x obsah uhlíku PRODUKTY) - suma (aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - suma (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB x obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) x 3,664 Aktivitní údaje Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Obsah uhlíku Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Energetický obsah Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů v příloze č. 8 k této vyhlášce. 3. Procesní emise Při procesu kalcinace na roštu je CO2 uvolňován z výchozích surovin (převážně z CaCO3) a ze znovu použitých odpadů. Pro každý typ vstupující látky lze množství CO2 vypočítat jako Emise CO2 [t CO2] = suma (aktivitní údaje x emisní faktor x konverzní faktor) Aktivitní údaj Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3-MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3-MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Emisní faktor Úroveň 1 - Pro uhličitany lze použít stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Stechiometrické emisní faktory ------------------------------------------ emisní faktor ------------------------------------------ CaCO3 0,440 t CO2/t CaCO3 ------------------------------------------ MgCO3 0,522 t CO2/t MgCO3 ------------------------------------------ Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny ve výchozím materiálu. Pro procesní odpady se používají specifické faktory stanovené podle § 13 až 16. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0. Úroveň přesnosti 2 - Konverzní faktor specifický pro danou činnost lze určit v souladu s ustanoveními § 13 až 16, stanovuje množství C v prachu pocházejícího ze slinování a zachyceného na filtrech. Pokud je zachycený prach z filtru znovu použit v procesu slinování, v něm obsažené množství C se nepočítá z důvodu vyloučení dvojího započítání. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.12 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Příloha obsahuje metodické pokyny pro stanovení emisí ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití zejména na primární výrobu železa a oceli ve vysokých pecích, kyslíkových konvertorech a sekundární výrobu v elektrických obloukových pecích. Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece a zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecním plynem, koksárenským plynem, koksem, vápencem. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze vysoké pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a lze je stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) ze surovin (kalcinace vápence nebo dolomitu), b) tradiční paliva (zemní plyn, koks), c) redukční činidla (zejména koks, uhlí, plasty), d) procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn, konvertorový plyn), e) spotřeba grafitových elektrod, f) ostatní paliva, g) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) x konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení, například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = (suma (aktivitní údaje VSTUP x obsah uhlíku VSTUP) - (aktivitní údaje PRODUKTY x obsah uhlíku PRODUKTY) - suma (aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - suma (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB x obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) x 3,664 Aktivitní údaje Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Obsah uhlíku Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení v § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Energetický obsah Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, kde paliva (například koks, uhlí a zemní plyn) nejsou použity jako redukční činidla nebo nepocházejí z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, která obvykle zahrnují návazná zařízení (vysoká pec, kyslíkový konvertor, teplá válcovna) a tato zařízení mohou být technologicky propojena s dalšími zařízeními (koksovací pec, zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, energetické zdroje). V těchto zařízeních je mnoho různých paliv používáno jako redukční činidla. Tato zařízení mohou produkovat procesní plyny různého složení (například koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn). Celkové emise ze zařízení na výrobu železa a ocele včetně kontinuálního lití jsou počítány jako Emise CO2 [t CO2] = suma (aktivitní údaj VSTUP x emisní faktor VSTUP) - suma (aktivitní údaj VÝSTUP x emisní faktor VÝSTUP) Aktivitní údaje - Paliva Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Aktivitní údaje - Výhřevnost (pokud se využívá) Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva. Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor Pro aktivitní údaj VÝSTUP se vztahuje k množství C obsaženého v látkách s výjimkou CO2 ve výstupech z daného procesu a vyjadřuje se jako t CO2/t výstupu za účelem zachování porovnatelnosti. Úroveň přesnosti 1 - Jako referenční hodnoty pro vstupující a vystupující látky lze použít hodnoty z tabulek č. 4 a 5 a nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce. Tabulka č. 4 Referenční emisní faktory pro vstupující materiály ------------------------------------------------ Emisní faktor ------------------------------------------------ Koksárenský plyn 47,7 t CO2/TJ ------------------------------------------------ Vysokopecní plyn 241,8 t CO2/TJ ------------------------------------------------ Konvertorový plyn 186,6 t CO2/TJ ------------------------------------------------ Grafitová elektroda 3,60 t CO2/t elektrody ------------------------------------------------ PET 2,24 t CO2/PET ------------------------------------------------ PE 2,85 t CO2/PE ------------------------------------------------ CaCO3 0,44 t CO2/CaCO3 ------------------------------------------------ CaCO3 - MgCO3 0,477 t CO2/CaCO3 - MgCO3 ------------------------------------------------ Tabulka č. 5 Referenční emisní faktory pro produkty (založeno na obsahu C) ------------------------------------------------ Emisní faktor [t CO2/t] ------------------------------------------------ Ruda 0 ------------------------------------------------ Surové železo, železné výrobky 0,1467 ------------------------------------------------ Ocel, výrobky z ocele 0,0147 ------------------------------------------------ Úroveň přesnosti 2 - Specifické emisní faktory [t CO2/t VSTUP nebo t VÝSTUP] ve vstupujících a vystupujících látkách lze stanovit v souladu s ustanoveními § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.13 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu cementu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) kalcinace vápence v surovinách, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasa), e) ostatní paliva, která nejsou používána k vytápění pece, f) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu cementářského slínku zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického C a alternativních paliv jsou zjišťovány a vykazovány podle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. V cementářských pecích je proces nedokonalého spalování fosilních paliv zanedbatelný v důsledku velmi vysokých spalovacích teplot, velké době zdržení v peci a minimálnímu obsahu C ve slínku. Uhlík z paliv spalovaných v těchto pecích je počítán jako plně oxidovaný (oxidační faktor je 1,0). 2. Emise z procesů V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou slínku. 2.1. Emise CO2 z výroby slínku Emise CO2 z kalcinace je počítána na základě množství produkovaného slínku a obsahu CaO a MgO ve slínku. Emisní faktor se upravuje dle obsahu Ca a Mg vstupujících do pece, například jako polétavý prach nebo v alternativních palivech a surovinách s případným obsahem CaO (zejména odpadní kaly). Emise se počítají na základě obsahu karbonátů ve vstupujících surovinách (výpočetní metoda A) anebo na základě množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách. Emise CO2 jsou počítány dle následující rovnice: Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje x emisní faktor x konverzní faktor Aktivitní údaje Úroveň přesnosti 1 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje dle ustanovení v § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách (viz Tabulka č. 6) Tabulka č. 6 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A -------------------------------------- Uhličitan -------------------------------------- CaCO3 0,440 [t CO2/t CaCO3] -------------------------------------- MgCO3 0,522 [t CO2/t MgCO3] -------------------------------------- Konverzní faktor Konverzní faktor = 1,0. Výpočetní metoda B: Výroba slínku Výpočet je založen na množství vyrobeného slínku. Emise CO2 jsou počítány dle rovnice Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje x emisní faktor x konverzní faktor Pokud je odhad emisí založen na informacích o výrobě slínku, emise CO2 uvolněné při kalcinaci pecního prachu musí být vzaty v úvahu, pokud však tento prach není zachycen. Emise z výroby slínku a z cementářského prachu se pak sčítají dle vztahu Emise CO2 CELKOVÉ [t] = Emise CO2 SLÍNEK [t] + Emise CO2 PRACH [t] Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Aktivitní údaj Množství vyrobeného slínku [t] v daném období Úroveň přesnosti 1 - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 2a - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2b - odvození výroby slínku z výroby cementu, množství vyrobeného cementu je stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,5 %, přepočet je proveden pomocí následujícího vztahu (materiálová bilance beroucí v úvahu nákup, prodej a změnu zásob slínku). Výroba slínku [t] = (výroba cementu [t] x přepočítacího koeficientu slínek-cement [t slínku/t cementu]) - dovoz [t] + vývoz [t] - změna zásob [t] Poměr cement/slínek se počítá a používá pro jednotlivé druhy cementu vyráběné v jednom zařízení odděleně. Množství prodaného a nakoupeného slínku se stanovuje vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Stanovení změny zásob v průběhu sledovaného období má nižší chybu měření než 10 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor = 0,525 t CO2/t slínku. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor je stanoven na základě bilance CaO a MgO za předpokladu, že část z tohoto množství nepochází z přeměny uhličitanů, ale z výchozích surovin. Složení slínku a příslušných vstupujících surovin se stanovuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor se počítá dle rovnice Emisní faktor [t CO2/t slínku] = 0,785 x (výstup CaO [t CaO/t slínku] - vstup CaO [t CaO/t vstupujících surovin] + 1,092 x (výstup MgO [t MgO/t slínku] - vstup MgO [t MgO/t vstupujících surovin] Tato rovnice využívá stechiometrických koeficientů CaO/CO2 a MgO/CO2 prezentovaných v tabulce č. 7. Tabulka č. 7 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B ------------------------------ Oxid ------------------------------ CaO 0,785 [t CO2/t CaO] ------------------------------ MgO 1,092 [t CO2/t MgO] ------------------------------ Konverzní faktor Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0. Emise vztahující se k prachu Emise CO2 z úniků prachu z bypassu nebo z pecního prachu je počítán na základě množství uniklého prachu a emisního faktoru pro slínek, upravený o částečnou kalcinaci cementářského prachu. Unikající prach z bypassu je v porovnání s CKD plně kalcinován. Emise se počítají dle: Emise CO2 PRACH = aktivitní údaje x emisní faktor x konverzní faktor Aktivitní údaj Úroveň přesnosti 1 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 10 %. Úroveň přesnosti 2 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - referenční hodnota 0,525 t CO2/t slínku lze také použít pro CKD. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2/t CKD] se stanoví výpočtem založeným na stupni kalcinace. Vztah mezi stupněm kalcinace CKD a emisí CO2 na t CKD je nelineární. Přibližně je vyjádřen následující rovnicí: EF Cli ---------- * d 1 + EF EF Cli CKD = ----------------- , EF Cli 1 - --------- * d 1 + EF Cli EF = emisní faktor částečně kalcinovaného CKD [t CO2/t CKD] CKD EF = specifický emisní faktor pro dané zařízení a výrobu Cli slínku [t CO2/t slínku] D = stupeň kalcinace CKD (vyjádřený jako % uvolněného CO2 z celkového obsaženého CO2 v materiálu) Konverzní faktor Konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.14 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu vápna emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) kalcinace vápence a dolomitu v surovině, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasa), e) ostatních paliv, f) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu vápna zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického uhlíku (z alternativních paliv) jsou zjišťovány a vykazovány dle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou vápna. Na úrovni zařízení emise CO2 z kalcinace lze stanovit na základě celkového množství karbonátů v surovém materiálu (převážně vápenec, dolomit), jež projdou procesem kalcinace (výpočetní metoda A) nebo na množství alkalických oxidů ve vyrobeném vápně (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve spotřebovaných surovinách, lze počítat i s vnitřní recyklací prachu. K výpočtu lze použít rovnici CO2 emise [t CO2] = {suma (Aktivitní údaje Karbonáty - VSTUP - Aktivitní údaje Karbonáty VÝSTUP) x emisní faktor x konverzní faktor)} Aktivitní údaje Údaje o obsahu uhličitanů v surovinách a v produktech (aktivitní údaje Karbonáty - VSTUP a Aktivitní údaje Karbonáty VÝSTUP) se udávají v [t] CaCO3, MgCO3 nebo ostatních uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin použitých ve sledovaném období. Úroveň přesnosti 1 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Stechiometrické koeficienty dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách a výsledných produktech uvádí tabulka č. 8. Tabulka č. 8 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A ------------------------------------------------------------------------------------------ Uhličitan Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaCO3 0,440 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgCO3 0,522 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (CO3) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MCO32- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] 2- Y = stechiometrické číslo prvku X (Y * [M ] + Z * [M ]) = 1 pro kov alkalických zemin X CO3 = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32- = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. Výpočetní metoda B: Oxidy alkalických kovů Emise CO2 lze počítat na základě množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin ve vyrobeném vápně. Uvažuje se veškerý kalcinovaný Ca a Mg vstupující do pece (například v polétavém prachu, alternativních palivech a ostatních surovinách s případným obsahem CaO nebo MgO). Pro výpočet lze použít rovnici Emise CO2 [t CO2] = suma [(Aktivitní údaje Alkalické oxidy VÝSTUP - Aktivitní údaje alkalické oxidy VSTUP) x emisní faktor x konverzní faktor] Aktivitní údaje Údaje o celkovém množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin (Aktivitní údaje Alkalické oxidy VÝSTUP a Aktivitní údaje Alkalické oxidy VSTUP) vzniklých reakcí z uhličitanů v průběhu sledovaného období. Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické poměry oxidů ve vstupujících a vystupujících látkách uvádí Tabulka č. 9. Tabulka č. 9 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxid Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaO 0,785 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgO 1,092 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (O) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MO = molekulová hmotnost O = 16 [g/mol] (Y * [M ] + Z * [M ]) Y = stechiometrické číslo prvku X X O = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo O = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.15 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu skla emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) tavení uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v surovině, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasy), e) ostatních paliv, f) přísad obsahujících C včetně koksu a uhelného prachu, g) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise CO2 pochází z procesů rozkladu uhličitanů ze surovin při tavení skla v peci a z neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů v tavících procesech a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně. V průběhu tavby skla v peci je CO2, vázaný v uhličitanech ve výchozích surovinách, uvolňován. Tento proces je přímo spojen s výrobou skla a výsledné emise lze spočítat dvěma způsoby založenými na množství výchozích surovin (soda, vápno, vápenec, dolomit a ostatní uhličitany kovů alkalických zemin nebo uhličitan alkalických kovů) doplněných o množství recyklovaného skla (výpočetní metoda A) nebo na základě množství alkalických oxidů ve vyrobeném skle (výpočetní metoda B). Obě tyto výpočetní metody se uvažují jako ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na množství spotřebovaných uhličitanů. Lze počítat i s recyklací prachu. Pro výpočet lze použít rovnici Emise CO2 = [suma (Aktivitní údaje Uhličitany x emisní faktor) + suma (přísady x emisní faktor)] x konverzní faktor Aktivitní údaje Aktivitní údaje Uhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů v surovinách (soda, vápno, vápenec, dolomit) zpracovaných ve sledovaném období a množství přísad obsahujících C. Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací pro daný druh výrobku. Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty pro vstupy a výstupy z procesů výroby skla uvádí tabulka č. 10. Tabulka č. 10 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A ------------------------------------------------------------------------------------------ Uhličitan Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaCO3 0,440 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgCO3 0,522 ------------------------------------------------------------------------------------------ Na2CO3 0,415 ------------------------------------------------------------------------------------------ BaCO3 0,223 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (CO3) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MCO32- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] 2- Y = stechiometrické číslo prvku X (Y * [M ] + Z * [M ]) = 1 pro kov alkalických zemin X CO3 = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32- = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách. Přísady Specifické emisní faktory se odvozují v souladu s pravidly popsanými v § 13 až 16. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. Výpočetní metoda B: Alkalické oxidy Emise CO2 lze také vypočítat na základě množství vyrobeného skla a obsahu CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin. Emisní faktor lze korigovat pro Ca, Mg, Na, Ba a ostatní oxidy, které nepocházejí z uhličitanů, ale z recyklovaného skla, alternativních paliv nebo ze surovin s obsahem příslušných oxidů (CaO, MgO, Na2O, BaO a další). Pro výpočet lze použít vzorec Emise CO2 [t CO2] = (suma [(Aktivitní údaje O-VÝSTUP - Aktivitní údaje O-VSTUP) x emisní faktor + suma [Přísady x emisní faktor]) x konverzní faktor] Aktivitní údaje Aktivitní údaje O-VÝSTUP a Aktivitní údaje O-VSTUP jsou informace o množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin přeměněných z uhličitanů během sledovaného období. Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů obsažených ve vstupech a výstupech z procesu výroby skla uvádí tabulka č. 11. Tabulka č. 11 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxid Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg-, nebo jiných oxidů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaO 0,785 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgO 1,092 ------------------------------------------------------------------------------------------ Na2O 0,710 ------------------------------------------------------------------------------------------ BaO 0,287 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (O) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MO = molekulová hmotnost O = 16 [g/mol] (Y * [M ] + Z * [M ]) Y = stechiometrické číslo prvku X X O = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo O = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Přísady: Specifické emisní faktory se odvozují v souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.16 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Není specifikováno. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu keramických výrobků emise CO2 pochází z následujících zdrojů a) kalcinací vápence nebo dolomitu v surovinách, b) použití vápence v zařízeních na snižování znečištění ovzduší, c) tradičních fosilních paliv pece, d) alternativních paliv na bázi fosilního uhlíku a surovin, e) spalování biomasy (odpadní biomasy), f) ostatních paliv, g) organického materiálu obsaženého v jílu, h) přísad používaných ke snížení porosity, například piliny nebo polystyrol, i) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise CO2 pochází z procesů kalcinace surovin v peci a neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů při procesu kalcinace a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně. Výpočetní postup: Emise CO2 TOTAL [t] = emise CO2 Vstupující suroviny [t] + Emise CO2 Odsiřování [t] 2.1. Emise CO2 ze vstupních surovin Emise CO2 z rozkladu uhličitanů a ze vstupních látek obsahujících C se počítá buď výpočtem založeným na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách (zejména vápence a dolomitu) (výpočetní metoda A) nebo na obsahu alkalických oxidů ve výrobcích (výpočetní metoda B). Obě výpočetní metody jsou ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na spotřebě uhličitanů včetně množství vápence použitého k neutralizaci HF, HCl a SO2 ve zplodinách stejně tak z C obsaženého v přísadách. Lze počítat i s interní recyklací prachu. Výpočetní rovnice je: Emise CO2 [t CO2] = (suma [Aktivitní údaje Uhličitany x emisní faktor] + suma [Aktivitní údaje Přísady x emisní faktor]) x konverzní faktor) Aktivitní údaje Aktivitní údaje Uhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin spotřebovaných v průběhu sledovaného období v surovinách (vápenec, dolomit) a odpovídající koncentrace CO32- a dále množství C v přísadách. Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále také množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného provozovatelem zařízení vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Emisní faktory Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty uhličitanů ve výchozích surovinách a v produktech uvádí tabulka č. 12. Tabulka č. 12 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A ------------------------------------------------------------------------------------------ Uhličitan Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaCO3 0,440 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgCO3 0,522 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (CO3) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MCO32- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] 2- Y = stechiometrické číslo prvku X (Y * [M ] + Z * [M ]) = 1 pro kov alkalických zemin X CO3 = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32- = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách. Přísady Specifické emisní faktory se odvozují v souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. Výpočetní metoda B: Alkalické oxidy Emise CO2 lze vypočítat na základě množství vyrobených keramických výrobků a příslušných obsahů CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin v těchto výrobcích. Emisní faktor lze korigovat pro již kalcinované Ca, Mg a ostatní příslušné oxidy vstupující do pece (aktivitní údaje O-VSTUP), které pocházejí zejména z alternativních paliv nebo z surovin s obsahem CaO a/nebo MgO. Emise z čištění spalin od HF, HCl a SO2 se počítají na základě použitých uhličitanů postupem shodným s výpočetní metodou A. Pro výpočet lze použít vzorec: Emise CO2 [t CO2] = suma {(Aktivitní údaje O-VÝSTUP - Aktivitní údaje O-VSTUP) x emisní faktor x konverzní faktor} + (CO2 emise z procesů redukce emisí HF, HCl a SO2) Aktivitní údaje Aktivitní údaje O-VSTUP a Aktivitní údaje O-VÝSTUP údaje o množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin vzniklých reakcí z uhličitanů ve sledovaném období. Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací pro daný typ výrobku. Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Emisní faktory Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů pro vstupy a výstupy uvádí tabulka č. 13. Tabulka č. 13 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B ------------------------------------------------------------------------------------------ Oxid Emisní faktor Poznámka [t CO2/t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů] ------------------------------------------------------------------------------------------ CaO 0,785 ------------------------------------------------------------------------------------------ MgO 1,092 ------------------------------------------------------------------------------------------ Obecně Emisní faktor = X = alkalický kov, kov alkalických zemin X (O) [M ] MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] Y Z CO2 MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] ------------------------- MO = molekulová hmotnost O = 16 [g/mol] (Y * [M ] + Z * [M ]) Y = stechiometrické číslo prvku X X O = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo O = 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ Konverzní faktor Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0. 2.2. CO2 emise z čištění spalin Emise CO2 z čištění spalin se počítají z množství použitého CaCO3 dle rovnice Emise CO2 [t CO2] = aktivitní údaje x emisní faktor x konverzní faktor Aktivitní údaje Úroveň přesnosti 1 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 1,0 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient 0,440 t CO2/t suchého CaCO3. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příl.17 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu papíru a buničiny I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud zařízení produkuje (a dále prodává) látku s obsahem C pocházejícího z fosilních paliv, například vysrážený uhličitan vápenatý, tato produkce se nezapočítává do emisní bilance tohoto zařízení. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu buničiny a papíru emise CO2 mohou pocházet z následujících zdrojů: a) kotle, plynové turbíny a jiná spalovací zařízení produkující páru nebo energii pro papírnu, b) regenerační kotel a další zařízení spalující použité roztoky při výrobě buničiny, c) zařízení na spalování odpadu, d) pece na vápno a pražící pece, e) čištění odpadních plynů, f) sušičky na plyn nebo spalující jiná fosilní paliva (například infračervené sušičky). Čištění odpadních vod a skládkování včetně anaerobního čištění vod a vyhnívání kalů a skládkování využívané pro ukládání odpadů z drcení nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona a nevztahuje se na ně povinnost vykazování podle § 7 zákona. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností, přičemž uhlík obsažený ve sloučeninách CaCO3 a Na2CO3 je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (například Na2CO3 získávaný v papírnách vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy. Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto látkách je emitován jako CO2 z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se uskutečňují za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO3 a Na2CO3 použitý k regeneraci a neutralizaci je uvolněn do atmosféry. Úprava uhličitanem je vyžadována v důsledku ztrát v oblasti žíravin, většina z nich je prováděna na CaCO3. Výpočet emisí je následující: Emise CO2 = suma (Aktivitní údaj UHLIČITANY x emisní faktor x konverzní faktor) Aktivitní údaj Aktivitní údaj UHLIČITANY je množství použitého CaCO3 nebo Na2CO3. Úroveň přesnosti 1 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický poměr [t CO2/t CaCO3] a [t CO2/t Na2CO3] z uhličitanů, které nepocházejí z biomasy, uvádí Tabulka č. 14. Pro uhličitany biogenního původu se používá emisní faktor 0 [t CO2/t uhličitanů]. Tabulka č. 14 Stechiometrické emisní faktory --------------------------------------------------------------- Typ uhličitanu a původ Emisní faktor [t CO2/t uhličitanů] --------------------------------------------------------------- Pulp mill make-up CaCO3 0,440 --------------------------------------------------------------- Pulp mill make-up Na2CO3 0,415 --------------------------------------------------------------- CaCO3 biogenního původu 0,0 --------------------------------------------------------------- Na2CO3 biogenního původu 0,0 --------------------------------------------------------------- Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých látkách. Konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.