Vyhláška č. 382/2006 Sb. kterou se stanoví požadavky na stacionární nádrže
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.08.2010
| uveřejněno v: | č. 120/2006 Sbírky zákonů na straně 5023 |
| schváleno: | 11.07.2006 |
| účinnost od: | 01.10.2006 |
| zrušeno: | 01.08.2010 |
| [Textová verze] [PDF verze (1779 kB)] |
382/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 11. července 2006,
kterou se stanoví požadavky na stacionární nádrže
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1
a § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č.
119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:
§ 1
(1) Tato vyhláška stanoví požadavky na stacionární nádrže, které se
používají jako měřidla objemu kapalin s relativní chybou od 0,3 % do
2,5 % (dále jen "nádrže"), postup při schvalování jejich typu a postup
při jejich ověřování.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby
informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
(3) Tato vyhláška se vztahuje na:
a) chladicí a úschovné nádrže na mléko,
b) dřevěné sudy,
c) betonové a zděné skladovací nádrže a
d) sudy a nádrže z ostatních materiálů.
(4) Tato vyhláška se nevztahuje na přepravní tanky (cisterny) na
kapaliny a přepravní sudy.
§ 2
Terminologie, požadavky na nádrže, postup při schvalování jejich typu a
postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2006.
Ministr:
Ing. Urban v. r.
Příl.
1 TERMINOLOGIE
1.1 Balast jsou všechny součásti, které mají vliv na objem nádrže.
Mohou být pozitivní - přídavný objem, jako například stavoznaky a
kalové jímky, nebo negativní - úbytek objemu, jako například žebříky a
míchadla.
1.2 Geometrická metoda zkoušení nádrže je metoda zkoušení objemu nádrže
založená na měření jejích geometrických rozměrů a na výpočtu.
1.3 Chladicí nádrž na mléko je zařízení na chlazení a skladování
chlazeného čerstvého syrového mléka.
1.4 Jmenovitý objem je největší užitečný objem nádrže daný konstrukcí.
1.5 Kalibrace je soubor operací k určení objemu nádrže v jedné nebo
více hladinách kapaliny.
1.6 Kalibrační tabulka je tabulka vyjadřující vztah mezi výškou nádrže
(nezávislá proměnná) a jejím objemem (závislá proměnná).
1.7 Koeficient rozšíření k = 2 pro normální (Gaussovo) rozdělení
znamená, že interval spolehlivosti odpovídá hodnotě koeficientu
spolehlivosti 0,95 (tzn. že skutečná hodnota leží s pravděpodobností
0,95 v hranicích daných hodnotou rozšířené nejistoty).
1.8 Mrtvý prostor nádrže je prostor u dna nádrže, ve kterém se neměří.
1.9 Nádoj je množství mléka, které při jednom dojení přibude do nádrže.
1.10 Nádrž na čtvero dojení je nádrž určená k vyprazdňování při svozu
mléka každý druhý den a k chlazení a skladování jejího jmenovitého
objemu po dobu 48 hodin.
1.11 Nádrž s plovoucí střechou je odměrná nádoba ve tvaru svislého
válce, jejíž střecha se pohybuje ve svislém směru a plave na povrchu
kapaliny.
1.12 Nejistota je odhad přiřazený k výsledku měření a charakterizující
interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží správná hodnota.
1.13 Nejmenší rozdíl objemu nádrže je objem kapaliny v nádrži
odpovídající nejmenšímu rozdílu výšek hladiny bez překročení největší
dovolené chyby.
1.14 Nejmenší rozdíl výšek hladiny je nejmenší rozdíl výšek hladiny,
který je možno změřit na dané nádrži bez překročení největší dovolené
chyby.
1.15 Nejmenší výška hladiny je výška hladiny odpovídající spodní mezi
měřicího rozsahu (výška hladiny nad mrtvým prostorem nádrže).
1.16 Objemová metoda zkoušení nádrže je metoda zkoušení napouštěním
nebo vypouštěním kapaliny.
1.17 Podzemní nádrž je nádrž, která je kromě horních manipulačních
otvorů kryta vrstvou zeminy o tloušťce nejméně 500 mm, nebo celistvou
stavební konstrukcí druhu PD1 s požární odolností nejméně 120 minut.
1.18 Referenční body jsou deska u dna nebo dno nádrže jako nulová
hladina a kontrolní referenční bod v horní části nádrže. Pro
automatické hladinoměry lze po výšce nádrže použít i více kontrolních
referenčních bodů.
1.19 Výška hladiny je vzdálenost mezi hladinou kapaliny v nádrži a
dolní základnou.
2 POŽADAVKY NA NÁDRŽE
2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY
2.1.1 Nádrže se dělí:
a) podle objemu na nádrže do 100 m
3
a nad 100 m
3
,
b) podle tvaru na válcové nádrže vodorovné nebo svislé, s plochým,
kónickým, sférickým, eliptickým nebo kopulovým dnem (koncem), na kulové
nádrže, nádrže se souběžnými stěnami a ostatní nádrže,
c) podle umístění na podzemní a nadzemní,
Obrázek č. 1 Podzemní nádrže
Rozměrové údaje jsou uvedeny v mm.
Obrázek č. 2 Nadzemní nádrže
Rozměrové údaje jsou uvedeny v mm.
d) podle činnosti na otevřené, uzavřené, nízkotlaké, vysokotlaké, s
plovoucí střechou a s plovoucím krytem,
e) podle teploty na nádrže bez vyhřívání, s vyhříváním bez izolace, s
vyhříváním s tepelnou izolací, s chlazením a s tepelnou izolací,
f) podle měření objemu na nádrže s jednou značkou, s měřicím zařízením
se stupnicí, s manuálním odečtem měrnou tyčí nebo pásmem a s
automatickým měřením hladiny.
2.1.2 Největší dovolené chyby a nejistoty
Největší dovolená nejistota kalibrace pro nádrže je:
a) +/- 0,2 % pro svislé válcové nádrže vyměřené geometrickou metodou,
b) +/- 0,3 % pro ležaté nebo nakloněné válcové nádrže vyměřené
geometrickou metodou a pro všechny nádrže vyměřené objemovou metodou,
c) +/- 0,5 % pro kulové nebo kulovité nádrže vyměřené geometrickou
metodou.
Kalibrační tabulka může být rozšířena pod spodní limit přesnosti
objemu, avšak výše uvedené limity pro tuto rozšířenou oblast neplatí.
Nejvyšší dovolená relativní chyba stanovení objemu kapaliny podle třídy
přesnosti je:
a) +/- 0,3 % pro třídu přesnosti 0,3,
b) +/- 0,5 % pro třídu přesnosti 0,5,
c) +/- 1,0 % pro třídu přesnosti 1,0,
d) +/- 2,5 % pro třídu přesnosti 2,5.
Rozšířená nejistota při stanovení objemu, přičemž koeficient rozšíření
k = 2, nepřekročí hodnotu:
a) 0,05 % pro třídu přesnosti 0,3,
b) 0,08 % pro třídu přesnosti 0,5,
c) 0,1 % pro třídu přesnosti 1,0,
d) 0,5 % pro třídu přesnosti 2,5.
2.1.3 Nejmenší rozdíl objemu nádrže
Nejmenší rozdíl objemu nádrže se zjišťuje vynásobením největšího
plošného obsahu průřezu nádrže výškou uvedenou v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1
----------------------------------------------------------------------------
Třída přesnosti Nejmenší rozdíl výšek hladin (v mm)
-----------------------------------------------------------
Nádrže s pevnými stěnami Nádrže s plovoucí
střechou
-----------------------------------------
Vodorovné válcové Svislé válcové
a kulové
----------------------------------------------------------------------------
0,3 - 1500 -
----------------------------------------------------------------------------
0,5 - 1000 2000
----------------------------------------------------------------------------
1,0 400 300 1500
----------------------------------------------------------------------------
2,5 150 100 500
----------------------------------------------------------------------------
Nejmenší měřitelný objem nádrže je určen jako změna deltah hladiny
kapaliny, vyplývající z kumulativní nejistoty měření hladiny ve dvou po
sobě jdoucích bodech, nevedoucí k relativní chybě vydaného nebo
přijatého objemu nádrže větší, než určená hodnota epsilon(h), obecně
menší než největší dovolená nejistota kalibrace.
2.1.4 U nádrží se používají tyto měřicí jednotky:
objem - m
3,
dm
3
, litr (l),
délka - m, mm.
2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.2.1 Konstrukce
2.2.1.1 Všeobecné požadavky na konstrukci
Konstrukce nádrže se zhotoví tak, aby:
a) zaručovala dlouhou životnost a ochranu proti neoprávněným zásahům,
b) bylo v přívodním a výstupním potrubí zabezpečeno oddělení měřené
kapaliny,
c) se v nádrži nevytvářely vzduchové vaky při jejím napouštění a
kapalinové vaky při jejím vypouštění,
d) byla zabezpečena provozuschopnost měřicích zařízení a přístrojů k ní
patřících.
Nádrž musí být stabilní na svých základech. Toho se dosáhne buď
ukotvením, nebo ponecháním naplněné nádrže po dobu potřebnou pro
ustálení její polohy.
2.2.1.2 Zvláštní požadavky na konstrukci
Chladicí nádrž na mléko, která není svou konstrukcí určena k montáži na
pevný podstavec, musí být opatřena nastavitelnými podpěrami nebo
nohami, které umožňují její postavení do základní polohy při montáži na
podlahu se sklonem nejvíce 1 : 50 v jakémkoliv směru, a rozdíl výšek
mezi sousedními podpěrami není větší než 50 mm. Pokud je nádrž vybavena
zařízením pro měření objemu mléka založeném na lineárním měření, musí
být podpěry nebo nohy řešeny tak, aby po vyrovnání nádrže do vodorovné
polohy bylo její nastavení v této poloze pevně zajištěno.
Obrázek č. 3 Chladicí nádrž na mléko
Všechny vnitřní spoje stěn vnitřní chladicí nádoby na mléko, které
tvoří úhel menší než 2,36 radiánů (135 st.), musí mít poloměr nejméně
25 mm; všechny ostatní musí mít poloměr nejméně 3 mm.
Chladicí nádrž na mléko musí mít nejméně jednu přítokovou trubku nebo
nejméně jeden vstupní otvor o průměru nejméně 180 mm nebo obojí.
Jestliže je přítoková trubka součástí nádrže, musí být provedena tak,
aby pokud možno bránila tvorbě pěny.
Chladicí nádrž na mléko musí mít výpustní otvor pro proplachovací vodu.
Hrdlo výpustního otvoru a dno vnitřní nádoby musí být konstruováno tak,
aby všechna proplachovací voda odtékala do výpustního otvoru. Má-li
výpustní otvor sloužit také pro odtok mléka, musí splňovat následující
požadavky:
a) nejvyšší bod vnitřku vnějšího konce výtokové trubky včetně
vypouštěcího ventilu musí být níže než nejnižší část dna vnitřní
nádoby,
b) výtoková trubka musí být vyrobena z korozivzdorné oceli a musí mít
vnitřní průměr (50 +/- 3) mm, nesmí mít více než jedno koleno a jeden
spoj, může být opatřena uzavíracím ventilem a musí končit tvarovkou s
vnějším závitem, opatřenou víčkem,
c) světlá výška pod vypouštěcí tvarovkou musí být nejméně 100 mm,
d) použije-li se zařízení se zátkou s tyčí, musí zátka těsnit i bez
upevnění tyče; zátka s tyčí musí zůstat mimo dosah míchadla a nesmí
překážet odtoku mléka,
e) z chladící nádrže na mléko naplněné 40 l mléka musí v základní
poloze vlastní hmotností odtéci nejméně 39,8 l za 1 minutu,
f) je-li chladící nádrž na mléko určena pro rychlý odtok mléka, musí
mít v základní poloze odtok ze všech částí k výpustnímu otvoru ve
sklonu nejméně 1 : 20 u pravoúhlých nádrží nebo 1 : 15 na průměru u
nádrží tvaru svislého válce, nádrž musí mít kruhový nebo eliptický
výpustní otvor se šachtou nejméně 25 mm hlubokou o průměru nejméně 100
mm a nejvíce 200 mm.
Pro svislé válcové nádrže, jejichž objem přesahuje 2000 m3, se použije
pět kontrolních značek, jedna se umístí co nejblíže středu a ostatní
blízko stěn. Kontrolní značka nejméně ovlivněná sluncem se považuje za
základní kontrolní značku.
Obrázek č. 4 Svislá válcová nádrž
Nádrže tvaru ležatých válců musí mít libely nebo odečítací hrany na
kontrolu sklonu.
Obrázek č. 5 Ležatá válcová nádrž
Výrobní materiál sudů a jejich provedení musí zaručovat odolnost proti
deformaci; vnitřní vyztužení sudu, například příčkami a vzpěrami není
přípustné; nezaručuje-li tloušťka a provedení pláště sudu dostatečnou
odolnost proti deformaci, vyztuží se plášť vně prstenci. Plnicí otvor
sudu musí být umístěn a upraven tak, aby mohlo dojít k jeho úplnému
naplnění. Sudy z pevného dřeva s dužinami spojenými na sraz (na tupo),
drženými dohromady kovovými obručemi musí být zhotoveny v zakřiveném
tvaru, a to tak, aby se největší obvod nacházel ve středu tělesa sudu a
musí mít dvě čela, která jsou buď plochá, nebo nepatrně zakřivená.
2.2.1.3 Materiály
Nádrže se zhotovují z materiálů, které jsou k účelu použití přiměřeně
pevné a trvanlivé, odolné proti trvalé deformaci, průhybu či posunu,
které by mohly změnit objem nádrže. Všechny materiály použité na výrobu
pláště nádrže musí být odolné proti vnitřnímu fyzikálnímu a chemickému
působení kapalin a povětrnostním vlivům. Změny teploty kapaliny v
rozsahu provozní teploty nesmí škodlivě ovlivnit materiály, ze kterých
je nádrž vyrobena.
Vnitřní nádoba chladící nádrže na mléko a veškeré příslušenství, které
může přijít do styku s mlékem, musí být vyrobeny z austenitické
nerezové oceli nebo z materiálů, které splňují hygienické požadavky
stanovené zvláštním právním předpisem.^1) Materiály, ze kterých je
vyrobeno těsnění, musí být netoxické, odolné proti tukům, proti
čistícím a desinfekčním prostředkům při účinných teplotách a
koncentracích a nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost mléka.
Tepelná izolace chladicích nádrží na mléko musí být taková, aby
přirozené oteplení mléka z konečných hodnot (4 +/- 1) st. C, nebo (5
+/- 1) st. C nebylo větší než o 3 st. C za 12 hodin při teplotě
okolního prostředí 32 st. C a při vypnutém chladicím zařízení a
míchadle.
Materiály použité pro zhotovení sudů, určených pro kapaliny pod tlakem
(nápoje obsahující plyn) a zpracování těchto materiálů musí být takové,
aby:
a) celkový objem sudu při teplotě 20 st. C a při atmosférickém tlaku se
nezvětšil o více než 0,25 % pro sudy ve třídě A a o více než 0,50 % pro
sudy ve třídě B při vystavení vnitřnímu tlaku 10E5 Pa po dobu 48 hodin,
b) poté, co byl sud vystaven tlaku 10E5 Pa po dobu 72 hodin a následně
atmosférickému tlaku po dobu 72 hodin, nesmí rozdíl objemů počátečního
a konečného v důsledku působení zkušebního tlaku přesáhnout 1/10 hodnot
stanovených v odstavci a).
2.2.1.4 Těsnost - odolnost proti tlaku
Nádrže musí trvale odolávat stálému působení tlaku kapaliny, na které
byly navrženy (největší provozní tlak), bez selhání funkce, bez
netěsností, bez prosakování přes stěny nebo trvalé deformace nádrže,
měřicích značek a zabudovaných zařízení.
Nádrže musí být zhotoveny tak, aby se předešlo ztrátám odpařováním.
2.2.1.5 Zařízení na měření výšky hladiny a objemu nádrže
Na měření objemu jsou nádrže opatřeny:
a) vodicí trubkou a měřicí tyčí,
b) otvorem a měřicím pásmem,
c) stavoznakem se stupnicí,
d) průzorem ve stěně nádrže se stupnicí nebo
e) automatickým hladinoměrem.
U nádrží tvaru ležatého válce jsou měřicí místa umístěna ve středu
válce nebo na jednom z kontrolních otvorů. Měřicí tyče a stupnice na
stavoznacích a pozorovacích okénkách mají vyznačené dělení v jednotkách
délky nebo objemu. Velikost dílku objemové stupnice je od 2 mm do 10
mm.
Zařízení na měření výšky hladiny je takové, že výšku hladiny nebo objem
měří jedním z následujících způsobů:
a) přímo podle svislé vzdálenosti od roviny čtení nacházející se pod
hladinou kapaliny (dolní základna),
b) nepřímo podle svislé vzdálenosti roviny čtení nacházející se nad
hladinou kapaliny (horní základna),
c) podle rozdílu hladin kapaliny.
Měřicí tyč musí být vyrobena tak, aby při měření výšky hladiny stála na
čtecí ploše (stojící), anebo visela na zaměřovací podpěře (visící).
Měřicí tyč musí být ve svislé poloze. Měřicí tyč musí být odolná proti
deformaci a opotřebování.
Stupnice je vyznačena na širší straně měřicí tyče, buď v jednotkách
délky (D), nebo v jednotkách objemu (O). Stupnice musí splňovat
následující požadavky:
a) nejmenší dílek stupnice je 1 mm, nebo (2; 5; 10; 20) l podle
jmenovitého objemu a třídy přesnosti nádrže,
b) každý desátý dílek stupnice je odlišen délkou čárky,
c) šířka čárky je nejvýše 0,5 mm,
d) výška číslic číselného označení a označení jednotky je nejméně 3 mm,
e) číselné označení je provedeno po každých (10, 50 nebo 100)
jednotkách podle hodnoty nejmenšího dílku a podle délky stupnice,
f) označení jednotky je umístěno vedle nebo nad poslední čárkou
stupnice.
Referenční body musí být konstruovány tak, aby jejich polohy zůstávaly
neměnné vlivem plnění nádrže, změnou teploty a podobně.
Obrázek č. 6 Automatický hladinoměr
2.2.1.6 Automatické měření hladiny
Nádrže mohou být vybaveny zařízeními na automatické měření výšky
hladiny. Dovolená chyba tohoto zařízení je maximálně +/- 0,03 % výšky
měřené hladiny.
2.2.1.7 Měřicí pásma
Chyba dělení stupnice:
a) +/- (0,1 + 0,05 L) mm pro třídu přesnosti 0,3,
b) +/- (0,1 + 0,1 L) mm pro třídu přesnosti 0,5,
c) +/- (0,3 + 0,2 L) mm pro třídu přesnosti 1,0,
d) +/- (0,3 + 0,2 L) mm pro třídu přesnosti 2,5,
kde L je jmenovitá délka ocelového pásma vyjádřená v metrech.
Chyba musí být menší než +/- 0,6 mm.
2.2.1.8 Zařízení na měření teploty
Nádrže se vybaví zařízeními na měření teploty, pokud se měřená kapalina
ohřívá nebo ochlazuje, nebo odchylka od určené referenční teploty může
způsobit nepřípustnou chybu při měření objemu.
Zařízení na měření teploty mléka musí být opatřeno snadno čitelnou
stupnicí, označenou od 0 st. C do 40 st. C, rozdělenou od 0 st. C do 12
st. C po jednom stupni Celsia a délka stupnice, která je v rozmezí (2
až 14) st. C, musí být nejméně 20 mm. U zařízení s kruhovou stupnicí se
délka stupnice určuje na kružnici opisované hrotem ručičky nebo na
kružnici, kterou tvoří vnější konec čárek označujících rozdělení po
stupních Celsia a která je menší. Teplota mléka se měří po tříminutovém
promíchání. Automatický systém regulace režimů skladování mléka musí
zajistit dodržení předepsaných teplot s přesností +/- 1 st. C při
náplni nejméně 20 % jmenovitého objemu. Nejmenší počet bodů měření
teploty v závislosti na rozměrech nádrže je uveden v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2
-------------------------------------------------------------------------------------
Největší Nejmenší počet měřicích bodů teploty a jednu stěnu nádrže
vnější rozměr --------------------------------------------------------------------
Kratší stěna nádrže Delší stěna nádrže Stěna válcové nádrže
-------------------------------------------------------------------------------------
=<= 2 m 1 4
-------------------------------------------------------------------------------------
2 m až 3 m 1 2 x
-------------------------------------------------------------------------------------
>== 3 m 1 3 x
-------------------------------------------------------------------------------------
2.2.2 Nápisy a značky
2.2.2.1 Nápisy
Na plášti nádrže nebo v blízkosti zaměřovacího otvoru se umístí výrobní
štítek, který obsahuje následující údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, je-li
výrobce právnickou osobou, nebo jméno (jména), příjmení, popřípadě
obchodní firmu, trvalý pobyt (nemá-li výrobce trvalý pobyt v České
republice, bydliště), popřípadě místo podnikání a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, je-li výrobce podnikající fyzickou osobou,
b) rok výroby a výrobní (identifikační) číslo,
c) jmenovitý objem v m
3
, dm
3
nebo litrech, zaokrouhlený na celé jednotky dolů,
d) měřicí rozsah (výška mezi referenčními body), nejmenší objem,
e) třídu přesnosti,
f) největší provozní tlak v Pa,
g) základní teplotu a teplotní rozsah kapaliny v st. C, pro který platí
kalibrační tabulka,
h) název produktu nebo charakter kapaliny.
Výrobní štítek musí být kovový, odolný proti poškození za normálních
provozních podmínek. Informativní štítky, nálepky a nápisy musí být
umístěny tak, aby nebyly na újmu kontroly úředního a předepsaného
značení.
Na výrobním štítku na měřicích tyčích musí být uvedeny následující
údaje:
a) výrobní číslo nádrže,
b) vzdálenost značky nejmenšího odměru od dosedací plochy měřicí tyče
nebo od horní plochy plováku v mm,
c) vzdálenost značky jmenovitého objemu od dosedací plochy měřicí tyče
nebo od horní plochy plováku v mm.
Na stupnici stavoznaku musí být uvedeno výrobní číslo nádrže.
2.2.3 Postup při určení objemu (množství) kapaliny v nádrži
a) měření volné hladiny kapaliny, odkud se určí objem V
tr
při teplotě t
r
, za použití hodnot uvedených v kalibrační tabulce,
b) měření střední teploty t
r
,
c) odběr vzorků a příprava středního reprezentativního vzorku obsahu
nádrže, laboratorní určení hustoty kapaliny ptl při teplotě t
l
, velmi blízké t
r
,
d) určení hustoty p
tr
na základě p
t
přepočtem pomocí tabulek,
M = V
0
. p
t0
e) výpočet hmotnosti kapaliny podle vzorce:
M = V
tr
. p
tr
Postupy popsané v d) a e) mohou být nahrazeny určením objemu V
0
a hustoty p
t0
při referenční teplotě t0 podle vzorce:
2.2.4 Podmínky provozu nádrží
a) v určených intervalech je nutno měřit zejména výšku vrstvy vody u
dna nádrže, množství vody ve směsi a množství pevných příměsí v
suspenzi,
b) je-li použito zařízení určující přímo hmotnost kapaliny v závislosti
na hydrostatickém tlaku, odečte se údaj z měřidla (se stupnicí v
jednotkách hmotnosti),
c) v případě kapaliny pod tlakem bez plynné fáze se musí měřit tlak a
musí se započítat korekce na stlačitelnost kapaliny a pružnou deformaci
nádrže,
d) v případě současného výskytu plynné a kapalné fáze musí být navíc ke
korekcím podle písmene c) určen ekvivalent kapaliny pro nasycené páry a
připočten k objemu kapaliny.
3 SCHVALOVÁNÍ TYPU
3.1 Postup při schvalování typu
3.1.1 Žádost o schválení typu se musí podat před zahájením stavby
nádrže. Náležitosti žádosti o schválení typu stanoví zvláštní právní
předpis.^2)
3.1.2 Posouzení dokumentace
Ke schválení typu se k posouzení kromě dokumentace požadované podle
zvláštního právního předpisu^3) předloží:
a) celkový projekt,
b) způsob ukotvení nádrže na zemi nebo pod zemí,
c) polohy ventilů a vstupních a výstupních potrubí, kterými lze nádrž
úplně vyprázdnit pro potřeby čištění a pravidelné kalibrace,
d) polohy a rozměry balastu,
e) podrobnosti ohledně plovoucí střechy nebo plovoucího krytu (je-li
použit) včetně jeho hmotnosti,
f) podrobnosti ohledně připevnění hladinoměrného zařízení k nádrži,
g) poloha výrobních štítků na nádrži a
h) záznam o zkoušce těsnosti a jejím výsledku.
3.1.3 Další postup při schvalování typu je shodný s postupem podle bodu
4.
3.1.4 Podle výsledků zkoušek se nádrž zařadí do odpovídající třídy
přesnosti.
3.2 Certifikát schválení typu
Splní-li měřidlo požadavky stanovené touto vyhláškou, vydá se
certifikát o schválení typu. Náležitosti certifikátu o schválení typu
stanoví zvláštní právní předpis.^4)
4 OVĚŘOVÁNÍ
4.1. Postup pro prvotní a následné ověření je shodný.
4.2 Podmínky pro ověření
Ověření se vykoná v místě instalace nádrže. Zkouší se v takovém stavu a
poloze, v jaké bude používána a pro rozsah objemu, pro který je
konstruována. Nádrž se předkládá k ověření prázdná a dobře vyčištěná.
Nádrže se naplní nejméně 24 hodin před vyměřováním.
Podzemní nádrže se před vyměřováním úplně zasypou zeminou.
Nadzemní nádrže se zaizolují až po jejich vyměření.
Vyznačení stupnice v objemových jednotkách na měřicím zařízení je možno
provést až na základě výsledků zkoušky, proto musí být připravena bez
vyznačeného dělení. Jedná-li se o následné ověření a objemové dílky
jsou na měřicím zařízení vyznačeny, provádí se kontrola správnosti
stupnice objemu. Pokud je odchylka větší než odpovídá třídě přesnosti
nádrže, musí se:
a) použít nové měřicí zařízení bez vyznačené stupnice,
b) u nádrží se stupnicí v délkových jednotkách zpracovat novou plnicí
tabulku nebo
c) nádrž přeřadit do odpovídající třídy přesnosti.
Dřevěné sudy na pivo musí být před předložením k ověření řádně
vysmoleny. Sudy pro jiné kapaliny mohou být uvnitř opatřeny ochranným
povlakem zabraňujícím styku kapaliny s výrobním materiálem sudu. Sudy
musí být před předložením k ověření a před plněním při používání uvnitř
i vně vyčištěny a přezkoušeny na nepropustnost; dřevěné sudy musí být
vně zamokřeny a obruče sudů dotaženy. Krajní obruče nesmějí přesahovat
okraje otvorů.
4.3 Metody zkoušení nádrží
Zkoušení nádrží spočívá v určení objemu odpovídajícího dané výšce
hladiny. Největší dovolené relativní chyby zkoušení pro jednotlivé
třídy přesnosti jsou uvedeny v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3 Největší dovolené relativní chyby zkoušení pro jednotlivé
třídy přesnosti
--------------------------------------------------------
Třída přesnosti nádrže 0,3 0,5 1,0 2,5
--------------------------------------------------------
Relativní chyba zkoušení v % 0,15 0,25 0,5 1,0
--------------------------------------------------------
Metody zkoušení nádrží
Ke zkoušení nádrží se použije jedna z následujících metod:
a) objemová metoda s použitím etalonového objemového průtočného
měřidla,
b) objemová metoda s použitím etalonových odměrných nádob,
c) určení objemu geometrickou metodou příložnou,
d) určení objemu geometrickou optickou metodou s referenční čárou,
e) určení objemu geometrickou optickou metodou triangulační,
f) určení objemu geometrickou optickou metodou s dálkoměrem na principu
pasivního odrazu optického (laserového) paprsku.
Metoda zkoušení nádrže se zvolí v závislosti na rozměrech, umístění a
použití nádrže.
Nepřípustné je vnitřní měření pásmem s napínacím zařízením pro zkoušky
nádrží v mezinárodním obchodu, vyjma případu, kdy není možno použít
jinou metodu.
Pro zkoušku podle bodu a) nebo b) se použije netěkavá kapalina s malým
koeficientem roztažnosti, nejlépe voda.
4.4 Postup při zkoušení
4.4.1 Podmínky zkoušení:
Při zkoušení nádrží musí být splněny následující podmínky
a) teplota vzduchu musí být v mezích od 10 st. C do 30 st. C; při
vyměřování sudů (15 +/- 5) st. C,
b) teplota zkušební kapaliny se během zkoušky nesmí změnit o více než
+/- 5 st. C,
c) obsah par ropných produktů a koncentrace plynů ve vzduchu v okolí
nádrže nesmí překročit hodnoty stanovené příslušnou českou technickou
normou^5) a
d) při geometrické metodě stav počasí - bez srážek, rychlost větru
nejvýše 10 m/s.
4.4.2 Venkovní prohlídka
Před zkouškou připraví žadatel o ověření popis nádrže a jejího měřicího
zařízení s vyznačením hlavních rozměrů. Popis je nedílnou součástí
záznamu o zkoušce a musí z něj být zřejmé následující informace:
a) typ nádrže
druh instalace,
typ a pozice měřicího zařízení,
pozice kopulí a hrdel,
typ a pozice zabudovaných součástí,
pozice referenční plochy pro měření sklonu nádrže,
způsob instalace (kotvení k základové ploše) a
místo instalace,
b) měřicí zařízení, stupnice
typ měřicího zařízení, materiál, provedení,
hodnota dílku stupnice,
interval značení,
pozice značky nejmenšího odměru a značky jmenovitého objemu vzhledem k
referenční rovině a
v případě následného ověřování umístění a počet úředních značek.
Při venkovní prohlídce se zjišťuje, zda je nádrž postavena ve shodě se
schválenou dokumentací v požadované kvalitě a zda splňuje požadavky
stanovené v bodu 2.2 a 3.
Dále se zjišťuje, zda nádrž neobsahuje zbytky kapaliny nebo cizí
tělesa, zda jsou vypuštěny stavoznaky, zda je uzavřeno uzavírací
zařízení nádrže (s výjimkou geometrické metody z vnějšku nádrže, kdy
nádrž může být naplněna).
4.4.3 Funkční zkouška
Při funkční zkoušce nádrže se podle předložené dokumentace kontroluje
možnost nekontrolovaných průtoků, provozuschopnost měřicích zařízení a
přístrojů patřících k nádrži.
4.4.4 Určení objemu nádrže objemovou metodou
Jako zkušební kapalina se přednostně používá voda. Kde to není z
provozních, bezpečnostních či jiných důvodů možné, použije se přímo
skladovaná kapalina.
Před plněním a po ukončení plnění se měří sklon nádrže vodováhou s
využitím kontrolních ploch ve směru osy a kolmo na směr osy nádrže.
Hodnoty sklonu se uvedou v záznamu o zkoušce.
4.4.4.1 Etalony a pomůcky
Pro určení objemu nádrže objemovou metodou se použijí zejména
následující přenosná měřicí zařízení:
a) objemové etalony (odměrné baňky, odměrné nádoby),
b) etalonová průtočná měřidla opatřená zařízeními, zajišťujícími jejich
správnou činnost (odlučovače plynů, filtry, indikátor plynů, uzavírací,
škrticí, zpětné ventily a podobně) a indikaci změřeného objemu; musí
reprodukovatelně indikovat 5 % objemu, který v rovině maximálního
vodorovného průřezu nádrže odpovídá výšce 10 mm,
c) pomocná měřidla (teploměry, zařízení pro měření délky - měřicí
pásmo, pravítko kovové, tlakoměr pro připojení mezi filtr a měřič,
stopky, vodováha s intervalem stupnice 2 : 1000),
d) pomůcky, jako značkovače, sady razidel znaků, pasta k potírání
měřicích tyčí, bílá školní křída, nářadí (například ploché pilníky,
kleště, rýsovací jehla).
4.4.4.2 Popis zkoušek
Při určení objemu nádrží přímou metodou, pomocí etalonových odměrných
nádob nebo etalonového objemového průtočného měřidla se nádrž napouští
naráz nebo na několik etap. Změny objemu se vyznačí na stupnici přímo v
objemových nebo délkových jednotkách. Hodnoty objemu jsou dány v
kalibrační tabulce nejméně v pěti významných bodech.
Hodnota plnicího objemového kroku se u nádrže vyměřené v objemových
jednotkách rovná intervalu stupnice. U nádrže vyměřené v délkových
mírách se plnicí objemový krok volí z rozsahu (4 až 10) mm výšky v
rovině největšího průřezu nádrže z řady 1 x 10
n
, 2 x 10
n
, 5 x 10
n
, kde n je celé číslo.
Zkušební kapalinu známého objemu lze do nádrže při plnění přivádět
shora nebo zdola. Zejména při následném ověření se připouští vyměření
nádrže i metodou postupného vypouštění.
Jednotlivé hodnoty objemu nádrže se vyznačí na měřicím zařízení po
každém plnicím kroku (u stupnic v délkových jednotkách se odečte
hodnota). U automatických hladinoměrů lze přiřazovat hodnoty objemu
hodnotám výšky bez přerušení plnění či vypouštění při podmínce klidné
hladiny a odpovídajícího záznamového zařízení.
Po uklidnění hladiny se zavede měřicí tyč do kapaliny tak, aby byla
ponořena o přibližně 1 cm nad měřicí polohou, po několika sekundách se
pomalu zasune do měřicí polohy a rychle se vytáhne. Poté se na ní
vyznačí plnicí úroveň pomocí příložného úhelníku a značkovače. Stejně
se přenáší výška hladiny ve stavoznaku na jeho stupnici. Pro měřicí
tyče se provádí kontrola hodnoty objemu třikrát (včetně ponoření), pro
stavoznaky stačí jeden odečet.
Značky se vyznačí tak, aby je bylo možno odstranit. Trvalé značky se
vytvoří následně například gravírováním nebo vyražením. Při jejich
tvorbě nesmí dojít ke změně délky nebo tvaru měřicí tyče. Vzdálenost
značek nejmenšího odměru a jmenovité hodnoty objemu od referenční
roviny se musí změřit před i po vyznačení stupnice.
4.4.4.3 Výsledky měření
Do záznamu o zkoušce se zapisují hodnoty plnicích objemových kroků a
výsledky měření ve formě tabulek. Plnicí výšky se před zápisem
zaokrouhlují na 0,5 mm a hodnoty litr/mm se zaokrouhlují na jedno
desetinné místo.
Polohy značek na stupnici, které nebyly stanoveny přímým měřením, se
určují výpočtem - lineární interpolací mezi značkami určenými přímým
měřením.
Pro svislé válcové nádrže je kalibrační tabulka vztažena k referenční
hustotě obsažené kapaliny. Tato hustota musí být v tabulce uvedena.
Dále v tabulce musí být uveden rozsah změn hustoty od referenční
hustoty tak, aby relativní změna objemu nepřesáhla 0,025 %.
Objem sudu, zjištěný při úředním vyměření se zaokrouhluje dolů takto:
a) u sudů na pivo, minerální a sodové vody a nealkoholické nápoje všech
velikostí na celé litry,
b) u sudů na ostatní druhy kapalin:
do objemu 150 l včetně na 0,1 l
do objemu 500 l včetně na 0,5 l
do objemu 1500 l včetně na 1,0 l
do objemu 5000 l včetně na 2,0 l
při objemu větším než 5000 l na 5,0 l
4.4.5 Určení neaktivního prostoru
Za neaktivní prostor se považuje spodní část nádrže, která se nevyužívá
při měřeních objemu měřeného média. Neaktivní prostor se měří objemovou
metodou. Určení neaktivního prostoru při geometrické metodě se
neprovádí, pokud se nádrž používá na rozdílové měření objemu.
4.4.6 Určení objemu nádrže geometrickou metodou
Při určování objemu nádrže geometrickou metodou se zjišťují následující
parametry:
a) objem neaktivního prostoru,
b) základní průřez,
c) vnitřní průřez v různých výškách,
d) vytlačený a přídavný objem součástí vnitřního zařízení (balast),
e) vzdálenost obvodových pásů od dna nádrže,
f) nanesení plátů (přeplátování),
g) tloušťka stěn nádrže,
h) hmotnost plovoucí střechy,
i) odklon nádrže,
j) změna objemu vlivem hydrostatického tlaku a
k) změna objemu vlivem teplotní roztažnosti nádrže.
4.4.6.1 Etalony a pomůcky
Pro určení objemu nádrže geometrickou metodou se použijí zejména
následující přenosná měřicí zařízení:
a) ocelové pásmo s milimetrovým dělením a celkovou délkou nejméně 10 m
a s dovolenou chybou +/- (0,1 + 0,05 L) mm (L je v metrech),
b) napínací zařízení s napínací silou 50 N,
c) tři skoby s rozpětím hrotů (470, 495 a 520) mm,
d) ocelové měřidlo délky s milimetrovým dělením a celkovou délkou
nejméně 500 mm,
e) kopírovací vozík dle obrázku včetně 30 m lana o průměru 8 mm (metoda
referenčních čar),
f) 2 olovnice o váze 10 kg a 200 g se zabudovaným aretačním navíjecím
zařízením na 20 m lanka (metoda referenčních čar),
g) držák stupnice s dvěma třmeny a stupnice (+ 200; - 200) mm (metoda
referenčních čar),
h) 90 st. příložný úhelník s délkou ramen 300 mm a s otvorem ve
vzdálenosti 200 mm na protáhnutí lanka olovnice (metoda referenčních
čar),
i) teodolit s dělením a rozlišením nejméně 2.10
-4
stupně na stabilní trojnožce s magnetickými patkami pro měření uvnitř
nádrže (triangulační metoda),
j) laserový vysílač s nízkým výkonem a s příslušnou optikou
(triangulační metoda),
k) těžká závaží k prevenci pohybu teodolitu na dně nádrže (triangulační
metoda),
l) délková míra 2 m dlouhá +/- 0,02 mm při teplotě použití
(triangulační metoda),
m) laserový dálkoměr s elektronickým teodolitem se střední chybou v
určení souřadnic +/- 3,5 mm (dálkoměrná metoda),
n) osvětlení a
o) označovací jehly.
4.4.6.2 Určení základního průřezu geometrickou metodou příložnou
Pro nýtované nádrže se měří průřez (100 až 150) mm nad dnem, (100 až
150) mm nad horní hranou každého vodorovného pásu, (100 až 150) mm pod
dolní hranou každého vodorovného pásu a uprostřed každého vodorovného
pásu.
Pro svařované nádrže platí stejné polohy, ale horní a spodní polohy
musí být (270 až 330) mm od horního a spodního okraje nádrže.
Pro optické metody se měří referenční průřezy v 1/5 až 1/4 nad spodním
švem sváru a v 1/5 až 1/4 pod horním švem sváru.
Obrázek č. 7 Kopírovací vozík
Obrázek č. 8 Určení základního průřezu nádrže z venkovní strany
Základní průřez nádrže se určí:
a) z venkovní strany nádrže pomocí překlenovacích skob a pásma -
napnuté pásmo se přiloží vodorovně ke stěně nádrže tak, aby k ní těsně
přiléhalo, na překlenutí například svárů a výztuh se ke stěnám přiloží
tři skoby ve vzdálenosti nejvýše 10 m a vyznačí se délky oblouků, které
byly takto překlenuty; vzdálenost se měří na 0,1 mm a
b) z vnitřní strany nádrže pomocí tuhého pravítka s konstantní délkou
(metoda otevřeného tětivového mnohoúhelníku) - pomocí tuhého pravítka
délky 2000 mm se nanesou značky označující vrcholy otevřeného
mnohoúhelníku, délka zbývající tětivy a vzdálenost as se změří posuvným
měřidlem a hloubkoměrem; tento postup se opakuje třikrát.
Obrázek č. 9 Určení základního průřezu nádrže z vnitřní strany
4.4.6.3 Určení vnitřního průřezu v různých výškách metodou referenčních
čar
U válcových svislých nádrží, otevřených nebo uzavřených, se použije
úplné kopírování pomocí kopírovacího vozíku. Plášť nádrže se kopíruje
zevnitř nebo zvenku v celém rozsahu výšky. U válcových svislých nádrží,
otevřených nebo uzavřených, s plovoucí střechou se použije neúplné
kopírování pomocí kopírovacího vozíku z vnitřní strany pláště nádrže po
plovoucí střechu. Zbylý úsek pláště se změří metodou speciálního
kopírování.
Na každém prstencovém úseku se ve vodorovném směru musí nacházet
nejméně 12 měřicích bodů, na každém plechu pláště musí být nejméně dva
měřicí body a vzdálenost mezi dvěma měřicími body smí být nejvýše 4 m.
Při měření pomocí kopírovacího vozíku se lanko vozíku a lanko olovnice
zavěsí nad horním okrajem nádrže a vozíkem se objedou měřicí body každé
svislé řady. Vzdálenost měřicích bodů od příslušných základních bodů v
základní rovině se měří pomocí stupnice plus - minus o délce 400 mm,
upevněné na držáku. Minusová strana musí být vždy směrem do středu
nádrže.
Obrázek č. 10 Určení základního průřezu nádrže pomocí referenčních čar
Při speciálním kopírování se použije olovnice 200 g s lankem
provlečeným otvorem úhelníku. Stupnice se orientuje plusovou stranou
směrem do středu nádrže.
Obrázek č. 11 Určení základního průřezu nádrže speciálním kopírováním
4.4.6.4 Určení vnitřního průřezu v různých výškách triangulační metodou
Nejmenší počet měřicích pozic teodolitu po obvodu pláště nádrže
-------------------------------------------------------
Obvod v m Měření zevnitř Měření zvenku
-------------------------------------------------------
do 50 8 4
50 až 100 12 6
100 až 150 16 8
150 až 200 20 10
200 až 250 24 13
250 až 300 30 15
nad 300 36 18
-------------------------------------------------------
Vzdálenost sousedních teodolitů se vypočítá ze vztahu:
B
D = - cot gTheta
2
Obrázek č. 12 Vzdálenost sousedních teodolitů
Zaměří se označené body v jednotlivých výškových úrovních po obvodu
nádrže vždy z obou teodolitů, přičemž v referenčních rovinách se shodné
s body zaměří příložnou metodou. Měřicí body nesmí ležet ve svislé
rovině procházející oběma teodolity.
Obrázek č. 13 Příložná metoda
4.4.6.5 Zpracování výsledků
Postup při zpracování výsledků:
a) určí se objem neaktivního prostoru nebo objem celé nádrže s ohledem
na korekci chyby údajů etalonového objemového průtočného měřidla,
b) určí se objem nádrže na základě výsledků měření základního průřezu a
vnitřního průřezu v různých výškách,
c) vyhodnotí se vnější vlivy a určí se korekce naměřených hodnot; změna
objemu vlivem hydrostatického tlaku pro střední hodnotu hustoty je
pí . d
3
i
. ró
F
. g . h
2
n
Vn = --------------------------------
8E . b
kde d
i
je průměr nádrže, ró
F
je střední hustota, h
n
je výška hladiny, b je tloušťka stěny nádrže; určí se změna objemu
vlivem hmotnosti plovoucí střechy, změna objemu vlivem odklonu nádrže a
změna objemu vlivem teplotní roztažnosti nádrže a
d) vyhodnotí se výsledky měření ve formě kalibračních tabulek
závislosti výšky hladiny H na objemu kapaliny, které se přiloží k
ověřovacímu listu, nebo se objemy kapaliny přímo vyznačí na stupnicích
zařízení na měření výšky hladiny v objemových jednotkách.
4.4.7 Označení ověřované nádrže
4.4.7.1 Nádrž, která splnila požadavky stanovené touto vyhláškou, se
opatří úřední značkou^6) a vydá se k ní ověřovací list. Dřevěné sudy se
označí vypálením nebo kovovými číselnými vložkami označujícími objem,
vloženými do kovového rámečku připevněného ke dnu sudu; číselné
označení hodnoty objemu musí být doplněno značkou jednotky. Výška
vypalovacích číslic a číslic kovových vložek k označení objemu je (20
až 22) mm.
Není-li to u velkých nádrží možné, musí být v ověřovacím listu nádrže
uveden vliv stavu naplnění nádrže, teploty a hustoty na polohu
referenčních bodů, aby bylo možno provést korekci při určení objemu.
4.4.7.2 Náležitosti ověřovacího listu
Ověřovací list musí, kromě náležitostí uvedených ve zvláštním právním
předpisu,^7) obsahovat následující údaje o nádrži:
a) referenční výšku nádrže H,
b) polohy svislých os (kontrolní body, referenční body včetně určení
základního),
c) střed měření hladiny, je-li známý,
d) jmenovitý objem a dolní hranice přesného objemu,
e) nejmenší měřitelný objem odpovídající ručnímu měření,
f) objemovou tabulku pro přírůstek deltah
g) tabulku objemů odpovídající svislé vzdálenosti 1 mm pro každou
oblast, pro kterou se objem na milimetr mění (interpolační tabulka),
h) referenční teplotu, při které bylo ověření provedeno,
i) referenční hustotu,
j) největší dovolenou chybu určení hodnot v ověřovací tabulce,
k) použitý postup ověření a
l) korekce pro změny zejména následujících parametrů: vliv plovoucí
střechy nebo plovoucího krytu, tlak, teplota, rozdíly v hustotě.
1) Například vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č.
186/2003 Sb.
2) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost
a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.
3) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
4) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
5) ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.
6) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
7) Příloha č. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
