logo TZB-info


Summit v Bonnu: Pravidla pro Pařížskou dohodu zatím nejsou

Datum: 9.1.2018  |  Autor: Mgr. Klára Sutlovičová, Glopolis

Účastníkům klimatické konference v Bonnu ani dva týdny intenzivních jednání bohužel nestačily k výraznějšímu posunu v přípravě souboru konkrétních pravidel pro naplnění cílů Pařížské dohody.

Zatímco debata o požadavcích na podávání zpráv o aktivitách jednotlivých států v ochraně klimatu aspoň mírně pokročila, obtížnější agenda byla odsunuta na příští rok.

Podařilo se ale dohodnout, že v příštích měsících bude tzv. proces Talanoa sloužit k prvnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody. Jde o participativní a transparentní dialog. Ten má jednotlivé státy přimět, aby zrychlily tempo snižování emisí. To se týká také Evropské unie, která zrovna připravuje svoji klimatickou a energetickou legislativu na příští dekádu.


Financování opatření na snižování emisí a adaptací patří mezi evergreeny klimatických konferencí. Až do poslední chvíle se v Bonnu stále vedly technické debaty týkající se právě rozpočtu a finančních příspěvků, které mají poskytovat zejména bohaté státy. Chudší a zranitelné státy naléhaly na rozvinuté země, aby předem stanovily, kolik budou přispívat do klimatického rozpočtu. To je důležitá informace pro příjemce pomoci kvůli plánování potřebných opatření. Vyspělé země se hájily tím, že jsou ochotné pomáhat i finančně, ale slibovat konkrétní částky jménem budoucích vlád je podle nich právně složité.

Mezi tradičními projevy politiků z celého světa pravděpodobně nejvíce vynikl francouzský prezident. Nejhlasitější potlesk sklidil, když zavázal Francii a také evropské partnery k tomu, aby zaplnili mezeru ve financování vědy, která tu po změně přístupu USA zbyla. Prezident Macron také prohlásil, že Francie uzavře do roku 2021 všechny své uhelné elektrárny.

Den před závěrem summitu se některé země – například Mexiko, Nový Zéland, Dánsko nebo Angola – připojily ke koalici států, která se nehledě na postup formálních jednání zavázala k úplnému vyřazení uhlí ze svého energetického mixu. Alianci Powering Past Coal vedou Velká Británie spolu s Kanadou. Mezi členy však není žádná z asijských zemí, které patří k největším spotřebitelům uhlí na světě. Austrálie, největší dodavatel uhlí v regionu, se také odmítla připojit.

Uhlí a uhelné elektrárny byly klíčovým tématem i pro kancléřku hostitelského státu konference. Angela Merkelová, jež se summitu také zúčastnila, si kvůli váhavé pozici ohledně útlumu domácích uhelných zdrojů vysloužila tvrdou kritiku. Odpověď na otázku „jak zastavit uhlí“ zůstává problematickým bodem jednání o nové koaliční vládě v Německu. Konec uhelné energetiky by měl být důležitým úkolem i pro budoucí českou vládu.

Článek vyšel na webu Chytrá energie, publikujeme ho se souhlasem autora.

 

Hodnotit:  

Datum: 9.1.2018
Autor: Mgr. Klára Sutlovičová, Glopolis



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 09.01.2018 10:52)


 
 



ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2018, všechna práva vyhrazena.