Energetická náročnost budov - definice pojmů
Nově zavedené pojmy
NÁKLADOVĚ OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ - nákladově optimální úrovní se rozumí stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu.
BUDOVA S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
CELKOVÁ ENERGETICKY VZTAŽNÁ PLOCHA - vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy
REFERENČNÍ BUDOVA - výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy,
TYPICKÉ UŽÍVÁNÍ BUDOVY - obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy; hodnoty typického užívání budovy jsou uvedeny v technické normalizační informaci stanovující hodnoty typického užívání budov a referenční klimatické údaje,
SYSTÉMOVÁ HRANICE - plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu,
ZÓNA - celá budova nebo její ucelená část s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí, režimem užívání a skladbou technických systémů,
VENKOVNÍ PROSTŘEDÍ - venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna,
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ - prostředí uvnitř budovy nebo zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř budovy nebo zóny,
VYTÁPĚNÍ - dodávka tepla pro zajištění požadovaného teplotního stavu vnitřního prostředí,
CHLAZENÍ - odvádění tepla pro zajištění požadovaného teplotního stavu vnitřního prostředí,
VĚTRÁNÍ - přirozené nebo nucené dodávání nebo odvádění vzduchu do nebo z vnitřního prostoru budovy pro zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí,
- přirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a venkovního vzduchu,
- nuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení,
ÚPRAVA VLHKOSTI - přidávání nebo odebírání vodní páry do nebo ze vzduchu pro zajištění požadované vlhkosti vzduchu vnitřního prostředí,
PŘÍPRAVE TEPLÉ VODY - dodávka tepla za účelem zvýšení teploty vstupní vody tak, aby byla zajištěna požadovaná výstupní teplota uvnitř zóny,
OSVĚTLENÍ - zajištění potřebné intenzity osvětlení uvnitř zóny,
ENERGONOSITEL - hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,
POTŘEBNÁ ENERGIE – ENERGIE, kterou je nutné dodat technickým systémům budovy pro zajištění požadované kvality vnitřního prostředí budovy bez zahrnutí účinností technických systémů,
VYPOČTENÁ ENERGIE - ENERGIE , která se stanoví z potřeby energie pro daný jev se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba energie vztažena k výhřevnosti paliva,
POMOCNÁ ENERGIE – ENERGIE potřebná pro provoz technických systémů,
DODANÁ ENERGIE - ENERGIE dodaná do budovy přes systémovou hranici, potřebná k zajištění typického užívání
PRIMÁRNÍ ENERGIE – ENERGIE , která neprošla žádným procesem přeměny; celková primární energie je součtem obnovitelné a neobnovitelné primární energie,
FAKTOR PRIMÁRNÍ ENERGIE - koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie,
FAKTOR NEOBNOVITELNÉ PRIMÁRNÍ ENERGIE - koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství neobnovitelné primární energie.
Energetický audit (EA)
energetickým auditem se rozumí písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci.
Povinnost zpracovat EA mají subjekty
Hodnota celkové spotřeby energie, pro vzniká fyzickým a právnickým osobám povinnost od 35 000 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství uvedené osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok.
Hodnota celkové spotřeby energie, pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkovým organizacím je od 1 500 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství uvedené osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok.
Oprávnění zpracovat je specialista dle § 10 odst. 1 písmena a, zákona o hospodaření energií 406/2000 Sb. v posledním platném znění – energetický auditor či osoba oprávněná k výkonu uvedené činnosti jiného státu členského státu Unie.
Rozsah bude specifikován v nové prováděcí vyhlášce č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku.
Energetický posudek (EP)
Energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení.
Nový dokument zákona o hospodaření energií dle § 9 a. Jeho rozsah bude specifikován v nové prováděcí vyhlášce o energetickém auditu a energetickém posudku. Je primárně určen jako zjednodušený dokument prokazující např. splnění podmínek dotačních titulů, monitorovací zprávy udržitelnosti realizovaného projektu, či posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti.
Oprávnění zpracovat je specialista dle § 10 odst. 1 písmena a, zákona o hospodaření energií 406/2000 Sb. v posledním platném znění – energetický auditor či osoba oprávněná k výkonu uvedené činnosti jiného státu členského státu Unie.
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Průkazem energetické náročnosti se rozumí dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy.
Jedná se o nástroj pro prokázání splnění podmínek platné prováděcí legislativy pro nové a větší rekonstrukce, nástroj pro klasifikaci stávajících budov v majetku státu či budov určených pro prodej či pronájem.
V nové prováděcí vyhlášce je zavedena nová metodika hodnocení přes referenční budovu. Budou nově stanoveny ukazatele energetické náročnosti budovy, celková primární energie, neobnovitelná primární energie, celková dodaná energie, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici a účinnost technických systémů.
Povinnost zpracování PENB je dána zákonem o hospodaření energií 406/2000 Sb. v posledním platném znění. Přehled povinností.
Oprávnění zpracovat je specialista dle § 10 odst. 1 písmena b, zákona o hospodaření energií 406/2000 Sb. v posledním platném znění – energetický auditor či osoba oprávněná k výkonu uvedené činnosti jiného státu členského státu Unie.
Obálka budovy
Obálkou budovy se rozumí soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,
Požadavky jsou stanoveny v ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metodyvýpočtové pomůcky