logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Instalatér a technická bezpečnost

© Fotolia.com
© Fotolia.com

Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pro každou činnost musí být náležitě proškolen z BOZP. Řada povinností se vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné.

Reklama

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (dále BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. S tím souvisí plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů vztahujících se k BOZP. Řada z nich se vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ). Loni v květnovém čísle tohoto časopisu vyšlo v článku Instalatér a bezpečnost práce shrnutí základních povinností z hlediska BOZP (školení BOZP, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich minimalizaci, přidělování osobních ochranných pracovních prostředků, zajišťování pracovnělékařských služeb, plnění úkolů v prevenci rizik odborně způsobilou osobou apod.). Nyní se zaměříme na bezpečnost při používání technických zařízení.

Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pro každou činnost musí být náležitě proškolen z BOZP.

Instalatéři potřebují ke své práci značné množství elektrického ručního nářadí, používají i plynová zařízení, například autogen na sváření železa nebo propanbutanové bombičky na pájení CU. Kotle, karmy, topidla dává do provozu vyškolený technik. Dále používají různé techniky svařování, přicházejí do styku s chemickými látkami (čisticí prostředky, technický benzín, toluen, acetylén a podobně),“ říká Milan Stehlík z firmy NOBILES, s. r. o., člen Rady Cechu instalatérů ČR.

Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, musí být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Podle § 4 tohoto nařízení vlády se zařízení kontroluje před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce nebo podle místního provozního bezpečnostního předpisu vydaného zaměstnavatelem. Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následně se kontroluje nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

Elektrické ruční nářadí mohou samostatně používat jen osoby svéprávné po dovršení osmnácti let, seznámené s návody k používání. Při své práci se setkávají i s riziky, která mohou elektrická zařízení způsobovat, a proto by instalatéři vodovodních a podobných rozvodů měli být poučeni ve smyslu § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Před zahájením prací je povinností zaměstnavatele stanovit pracovní postup, vyhodnotit rizika a přijmout ochranná opatření. Zaměstnanci musí být seznámeni s provozovaným zařízením a s jeho funkcí. Musí používat osobní ochranné pracovní prostředky (dále OOPP) přidělené zaměstnavatelem. Podle druhu práce ochranné rukavice a ochranu zraku a obličeje.

Základní technickou normou k zajištění bezpečnosti elektrických spotřebičů (mezi které je zahrnuto též elektrické ruční nářadí) během používání je ČSN 33 1600 ed. 2. Obsahuje požadavky na revize a kontroly těchto spotřebičů. Kontrolu (činnost, při které se prohlídkou a zkouškou chodu zjišťuje technický stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti) nepřipevněných elektrických spotřebičů provádí uživatel před jejich použitím. Revize (souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou, měřením a zkoušením zjišťuje stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti) zajišťuje provozovatel elektrického zařízení vždy při každé předpokládané nebo zjištěné závadě a v pravidelných lhůtách. Pro nepřipevněné spotřebiče držené v ruce platí lhůta 1 x za 12 měsíců. V případě velmi častého používání elektrického ručního nářadí (s nářadím se pracuje např. delší dobu než 250 provozních hodin za rok) je vhodné kratší lhůty pravidelných revizí stanovit místním provozním bezpečnostním předpisem. Kontroly a revize se vztahují i na prodlužovací a odpojitelné přívody, pro které se při stanovení lhůt pravidelných revizí použijí stejné lhůty jako pro spotřebiče držené v ruce, tzn. 1 x za 12 měsíců.

Revize elektrických zařízení provádějí revizní technici na základě získaného osvědčení organizací státního odborného dozoru (Technická inspekce ČR) a o revizi vydávají doklad. Pokud jsou zjištěny závady, příslušný elektrický spotřebič se vyřadí z užívání a viditelně se označí. Tato skutečnost musí být neprodleně oznámena provozovateli, který informuje uživatele.

Pokud firma provozuje vyhrazená plynová zařízení vyjmenovaná ve vyhlášce č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vztahují se na ni povinnosti ohledně kontrol, revizí a zkoušek těchto zařízení podle vyhl č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění vyhl. č. 352/2000 Sb. Povinnosti zde uvedené, ke kterým patří také vedení provozního deníku, kam se zapisují informace o kontrolách, nebo zpracování místního provozního řádu ještě specifikuje norma ČSN 38 6405 Plynová zařízení - Zásady provozu.

Na plynové nářadí uvedené výše (např. propanbutanové bombičky na pájení CU), které instalatéři používají, se tyto povinnosti nevztahují. Pro bezpečné používání se vychází z návodu pro instalaci a užívání od výrobce, kde by měly být stanoveny i OOPP pro práci s tímto zařízením. Nesprávné používání plynového zařízení může způsobit požár, výbuch nebo otravu oxidem uhelnatým.

Inspektor Ing. Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu říká: „Smrtelné nebo závažné úrazy instalatérů jsou spíš výjimka. Když se stane nešťastná událost nebo dostaneme podnět, mimo jiné kontrolujeme, jestli jsou pracovníci k dané práci odborně způsobilí. Problém je hlavně u OSVČ, nejsou na nic proškoleni a když se potom stane škoda, pojišťovny ji nechtějí z tohoto důvodu proplácet. Stalo se například, že instalatér v koupelně naříznul plynovou trubku a byt vyhořel, nebo jsme měli dva podněty, kdy si lidé stěžovali, že poté, co byl v bytě instalatér, jim každé zapojení spotřebiče do zásuvky vyhazuje pojistky. Ale nepodařilo se prokázat vinu instalatéra, který tvrdil, že do elektrických rozvodů nezasahoval. Proškolen nebyl.

Pokud instalatéři při své práci používají různé techniky svařování nebo pájení kovů či plastů, odbornou způsobilost nejlépe prokážou svářečským průkazem pro konkrétní typ svařování, který získají u akreditovaných společností po absolvování kurzu. „V dnešní době již nemusí být součástí kurzu bezpečnost práce, jak tomu bylo dříve. Bezpečnost práce při svařování řeší normy ČSN 0506xx ((normy ČSN 05 0600, 05 0601, 05 0610, 05 0630, 05 0650, 05 0661, 05 0671, 05 0672 – pozn. autorky), jejichž závaznost skončila s ostatními bezpečnostními ustanoveními v normách dne 31. 12. 1999. Je na každé vzdělávací organizaci, jestli do kurzu bezpečnost práce zařadí. U nás, než jde účastník kurzu do dílny, kde svařuje, podepisuje poučení o bezpečnosti práce. Poučujeme je mimo jiné i o tom, co musí být splněno před započetím prací ve výkopu nebo v šachtě, neboť je nutné dodržovat i ostatní bezpečnostní předpisy a normy týkající se zacházení s jednotlivými zařízeními na konkrétním pracovišti. Jde například o normy ČSN, které jsou postupně nahrazovány vyhláškami v souladu s legislativou EU,“ říká Ing. Alexandr Bareš z firmy UNO Praha, spol. s r. o., která kurzy pro svářeče pořádá.

Při svařování hrozí například úraz elektrickým proudem, pohyblivými částmi zařízení, popálením, rozstřikem roztaveného materiálu a úlomky, dále může být svářeč ohrožen škodlivinami nebo zářením (vysokofrekvenční, infračervené, viditelné, ultrafialové, ionizující), také hlukem nebo mikroklimatickými podmínkami.

Osobní ochranné pracovní prostředky (ochrana očí a tváře - brýle, kukla nebo štít; ochrana dýchacích orgánů - respirátor, maska, dýchací přístroj; ochrana sluchu; ochrana hlavy - ochranná přilba; ochrana rukou - rukavice, rukáv; ochrana nohou - pracovní obuv) se stanoví na základě vyhodnocení rizik pro konkrétní typ svařování. U běžně používaných termoplastů, jako jsou polyetylény a polypropylény žádné výrazné nebezpečí nehrozí. Při svařování se neuvolňují žádné škodlivé látky a teploty používané při svařování by neměly přestoupit 350˚C.

Svářečský průkaz platí 2 roky. Součástí je lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Na sváření se mohou používat jen svářecí zařízení a příslušenství, které výrobce určil a vyhotovil na požadovaný způsob použití, které vyhovuje bezpečnostním předpisům, bylo schválené a je udržované podle příslušných předpisů. Svářeč musí zařízení obsluhovat, provádět údržbu a opravu a revize zařízení podle návodu od výrobce nebo v souladu s právními předpisy. Informace týkající se bezpečnosti při konkrétních typech svařování se nacházejí také ve vyhlášce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Před zahájením svařování se stanoví možné požární nebezpečí podle druhu svařování, vymezí se oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti, stanoví se požadavky pro bezpečný pohyb osob, zabezpečí se volné únikové cesty včetně přístupu k nim, určí se podmínky technických zařízení a technologického procesu, případně další specifická opatření podle druhu činnosti. Požární bezpečnost při svařování řeší vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

V průběhu svařování je nepřetržitě vykonáván požární dohled a, až na výjimky, ještě nejméně 8 hodin po svařování, pokud z analýzy rizik nevyplývá něco jiného. „A to je zvláště nutné u svařování kovů a u pájení,“ říká Ing. Bareš.

Pokud se na pracovišti nakládá s nebezpečnými chemickými látkami, které specifikuje § 44a odst. 7 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba vydat pro pracoviště písemná pravidla, která musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech těchto látek a směsí, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě a musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti. Text pravidel musí projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Důležité informace pro nakládání s nebezpečnými látkami se uživatel dozví z bezpečnostního listu, který je dodáván s látkou nebo směsí. Nebezpečné látky a směsi je nutné ukládat v originálních obalech. Od 1. 6. 2015 se klasifikují, balí a označují chemické látky a směsi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008 (nařízení CLP). Známé pojmy R-věty (standardní věty označující specifickou rizikovost nebezpečné látky a směsi) byly nahrazeny H-větami - věty přiřazené dané třídě a kategorii nebezpečnosti popisující povahu nebezpečnosti látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti a S-věty (standardní pokyny pro bezpečné zacházení s nebezpečnou látkou nebo směsí) byly nahrazeny P-větami - popisují doporučená opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování.

Na pracovišti musí být k dispozici lékárnička, o jejímž obsahu by se měl zaměstnavatel poradit s lékařem pracovnělékařské péče. Obsah by se měl vztahovat k rizikům, která se na konkrétním pracovišti vyskytují.

Použité zdroje:

  • www.bozpinfo.cz
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
  • Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
  • ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání;
  • TNI 34 3100 Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Komentář k ČSN EN 50110-1 ed. 3;
  • Vyhl č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění vyhl. č. 352/2000 Sb.
  • ČSN 05 0601 – Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování kovů. Provoz;
  • Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách;
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP);
  • Vyhl. č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.